Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Pohyblivé písky
Pohyblivé písky

Pohyblivé písky

režie: Madi Piller
originální název: The Shifting Sands
země: Kanada
rok: 2018
délka filmu: 9 min.

synopse

Filozofické úvahy o Izraeli vplouvají do ztvárnění osobního zápasu o identitu: Otec autorky přijel v roce 1946 do Britský mandát Palestina jako židovský uprchlík. Volání po harmonickém soužití se promítá do přesýpání zrn jednoho obrazu do dalšího, přičemž výjevy čerpá i z dokumentu Izrael, země osudu (1977, r. Jacques Madvo). 

"Film vznikl výhradně pomocí optické kopírky, a pohyblivé obrázky a snímky tak přitahuje rytmus a význam. Filozofická slova Martina Bubera evokují reflexi skutečnosti." M. Pillerová

 

biografie

Abstrakce Madi Pillerové (1960) ve snaze o odstrojení filmového systému zviditelňují rozmanitost jeho stylistických prostředků. Introspektivní procházky a vzpomínky na minulost lemují experimenty s filmovou surovinou, kterou několikrát kopíruje, tonálně manipuluje či významově zpřesňuje pomocí pokreslování. MFDF Ji.hlava uvedl její trilogii Bez nárvu či film Osvětleno: Odolnost filmu (2016).

 

více o filmu

režie: Madi Piller
producent: Madi Piller
kamera: Madi Piller
střih: Madi Piller
zvuk: Eduardo Gonzalez

další filmy v sekci

Pozorování
Převrácením záběrů moře je vytvářena pohlcující iluze těžkého prostoru, který se z plátna hroutí do sálu, a díky přesnému rámování vzbuzuje až závratě z dívání se na takto vzniklé podivné obrazy. Výtvarné kvality jsou zdůrazňovány jemnou prací s kontrastem a světelností v různých fázích dne, neklidná hladina vytváří působivé abstraktní vzory. Finální přiblížení k vodnímu povrchu proměňuje reálný záběr v blyštivou deku, která svými záhyby pod plovoucím horizontem diváka zlehka přikrývá.

Pozorování

Yoshiki Nishimura
Japonsko / 2013 / 7 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Nekácet!
Z lesů na severovýchodě Brazílie vyrůstá esej tematizující vztah k přírodě, místu, půdě a rozvíjející úvahy o uspořádání prostoru, vlastnických nárocích a péči o krajinu. Na pozadí obrazů biologické diverzity, které komentuje z pohledu historie a kultury, nastoluje otázku, zda les patří tomu, kdo jej obývá. „Kaleidoskopické a impresionistické výhledy z místa v brazilské pustině, ve které Edson Barrus, umělec z kmene Atikum, uchoval ohrožený druh stromu Imburana.“ Y. Beauvais        
osobní program

Nekácet!

Yann Beauvais
Brazílie / 2019 / 23 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Čas, proč o něm přemýšlíte?
Vzpomínky stařičkých lidí v pečovatelském ústavu zaznívají v přetržitých výpovědích doprovázených fotografiemi jich samých a jejich blízkých, míst a událostí, které v paměti zůstaly, ale efemérnost vzpomínek na ně zviditelňují zásahy malbou do obrazů zachycujících uplynulý čas. Belgická výtvarnice Charlotte Dunkerová (1987) ve svých filmech využívá malířské techniky a experimentuje s materiály citlivými na světlo. Tematizuje ticho jako příležitost k sebereflexi a proměnlivost pravdy v závislosti na kulturním kontextu. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její film Jupiter Lolopop (2014), v němž mozaikou 3 564 maleb nechává ožívat mikropříběhy všedních dní.„Na tvorbě tohoto díla se formou série workshopů podíleli obyvatelé pečovatelského ústavu. Hlavním tématem je zde po cit plynutí času, jenž navozují rodinné fotografie.“

Čas, proč o něm přemýšlíte?

Charlotte Dunker
Belgie / 2015 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Ďábel měl jiné plány (2. akt)
Úzkost zakoušenou během prvních měsíců covidové pandemie proměnil Guli Silberstein ve filmový experiment o třech aktech. Ideální výrazový prostředek k vyjádření strachu a paranoie nalezl v kolorované verzi zombie hororu Noc oživlých mrtvol, který proměnil v asociativní proud abstraktivních obrazů.     „Zpracovaná hybridní forma filmu, kombinující video a digitalizaci, se stala proudem vědomí působícím přímo na smyslové vnímání, odrážející dopad koronavirové pandemie, vyjadřující strach, paranoiu a podezřívavost.“ G. Silberstein

Ďábel měl jiné plány (2. akt)

Guli Silberstein
Velká Británie / 2020 / 13 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Konkrétní film
Autor vychází z principu konkrétní hudby, vrství a důmyslně překrývá obrazy do takové mohutnosti, až vznikají abstraktní kompozice osobních vzpomínek, a tematizují tak jejich proměnlivost díky selektivitě paměti i možné- mu rozlišení digitálního média. Japonský filmař a programátor Makino Takaši (1978) byl ve své tvorbě ovlivněn londýnskými Quay Brothers, vyznává eklektický přístup a čerpá z videoartu a rozmanitých filmových technik. Obraz a hudební doprovod vnímá jako rovnocenné složky díla. Za svůj film Generator (2012) získal cenu Tiger Award na MFF v Rotterdamu.„Začít konkrétním, přejít k abstraktnímu a následně užít abstraktní k vytvoření konkrétní abstrakce byla výzva.“

