(Polo)ostrov Krym

Velká cesta kolem světa končí! Poslední výprava uzavírá cesty žlutých trabantů v čele s cestovatelem Danem Přibáněm napříč kontinenty ve velkém stylu. Žlutý cirkus jede z Indie až domů. Překonává Himálaje, láme výškové rekordy a prchá před policií. Přestože jde mnohokrát do tuhého, mezinárodní česko-slovensko-polská posádka bojuje se všemi nástrahami s černým humorem a sebeironií.

Před padesáti lety zažili okupaci Československa, teď se vracejí do okamžiku, v němž je zachytil fotoaparát. Věra Křesadlová s malými syny narychlo emigrovala za Milošem Formanem do Paříže a Petr Semerád byl svědkem střelby do lidí u pražského rozhlasu. Dokumentární cyklus k padesátiletému výročí srpnové invaze vznikl podle populárního izraelského formátu Capturing the Moment, který se dočkal adaptací už v osmi zemích světa.

Dokumentární portrét tenisty Radka Štěpánka, který sleduje jeho souboje na tenisových kurtech a zároveň nahlédne i do soukromí této mimořádné osobnosti. Časosběrný snímek je doplněn o výpovědi tenistových přátel, k nimž mimo jiné patří Petr Čech, Pavel Nedvěd a Jaromír Jágr.

Věra Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě. Na pódiu stála naposledy před deseti lety. Pak dala přednost „výherním“ automatům v Rokycanech před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall. Po smrti syna a manžela se Věra topí v depresích. Má existenční starosti, bydlí na sociální ubytovně. Před dvěma lety jí nabídl účinkování ve skupině Džino Rom-Rock kapelník Dušan „Džino“ Čonka. Ten se pokouší o propojení romského folklóru a tvrdého rocku. Věra je náhle plná pokory. Po dvou letech úmorných zkoušek mají Džino s Věrou hrát poprvé na veřejnosti. Míří na koncerty do Norska. Do generálky ale vstupuje nečekaná šokující zápletka...

Monografický dokument sumarizující historický a současný význam díla Bohuslava Fuchse v tuzemsku i v zahraničí. Dokument představí vznik zcela unikátní tradice brněnského funkcionalismu prostřednictvím životních osudů jeho předního představitele, mezi jehož nejznámější stavby v Brně patří Zemanova kavárna či hotel Avion.

Vladimír Mišík je rocková legenda, která má vlastní planetku. Objevili ji v roce 1995 čeští astronomové z Hvězdárny Kleť a pojmenovali ji na jeho počest. Převážně na planetce Mišík se také odehrává nový dokumentární film režisérky Jitky Němcové o Vláďovi Mišíkovi, o jeho nádherných písních, o vzpomínkách na největší životní bizarnosti a také o jednom napínavém pátrání.

Michal Kody Kislicki odjel před několika lety na Ukrajinu, aby tam našel sám sebe. Brzy po příjezdu se rozhodl pomáhat v oblasti válkou zasaženého Donbasu, kde založil organizaci Chuť pomáhat. Nakonec tak našel mnohem víc – smysl života, víru v boha a manželku Ksushu.

Tři příběhy o nejmladší generaci tzv. „digitálních domorodců“, pro které je internet nekonečným zdrojem zábavy a komunikace, ale i nových rizik. Většina dnešních dětí dokáže ovládat počítač či mobilní telefon dříve, než se naučí zavazovat si tkaničky nebo jezdit na kole. Po celém světě vyrůstají nové generace dětí, které tráví výrazně více času ve virtuálním světě než hraním si na hřišti.

Snímek je životním portrétem jednoho z předních českých režisérů Miloše Formana. Forman jako tvůrce, filmař ověnčený Oscary za Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem, jako člověk, jako charismatický dobrodruh, který se nebojí pochybovat sám o sobě. Dokument od režisérské dvojice Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny sumarizuje Formanovu životní cestu, na níž se prolíná přízeň a rány osudu, osobní nalézání i tápání. Je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman.  

Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba zázračně unikli v roce 1944 z Osvětimi. Jsou hnáni přesvědčením, že musí informovat svět o tom, jaké zrůdnosti jsou v lágru páchány. Brzy ale zjišťují, že jim málokdo touží věnovat dostatečnou pozornost. Jako by nikoho nezajímalo židovské utrpení v továrnách na smrt!

Co se přihodí, když se obyvatelé vsi stanou součástí umělecké expozice? Příběh zdánlivě obyčejné vesnice, která se díky nápadům výtvarnice Kateřiny Šedé přetváří v živé umělecké dílo.

Aby upozornili na poškozování životního prostředí, neváhají vyvěsit transparent na komín elektrárny, vylézt na těžební věž nebo protestovat na dně uhelného dolu. Občanské protesty patří k demokracii i ochraně životního prostředí odjakživa. V posledních letech ale přibývá případů, kdy za nenásilný protest hrozí aktivistům trestní stíhání. Přichází se změnou klimatu i změna klimatu v naší společnosti? Budou lidé, kteří nenásilně protestují proti poškozování životního prostředí, končit ve vězení?