Dokument ČT

Dokumentární film na aktuální politické téma přináší unikátní záběry ze života na tomto anektovaném území, kam mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Snímek je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Stejně jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krym stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe, složitě hledající svou identitu, jsou svým způsobem osamělými (polo)ostrovy v moři rozdělené společnosti. 

Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba zázračně unikli v roce 1944 z Osvětimi. Jsou hnáni přesvědčením, že musí informovat svět o tom, jaké zrůdnosti jsou v lágru páchány. Brzy ale zjišťují, že jim málokdo touží věnovat dostatečnou pozornost. Jako by nikoho nezajímalo židovské utrpení v továrnách na smrt!

V pátek se seznámili, v neděli měli svatbu. Před hněvem rodičů museli utéct z domova, a tak se na líbánky vydali raději k lidožroutům. Ti je připravili o iluze, o kameru a málem i o život. Tam, kde by se jiní vzdali, nasadili američtí filmaři Martin a Osa Johnsonovi život, aby odvyprávěli svědectví o mizející divočině. Jejich příběh je autentickým otiskem doby, kdy samotné filmování v Africe bylo nebezpečnější než šelmy a malárie. Jejich práce fascinovala širokou veřejnost, ale i osobnosti jako Ernesta Hemingwaye, Charlieho Chaplina nebo britskou královskou rodinu. Naše doba na ně ale zapomněla…

Jejich rodiče přijeli do ČSSR v srpnu 1968 s okupačními vojsky. Dnes se „milovické děti“ ocitají na opačných stranách fronty v rusko-ukrajinském konfliktu. Tito „bratři“ předurčení k „přátelství na věčné časy“ po sobě dnes střílejí. Jak vnímají naši zemi a současné Rusko děti někdejších důstojníků z Milovic? 

S polskými sousedy toho máme společného víc, než se může zdát. Blízká historie, podobné osudy statečných a Karel Kryl. Paralelní životopis písničkáře Karla Kryla a režisérky Krystyny Krauze, která se narodila v polském městečku Oliva. Krylova píseň „Varhany v Olivě“ se o pár let později stane neoficiální hymnou polské Solidarity.

Architekta Josefa Pleskota lze charakterizovat jako jednoho z nejznámějších a nejrespektovanějších českých architektů současnosti. Jako muže, který od devadesátých let minulého století sbírá ocenění a jehož stavby pravidelně reprezentují českou architekturu na mezinárodních přehlídkách.

Dokument analyzuje podobu informační války a vliv dezinformací v České republice. Snaží se zjistit, kdo stojí za nepravdivými zprávami, které se šíří především na sociálních sítích a na takzvaných konspiračních webech. Hledá také odpověď na otázku, do jaké míry jsou šířené zprávy, příběhy a emoce součástí ruské propagandy a jakou roli v tom hrají čeští občané, kteří jsou z nejrůznějších důvodů nespokojení s vývojem v zemi po roce 1989.

Soukromý i profesní život Soni Červené, poznamenaly bouřlivé dějiny 20. století a jeho dva nejzrůdnější totalitní systémy: nacismus a komunismus. Film ukazuje ve vzpomínkách i historických dokumentech důležité momenty její cesty, protagonistka nezastírá ani další nelehké životní peripetie. Celovečerní dokumentární film Olgy Sommerové o světově proslulé operní pěvkyni a herečce.

Film sleduje osudy tří fotografů – Josefa Koudelky, Antonína Kratochvíla a moravského fotografa Vojty Dukáta – osobností, které větší část svého tvořivého života přežily za hranicemi Československa. Snímek vychází z jejich odlišné tvorby, ve které se někdy protínají témata, místa nebo setkání, které je spojovaly.

Žďárského vázání, lyžařská technika, bivakovací vak zvaný žďárák, hora na Antarktidě, chata v Alpách, muzeum i jména ulic – to je výčet věcí a míst, která nesou jméno Matyáše Žďárského. Rodáka od Třebíče a zakladatele alpského lyžování. Díky němu propadly kouzlu zasněžených strání nejprve masy Vídeňanů a po nich i nadšenci z celého světa.

Témata související s postavením mužů a žen se v české společnosti řeší na mnoha úrovních, v míře a intenzitě dříve naprosto nevídané. Spolu s aktuální medializací vzniklo hned několik spolků a organizací, které se svou činností snaží téma přinést širší veřejnosti. Tato uskupení naráží na negativní přijetí společnosti mnohem častěji než politici se svými kontroverzními výroky. Film se snaží rozvířit stojaté vody stereotypního smýšlení skrze dokumentaci „spanilých jízd“ členek a členů feministických spolků.

Film konfrontuje osudy dvou čerstvě narozených dětí, o které se jejich rodiče nemohli nebo nechtěli postarat.  Zatímco jedno je po porodu umístěno do rodiny přechodné pěstounky, druhé putuje do kojeneckého ústavu. Dokument zkoumá systém přerozdělování nechtěných novorozenců a zároveň se nevyhýbá vznášení kontroverzních otázek.

Antilopa Derbyho západní – největší antilopa světa žijící v senegalské savaně – je na pokraji vyhynutí. Její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů. Tým inženýrky Karolíny Brandlové dokázal něco nevídaného: v rezervaci Bandia, pár kilometrů od hlavního města, rozmnožil díky pečlivě řízenému chovu, za pomoci senegalských ochránců přírody a provozovatelů tamního safari, tuto antilopu z pouhých šesti zvířat na stádo čítající několik desítek jedinců. Druhý díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety.

První díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety a jejich přátelích, českých přírodovědcích, kteří se mnohdy tisíce kilometrů od domova zabývají jejich záchranou. Úvodní část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na několika ostrovech Bornea ochraňuje mořské želvy. Přestože tady existují i jiné chovné stanice, její hluboké znalosti života želv umožňují pomáhat mnohem efektivněji, přesněji.

Tři příběhy o nejmladší generaci tzv. „digitálních domorodců“, pro které je internet nekonečným zdrojem zábavy a komunikace, ale i nových rizik. Většina dnešních dětí dokáže ovládat počítač či mobilní telefon dříve, než se naučí zavazovat si tkaničky nebo jezdit na kole. Po celém světě vyrůstají nové generace dětí, které tráví výrazně více času ve virtuálním světě než hraním si na hřišti.

Probouzí se v nich síly, které neumíme ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají, ani proč na ně má takový vliv Měsíc. Žijí mezi námi a prožívají každodenní peklo na Zemi – rodiny a děti s diagnózou nejtěžšího autismu. Této formě autismu se odborně říká „nízkofunkční“. Patří k nejnáročnějším a nejhůře zvladatelným zdravotním postižením vůbec. Ti, kteří jím trpí, mají problém v naší společnosti normálně fungovat. Dokument zachycuje situaci čtyř rodin s různě starými dětmi. 

Nesentimentální pohled do drsného cestovatelského života kamarádů, kterým nezabránilo v dobrodružné cestě na Bajkal ani to, že dva z nich jsou vozíčkáři. Unikátní cestovatelský cyklus s komentářem Petra Čtvrtníčka.

Je možné žít po boku člověka, který věří něčemu jinému než vy? A jaká úskalí a obohacení takové soužití přináší? Nový dokumentární seriál o lidech, kteří dokazují, že jinakost nemusí jen rozdělovat. Diváci jihlavského festivalu budou mít možnost zhlédnout třetí epizodu tohoto cyklu

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

Ačkoli je to na hraně zákona, čím dál více dětí se u nás narodí náhradním maminkám sloužícím pouze jako jakýsi inkubátor pro genetický materiál jiných párů. Lze ale porodit dítě, odevzdat ho někomu cizímu a kráčet dál životem, jako by se nic nestalo? Co když se takové dítě „nepovede“ nebo si pár rodičovství rozmyslí?

Monografický dokument sumarizující historický a současný význam díla Bohuslava Fuchse v tuzemsku i v zahraničí. Dokument představí vznik zcela unikátní tradice brněnského funkcionalismu prostřednictvím životních osudů jeho předního představitele, mezi jehož nejznámější stavby v Brně patří Zemanova kavárna či hotel Avion.

Fanouškovství a fandění je staré jako lidstvo samo. Není snad na světě člověka, který by někomu nebo něčemu nefandil. Zvláštním fenoménem je pak fandění sportovní, o němž ale bohužel slýcháváme převážně ve spojitosti s násilím na stadionech či v ulicích měst. Má ale také svou poetičtější podobu, která běžnému konzumentovi zpráv zůstává nezřídka utajena. 

