(Polo)ostrov Krym

Vladimír Mišík je rocková legenda, která má vlastní planetku. Objevili ji v roce 1995 čeští astronomové z Hvězdárny Kleť a pojmenovali ji na jeho počest. Převážně na planetce Mišík se také odehrává nový dokumentární film režisérky Jitky Němcové o Vláďovi Mišíkovi, o jeho nádherných písních, o vzpomínkách na největší životní bizarnosti a také o jednom napínavém pátrání.

V roce 1978 byla Ieva Lesinska obyčejnou vysokoškolskou studentkou, která žila se svou matkou v tehdy ještě sovětském Lotyšsku. Její otec pracoval oficiálně jako překladatel v OSN v New Yorku, byl však zároveň zaměstnancem KGB. Když Ieva získala povolení otce v USA navštívit, sdělil jí, že se chystá společně se svou druhou ženou „přeběhnout“. Ieva se rozhodla s otcem zůstat. Nová rodina se oficiálně stala východoněmeckými emigranty s novými identitami: Petr a Linda Dornovi s dcerou Evelyn. Dnes se Ieva pokouší v celovečerním dokumentu rozkrýt neuvěřitelný život a podivnou smrt svého otce, agenta KGB, který přeběhl k CIA.

Příběh chudé kambodžské dívky Jarky, která do dvanácti let neuměla ani číst, ani psát a žila v ponižujících podmínkách. Musela tvrdě pracovat, starat se o mladší sourozence, měla hlad a často byla i fyzicky týraná. Do jejího příběhu ale vstoupila Češka Tamara, kterou ve snu navštívil mrtvý bratranec s prosbou postarat se o jeho v Kambodži narozenou a do té doby utajenou dcerku.

Filmový portrét tří sourozenců a společnosti, kterou stejně jako Hayata, Osamu a Tomia mnohé spojuje i rozděluje. Prolínání často protichůdných vizí trojice bratrů s historií jejich rodiny a s postoji dalších protagonistů filmu je konkrétním svědectvím toho, jak politickou situaci ovlivňují osobní i společenské zkušenosti. Film tak nejen naznačuje, proč se nacházíme v dnešní politické konstelaci, ale je rovněž zprávou o stavu současného společenského mínění, jak ve vztahu k jejich autoritám, tak i k občanům.

Šestidílný horolezecký cestopis sleduje nejlepšího sportovního lezce světa při překonávání rekordů. Adam Ondra si vybírá známé i neznámé lokality v zemích bývalé Jugoslávie, ale cestuje i do Rumunska, Řecka a Albánie. Seznamuje se s místními stěnami i horolezci, kteří mu pomáhají s vytipováním těch nejextrémnějších, dosud neprozkoumaných skalních cest.

Film konfrontuje osudy dvou čerstvě narozených dětí, o které se jejich rodiče nemohli nebo nechtěli postarat.  Zatímco jedno je po porodu umístěno do rodiny přechodné pěstounky, druhé putuje do kojeneckého ústavu. Dokument zkoumá systém přerozdělování nechtěných novorozenců a zároveň se nevyhýbá vznášení kontroverzních otázek.

Snad každý zná záběry ze zásahu proti demonstrantům na Národní třídě 17. listopadu 1989. Jan Slezák, Milan Danišovič a Jiří Laňka se podíleli na potlačování demonstrace dne 17. listopadu 1989, byť každý v jiné míře. Jan Slezák byl velitelem roty Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti a v době zákroku čekal v pohotovosti jako záloha. Milan Danišovič celému zásahu velel. Jiří Laňka byl řadovým příslušníkem speciální jednotky ministerstva vnitra, tzv. červených baretů.

Člověk je jediná živá bytost na planetě, která vědomě destruuje svůj životní prostor, svou vnější krajinu. Možná je to dané i tím, že se neumí postarat ani o tu vnitřní, kterou často také vědomě ničí. Vnitřní a vnější krajina jsou spojité nádoby, které se v sobě zrcadlí, a jóga může být jednou z cest, jak je kultivovat.

Zanechat stopu. Napsat své jméno. Být vidět. Rychle zmizet. Hledat únik. Procestovat celý svět, jít proti předsudkům, být žena, dělat graffiti, nenechat se u toho chytit. Autobiografický film o životní cestě Sany a o dalších writerkách z patnácti měst světa žijících nebezpečný život a riskujících vše pro svoji kontroverzní vášeň – graffiti.

Dokument o architektu Martinu Rajnišovi, „enfant terrible“ české architektury, který se odmítá smiřovat se současným stavem nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti jako celku. Je „zlobivým dítětem“ stejně jako francouzský architekt L´Enfant, který ve službách Thomase Jeffersona navrhoval město Washington. Spolupráce s ním byla tak vyčerpávající, že se jeho jméno pro takovéto „zlobivce“ užívá podnes. V současnosti však už toto označení často vnímáme spíš jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. Snímek zachycuje jeho inspirativní postoje i proces tvorby – jak v ateliéru v Praze, tak i na chalupě na Maxově v Jizerských horách.

Je možné žít po boku člověka, který věří něčemu jinému než vy? A jaká úskalí a obohacení takové soužití přináší? Nový dokumentární seriál o lidech, kteří dokazují, že jinakost nemusí jen rozdělovat. Diváci jihlavského festivalu budou mít možnost zhlédnout třetí epizodu tohoto cyklu

Žďárského vázání, lyžařská technika, bivakovací vak zvaný žďárák, hora na Antarktidě, chata v Alpách, muzeum i jména ulic – to je výčet věcí a míst, která nesou jméno Matyáše Žďárského. Rodáka od Třebíče a zakladatele alpského lyžování. Díky němu propadly kouzlu zasněžených strání nejprve masy Vídeňanů a po nich i nadšenci z celého světa.