Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Nagastyle
play
Nagastyle
Nagastyle
Nagastyle

Nagastyle

režie: Nagnath Kharat
originální název: Nagastyle
země: Indie
rok: 2020
délka filmu: 93 min.

synopse

Radikální introspekce a filmový deník v jednom nás přivádí nejen do hluku jednoho indického města, ale především doprostřed života, který ustrnul na mělčině. Talentovaný umělec Nagnath, řečený Nagastyle, na základě svých deníkových záznamů rekapituluje, kam až se dostal při cestě za svým snem. Místo vytoužené filmové tvorby přišla nekonečná rutina brzkého vstávání, dlouhých cest v přeplněném autobuse a vysedávání ve sterilní kanceláři. Z krize se tak stává téma, z filmu možná i terapeutický prostředek, ale hlavně studie odcizení, podávaná bez zkreslujících filtrů a s naprostou otevřeností a všedností.
 
„Točil jsem během pracovní doby s pomocí dvou přátel a někdy i sám. Natáčení trvalo čtyři měsíce a střih osm a celý film je pro mě něco jako selfie...“ N. Kharat
 
Q&A - Nagnath Kharat:
 

biografie

Nagnath Kharat je indický básník a nezávislý filmař. Svůj první krátký dokumentární film Disad Dis (Day after Day, 2016) natočil na vypůjčený mobil a ve své rodné vesnici. Snímek vypráví příběh tří dětí žijících v oblasti stíhané krutým suchem. Získal s ním řadu ocenění jak doma v Indii, tak na festivalech různě po světě.

více o filmu

režie: Nagnath Kharat
hrají: RAMCHANDRA KHARAT, GANESH PUND, MALAN KHARAT, Somanth Kharat, Rajabai Kharat, Ramkrushna Karande, Nagnath Kharat
producent: Nagnath Kharat
scénář: Nagnath Kharat
kamera: Yogesh Jadhav, Nagnath Kharat
střih: Kumar Bhosale, Vidhyanand Kadukar, Nagnath Kharat
zvuk: Yogesh Jadhav, Dipak Shinde

další filmy v sekci

Očima cizince
Nápad natočit tento poetický, mozaikovitý dokument se v hlavě filmařky Mykaely Plotkinové zrodil ve chvíli, kdy v knihkupectví narazila na citát básníka Manoela de Barrose o „akcentu místa svého původu, který si neseme v očích“. Nikdy se jí už nepodařilo jej znovu najít, ale zato v průběhu několika následujících let za pomoci dalších spolupracovníků, zejména střihačky C. A. Saquieresové, zrealizovala zamýšlený projekt. Vznikla filmová esej spojující úvahy o vlastní identitě a národnostních kořenech několika rodáků z brazilského města Recife, žijících v zahraničí, s obrazy míst, na kterých pobývají.„Nikdy jsem se necítila jako cizinka, ale stejně tak jsem vlastně nevěděla, odkud pocházím. Film Through Foreign Eyes (Cizíma očima) hledá příběh, který mi nikdo nevyprávěl. Musela jsem ho natočit. Vznikl z potřeby pochopit život.“ M. Plotkinová

Očima cizince

Mykaela Plotkin
Brazílie, Argentina / 2018 / 74 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Flotel Europa
V emocionálně působivém, hluboce osobním příběhu o ztraceném dětství a nelehkém dospívání v politicky nestabilní době oživuje režisér dvacet let staré vzpomínky na dobu strávenou po boku matky, staršího bratra a stovek dalších uprchlíků z válkou zmítané Bosny a Hercegoviny. Společně čekali na azyl v dočasném domově na lodi Flotel Europa, která začátkem devadesátých let kotvila u dánských břehů. Do snímku režisér začlenil archivní záběry z videokazet, které přímo na lodi natočili sami uprchlíci.DETAIL:„Bylo tam mnoho milých lidí, ale rozpory, které způsobila válka v Bosně, se nám, uprchlíkům žijícím na botelu Europa, pomalu ale jistě dostaly pod kůži.“

Flotel Europa

Vladimir Tomić
Srbsko, Dánsko / 2015 / 71 min.
sekce: První světla
Česká premiéra
Duchové: Dlouhá cesta domů
Malebný portugalský venkov skýtá mýty o nadpřirozených bytostech, duších a čarodějnicích, které tamější obyvatele provází každodenním životem a pomáhají jim vzdorovat uspěchané moderní době. Autor se setkává s duchem své zesnulé babičky Marie, která jej zasvěcuje do rodinné historie a tajemných příběhů prostoupených rurální pověrčivostí a spiritualitou. Barvité, sluncem prosycené obrazy venkovské idyly a dialogy jako ze života rozostřují hranici mezi dokumentární etnografickou studií, rodinným archivem a fantaskním hraným filmem o neprobádané portugalské mytologii a její stále živé tradici.„Chtěl jsem se pokusit vytvořit svět fantazie. Rád vytvářím tento svět, vzdálený od reality, protože chápu víru a pověry své babičky jako součást fantastického světa.“ T. Siopa
osobní program

Duchové: Dlouhá cesta domů

Tiago Siopa
Portugalsko / 2019 / 119 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Dům
Observační dokument se zaměřuje na asociaci Tentative, která pomáhá mladým autistům s osamostatněním a socializací. Ve velkém domě žije sedm autistů a spolu s pomocníky naplňují dny domácími pracemi. Komunitní soužití představuje způsob, jak obyvatelé domu dosahují kýžených cílů, a sdílení každodenní práce se stává hlavním vyprávěcím prostředkem. Film je pečlivým pozorováním života v tomto domě. Akce a chování promlouvají samy za sebe, čímž je dán prostor aktérům, a nikoliv těm, kteří o jejich životě rozhodují.   „Díky kameře se mi podařilo dostat se blízko k obyvatelům domu. Fungovala jako jakási clona mezi námi, vyhýbala se přímému kontaktu – což je pro některé autisty problematické. Když jsem se dívala na LCD obrazovku nebo přímo do optického hledáčku, byla jsem schopná se k nim skutečně přiblížit, což by s přímým pohledem bylo nemožné.“ J. Auffray, rozhovor FID
osobní program

Dům

Judith Auffray
Francie, Švýcarsko / 2019 / 81 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Danielův svět
Pětadvacetiletý student literární akademie Daniel se vypořádává se svojí netradiční sexuální orientací, jejíž vnímání je ve společnosti zatíženo řadou předsudků. Se svým údělem homosexuálního pedofila seznamuje rodinu, přátele, společnost – a prostřednictvím tvůrčího psaní i sám sebe. Dokument empaticky zachycuje veřejné i privátní momenty jeho zpovědi. Danielova hluboká sebereflexivita a důraz na jiné než čistě sexuální hodnoty umožnila tvůrcům představit situaci pedofila komplexně a lidsky. Jeho šarm, sebeironický nadhled a smysl pro nadsázku pak snímku dodaly překvapivou lehkost a vtip.    DETAIL:„Dej tam radši nějaký kluky...“ „Dobře, tak jednu pedo-hymnu.“

Danielův svět

Veronika Lišková
Česká republika / 2014 / 75 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
V MÉM TĚLE
Téma domácího násilí se ve veřejném prostoru objevuje častěji než dříve, stále však zůstává palčivým problémem, o němž se jeho oběti často bojí mluvit. Režisérka k němu ve svém stylizovaném dokumentárním filmu přistupuje z netradičního úhlu, neboť problém pouze nepopisuje, ale umožňuje jej pomocí subjektivizujících postupů procítit spolu se třemi ženskými postavami, vytvořenými na základě výpovědí skutečných obětí domácího násilí. Jejich vnitřní hlas popisuje, jak těžké je se bránit či vztah s násilníkem ukončit. Jejich činy pak naznačí možná řešení.„Pro ženy je domov tím nejnebezpečnějším místem. Tento film vycházel z touhy nechat ženy vyprávět své příběhy osvobozené od hanby. Divák zažil jejich cestu.“ A.-S. Richard

V MÉM TĚLE

Anna-Sophia Richard
Německo / 2019 / 72 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Prosté
Dokument natáčený na černobílý materiál je svíravou meditací o pobytu v blízkosti smrti, která ale neoddělitelně patří k životu. Stranou od lidí žijí spolu v jednom domě tři generace žen: stárnoucí matka, její dvě dcery a vnučka. V pomalu plynoucích, dlouhých záběrech pozorujeme všední, pravidelné úkony, které tvoří jejich den: ranní splétání copu, očistu matčiných nohou, čtení večerních modliteb. Lyricky stylizované scény přibližují jejich život jako nekonečný sled okamžiků samoty, které ale ve svém zřetězení a zmnožení získávají sílu přesahu i analogii v okolní krásné, ale netečné přírodě.„Film Vrozené vychází z potřeby vyjádřit celou řadu emocí a myšlenek týkajících se lidské existence. Zabývá se univerzálními otázkami, jež se obvykle nereprezentují jako zkušenosti stáří, každodenního života a blízkosti smrti.“ J. Bellido

Prosté

Javier Bellido Valdivia
Peru / 2018 / 83 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Já jsem lid
Leden 2011 se v Egyptě nesl v duchu protirežimních demonstrací. Zatímco v Káhiře se shromáždily desetitisíce protestujících, chudí vesničané na jihu země sledovali vyhrocené události z náměstí Tahrír pouze na televizních obrazovkách a v denním tisku. Právě z jejich perspektivy zachycuje dokument politické změny v Egyptě – od svržení prezidenta Mubaraka po zvolení Muhammada Mursího. Odkrývá naděje a zklamání zpovídaných vesničanů a ukazuje, že i přes bouřlivé události v zemi se v jejich životech de facto nic nezměnilo.DETAIL:„Kdybych já byla soudce v jeho procesu, okamžitě bych mu dala trest smrti.“

Já jsem lid

Anna Roussillon
Francie / 2014 / 110 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Felvidék - Horní země (anglická verze)
Svůj dokument o maďarsko-slovenských vztazích soustředila Vladislava Plančíková  kolem slova Felvidék, které označovalo severní část dnes již neexistujícího Uherska. V osobité koláži složené z vyprávění členů režisérčiny slovensko-maďarské rodiny a vizuálních odkazů k historickým událostem sleduje pohnuté a dnes často tabuizované dějiny poválečných osudů Maďarů na slovenském území. Abstraktní téma uchopuje nejen skrze výpovědi svědků, ale také pomocí neotřelé techniky animace reálných objektů, do níž zapojuje i řadu dobových a současných fotografií.DETAIL:„Pojem Felvidék je však dodnes živý a vyvolává negativní emoce, někdy dokonce i bitky. Ale pro mě je to magické místo, jakési Makondo, kde jsem se narodila a vyrostla. Můj domov.“

Felvidék - Horní země (anglická verze)

Vladislava Plančíková
Česká republika, Slovensko / 2014 / 75 min.
sekce: První světla
Česká premiéra
Afázie
Krutá belgická koloniální politika, rakouský útisk Balkánu a etnické konflikty po rozpadu Jugoslávie – zdánlivě nesouvisející dějinné epizody propojuje dokument do jedné linie. Historie v něm získává povahu promluvy, která ale ve vyjádřeních člověka trpícího ztrátou či poruchou řeči často končí nemožností zformulovat celou větu. Ve třech aktech hledá film slova, která by popsala a umožnila pochopit existenci muzea belgické koloniální historie, přešlapování Kurta Waldheima před komisí prošetřující jeho působení v SS nebo nechvalně proslulou fotografii, na níž nejpopulárnější bělehradský DJ kope do hlavy mrtvé ženy. „Slavenka Drakulic jednou napsala, že pokud věříme, že zločinci jsou zrůdy, je to kvůli snaze oddělit „nás” od „nich”. Afásie přichází jako výsledek zpochybnění této distance.“ J. Jureša

Afázie

Jelena Jureša
Belgie / 2019 / 80 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
TERRA NULLIUS aneb jak být nacionalistou
I o neobydlené souostroví se mohou vést vleklé teritoriální spory – obzvlášť jedná-li se o bohaté naleziště ropy. Spíše než historie mezinárodního konfliktu či jeho řešení ovšem režiséra zajímá, jak otázka vlastnictví rezonuje mezi nacionalisty ze soupeřících zemí.  Prostor tak dostávají patriotickým patosem nasáklé ceremonie japonské strany, snaha čínských úřadů komplikovat svými procedurami činnost záškodníků státních zájmů i expresivní protesty tchajwanských aktivistů plné bizarních rituálů. Touha lépe pochopit situaci vede režiséra k účasti na zoufalých pokusech o vylodění na ostrovech. Při eskalaci konfliktu se tak ocitá v první linii, aniž by však ztratil odstup nestranného pozorovatele.DETAIL:„Narodil jsem se jako Američan, koluje ve mně ale tchajwanská a čínská krev. Krev ideologie. Pro mne, tak jako pro zesnulého filozofa Bishopa Berkeleyho, být znamená být vnímán.“

TERRA NULLIUS aneb jak být nacionalistou

James T. Hong
Čína, Tchaj-wan, Japonsko / 2015 / 78 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Tlačítka bdělosti
Rozzrněná filmová meditace zkoumá na dvou osobních příkladech, co dělá studium bdělosti a mikroskopický náhled do vlastního nitra se světonázorovým racionalismem, obecně předpokládaným u vědců. Fyzik pevných látek a ekonom multiagentních systémů z různých stran přicházejí k podobným zkušenostem, o nichž však nelze vyprávět, a tudíž je třeba ukazovat je „odrazem“. Snaha nahradit plochou mapu skutečnou krajinou ústí do originálně bezprostředního přezkoumávání pevných základů naší společnosti, v níž mýtus objektivity často zastírá mocenskou manipulaci a prostá touha po dokonalejším vědění může být motorem univerzitního vzdělávání stejně jako vojensko-průmyslového komplexu.DETAIL:„Věda nemůže popsat ten pocit člověka, kterej se po tom horkým dni tady trošku zchladil v tý vodě, a ten paradox toho krápníku, ale může popsat to chemický složení toho krápníku, jakou máme teplotu vody, vlhkost vzduchu a tak dále…“ „A je to k něčemu?“ „Ale tak určitě jo… “

Tlačítka bdělosti

Jan Šípek
Česká republika / 2015 / 87 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt