(Polo)ostrov Krym

Věra Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě. Na pódiu stála naposledy před deseti lety. Pak dala přednost „výherním“ automatům v Rokycanech před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall. Po smrti syna a manžela se Věra topí v depresích. Má existenční starosti, bydlí na sociální ubytovně. Před dvěma lety jí nabídl účinkování ve skupině Džino Rom-Rock kapelník Dušan „Džino“ Čonka. Ten se pokouší o propojení romského folklóru a tvrdého rocku. Věra je náhle plná pokory. Po dvou letech úmorných zkoušek mají Džino s Věrou hrát poprvé na veřejnosti. Míří na koncerty do Norska. Do generálky ale vstupuje nečekaná šokující zápletka...

Kdysi největší a nejlepší automobilka v bývalém Sovětském svazu, dnes finanční katastrofa. Ostřílený švédský manažer, který má znovu přinést zlaté časy. Setkávají se ve městě Toljatti, hluboko v srdci Ruska. Každý se svou představou o budoucnosti, ze které nechce ustoupit. Švéd v žigulíku je příběh o velkých plánech a ještě větší absurditě.

Černobílý snímek kombinuje hrané i původní záběry z operace Neptun, jednoho z prvních pokusů československé Státní bezpečnosti o mediální mystifikaci, kdy reportéři narazí na dně jezera na tajné dokumenty z dob nacistického Německa. Zdůrazňuje ovšem souboj skeptické novinářky s důstojníkem policie a marnou snahu odhalit státem podporovanou dezinformaci.

Film se zabývá jednou z doposud opomíjených kapitol našich novodobých dějin. Takzvaná „ozbrojená pěst dělnické třídy“ vznikla na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a pod vedením Ústřední rady odborů působila již od května roku 1945. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 na základě rozkazů KSČ postupně Lidové milice zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou. Jejich nasazení při protirežimních shromážděních v roce 1969 si vyžádalo oběti na lidských životech. Brutálně si počínaly také při pražských demonstracích v letech 1988 a 1989.

Alois a Ladislav Rašínovi, kteří za své vlastenecké úsilí zaplatili životy, se uznání od svého národa nedočkali. Jejich jména byla po roce 1948 vymazána z paměti. Tyto zapomenuté osudy nyní připomene historické dokudrama, jímž nás provede pravnučka Aloise Rašína Karolina Breitenmoser. 

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

Dokument o architektu Martinu Rajnišovi, „enfant terrible“ české architektury, který se odmítá smiřovat se současným stavem nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti jako celku. Je „zlobivým dítětem“ stejně jako francouzský architekt L´Enfant, který ve službách Thomase Jeffersona navrhoval město Washington. Spolupráce s ním byla tak vyčerpávající, že se jeho jméno pro takovéto „zlobivce“ užívá podnes. V současnosti však už toto označení často vnímáme spíš jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. Snímek zachycuje jeho inspirativní postoje i proces tvorby – jak v ateliéru v Praze, tak i na chalupě na Maxově v Jizerských horách.

Po úspěšném dokumentárním filmu, který zaznamenal zpovědi pětice týraných žen, přichází Česká televize s dokumentem, který se věnuje dalšímu fenoménu domácího násilí. Příběhy čtyř mužů dokazují, že i když jsou metody násilí obdobné, postavení obětí je zcela odlišné. Násilí na mužích je totiž obecně spíše zpochybňováno a partnerky mají v roli manipulativních agresorek výhodnější postavení, neboť mužům, kteří jsou vnímáni jako zástupci silnějšího pohlaví, se obecně nevěří. Jde vůbec o první větší dokument zabývající se tímto společensky tabuizovaným tématem. 

Paní Vlasta Šrůtková zažila vzestupy a pády nejen své, ale i své země. Na svůj věk je mimořádně vitální, žije na pražské Kampě, místě jako stvořeném k zamyšlení nad českou historií, identitou, národem. Její osud je mimořádně silný příběh, v němž jsou zlomové okamžiky našeho státu zároveň zlomovými okamžiky jejího života. 

Před padesáti lety zažili okupaci Československa, teď se vracejí do okamžiku, v němž je zachytil fotoaparát. Věra Křesadlová s malými syny narychlo emigrovala za Milošem Formanem do Paříže a Petr Semerád byl svědkem střelby do lidí u pražského rozhlasu. Dokumentární cyklus k padesátiletému výročí srpnové invaze vznikl podle populárního izraelského formátu Capturing the Moment, který se dočkal adaptací už v osmi zemích světa.

Malíř, dřevorytec, sazeč, tiskař, spisovatel a básník Josef Váchal patřil mezi nejosobitější umělce 20. století. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, v němž pozoruhodné místo zaujímá monumentální autorská kniha, jakýsi novodobý kodex věnovaný Váchalově veliké lásce – Šumavě. Josef Váchal, bytostný tulák a poutník, vydal v knize Šumava: umírající a romantická trvalé svědectví o prastaré tváři Šumavy, o její neopakovatelné mizející kráse. 

Česká televize natočila po patnácti letech pokračování úspěšného cyklu Infiltrace. Tentokrát se autoři zaměřili na psychosomatickou léčbu po česku. Řada pacientů je nespokojená se zdravotnickou péčí, s nedostatkem empatie a času mnoha lékařů. Spousta z nich se pak rozhodne pro „alternativní“ léčbu. Pokud ale „alternativní“ léčbu provozují lékaři a psychologové, jsou pak svými akademickými tituly odpovědní v nelékařských zařízeních stejně jako ti v ordinacích a nemocnicích? Dokument odhaluje skandální léčebné praktiky jednoho pražského zařízení, které se podařilo natočit v průběhu jednoho roku skrytou kamerou.