Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Normální autistický film
play
Normální autistický film
Normální autistický film
Normální autistický film
Normální autistický film

Normální autistický film

režie: Miroslav Janek
originální název: Normální autistický film
země: Česká republika
rok: 2016
délka filmu: 90 min.

synopse

Děti trpící autismem netrpí nevyléčitelnou chorobou. Trpí tím, že jsou neurodiverzní a svět je zařízen pro ty neurotypické. To je teze, s níž se Miroslav Janek pouští do série živých setkání s několika dětmi a dospívajícími diagnostikovanými Aspergerovým syndromem. Nechává je bezprostředně formulovat jejich vztah ke světu, k sobě samým a také k tomu, co je odlišuje od „normálu“. Zjišťujeme, že nás zavádí mezi zábavné nebo fascinující osobnosti, které často trpí tím, že jsou označeny jako „hendikepované“. Návštěva mezi autisty rozrývá zdánlivě pevné hranice jinakosti a normality.

„Budeme si teď povídat o Aspergerovu syndromu. Co Aspergerův syndrom vlastně umí. Ten normální Aspergerův syndrom, co mám já, ten lehkej, si dokáže najít kamarády. Ale ten těžší ne. Nemá kamarády.“

biografie

První zkušenosti s natáčením dokumentů měl Miroslav Janek (1954) coby amatérský filmař v 70. letech. V roce 1980 se odstěhoval do USA, kde pracoval mj. jako střihač filmů Godfreye Reggia. V polovině 90. let se vrátil do Prahy. Natáčí portrétní dokumenty jako Občan Havel (2008), Umanutá (2012) nebo Evangelium podle Brabence (2014), které již v minulosti uvedl MFDF Ji.hlava.

více o filmu

režie: Miroslav Janek
producent: Jan Macola
kamera: Miroslav Janek
střih: Tonička Janková
zvuk: Daniel Němec, Matěj Němec

další filmy v sekci

DK
Až na dřeň intimní portrét nekompromisního architekta Davida Kopeckého, který podlehl zhoubné nemoci. Extrémní osobnost maximalistického tvůrce a neméně intenzivní pojetí režisérky a manželky v jedné osobě. Archivní záběry, komentáře blízkých a nezkrotná energie člověka, který žil ve světě složeném ze světla a hmoty. „V jakési dražbě se prodávala velká vesnická samoobsluha a David onemocněl touhou ji získat... Já a dětský pokoj budeme v masu a uzeninách, zatímco on obsadí všechno od rohlíků po mléčné výrobky."

DK

Bára Kopecká
Česká republika / 2013 / 75 min.
sekce: Česká radost
Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)
Tvůrci dokumentární eseje Exkurze postupně navštěvují některé typické cíle turistických exkurzí – bitevní loď Auroru, monumentální stavby třetí říše, Berlínskou zeď a první muzeum na světě v Římě. Spíše než monumenty jako takové je však zajímají různé způsoby setkávání se s historií. S jemnou ironií filmaři sledují, jak památky působí na turistické průvodce a návštěvníky. Zachycují výklad, rozhovory i vzpomínky a pozorují také inscenované situace, během kterých se při prohlídce do výkladu v různých rolích zapojují sami turisté. Pomocí jejich interakce s kulisami historie film rafinovaně zkoumá souvislosti mezi současným člověkem a minulostí. DETAIL:„Na židovském hřbitově v Berlíně je hrob a na něm nápis: ‚Nyní jsi tu, tiše rozjímáš. Až odejdeš, nech zase zaznít svá slova.‘ Památníky a pamětihodnosti na nás mají takový vliv. Jsme mlčenliví.“

Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)

Jan Gogola ml.
Česká republika / 2015 / 82 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Postiženi muzikou
Hudební kroužek Jedličkova ústavu, dnes známý jako kapela The Tap Tap, založil před jednadvaceti lety Šimon Ornest a lidem s postižením tím dal příležitost uspět i mimo každodenní ústavní péči. Pozorující a k situacím pozorná kamera zaznamenala během let osobnostní vývoj několika muzikantů. Přitažlivá energie snímku, výjimečného přístupem k tematice tak často inklinující k soucitu, pramení ve vztazích mezi hudebníky a jejich kapelníkem, hybatelem dění, který svérázně napomáhá společenskému povědomí o lidech s hendikepem.  „Jakkoliv to bylo zpočátku těžké, snažil jsem se natočit film podobným způsobem, jakým se členové kapely vyrovnávají se svým osudem. Bez sentimentu, zbytečné lítosti, politické korektnosti a s černo černým humorem." R. Síbrt
osobní program

Postiženi muzikou

Radovan Síbrt
Česká republika / 2019 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Na vodě
Dokumentární esej s prvky road movie zachycuje cestu několika postav napříč podkrušnohorskou krajinou s cílem zachytit její nestabilní terén zmítaný desítkami let těžebních prací a následných (ne)vydařených procesů rekultivace. Název lze vnímat jako doslovné označení motivu vodáckého dobrodružství stejně jako poukaz na proměnlivost krajiny. Snímek balancující na hraně dokumentu a fikce oslovuje divákovu imaginaci a nechává příběh zdevastované a revitalizované oblasti severních Čech vyprávět samu přírodu.DETAIL:„To je taková krajina, v jakési proměně. Všechno se mění. Támhle byla chemička, není. Támhle byla louka, je tam chemička. Všechno jinak. Každou chvíli. To je třeba zaznamenat.“

Na vodě

Martin Ryšavý
Česká republika / 2015 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Iluze
V originálním pojetí filmu jako počítačové hry předkládá autorka osobní reportáž z Budapešti, kde strávila rok na studijním pobytu. Divák pasovaný do role účastníka hry prochází několika levely, které ho uvádějí do všednodenních momentů dotýkajících se citlivých bodů současné maďarské společnosti: nahlíží hlavní město očima turisty, ale většinou je nucen se ze subjektivního pohledu maďarských občanů zamýšlet nad svobodou umění, právem na vzdělání, problematikou lékařské péče a v komplexním měřítku diskutabilní politickou situací, v níž je opakovaně skloňováno jméno maďarského premiéra Viktora Orbána.„Nejnáročnější polohou toho filmu bylo udržet se před svou vlastní paranoiou před normalizovaným myšlením, které mé postavy a systém, o kterém jsem točila, neustále produkují.“ K. Turečková

Iluze

Kateřina Turečková
Česká republika / 2018 / 52 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jmenuji se Hladový Bizon
Jan si říká Bizon, miluje kovbojky, je nevidomý a hrozí mu, že ztratí i sluch. Dokument Pavla Jurdy sleduje jeho cestu do Ameriky za náčelníkem kmene Navajo, který má pomocí rituálu zlepšit jeho sluch. Film je plný neokázalého humoru díky charismatickému Janovi, který v USA působí jako Don Quijote z Divokého západu – naivní dobrodruh ve světě, který je mnohem obyčejnější než jeho fantazie. Pozorovatelský, ale nikoli odtažitý snímek je zároveň ukázkou, jak se filmové médium může vztahovat k nevidomým tím, že neustále zdůrazňuje, jaký je rozdíl mezi tím, co vnímá Jan a co vidíme my.„Film není o slepotě, i když hlavní postavou je slepec. Je o veliké touze po životě. „Všichni jsme nějak postižení“, říká chlapík na cestě, která začiná havárií a končí vítěžstvím.“

Jmenuji se Hladový Bizon

Pavel Jurda
Česká republika / 2016 / 83 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Umanutá
Intimní portrét režisérky, která zasvětila život filmu a byla ochotna obětovat kultu tvorby tři manželství i mateřství. Drahomíra Vihanová jako umanutá šamanka obrazů svěřuje své vyznání od počátečních zatracení režimem za Zabitou neděli (1969) po veřejnou popravu Zprávy o putování studentů Petra a Jakuba (2002). Existenciální esej osciluje v rozporech a paradoxech, mezi dokumentem a hraným filmem, mezi vzýváním, zapomněním a kočkami.

Umanutá

Miroslav Janek
Česká republika / 2012 / 57 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Miluj mě, jestli to dokážeš
Zatímco v jiných zemích je sexuální asistence pro hendikepované už zavedenou službou, v Česku se teprve rozjíždí. Dokumentaristka Dagmar Smržová se k tomuto tématu vztahuje metodou připomínající filmy Eriky Hníkové: vybírá si tři hendikepované mužské protagonisty a jednu vyškolenou sexuální asistentku a sleduje je v civilních situacích, v nichž jim nenásilně klade různé otázky. Snímek otevírá téma, které veřejnost přehlíží nebo vnímá kontroverzně, ačkoliv je společensky závažné. Především však nabízí citlivý pohled do intimního života lidí s postižením.,,... není nikoho zásluhou ani zaviněním, jestli vypadá líp, nebo hůř, jestli se narodil silnější, nebo slabší. Měli bychom si tedy navzájem vycházet vstříc a pomáhat ve všem, co jeden může a druhý ne – i v milování...“

Miluj mě, jestli to dokážeš

Dagmar Smržová
Česká republika / 2016 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Attention Economy: 39 minut po zvolení prezidenta
Snímek Petra Salaby je mozaikou videí, jež z různých úhlů pohledu na různá zařízení zaznamenali aktéři a svědci mediálně diskutovaného incidentu, ke kterému koncem ledna tohoto roku došlo v souvislosti se znovuzvolením Miloše Zemana do úřadu prezidenta České republiky. Obraz rozdělený do několika oken s paralelně probíhajícími ději je voyeuristickým pohledem na vyostřenou situaci, k níž došlo krátce po Zemanově tiskové konferenci v kongresovém Top hotelu v Praze. Přítomní novináři a filmoví dokumentaristé se zde dostali do střetu s agresivními Zemanovými stoupenci poté, co v salonku zkolaboval muž. "Je potřeba najít pozitivní Nashovu rovnováhu. wikipedia.org/wiki/Nash_equilibrium" P. Salaba

Attention Economy: 39 minut po zvolení prezidenta

Petr Salaba
Česká republika / 2018 / 8 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Výchova k válce
Příspěvek do cyklu Český žurnál sleduje, jak se do našeho prostředí čím dál více vrací vojenský duch. Pokusy obnovit brannou výchovu nebo povinnou vojenskou službu a celkově připravovat národ na příští velkou válku jde ruku v ruce se strachem společnosti z Rusů, muslimů nebo libovolných jiných „nepřátel“. Observační přelet nad kulometným hnízdem českého militarismu se stává groteskní i zneklidňující vojenskou přehlídkou. Lze ji chápat jako zprávu o tom, jak snadno se lidé nechají zmanipulovat médii k paranoii, ale i coby varování před možností, že se extremismus stane součástí školních osnov.„Rozhodla jsem se poznat motivace lidí, kteří se ve jménu míru chystají na válku, a tak jsem začala natáčet kaleidoskopický obraz vzrůstajícího vojenského ducha.“

Český žurnál: Výchova k válce

Adéla Komrzý
Česká republika / 2016 / 69 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Králové Šumavy
Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, je bývalý převaděč přes hranici mezi komunistickým Československem a Západem a později agent americké zpravodajské služby CIC. Jeho činy jsou ústředním tématem filmu tvořeného výpravnými animacemi připomínajícími novodobý film noir, rozhovory s pamětníky a záběry na krásy tajuplné šumavské přírody. Dokument místy nabývající kvalit až hollywoodských akčních filmů kontrastuje tíhu morálních rozhodnutí jedince a neoblomnou moc totalitního režimu. Téměř detektivní pátrání je rámováno šumavskou mytologií a legendami, které se o tomto muži dodnes vypráví. „Král Šumavy poetickým způsobem zkoumá rozpolcenost hrdiny, padoucha a někdejšího českého emigranta Vlasty Bukovského, který se znovu setkává s nechvalně známým převaděčem Josefem Hasilem.“ K. Kelly
osobní program

Králové Šumavy

Kris Kelly
Česká republika, Irsko / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
SAMA
Luba Skořepová strávila poslední léta svého života o samotě a v boji o možnost zůstávat co nejdéle aktivní divadelní herečkou. Štáb dokumentaristů vpustila do svého bytu, aby natáčel její všední život. Vznikl film, který sice obsahuje archivní záběry z dob hereččina mládí, ale rozhodně to není životopisný snímek. Tvůrci se soustředí na přítomnost a zachycují aktuální situaci staré osamělé ženy, které nechybí vůle k aktivnímu životu, ale ostatním na ní přestává záležet. Skořepová vznik díla sama iniciovala s tím, že chtěla upozornit na téma samoty lidí ve stáří. „Luba si přála natočit film Sama, aby upozornila na téma samoty lidí ve stáří. Věřím, že se nám to povedlo.“ O. Faifr

SAMA

Otakar Faifr
Česká republika / 2017 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt