24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Narozeniny
synopse
Osamělý život jako sled všednodenních rutinních úkonů ukazuje dokument, který režisér natočil o své matce. Je den jejích narozenin, manžel je už několik let po smrti a ostatní děti na ni zapomněly, vyjma syna, který zůstává stále za kamerou. Stárnoucí žena přesto uklízí, vaří a chystá vše pro případnou oslavu. Letmé kontroly displeje mobilu naznačují, že by jí udělalo radost i jen telefonické přání. Den narozenin dává pocitu samoty nový rám, stejně jako režisér ořezává různými přirozenými překážkami obraz kamery a zesiluje ruchovou stopu, aby vyniklo ticho, které hlavní postavu obklopuje.
„Jeden den každého člověka vypovídá o jeho životě. Jak se cítíme během jednoho dne, tak se cítíme po celý život. Nic se nemění. Všechno se jen znovu a znovu opakuje. Stejně jako moje matka v den jejích narozenin.“ H. Baydarov
biografie
Hilal Bajdarov (1987) absolvoval nejdříve v Ankaře informatiku, než začal studovat režii na filmové škole v Sarajevu, kde ho v letech 2014–2015 vedl maďarský režisér Béla Tarr. Debutoval celovečerním hraným filmem Hills Without Names, s dokumentárním snímkem Narozeniny (2018) získal v srpnu 2018 Docu Talent Award.
více o filmu
| režie: | Hilal Baydarov |
| producent: | Hilal Baydarov |
| scénář: | Hilal Baydarov |
| kamera: | Hilal Baydarov |
| střih: | Hilal Baydarov |
| zvuk: | Hilal Baydarov |
další filmy v sekci
Mihály Kertész (1886–1962) natočil více než 150 filmů, většinu z nich jako Michael Curtiz v USA. Známý ale zůstal díky jedinému z nich, melodramatu Casablanca (1942). Gábor Bódy (1946–1985) naopak zasvětil svůj krátký život strávený v Maďarsku tvorbě experimentálních filmů a jeho filmografie je v obecném povědomí málo známá. V netradičně pojatém dokumentu nasloucháme rozhovoru těchto dvou režisérů. Asociativní koláž úryvků z klasických hollywoodských filmů a autorských avantgardních děl navozuje nejen otázky spojené s historií a teorií filmu, ale také otevírá osobní dramata a vnitřní konflikty jejich tvůrců.
„Naším cílem bylo představit fiktivní rozhovor mezi dvěma filmovými režiséry – dvěma klasickými mistry z velmi odlišných filmových světů – oživený bohatými obrazy poetických asociací.“ P. Lichter
Prázdní koně
Péter Lichter
Maďarsko / 2019 / 67 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Co nového nám může science fiction říci o ekologii? Podle videoeseje rakouského umělce Ralo Mayera velmi mnoho. Proud úvah a analogií inspirovaných ekologickými sci-fi filmy jako Marťan, E. T. Mimozemšťan nebo Silent Running, ale také projektem simulace uzavřeného ekosystému v dalekém vesmíru Biosphere 2, ho vede k přehodnocení současného přemýšlení o ekologii. Pro jeho nový pohled, který počítá spíše s kosmickou než s pozemskou perspektivou, je zásadní představa člověka jako cestovatele vesmírem, robotických technologií a mimozemšťanů coby přízraků, jejichž existenci tušíme ve hvězdných dálavách.„Ekologie ve vesmíru, daleko od naší domovské planety, je doslova nepřirozená – tísnivá či lépe řečeno znepokojivá. Po letech výzkumu biosféry 2 jsem se setkal s E. T. a v redwoodském lese jsme spolu mluvili o Harawayové.“ R. Mayer
Mimozemské ekologie (Retroflektory: Kosmonaut, robot, mimozemšťan)
Ralo Mayer
Rakousko / 2018 / 43 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Antická hrdinka jako symbol morálního odporu proti zlovůli státu se v pojetí slovinského filozofa Slavoje Žižeka zásadně proměňuje. Žižekův polemický výklad slavného mýtu se prolíná s hranými pasážemi z inscenace jeho divadelní hry Trojí život Antigony, umístěné do kulis ljublaňského sídliště. Kontrapunktem k nim jsou televizní záznamy politických kataklyzmat. Od rozdělení Berlína ke vzniku Rote Armee Fraktion, od syrových obrazů uprchlické krize k jejich salónnímu přetřásání v evropském parlamentu. Na jejich pozadí klade režisér ústy Antigony, Kreonta a chóru zásadní otázky po podstatě práva a morálky ve světě podlomené demokracie.
