Nedej se: Biomasa forever!

Skutečný příběh o nepravděpodobné lásce ženy středních let ze středostavovské rodiny a sňatkového podvodníka. Do jejich vztahu z nejméně pravděpodobného směru vstoupí nebezpečí smrti a současně naděje v podobě narození dítěte. Začít znovu je vnímavým psychologickým portrétem ženy, jejího partnera a dalších nejbližších, a zároveň strhujícím svědectvím boje o život a jeho smysl.

Snad každý zná záběry ze zásahu proti demonstrantům na Národní třídě 17. listopadu 1989. Jan Slezák, Milan Danišovič a Jiří Laňka se podíleli na potlačování demonstrace dne 17. listopadu 1989, byť každý v jiné míře. Jan Slezák byl velitelem roty Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti a v době zákroku čekal v pohotovosti jako záloha. Milan Danišovič celému zásahu velel. Jiří Laňka byl řadovým příslušníkem speciální jednotky ministerstva vnitra, tzv. červených baretů.

Dokumentární film na aktuální politické téma přináší unikátní záběry ze života na tomto anektovaném území, kam mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Snímek je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Stejně jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krym stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe, složitě hledající svou identitu, jsou svým způsobem osamělými (polo)ostrovy v moři rozdělené společnosti. 

Filmový portrét tří sourozenců a společnosti, kterou stejně jako Hayata, Osamu a Tomia mnohé spojuje i rozděluje. Prolínání často protichůdných vizí trojice bratrů s historií jejich rodiny a s postoji dalších protagonistů filmu je konkrétním svědectvím toho, jak politickou situaci ovlivňují osobní i společenské zkušenosti. Film tak nejen naznačuje, proč se nacházíme v dnešní politické konstelaci, ale je rovněž zprávou o stavu současného společenského mínění, jak ve vztahu k jejich autoritám, tak i k občanům.

Monografický dokument sumarizující historický a současný význam díla Bohuslava Fuchse v tuzemsku i v zahraničí. Dokument představí vznik zcela unikátní tradice brněnského funkcionalismu prostřednictvím životních osudů jeho předního představitele, mezi jehož nejznámější stavby v Brně patří Zemanova kavárna či hotel Avion.

Dokumentární portrét tenisty Radka Štěpánka, který sleduje jeho souboje na tenisových kurtech a zároveň nahlédne i do soukromí této mimořádné osobnosti. Časosběrný snímek je doplněn o výpovědi tenistových přátel, k nimž mimo jiné patří Petr Čech, Pavel Nedvěd a Jaromír Jágr.

Vážná i humorná kompilace odborných zamyšlení o významu existence televize veřejné služby. Pátrání po budoucím smyslu média veřejné služby, rekapitulace domácího a evropského vývoje požadavků, které na něj byly a jsou kladeny. Mnohovsrtevnaté pohledy osobností s vysíláním veřejné služby neoddělitelně spojených (Greg Dyke, Jiří Pittermann, Andrej Krob, Ivo Mathé), filosofů a esejistů (Václav Bělohradský, Petr Fischer), mediálních odborníků (Milan Kruml, Milan Šmíd, Karel Hvížďala) a mnoha dalších.

Tak jako zažíváme unifikaci kultury a společnosti, tak se unifikuje i příroda. Zažíváme největší kolaps druhů v zaznamenané historii. Mizí ptáci, rostliny a snad největší propad zažívají motýli. Tento hmyz je natolik náročný, že i malá změna prostředí se může projevit na velikosti populací. Následkem scelování polí a upouštění od tradičního hospodaření se dříve běžné druhy začaly vyskytovat v krajině čím dál tím méně, až doslova zbyly jen na malých ostrůvcích. U některých druhů to zašlo tak daleko, že poslední mohykány najdeme jen na jediném kopci. Co potřebují motýli k životu a jak by měla jejich krajina vypadat? 

Odkud se berou xenofobní nálady a proč se jim právě v Čechách v poslední době tak dobře daří? Dokumentaristka Apolena Rychlíková se snaží na tuto otázku hledat odpověď v Brně, kam se 1. května 2015 sjeli čeští neonacisté v rámci celoevropské neonacistické a fašistické akce „Za čistou Evropu“.

Stále častěji se jako o ideálu mluví o životě s minimální ekologickou stopou. Jak by ale takový život mohl vypadat? A je v současnosti vůbec možné, aby s ním člověk v moderní civilizaci obstál? Mira Ahimsa se o to pokouší už devět let. Žije bez peněz i výdobytků moderní civilizace, nestříhá si vlasy, vousy ani nehty, dokonce ani nerozdělává oheň.

Žďárské vrchy a Železné hory – nejzachovalejší části Vysočiny vypadají stále skoro tak jako před staletími. Podívejte se na naši zem tak, jak jste ji ještě neviděli, a užasněte nad její pestrostí a krásou.

Aby upozornili na poškozování životního prostředí, neváhají vyvěsit transparent na komín elektrárny, vylézt na těžební věž nebo protestovat na dně uhelného dolu. Občanské protesty patří k demokracii i ochraně životního prostředí odjakživa. V posledních letech ale přibývá případů, kdy za nenásilný protest hrozí aktivistům trestní stíhání. Přichází se změnou klimatu i změna klimatu v naší společnosti? Budou lidé, kteří nenásilně protestují proti poškozování životního prostředí, končit ve vězení?