Zanechat stopu. Napsat své jméno. Být vidět. Rychle zmizet. Hledat únik. Procestovat celý svět, jít proti předsudkům, být žena, dělat graffiti, nenechat se u toho chytit. Autobiografický film o životní cestě Sany a o dalších writerkách z patnácti měst světa žijících nebezpečný život a riskujících vše pro svoji kontroverzní vášeň – graffiti.

Jeden z našich nejlepších filmových hudebních skladatelů bývá často označován za génia filmové hudby. Nebál se žádných experimentů a nadčasovost jeho tvorby potvrzuje, že hudbu Zdeňka Lišky užasle objevuje svět i generace, která ho nezažila.

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

Česká televize natočila po patnácti letech pokračování úspěšného cyklu Infiltrace. Tentokrát se autoři zaměřili na psychosomatickou léčbu po česku. Řada pacientů je nespokojená se zdravotnickou péčí, s nedostatkem empatie a času mnoha lékařů. Spousta z nich se pak rozhodne pro „alternativní“ léčbu. Pokud ale „alternativní“ léčbu provozují lékaři a psychologové, jsou pak svými akademickými tituly odpovědní v nelékařských zařízeních stejně jako ti v ordinacích a nemocnicích? Dokument odhaluje skandální léčebné praktiky jednoho pražského zařízení, které se podařilo natočit v průběhu jednoho roku skrytou kamerou.

Odkud se berou xenofobní nálady a proč se jim právě v Čechách v poslední době tak dobře daří? Dokumentaristka Apolena Rychlíková se snaží na tuto otázku hledat odpověď v Brně, kam se 1. května 2015 sjeli čeští neonacisté v rámci celoevropské neonacistické a fašistické akce „Za čistou Evropu“.

Rádi cestují a rádi fotí. Jak ale pracovat s fotoaparátem profesionálně, aby snímky z cest skutečně stály za to? Jan Šmíd, který nás Budapeští provází, požádal o rady kamaráda, fotoreportéra Jana Šibíka. V maďarském hlavním městě prozkoumají secesní kavárny, ale také módní bary a noční kluby, které vyrůstají na nádvořích starých opuštěných městských domů.

Profesor Josef Koutecký založil, vybudoval a institucionalizoval nejdříve v Československu a pak v Česku nový lékařský obor: dětskou onkologii. Byl šéfem kliniky, děkanem, prorektorem, vychoval nespočet dětských onkologů. Dokument ovšem není o profesorovi, ale o člověku, není o úspěších, ale o lásce a víře. A není o starci, ale o muži, který žije vzpřímeně.

Přilepit se k betonu. Svištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Dokument o architektu Martinu Rajnišovi, „enfant terrible“ české architektury, který se odmítá smiřovat se současným stavem nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti jako celku. Je „zlobivým dítětem“ stejně jako francouzský architekt L´Enfant, který ve službách Thomase Jeffersona navrhoval město Washington. Spolupráce s ním byla tak vyčerpávající, že se jeho jméno pro takovéto „zlobivce“ užívá podnes. V současnosti však už toto označení často vnímáme spíš jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. Snímek zachycuje jeho inspirativní postoje i proces tvorby – jak v ateliéru v Praze, tak i na chalupě na Maxově v Jizerských horách.

Žďárské vrchy a Železné hory – nejzachovalejší části Vysočiny vypadají stále skoro tak jako před staletími. Podívejte se na naši zem tak, jak jste ji ještě neviděli, a užasněte nad její pestrostí a krásou.

Film se zabývá jednou z doposud opomíjených kapitol našich novodobých dějin. Takzvaná „ozbrojená pěst dělnické třídy“ vznikla na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a pod vedením Ústřední rady odborů působila již od května roku 1945. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 na základě rozkazů KSČ postupně Lidové milice zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou. Jejich nasazení při protirežimních shromážděních v roce 1969 si vyžádalo oběti na lidských životech. Brutálně si počínaly také při pražských demonstracích v letech 1988 a 1989.

Andy, Petra a Bára. Tři osudy, které se spojily ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Právě tady funguje oddělení, kde si matky mohou odpykávat trest společně se svými dětmi. Mateřské pouto totiž může být tou nejsilnější motivací k lepšímu a zodpovědnějšímu životu.

Ve svých šestatřiceti letech získal Jakub Hrůša v Brně Cenu Charlese Mackerrase za přínos k interpretaci Janáčkova díla. A to jenom pár metrů od místa, kde vznikla Janáčkova Věc Makropulos. Přesně za měsíc od předání ocenění stane Jakub Hrůša před orchestrem Vídeňské státní opery, aby zde jako debutant řídil nové uvedení tohoto díla. Dokument o jednom z nejobtížnějších úkolů v kariéře mladého dirigenta.

Příběh chudé kambodžské dívky Jarky, která do dvanácti let neuměla ani číst, ani psát a žila v ponižujících podmínkách. Musela tvrdě pracovat, starat se o mladší sourozence, měla hlad a často byla i fyzicky týraná. Do jejího příběhu ale vstoupila Češka Tamara, kterou ve snu navštívil mrtvý bratranec s prosbou postarat se o jeho v Kambodži narozenou a do té doby utajenou dcerku.

Paní Vlasta Šrůtková zažila vzestupy a pády nejen své, ale i své země. Na svůj věk je mimořádně vitální, žije na pražské Kampě, místě jako stvořeném k zamyšlení nad českou historií, identitou, národem. Její osud je mimořádně silný příběh, v němž jsou zlomové okamžiky našeho státu zároveň zlomovými okamžiky jejího života. 

Co se přihodí, když se obyvatelé vsi stanou součástí umělecké expozice? Příběh zdánlivě obyčejné vesnice, která se díky nápadům výtvarnice Kateřiny Šedé přetváří v živé umělecké dílo.

Energetická soběstačnost obcí je v našich končinách unikátní a mimořádnou záležitostí. Normálním a běžným stavem je, že ta nejvyšší položka obecních rozpočtů, kterou výdaje za energie představují, bez jakýchkoli úvah o variantách plyne energetickým gigantům, molochům a monopolům.

Stále častěji se jako o ideálu mluví o životě s minimální ekologickou stopou. Jak by ale takový život mohl vypadat? A je v současnosti vůbec možné, aby s ním člověk v moderní civilizaci obstál? Mira Ahimsa se o to pokouší už devět let. Žije bez peněz i výdobytků moderní civilizace, nestříhá si vlasy, vousy ani nehty, dokonce ani nerozdělává oheň.

Charitativní projekt Kola pro Afriku funguje v České republice od roku 2012. Jeho posláním je umožnit africkým dětem cestu ke vzdělání. Je založen na principech dárcovství, dobrovolnictví, spolupráce a vlastní iniciativy lidí. Zajímavým paradoxem je, že se na něm podílejí také lidé z okraje společnosti (vězni, bezdomovci), kteří tak dostávají „druhou šanci“, a projekt samotný tím získává, kromě humanitárního rozměru, také rozměr ekologický v podobě tzv. ekologie duše. To vše odkrývá dokument na pozadí cesty konkrétního kola darovaného českou holčičkou její gambijské vrstevnici. 

Člověk je jediná živá bytost na planetě, která vědomě destruuje svůj životní prostor, svou vnější krajinu. Možná je to dané i tím, že se neumí postarat ani o tu vnitřní, kterou často také vědomě ničí. Vnitřní a vnější krajina jsou spojité nádoby, které se v sobě zrcadlí, a jóga může být jednou z cest, jak je kultivovat.

Arhuakové jsou indiánským kmenem, který odolával nepřízni osudu více než čtyři sta let, ale dnes kvůli vyspělé technice důlních společností, aroganci politické moci a stále více se rozmáhajícímu turismu je jejich existence ohrožena. Jejich domy jsou srovnávány se zemí obřími bagry. Během července 2017 bylo z domovů vyhnáno na sto osmdesát rodin, které nyní živoří v parku města Puerto Bello ve špatných podmínkách. Jejich posvátná místa jsou vypalována. V České republice proto vznikla organizace, která se snaží pomoci indiánům tohoto kmene výkupem původních indiánských pozemků, na něž se posléze mají indiáni navrátit… 

Dokument o záchraně antilopy Derbyho. Její přežití se více než patnáct let snaží zajistit také tým lidí z České republiky. Proč snahy o ochranu exotické fauny často vycházejí od obyvatel Západu než ze strany lidí, kteří s ohroženými druhy sdílejí životní prostor?

