Dokument ČT

Dokumentární film na aktuální politické téma přináší unikátní záběry ze života na tomto anektovaném území, kam mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Snímek je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Stejně jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krym stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe, složitě hledající svou identitu, jsou svým způsobem osamělými (polo)ostrovy v moři rozdělené společnosti. 

V pátek se seznámili, v neděli měli svatbu. Před hněvem rodičů museli utéct z domova, a tak se na líbánky vydali raději k lidožroutům. Ti je připravili o iluze, o kameru a málem i o život. Tam, kde by se jiní vzdali, nasadili američtí filmaři Martin a Osa Johnsonovi život, aby odvyprávěli svědectví o mizející divočině. Jejich příběh je autentickým otiskem doby, kdy samotné filmování v Africe bylo nebezpečnější než šelmy a malárie. Jejich práce fascinovala širokou veřejnost, ale i osobnosti jako Ernesta Hemingwaye, Charlieho Chaplina nebo britskou královskou rodinu. Naše doba na ně ale zapomněla…

Jejich rodiče přijeli do ČSSR v srpnu 1968 s okupačními vojsky. Dnes se „milovické děti“ ocitají na opačných stranách fronty v rusko-ukrajinském konfliktu. Tito „bratři“ předurčení k „přátelství na věčné časy“ po sobě dnes střílejí. Jak vnímají naši zemi a současné Rusko děti někdejších důstojníků z Milovic? 

Antilopa Derbyho západní – největší antilopa světa žijící v senegalské savaně – je na pokraji vyhynutí. Její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů. Tým inženýrky Karolíny Brandlové dokázal něco nevídaného: v rezervaci Bandia, pár kilometrů od hlavního města, rozmnožil díky pečlivě řízenému chovu, za pomoci senegalských ochránců přírody a provozovatelů tamního safari, tuto antilopu z pouhých šesti zvířat na stádo čítající několik desítek jedinců. Druhý díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety.

První díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety a jejich přátelích, českých přírodovědcích, kteří se mnohdy tisíce kilometrů od domova zabývají jejich záchranou. Úvodní část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na několika ostrovech Bornea ochraňuje mořské želvy. Přestože tady existují i jiné chovné stanice, její hluboké znalosti života želv umožňují pomáhat mnohem efektivněji, přesněji.

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

Česká televize natočila po patnácti letech pokračování úspěšného cyklu Infiltrace. Tentokrát se autoři zaměřili na psychosomatickou léčbu po česku. Řada pacientů je nespokojená se zdravotnickou péčí, s nedostatkem empatie a času mnoha lékařů. Spousta z nich se pak rozhodne pro „alternativní“ léčbu. Pokud ale „alternativní“ léčbu provozují lékaři a psychologové, jsou pak svými akademickými tituly odpovědní v nelékařských zařízeních stejně jako ti v ordinacích a nemocnicích? Dokument odhaluje skandální léčebné praktiky jednoho pražského zařízení, které se podařilo natočit v průběhu jednoho roku skrytou kamerou.

Přilepit se k betonu. Svištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Dokument o architektu Martinu Rajnišovi, „enfant terrible“ české architektury, který se odmítá smiřovat se současným stavem nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti jako celku. Je „zlobivým dítětem“ stejně jako francouzský architekt L´Enfant, který ve službách Thomase Jeffersona navrhoval město Washington. Spolupráce s ním byla tak vyčerpávající, že se jeho jméno pro takovéto „zlobivce“ užívá podnes. V současnosti však už toto označení často vnímáme spíš jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. Snímek zachycuje jeho inspirativní postoje i proces tvorby – jak v ateliéru v Praze, tak i na chalupě na Maxově v Jizerských horách.

Film se zabývá jednou z doposud opomíjených kapitol našich novodobých dějin. Takzvaná „ozbrojená pěst dělnické třídy“ vznikla na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a pod vedením Ústřední rady odborů působila již od května roku 1945. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 na základě rozkazů KSČ postupně Lidové milice zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou. Jejich nasazení při protirežimních shromážděních v roce 1969 si vyžádalo oběti na lidských životech. Brutálně si počínaly také při pražských demonstracích v letech 1988 a 1989.

Paní Vlasta Šrůtková zažila vzestupy a pády nejen své, ale i své země. Na svůj věk je mimořádně vitální, žije na pražské Kampě, místě jako stvořeném k zamyšlení nad českou historií, identitou, národem. Její osud je mimořádně silný příběh, v němž jsou zlomové okamžiky našeho státu zároveň zlomovými okamžiky jejího života. 

Charitativní projekt Kola pro Afriku funguje v České republice od roku 2012. Jeho posláním je umožnit africkým dětem cestu ke vzdělání. Je založen na principech dárcovství, dobrovolnictví, spolupráce a vlastní iniciativy lidí. Zajímavým paradoxem je, že se na něm podílejí také lidé z okraje společnosti (vězni, bezdomovci), kteří tak dostávají „druhou šanci“, a projekt samotný tím získává, kromě humanitárního rozměru, také rozměr ekologický v podobě tzv. ekologie duše. To vše odkrývá dokument na pozadí cesty konkrétního kola darovaného českou holčičkou její gambijské vrstevnici. 

Arhuakové jsou indiánským kmenem, který odolával nepřízni osudu více než čtyři sta let, ale dnes kvůli vyspělé technice důlních společností, aroganci politické moci a stále více se rozmáhajícímu turismu je jejich existence ohrožena. Jejich domy jsou srovnávány se zemí obřími bagry. Během července 2017 bylo z domovů vyhnáno na sto osmdesát rodin, které nyní živoří v parku města Puerto Bello ve špatných podmínkách. Jejich posvátná místa jsou vypalována. V České republice proto vznikla organizace, která se snaží pomoci indiánům tohoto kmene výkupem původních indiánských pozemků, na něž se posléze mají indiáni navrátit… 

Současná kůrovcová kalamita ohromných rozměrů to ukazuje jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Nelegální vysazování lesa je trend, který lidé zabývající se ochranou přírody a krajiny sledují několik posledních let. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její přitažlivost pro návštěvníky. 

Malíř, dřevorytec, sazeč, tiskař, spisovatel a básník Josef Váchal patřil mezi nejosobitější umělce 20. století. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, v němž pozoruhodné místo zaujímá monumentální autorská kniha, jakýsi novodobý kodex věnovaný Váchalově veliké lásce – Šumavě. Josef Váchal, bytostný tulák a poutník, vydal v knize Šumava: umírající a romantická trvalé svědectví o prastaré tváři Šumavy, o její neopakovatelné mizející kráse. 

Černobílý snímek kombinuje hrané i původní záběry z operace Neptun, jednoho z prvních pokusů československé Státní bezpečnosti o mediální mystifikaci, kdy reportéři narazí na dně jezera na tajné dokumenty z dob nacistického Německa. Zdůrazňuje ovšem souboj skeptické novinářky s důstojníkem policie a marnou snahu odhalit státem podporovanou dezinformaci.

Věra Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě. Na pódiu stála naposledy před deseti lety. Pak dala přednost „výherním“ automatům v Rokycanech před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall. Po smrti syna a manžela se Věra topí v depresích. Má existenční starosti, bydlí na sociální ubytovně. Před dvěma lety jí nabídl účinkování ve skupině Džino Rom-Rock kapelník Dušan „Džino“ Čonka. Ten se pokouší o propojení romského folklóru a tvrdého rocku. Věra je náhle plná pokory. Po dvou letech úmorných zkoušek mají Džino s Věrou hrát poprvé na veřejnosti. Míří na koncerty do Norska. Do generálky ale vstupuje nečekaná šokující zápletka...

Alois a Ladislav Rašínovi, kteří za své vlastenecké úsilí zaplatili životy, se uznání od svého národa nedočkali. Jejich jména byla po roce 1948 vymazána z paměti. Tyto zapomenuté osudy nyní připomene historické dokudrama, jímž nás provede pravnučka Aloise Rašína Karolina Breitenmoser. 

Kdysi největší a nejlepší automobilka v bývalém Sovětském svazu, dnes finanční katastrofa. Ostřílený švédský manažer, který má znovu přinést zlaté časy. Setkávají se ve městě Toljatti, hluboko v srdci Ruska. Každý se svou představou o budoucnosti, ze které nechce ustoupit. Švéd v žigulíku je příběh o velkých plánech a ještě větší absurditě.

Před padesáti lety zažili okupaci Československa, teď se vracejí do okamžiku, v němž je zachytil fotoaparát. Věra Křesadlová s malými syny narychlo emigrovala za Milošem Formanem do Paříže a Petr Semerád byl svědkem střelby do lidí u pražského rozhlasu. Dokumentární cyklus k padesátiletému výročí srpnové invaze vznikl podle populárního izraelského formátu Capturing the Moment, který se dočkal adaptací už v osmi zemích světa.

Šoková terapie reportáží z válečné fronty. Dokumentaristka Jana Andert strávila osm měsíců s elitní jednotkou irácké armády v prvních liniích bitvy o Mosul, od roku 2014 do června 2017 okupovaný bojovníky Islámského státu. Nebojácné svědectví o městu v ruinách, které jedna z největších katastrof dnešní doby obrala o duši.

Po úspěšném dokumentárním filmu, který zaznamenal zpovědi pětice týraných žen, přichází Česká televize s dokumentem, který se věnuje dalšímu fenoménu domácího násilí. Příběhy čtyř mužů dokazují, že i když jsou metody násilí obdobné, postavení obětí je zcela odlišné. Násilí na mužích je totiž obecně spíše zpochybňováno a partnerky mají v roli manipulativních agresorek výhodnější postavení, neboť mužům, kteří jsou vnímáni jako zástupci silnějšího pohlaví, se obecně nevěří. Jde vůbec o první větší dokument zabývající se tímto společensky tabuizovaným tématem.