Nedej se: Biomasa forever!

Věra Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě. Na pódiu stála naposledy před deseti lety. Pak dala přednost „výherním“ automatům v Rokycanech před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall. Po smrti syna a manžela se Věra topí v depresích. Má existenční starosti, bydlí na sociální ubytovně. Před dvěma lety jí nabídl účinkování ve skupině Džino Rom-Rock kapelník Dušan „Džino“ Čonka. Ten se pokouší o propojení romského folklóru a tvrdého rocku. Věra je náhle plná pokory. Po dvou letech úmorných zkoušek mají Džino s Věrou hrát poprvé na veřejnosti. Míří na koncerty do Norska. Do generálky ale vstupuje nečekaná šokující zápletka...

Proč si Rusko klade historické nároky na části Ukrajiny a proč se Ukrajinci cítí dědici středověkého Ruska? Snímek neřeší přímo současnou politickou situaci na Ukrajině, ale snaží se vysvětlit, v čem česká veřejnost většinou tápe: historické a náboženské kořeny současného konfliktu. Film je inspirovaný oceňovanou a široce diskutovanou knihou známého literárního historika M. C. Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity.

Osud Lídy Baarové v sobě nese všechny atributy antické tragédie. Krása, láska, sláva, zrada, zavržení, trest, útěk, ztráta domova a nakonec smíření se vším v moudrosti stáří. A tím vším prochází dramatické politické zvraty. Ty ve dvacátém století v Evropě neminuly nikoho, natož pak ženu výjimečně krásnou, ambiciózní a slavnou.

Velká cesta kolem světa končí! Poslední výprava uzavírá cesty žlutých trabantů v čele s cestovatelem Danem Přibáněm napříč kontinenty ve velkém stylu. Žlutý cirkus jede z Indie až domů. Překonává Himálaje, láme výškové rekordy a prchá před policií. Přestože jde mnohokrát do tuhého, mezinárodní česko-slovensko-polská posádka bojuje se všemi nástrahami s černým humorem a sebeironií.

Jeden z našich nejlepších filmových hudebních skladatelů bývá často označován za génia filmové hudby. Nebál se žádných experimentů a nadčasovost jeho tvorby potvrzuje, že hudbu Zdeňka Lišky užasle objevuje svět i generace, která ho nezažila.

Vážná i humorná kompilace odborných zamyšlení o významu existence televize veřejné služby. Pátrání po budoucím smyslu média veřejné služby, rekapitulace domácího a evropského vývoje požadavků, které na něj byly a jsou kladeny. Mnohovsrtevnaté pohledy osobností s vysíláním veřejné služby neoddělitelně spojených (Greg Dyke, Jiří Pittermann, Andrej Krob, Ivo Mathé), filosofů a esejistů (Václav Bělohradský, Petr Fischer), mediálních odborníků (Milan Kruml, Milan Šmíd, Karel Hvížďala) a mnoha dalších.

Jejich rodiče přijeli do ČSSR v srpnu 1968 s okupačními vojsky. Dnes se „milovické děti“ ocitají na opačných stranách fronty v rusko-ukrajinském konfliktu. Tito „bratři“ předurčení k „přátelství na věčné časy“ po sobě dnes střílejí. Jak vnímají naši zemi a současné Rusko děti někdejších důstojníků z Milovic? 

Charitativní projekt Kola pro Afriku funguje v České republice od roku 2012. Jeho posláním je umožnit africkým dětem cestu ke vzdělání. Je založen na principech dárcovství, dobrovolnictví, spolupráce a vlastní iniciativy lidí. Zajímavým paradoxem je, že se na něm podílejí také lidé z okraje společnosti (vězni, bezdomovci), kteří tak dostávají „druhou šanci“, a projekt samotný tím získává, kromě humanitárního rozměru, také rozměr ekologický v podobě tzv. ekologie duše. To vše odkrývá dokument na pozadí cesty konkrétního kola darovaného českou holčičkou její gambijské vrstevnici. 

Populární youtuber a influencer Kovy se vydává na dokumentární road movie po českém školství, aby pomohl hledat řešení problému selhávající výuky moderních dějin. Využívá okruhu statisíců svých diváků, aby pojmenovali podstatu problému, a vyráží za nimi do terénu. Mezitím analyzuje souvislosti spolu s historiky, didaktiky dějepisu a dalšími odborníky.

Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba zázračně unikli v roce 1944 z Osvětimi. Jsou hnáni přesvědčením, že musí informovat svět o tom, jaké zrůdnosti jsou v lágru páchány. Brzy ale zjišťují, že jim málokdo touží věnovat dostatečnou pozornost. Jako by nikoho nezajímalo židovské utrpení v továrnách na smrt!

Je jedním z nejdéle sloužících psychiatrů a psychoterapeutů na světě. V osmdesáti letech stále aktivně pracuje na třech klinikách, píše čtený blog a vydává popularizující knižní bestselery. Jeho snem bylo stát se obvodním lékařem na Šumavě, místo toho skončil v blázinci. Stál za spoustou modrých knížek pro české disidenty. Jako jeden z prvních u nás se začal veřejně věnovat psychosomatické medicíně. Především je ale člověkem, který miluje lidi a svůj život dal do služby člověku ve všech jeho bizarních podobách.

Pavel Landovský je nejen enfant terrible českého herectví, ale také autor úspěšné divadelní hry Hoteliér. Po více než čtyřiceti letech od jejího vzniku se režisér Jan Kačer rozhodne, že jí s Landovským opět nazkouší. Sekundovat mu mají Vladimír Pucholt, Josef Abrhám a Libuše Šafránková. Kačerovi ovšem ani tak moc nejde o návrat slavných herců před publikum, jako o pokus vytrhnout Landovského z letargie, které díky svému zdravotnímu stavu podléhá.