Současná kůrovcová kalamita ohromných rozměrů to ukazuje jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Nelegální vysazování lesa je trend, který lidé zabývající se ochranou přírody a krajiny sledují několik posledních let. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její přitažlivost pro návštěvníky. 

Malíř, dřevorytec, sazeč, tiskař, spisovatel a básník Josef Váchal patřil mezi nejosobitější umělce 20. století. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, v němž pozoruhodné místo zaujímá monumentální autorská kniha, jakýsi novodobý kodex věnovaný Váchalově veliké lásce – Šumavě. Josef Váchal, bytostný tulák a poutník, vydal v knize Šumava: umírající a romantická trvalé svědectví o prastaré tváři Šumavy, o její neopakovatelné mizející kráse. 

Vladimír Mišík je rocková legenda, která má vlastní planetku. Objevili ji v roce 1995 čeští astronomové z Hvězdárny Kleť a pojmenovali ji na jeho počest. Převážně na planetce Mišík se také odehrává nový dokumentární film režisérky Jitky Němcové o Vláďovi Mišíkovi, o jeho nádherných písních, o vzpomínkách na největší životní bizarnosti a také o jednom napínavém pátrání.

Černobílý snímek kombinuje hrané i původní záběry z operace Neptun, jednoho z prvních pokusů československé Státní bezpečnosti o mediální mystifikaci, kdy reportéři narazí na dně jezera na tajné dokumenty z dob nacistického Německa. Zdůrazňuje ovšem souboj skeptické novinářky s důstojníkem policie a marnou snahu odhalit státem podporovanou dezinformaci.

Petr Kotík je jeden z nevýznamnějších světově uznávaných tvůrců a neúnavný propagátor evropské a americké moderny. Hudební skladatel, dirigent, flétnista na cestě mezi New Yorkem, Prahou a Ostravou v autorském dokumentu režiséra Adama Oľhy.

Michal Kody Kislicki odjel před několika lety na Ukrajinu, aby tam našel sám sebe. Brzy po příjezdu se rozhodl pomáhat v oblasti válkou zasaženého Donbasu, kde založil organizaci Chuť pomáhat. Nakonec tak našel mnohem víc – smysl života, víru v boha a manželku Ksushu.

Neuvěřitelný zájezd hráčů České filharmonie do romských osad na východním Slovensku a jejich spolupráce s Idou Kelarovou, souborem Čhavorenge a místními romskými dětmi. Měli deset dní na to, aby děti naučili písně, které spolu s nimi na pódiu zahraje skupina hráčů České filharmonie.

Tříletý dialog dokumentaristy Pavla Štingla se sochařem Jaroslavem Rónou během realizace jedné z největších bronzových jezdeckých soch na světě. Dokument je zároveň cestou k poznání mimořádné tvůrčí osobnosti, člena umělecké skupiny TVRDOHLAVÍ.

Režisér, kameraman a fotograf Jaroslav Brabec dlouhá léta mapuje tuzemskou výtvarnou scénu, což zúročil mimo jiné v knize fotografií Orbis Artis. Na jejím základě vznikl pro Českou televizi stejnojmenný dokumentární seriál osobních filmových setkání s českými výtvarníky, kterých bychom si měli vážit a jejich dílo znát.

Pro tvorbu Pavla Brázdy je typická dokonalá řemeslná zručnost, svébytná grotesknost i černý humor. Pro jeho současná díla je kromě zjednodušení forem a pestrých barev charakteristické i to, že vznikají ve velkém množství jako digitální tisky. Portrét výrazného solitéra české výtvarné scény zaměřený na přesahy jeho díla do pop-artu, který byl natočen jako pocta k Brázdovým devadesátinám.