„Film je svého druhu politický esej o současné evropské demokracii a zároveň je kombinací dokumentu a hraného filmu, protože chci současně představit i klíčová místa Žižekovy divadelní hry.“ J. Sever
Antigona - Jak se opovažujeme?
Jani Sever
Slovinsko / 2020 / 87 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Arabské jaro, 2011. Den po dni tisíce mladých revoltujících Egypťanů zaplavovaly náměstí Tahrír v Káhiře. Básník a zvukový umělec Stéphane Montavon sestavil psychedelickou koláž volně dostupných obrazových záznamů revoluce a doplnil ji o akustickou sondu napětí, vzdoru, represivní agrese. Revoluční kvas expanduje do sonické dimenze autorské instalace. Vtahuje nás do symbolických okamžiků extatických bojů za demokracii, novou ústavu. Exponuje slogany, bojová hesla, dialogy masakrovaných. Represi vládních složek konfrontuje s běžným životem. V chladném ránu se zrazená revoluce rozpouští v každodenním provozu.„Rekonstrukce revoluce pomocí nalezených záběrů nám připomíná nejen poslední boje, ale především egyptskou revoluci, která stále čeká na dosažení svých cílů.“ Maciej Madracki, Michał Mądracki, kolektiv MML
Zrazené náměstí
MML collective
Švýcarsko, Polsko / 2018 / 45 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Lotyšsko-ruská hranice je prostorem nekonečných bažinatých lesů a vesnic s chátrajícími staveními bez lidí. Nehostinné místo je ale také cílem uprchlíků z různých zemí na východ od Evropy, pro které na konci strastiplné cesty představuje propustnou hranici do evropského společenství. Dlouhodobá nezaměstnanost a nápor přistěhovalců tu vytvořily pracovní příležitost pro „kojoty“ neboli převaděče, kteří riskují svou svobodu, aby za nevelkou odměnu dopomohli ke svobodě jiným. Tři roky vznikající observační dokument sleduje převaděče, uprchlíky a represivní složky, tři strany bezvýchodného sociálně-ekonomického trojúhelníku.„Mým cílem bylo ukázat portrét hranice. Je to jako by tam byl tunel - dva kilometry široký tunel, kterému se říká „hraniční zóna“. V tom tunelu můžeme vidět jak se svět proměňuje, jak se globalizuje.“ I. Zviedris
Lotyšští kojoti
Ivars Zviedris
Lotyšsko / 2020 / 90 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Kouzlo lidové písně spočívá v její neohraničenosti, nespoutanosti umělými žánrovými a tematickými pravidly. Stejně se snaží ke svému improvizovanému observačnímu dokumentu přistupovat i dvojice tvůrců Lucia Nimcová a Sholto Dobie. Sled obrazů ze současné západní Ukrajiny uvádí do tvůrčího kontrapunktu dějovou, zvukovou či hudební složku a až fotograficky detailní statický záznam reálií. Před kamerou se střídají postavy různého věku, interiérové a exteriérové lokace se mění, ale zpěv trvá. Lidová opera složená ze (s)prostonárodních písní, kramářských balad a předmoderního hip hopu. Hudba ze starého světa.„Bajka se snaží zachytit soukromé, skryté skutečnosti vyloučené z dějinného příběhu regionu. Horský hardcore rap, retro-feminismus a lascivní karpatský hip hop stále mají co říci.“ Lucia Nimcová
Bajka
Lucia Babjaková Nimcová
Slovensko / 2016 / 34 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Alegorická dokufikce přináší lehce meditativní a zároveň moderní impresi velkého křesťanského svátku a podává svědectví o transformaci sakrálního prostoru i náboženského poselství. Anonymní hrdinové na opačných koncích světa vyprávějí pod taktovkou silné obrazové i střihové stylizace o cestách své víry.
České diváky nadchne finální církevní crossover; bujará scéna z pláže je podkreslena písní Jsem tak zblázněný do tebe, Ježíši, která zaznívá na setkáních české sekty Triumfální centrum víry. Na jednom takovém se nakonec uzavře i cesta filmu samotného.
Zima / Zázrak
Gustavo Beck, Željka Suková
Chorvatsko, Dánsko, Brazílie / 2012 / 60 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
Kámen je materiál tvořící krajinu, drolí se pod nohama při chůzi, slouží dětem ke hře. Fascinace funkcí jednoho objektu dosahuje v experimentálním snímku režisérského dua Darakchiev–Gamot vrcholu. Asociativní záběry sjednocené jedině pohledem 16mm kamery tvoří volný proud myšlenek na filmovém pásue: Monumentální pohledy na doverské štíty, domy z kamene, lidé pohybující se po kamenité pláži a metronom v podobě kladiva udávající rytmus. Všední záběry doplněné kakofonními zvuky a útržky nesouvislých rozhovorů vytvářejí nové souvislosti mezi známými konstantami lidského bytí. Mezinárodní premiéra sdílená s DocLisboa „Snímek Lidé-oblázek metaforicky spojuje dvě naprosto odlišné ptrimoniální identity a skrze stopy zanechané lidskou rukou rozněcuje dialog. To vše je prostoupeno všudypřítomnou pomíjivostí přírody.“ J. Darakchiev, P. Gamot
Lidé-oblázek
Perrine Gamot, Jivko Darakchiev
Velká Británie, Francie / 2017 / 18 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Takřka deset let od konfliktu v Gruzii se gruzínští obyvatelé území zabraných Ruskem stále nacházejí v dočasně zřízeném táboře, kde vyčkávají na návrat domů. Obydlím jim jsou unifikované domky. Z původních domovů si sem přinesli jen pár předmětů, které stačili popadnout při útěku před dobyvatelskou armádou. Stejně strohé, až prázdné jako provizorní obydlí jsou i jejich životy vydané všanc čekání věcí příštích. Právě archiválie předchozího života, všední věci přinesené z původních domovů, jsou v tomto meditativním dokumentu nejhmatatelnějším projevem nezvratnosti plynutí času měřeného ztrátami.
„Pokusili jsme se vyobrazit válečnou zkušenost nahlíženou ze zvláštního úhlu, naslouchat lidem, ne statistikám, spíše pozorovat, než se vyptávat, hloubat o něčem, co je nám společné – o vztazích.“ Nino Gogua
Věci
Nino Gogua
Gruzie / 2016 / 62 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Jak si připomínáme naši minulost? Nestávají se dějiny spíše nástrojem pro ospravedlňování našich dnešních zájmů a názorů? Tyto otázky si klade observační dokument de fac-to. Jeho tvůrci navštívili několik veřejných akcí, které se odehrály v ukrajinském městě Lvov u příležitosti výročí druhé světové války. Dojaté recitování básní střídá agitace proti alkoholismu v zemi, tvrzení, že dekomunizace Ukrajiny začala už za Hitlera, nebo srovnávání počtu obětí nacismu a komunismu. Mnohdy absurdní kaleidoskop je pojatý jako sled nekomentovaných záznamů samotných chronologicky seřazených akcí.„Náš film dokumentuje různé protagonisty, kteří nacházejí vztah k současnosti prostřednictvím rituálů oslavujících minulost, a jeho prostřednictvím chceme přinést vhled do konkrétních situací a prostředí.“ E. Shapiro-Obermair
de fac-to
Alexandra Wachter, Ekaterina Shapiro-Obermair
Rusko, Rakousko / 2018 / 32 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Zavření dolu Paskov, rok 2017: tradiční fárání do uhelných dolů v ostravsko-karvinském revíru se stává minulostí. Rekvalifikační program Nová šichta přivádí propuštěného havíře Tomáše Hisema od krumpáče, sbíječky, zápasů fotbalového Baníku a koncertů Visacího zámku k objektově orientovanému programování. Nové příležitosti a obzory vedou ke změnám v osobním životě i kariéře. Citlivý portrét cesty obyčejného havíře labyrintem trhu práce obnažuje zákoutí výkonnostně orientované společnosti i transformující se průmyslové aglomerace. Vůle a odhodlání vítězí nad mediálním simulakrem rekvalifikace v působivém zápasu o duši i důstojnost jednoho pracujícího člověka.
Nová šichta
Jindřich Andrš
Česká republika / 2020 / 90 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Mlhavé ráno rumunského maloměsta. Alexandrina se vrací z kanadského exilu za svou chřadnoucí matkou, bývalou učitelkou Marií, kterou si přisvojuje postupující stařecká demence. Do intimních okamžiků zpřetrhaných vztahů oscilujících mezi přijetím, soucitem a bezmocí se vkrádá osud národa rozvráceného komunismem, postupující nemoc a osamění stárnoucí ženy obklopené panenkami z dětství. V dokumentárním sblížení, prokládaném vnitřními monology s vlastní (imaginární) dcerou, sledujeme složitou a úzkostnou cestu k rodinnému smíření vstříc nezvratnému konci.
„Věřím v dokument, který podporuje tázání, úzkost a nejistotu.“ B. Stoica
Nezvratné následky uklouznutí na banánové slupce
Bogdan Stoica
Kanada / 2019 / 76 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
