(Polo)ostrov Krym

Vladimír Mišík je rocková legenda, která má vlastní planetku. Objevili ji v roce 1995 čeští astronomové z Hvězdárny Kleť a pojmenovali ji na jeho počest. Převážně na planetce Mišík se také odehrává nový dokumentární film režisérky Jitky Němcové o Vláďovi Mišíkovi, o jeho nádherných písních, o vzpomínkách na největší životní bizarnosti a také o jednom napínavém pátrání.

Věra Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě. Na pódiu stála naposledy před deseti lety. Pak dala přednost „výherním“ automatům v Rokycanech před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall. Po smrti syna a manžela se Věra topí v depresích. Má existenční starosti, bydlí na sociální ubytovně. Před dvěma lety jí nabídl účinkování ve skupině Džino Rom-Rock kapelník Dušan „Džino“ Čonka. Ten se pokouší o propojení romského folklóru a tvrdého rocku. Věra je náhle plná pokory. Po dvou letech úmorných zkoušek mají Džino s Věrou hrát poprvé na veřejnosti. Míří na koncerty do Norska. Do generálky ale vstupuje nečekaná šokující zápletka...

Člověk je jediná živá bytost na planetě, která vědomě destruuje svůj životní prostor, svou vnější krajinu. Možná je to dané i tím, že se neumí postarat ani o tu vnitřní, kterou často také vědomě ničí. Vnitřní a vnější krajina jsou spojité nádoby, které se v sobě zrcadlí, a jóga může být jednou z cest, jak je kultivovat.

Intimní řez do života legendárního zpěváka na pozadí jeho koncertního turné s kapelou Fragile. Dokument se noří do jeho aktuálních pocitů, silně ovlivněných maniodepresí, kterou dlouhodobě trpí. Tvůrci však sondují i v minulosti, která otvírá dveře do části jeho pěvecké kariéry provázené turbulentními vztahy se ženami a drogami.

Málokterá osobnost české kultury ovlivnila svým všestranným talentem během šedesáti let své tvůrčí dráhy tolik generací. Divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér, sběratel – to vše byl a stále je Jiří Suchý, jehož životní příběh zachytila Olga Sommerová.

Dokument analyzuje podobu informační války a vliv dezinformací v České republice. Snaží se zjistit, kdo stojí za nepravdivými zprávami, které se šíří především na sociálních sítích a na takzvaných konspiračních webech. Hledá také odpověď na otázku, do jaké míry jsou šířené zprávy, příběhy a emoce součástí ruské propagandy a jakou roli v tom hrají čeští občané, kteří jsou z nejrůznějších důvodů nespokojení s vývojem v zemi po roce 1989.

Petr Kotík je jeden z nevýznamnějších světově uznávaných tvůrců a neúnavný propagátor evropské a americké moderny. Hudební skladatel, dirigent, flétnista na cestě mezi New Yorkem, Prahou a Ostravou v autorském dokumentu režiséra Adama Oľhy.

Film konfrontuje osudy dvou čerstvě narozených dětí, o které se jejich rodiče nemohli nebo nechtěli postarat.  Zatímco jedno je po porodu umístěno do rodiny přechodné pěstounky, druhé putuje do kojeneckého ústavu. Dokument zkoumá systém přerozdělování nechtěných novorozenců a zároveň se nevyhýbá vznášení kontroverzních otázek.

Zanechat stopu. Napsat své jméno. Být vidět. Rychle zmizet. Hledat únik. Procestovat celý svět, jít proti předsudkům, být žena, dělat graffiti, nenechat se u toho chytit. Autobiografický film o životní cestě Sany a o dalších writerkách z patnácti měst světa žijících nebezpečný život a riskujících vše pro svoji kontroverzní vášeň – graffiti.

Co se přihodí, když se obyvatelé vsi stanou součástí umělecké expozice? Příběh zdánlivě obyčejné vesnice, která se díky nápadům výtvarnice Kateřiny Šedé přetváří v živé umělecké dílo.

Portrét jedenáctileté Rozárky, která se rozhodla, že už nebude jíst maso. Nesouhlasí s tím, že ve velkochovech je padesát procent zvířat zabíjeno bezdůvodně. Film tak skrze její příběh rozvíjí téma otevřenosti a ohleduplnosti vůči planetě a přírodě. Soucit, který je hlavním hybatelem Rozárčina rozhodnutí nejíst maso, se v rámci filmu přirozeně přenáší do širokého společenského kontextu, když se holčička rozhodne setkat se s kuchařkami z veganské restaurace Kuchařky bez domova.

Probouzí se v nich síly, které neumíme ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají, ani proč na ně má takový vliv Měsíc. Žijí mezi námi a prožívají každodenní peklo na Zemi – rodiny a děti s diagnózou nejtěžšího autismu. Této formě autismu se odborně říká „nízkofunkční“. Patří k nejnáročnějším a nejhůře zvladatelným zdravotním postižením vůbec. Ti, kteří jím trpí, mají problém v naší společnosti normálně fungovat. Dokument zachycuje situaci čtyř rodin s různě starými dětmi.