Věra Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě. Na pódiu stála naposledy před deseti lety. Pak dala přednost „výherním“ automatům v Rokycanech před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall. Po smrti syna a manžela se Věra topí v depresích. Má existenční starosti, bydlí na sociální ubytovně. Před dvěma lety jí nabídl účinkování ve skupině Džino Rom-Rock kapelník Dušan „Džino“ Čonka. Ten se pokouší o propojení romského folklóru a tvrdého rocku. Věra je náhle plná pokory. Po dvou letech úmorných zkoušek mají Džino s Věrou hrát poprvé na veřejnosti. Míří na koncerty do Norska. Do generálky ale vstupuje nečekaná šokující zápletka...

Ukrajinský filmový režisér a sceénárista ruského původu Oleg Sencov se jako občanský aktivista jasně postavil proti anexi Krymu. Ruská bezpečnostní služba ho následně zatkla a obvinila mimo jiné z přípravy teroristických útoků. Předložené důkazy a průběh procesu vyvolaly vlnu pochybností a řadu mezinárodních protestů. Současné Rusko a mrazivá sonda do fungování jeho právního systému.

Intimní řez do života legendárního zpěváka na pozadí jeho koncertního turné s kapelou Fragile. Dokument se noří do jeho aktuálních pocitů, silně ovlivněných maniodepresí, kterou dlouhodobě trpí. Tvůrci však sondují i v minulosti, která otvírá dveře do části jeho pěvecké kariéry provázené turbulentními vztahy se ženami a drogami.

Míla a Kamil nemohli mít vlastní děti, tak si jich postupně osm osvojili nebo přijali do pěstounské péče. Velkou zkouškou pro celou rodinu jsou problémy dcery Petry, trpící autismem. Dokumentární cyklus zachycuje v šesti dílech šest různých cest, na nichž se setkávají rodiče s opuštěnými a zraněnými dětmi, které k nim přicházejí z kojeneckých ústavů, dětských domovů anebo od pěstounů na přechodnou dobu.

Alois a Ladislav Rašínovi, kteří za své vlastenecké úsilí zaplatili životy, se uznání od svého národa nedočkali. Jejich jména byla po roce 1948 vymazána z paměti. Tyto zapomenuté osudy nyní připomene historické dokudrama, jímž nás provede pravnučka Aloise Rašína Karolina Breitenmoser. 

Portrét jedenáctileté Rozárky, která se rozhodla, že už nebude jíst maso. Nesouhlasí s tím, že ve velkochovech je padesát procent zvířat zabíjeno bezdůvodně. Film tak skrze její příběh rozvíjí téma otevřenosti a ohleduplnosti vůči planetě a přírodě. Soucit, který je hlavním hybatelem Rozárčina rozhodnutí nejíst maso, se v rámci filmu přirozeně přenáší do širokého společenského kontextu, když se holčička rozhodne setkat se s kuchařkami z veganské restaurace Kuchařky bez domova.

Životní příběh žokejky Martiny Růžičkové je bohatý na ztráty, bolesti a překážky. Uměla se ale vždycky problémům vzepřít s novou odvahou a silou. Jaký je její současný život, jak dopadla její snaha zúčastnit se v 50 letech Velké pardubické a jaká překvapení jí do života přinesla Folie d´Ocean, klisna, kterou pro ni koupil slavný finský závodník Formule 1 Mika Häkkinen?

Téměř celé své dětství vyrůstali v ústavu. Nemají domov, nemají rodinu, netuší, kde budou bydlet a jak si budou vydělávat. Lukáš chce být slavný hip hoper, Simona plánuje jít na operaci změny pohlaví, Jarda by chtěl mít velkou rodinu. Dokumentární film sleduje časosběrnou metodou příběhy tří mladých lidí, kteří opustili „děcák” a staví se na vlastní nohy. 

Dokumentární portrét tenisty Radka Štěpánka, který sleduje jeho souboje na tenisových kurtech a zároveň nahlédne i do soukromí této mimořádné osobnosti. Časosběrný snímek je doplněn o výpovědi tenistových přátel, k nimž mimo jiné patří Petr Čech, Pavel Nedvěd a Jaromír Jágr.

Kdysi největší a nejlepší automobilka v bývalém Sovětském svazu, dnes finanční katastrofa. Ostřílený švédský manažer, který má znovu přinést zlaté časy. Setkávají se ve městě Toljatti, hluboko v srdci Ruska. Každý se svou představou o budoucnosti, ze které nechce ustoupit. Švéd v žigulíku je příběh o velkých plánech a ještě větší absurditě.

Před padesáti lety zažili okupaci Československa, teď se vracejí do okamžiku, v němž je zachytil fotoaparát. Věra Křesadlová s malými syny narychlo emigrovala za Milošem Formanem do Paříže a Petr Semerád byl svědkem střelby do lidí u pražského rozhlasu. Dokumentární cyklus k padesátiletému výročí srpnové invaze vznikl podle populárního izraelského formátu Capturing the Moment, který se dočkal adaptací už v osmi zemích světa.

Cestovatel Dan Přibáň a jeho netradiční posádka na dosud nejnáročnější expedici, tentokrát napříč Austrálií přes Východní Timor, Indonésii, Malajsii a Thajsko. Posádky žlutých dvoutaktů vyrazily na půlroční dobrodružnou výpravu, která prověří kromě zručnosti i mezilidské vztahy a sílu přátelství v extrémních zátěžových podmínkách.

Jen málokdo ví, že tragické gesto Jana Palacha a Jana Zajíce sebeupálením následoval začátkem dubna 1969 i jihlavský občan Evžen Plocek. Jaký smysl měl jeho čin tehdy a jaké poselství v něm čteme dnes? Dokumentární film o smyslu lidské oběti a o komunisty dlouho utajované události, o níž se dodnes téměř nemluví.

Snímek o klientech s kombinovaným postižením, kteří studují praktickou školu v Jedličkově ústavu. Jde o střední speciální školu připravující žáky všeobecným studiem a praxemi na běžný život. Směřují tedy k přechodu ze školy do jiného prostředí, k čemuž jim pomáhá tranzitní program, který je hlavním tématem filmu.

Proč si Rusko klade historické nároky na části Ukrajiny a proč se Ukrajinci cítí dědici středověkého Ruska? Snímek neřeší přímo současnou politickou situaci na Ukrajině, ale snaží se vysvětlit, v čem česká veřejnost většinou tápe: historické a náboženské kořeny současného konfliktu. Film je inspirovaný oceňovanou a široce diskutovanou knihou známého literárního historika M. C. Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity.

Šoková terapie reportáží z válečné fronty. Dokumentaristka Jana Andert strávila osm měsíců s elitní jednotkou irácké armády v prvních liniích bitvy o Mosul, od roku 2014 do června 2017 okupovaný bojovníky Islámského státu. Nebojácné svědectví o městu v ruinách, které jedna z největších katastrof dnešní doby obrala o duši.

Všechny chtěly jen normálně žít. To, co následovalo po svatbě, si neuměly vůbec představit. Dokumentární film sleduje příběhy pěti žen, které prošly psychickým i fyzickým týráním ze strany partnera/manžela a našly sílu o svých otřesných zážitcích promluvit.

Po úspěšném dokumentárním filmu, který zaznamenal zpovědi pětice týraných žen, přichází Česká televize s dokumentem, který se věnuje dalšímu fenoménu domácího násilí. Příběhy čtyř mužů dokazují, že i když jsou metody násilí obdobné, postavení obětí je zcela odlišné. Násilí na mužích je totiž obecně spíše zpochybňováno a partnerky mají v roli manipulativních agresorek výhodnější postavení, neboť mužům, kteří jsou vnímáni jako zástupci silnějšího pohlaví, se obecně nevěří. Jde vůbec o první větší dokument zabývající se tímto společensky tabuizovaným tématem. 

V zahraničí ho přezdívali „česká lokomotiva“. Držitel osmnácti světových rekordů se nejvíce proslavil na olympijských hrách v Helsinkách, kde dokázal zvítězit v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu. Grandiózní úspěch Emila Zátopka ožívá v dokumentu Davida Ondříčka ve vzpomínkách jeho blízkých, soupeřů i kamarádů.

Osud Lídy Baarové v sobě nese všechny atributy antické tragédie. Krása, láska, sláva, zrada, zavržení, trest, útěk, ztráta domova a nakonec smíření se vším v moudrosti stáří. A tím vším prochází dramatické politické zvraty. Ty ve dvacátém století v Evropě neminuly nikoho, natož pak ženu výjimečně krásnou, ambiciózní a slavnou.