nízko

Trpělivé sledování vojenské budovy v Kalifornii objevuje tiché části přehrady, podzemních šachet nebo betonových konstrukcí obřího rezervoáru, který dlouho sloužil jako testovací zařízení pro torpéda a další podvodní armádní vybavení. Nepatrné pohyby narušují netečnost původně statického obrazu rozloženého do prostorových plánů, jejichž jemnými posuny je vytvářeno fikční prostředí, kde se zdánlivá reálnost stává pouze vratkým oporným bodem pozorovatele.

Algoritmizovaná skládačka 531 441 fotografií vyhotovených během tří dekád od roku 1985 ukládá do souvislostí a kontextů osobní i společenské události a staví tak minimalistickou etudu o výpovědní hodnotě, srozumitelnosti a paměti dění. „Jaká je konec konců podstata oněch momentů/událostí: 9/11, Hirošima, Buchenwald, politické/ekonomické podmínky, umění, rodina, káva, čaj, bytí zde/bytí tam. Po 531.441 snímcích 1985-2015 –součet." T. Mohr

Jiné možnosti moře. Digitální impresionismus v trpělivém rozkladu obrazu do pohyblivých barev provázených subtilním zvukem neutišitelného větru. Valivý pohyb zdůrazněný rozjímavou pomalostí odkazuje k neustálosti proměn vln i jejich reprezentací. „Dlouhá hluboce niterná cesta v našem vztahu s násilím a pamětí. Pohyblivé digitální obrazy mají udržet informace stabilní. To my dokážeme prolomit.“ J. Perconte

Sám autor se představuje ve snímku, v němž využívá pohybů svého těla a jejich prolínáním vytváří abstraktní obrazce, které postupně prostupují celým prostorem rámu a zároveň kontrastují s pozadím bílého plátna. Celé video umocňuje výrazný zvukový podkres, který graduje společně s obrazem.

Krajina nově spatřená přes tradiční ruční práce s filmovou surovinou nechává vyniknout geometrii stromů a prostranství luk. Doprovázející zvuková stopa podléhá podobným chemickým změnám jako obraz. Film vznikl na farmě kanadského režiséra Philipa Hoffmana, který každé léto hostí workshop, kam se začínající i zkušení autoři jezdí učit práci s filmovým materiálem. Horizonty vytvořené emulzí proměňují zobrazené stromořadí na les sporadicky prosvětlovaný oblohou nebo prázdným bodem na filmovém pásu.

Autor vychází z principu konkrétní hudby, vrství a důmyslně překrývá obrazy do takové mohutnosti, až vznikají abstraktní kompozice osobních vzpomínek, a tematizují tak jejich proměnlivost díky selektivitě paměti i možné- mu rozlišení digitálního média. Japonský filmař a programátor Makino Takaši (1978) byl ve své tvorbě ovlivněn londýnskými Quay Brothers, vyznává eklektický přístup a čerpá z videoartu a rozmanitých filmových technik. Obraz a hudební doprovod vnímá jako rovnocenné složky díla. Za svůj film Generator (2012) získal cenu Tiger Award na MFF v Rotterdamu.„Začít konkrétním, přejít k abstraktnímu a následně užít abstraktní k vytvoření konkrétní abstrakce byla výzva.“

Vizuální miniatura vyrobená z jediného pruhu kino filmu evokuje pouť krajinou obrazem zachyceným i obrazem stvořeným pohybem skrz jeho části, který nápaditě využívá optické vlastnosti filmového obtisku, aby rozmazáním a rozmlžením obrysů nechal scenérie mizet ve struktuře materiálu. „Postavil jsem kameru bez závěrky, abych se vyhnul sekvenční mu záznamu po jednotlivých snímcích a dokumentoval realitu pomocí nepřetržitého toku světla. Svět vypadá jako slitý do jediného obrazu, který se přesouvá v čase.“ U. Petronin

Soustředěný pohled na místo ve Středozemním moři, kde 11. října 2013 zahynul velký počet migrantů včetně desítek dětí, je v sérii mizejících obrazů také apelem na pomoc lodím připlouvajícím do blahobytné Evropy. „Snímek přispívá k nové dynamice společenské autonomie a je pokusem o narovnání systémově vytvářených nerovností pomocí navrhnutí jiných sociopolitických podmínek skrze umění.“ A. Onco

Přírodní textury a přiblížení se rozličným povrchům půdy, skal i vody jsou ve vertikálním rozkrajování rytmizovány do vtahující abstrakce. Průlet vnějškem se v proudu pruhů obrazů stává možností prožívání krajiny a jejích proměn, v jejichž pravidelnosti lze nalézt stabilitu a vnitřní pokoj. „Jde o abstraktní rozjímání nad prostorem, místem a zvukem, v němž se snoubí autorovy niterné představy s vnímáním vnějšího světa. Přírodní scenerie jsou za pomoci vrstvení a podobných druhů manipulace s filmovým materiálem posouvány až k hranici abstrakce.“

Drobní živočichové různých druhů byli natáčeni v noci, zvětšeni pod poloprůhlednými sférickými skly. Aktivita neustále se pohybujících organismů vytváří při makropřiblížení nečekané obrazy neklidu, proměnlivosti, přemisťování a tvarové vynalézavosti. „La Notte Salva je cesta pocitů, jež se točí kolem své podstaty, aniž by ji odhalila a aniž by se otevřela lidskému jazyku.“ G. Boccassini

Obrázkové písmo Webdings vytvořil Miscrosoft v roce 1997 jako nástupce Wingdingsu, kolem kterého se rozvinuly kontroverzní reakce, když se ukázalo, že určité sekvence písmen nesou v symbolech nechtěné významy.  Film vytvořený v Microsoft Word přenesený na 16mm film.

Vizualizace funkčnosti vysokofrekvenčních oscilátorů kdysi používaných pro testování vojenských a zdravotnických sonarů se potkává s abstraktními ilustracemi diferenciálních rovnic čínského matematika a ve zviditelnění pomocí analogových výpočetních procesů vytváří subtilní exaktnost proměnlivých textur.  "Technologie je deformující zrcadlo, jež nám ukazuje, jak lidé myslí a co dělají. Proto své dílo tvořím v dialogu se stroji, které sám vyvíjím, ve snaze zjistit, co nám říkají." J. Rekveld