Konkrétní film

Makino Takashi
Japonsko, Nizozemsko / 2015 / 24 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
VÝZNAM MEZER
Slovo 間 (Ma) vyjadřuje v japonštině uvědomění si intervalu/prostoru nikoli v tradičním pojetí uzavřené, trojdimenzionální entity, ale spíš jako formu i ne-formu prostředkovanou zesílenými smysly. Na ty útočí experimentální snímek přibližující nám materii filmu jako kinematografický ekvivalent skutečnosti.   „SHASHIN NO MA znamená doslova MA (間, „plnou prázdnotu“) fotografie. Film je poctou mému otci, všem otcům, kteří natáčejí své děti, a dějinám amatérského filmu.“ T. Maruyama       

VÝZNAM MEZER

Tetsuya Maruyama
Brazílie, Japonsko, Spojené státy / 2020 / 6 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Vosk a peří
Citlivě působivá koláž intimních úvah, detailních pozorování, kousků vzpomínek, obrazových a hudebních aluzí přemýšlí v imaginárním dialogu s otcem, který před rokem umřel, nad fungováním paměti a konstrukcí identity. „Co je film, když ne kolektivní snění vědomých myslí? Symbolismus a mýty jsou přítomné ve snech i filmech, a pokud jde o vztah k vytvářeným obrazům, spoléhají na naši paměť a představivost.“ M. Lizides  

Vosk a peří

Marios Lizides
Velká Británie, Kypr / 2018 / 15 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Akce, téměř neschopný myslet
Výtvarně důmyslné ztvárnění příběhu a vnitřního světa vojáka zabitého při výbuchu je vyprávěno skrze hypnoticky vizualizované alegorické výjevy a artefakty v imaginárním setkání pohledů vědce, který hledá vztah k realitě, tvůrce promýšlejícího roli času v umění a uprchlíka, jenž přišel o možnost žít ve svém rodném městě. „Film vznikl na základě skutečného příběhu vojáka, kterého zabila bomba, když zdravil civilistu. Snaží se zachytit tento okamžik protikladů a křehkostí.“ H. Mao 
osobní program

Akce, téměř neschopný myslet

Haonan Mao
Čína / 2018 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ
Remake slavného filmu Mana Raye Emak Bakia (1926) metodou bezkamerového vytváření filmových obrazů v kontrastní černobílé vizualitě, dosažené při ručním vyvolávání, odkazuje na původní film i obsahově: v návaznosti na motivy smrti pracuje s artefakty a dokumenty z útoků amerických dronů na pákistánské území v roce 2015. Kathryn Rameyová (1967) je americká filmař- ka, antropoložka a pedagožka na Emerson College v Bostonu. Manipulacemi s celuloidem a ručním vyvoláváním filmového pásu vytváří nové audiovizuální formy, které hledají průsečíky mezi antropologickou studií a experimentálním filmem. Její díla získala řadu ocenění na mezinárodních festivalech. „Kombinováním experimentálních postupů filmové avantgardy s antropologickou metodikou a teorií se mé filmy a instalace snaží odejmout dokumentárním filmům aureolu ,reálnosti‘ a vzbudit v divákovi touhu po hledání příběhů utlačovaných dominantní kulturou médií.“  

JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ

Kathryn Ramey
Spojené státy / 2016 / 7 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Světluška
Performativní film skládá detaily výrazů soustředěných tváří s abstraktními kompozicemi, které ubíhají k výrazným světelným bodům, i geometrizujícími záběry tančících figur, aby tak asociativně ztvárnil motiv světlušek, jež v kubánské mytologii představují strašidýlka, dozvuky ohňů či duše putující nocí. „Prostřednictvím společně vytvářených procesů a experimentování točím filmy, jež umožňují smyslový zážitek a rozšiřují vnímání diváka o zachycený sociální/politický/kulturní/osobní jev.“ C. Claremi 
osobní program

Světluška

Claudia Claremi
Kuba / 2019 / 17 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Domus
Portrét architekta Carla Mollina je vystavěn jako úvaha nad vizí uspořádání prostoru, budov či soch. Obrysy a povrchy, ale i chybění v proškrtaných poznámkách, zmačkaných nákresech, tvarech a texturách materiálů a poškrábaných obrázcích domů konstruují rytmické koláže výrazů, jimiž promlouval do krajiny. „Odvíjí se zde příběh C. Mollina, jenž se upsal svému řemeslu a předznamenal brilantní epochu architektury. Úmysly tvůrkyněse nakonec samy přizpůsobují jejímu dílu, přenesenému na pole architektury a zakotvenému v kinematografii.“ R. Vermetteová

Domus

Rhayne Vermette
Kanada / 2017 / 15 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Kam směřujeme
Obrazy zaznamenané na lomografický supersampler, který zachytí čtyři po sobě následující okamžiky vedle sebe v jednom rámu 35mm filmu, kupí iluze rytmického pohybu a vytváří obraznou melodii řítící se vpřed, zatímco obtisk momentu zůstává pěvně na místě. Bubenická performance zdůrazňuje minimalistickou prudkost vzorů. "Kam půjdeme v době, kdy se znovu chystá uzavření hranic? Pocit svobody je tentam. Snažím se zbořit vizuální hranice, abych je znovu postavil základy pro ducha svobody." S. A. Fruhauf

Kam směřujeme

Siegfried Alexander Fruhauf
Rakousko / 2018 / 4 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt