Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Postiženi muzikou
Postiženi muzikou
Postiženi muzikou
Postiženi muzikou

Postiženi muzikou

režie: Radovan Síbrt
originální název: Postiženi muzikou
země: Česká republika
rok: 2019
délka filmu: 80 min.

synopse

Hudební kroužek Jedličkova ústavu, dnes známý jako kapela The Tap Tap, založil před jednadvaceti lety Šimon Ornest a lidem s postižením tím dal příležitost uspět i mimo každodenní ústavní péči. Pozorující a k situacím pozorná kamera zaznamenala během let osobnostní vývoj několika muzikantů. Přitažlivá energie snímku, výjimečného přístupem k tematice tak často inklinující k soucitu, pramení ve vztazích mezi hudebníky a jejich kapelníkem, hybatelem dění, který svérázně napomáhá společenskému povědomí o lidech s hendikepem.

 „Jakkoliv to bylo zpočátku těžké, snažil jsem se natočit film podobným způsobem, jakým se členové kapely vyrovnávají se svým osudem. Bez sentimentu, zbytečné lítosti, politické korektnosti a s černo černým humorem." R. Síbrt

biografie

Radovan Síbrt (1975) absolvoval dokumentární režii na FAMU. Spoluzakládal společnost Pink, která produkuje filmy, reklamy i charitativní kampaně. Jako režisér vzbudil pozornost snímky Domácí násilí (2007) nebo Manželství Roberta a Gábiny (2005). S kapelou The Tap Tap dlouhodobě spolupracuje při natáčení hudebních klipů.

více o filmu

režie: Radovan Síbrt
hrají: Šimon Ornest, Ladislav Angelovič, Jana Augustinová, Petr Tomek, Jiří Holzmann
producent: Karel Poupě, Alžběta Karásková, Hana Kastelicová
scénář: Radovan Síbrt
kamera: Šimon Dvořáček, Radovan Síbrt, Lukáš Milota
střih: Tomáš Elšík, Jorge Sánchez Calderón
hudba: The Tap Tap
zvuk: Dominik Dolejší

další filmy v sekci

Český žurnál: Exekuce
Dokumentaristka Andrea Culková jednoho dne zjistila, že se ocitla v exekuci kvůli drobnému pochybení, o němž se dozvěděla příliš pozdě. Stala se tak jedním z mnoha lidí na okraji dluhové pasti. V dokumentu z cyklu Český žurnálse Culková pouští do zkoumání fenoménu dluhů, exekucí a splátek v naší společnosti z ryze osobního, ale zároveň investigativního pohledu. Zpovídá různé zainteresované osoby, od dlužníků až po ministra spravedlnosti, účastní se konference exekutorů a ptá se, jak stejný problém řeší v jiných zemích.„Přece mi nemůžete sebrat film!!!!“

Český žurnál: Exekuce

Andrea Culková
Česká republika / 2016 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus
Sbližovat lidi pomocí toho, co je rozděluje. Tak popisuje světoznámá česká umělkyně Kateřina Šedá své dva projekty, které mají svést dohromady obyvatele dvou blízkých vesnic – pro jednu vytvoří nový svátek, pro druhou nového maskota. Jan Gogola dokumentuje její dílo se snahou co nejméně do něj zasahovat. Dokumentární film je možná nejvhodnější prostředek, jak „díla“ Kateřiny Šedé zachytit. Přesto se při sledování ocitáme vně její práce. Její díla nemají mít diváky, ale pouze účastníky.

Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus

Jan Gogola ml.
Česká republika / 2013 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jak Bůh hledal Karla
Režisér Karel Žalud s režiséry Vítem Klusákem a Filipem Remundou po několik let navštěvoval Polsko, aby lépe pochopil Poláky a jejich vztah k Bohu. Ve filmu se Žalud obrací na náhodné kolemjdoucí, jeptišky oslavující výročí křtu Polska, zástupce antisemitského rozhlasu Radio Maryja i kněze obviněného ze sexuálního obtěžování. Zatímco oni mají ve věcech víry jasno, tak filmař, který sám hledá duchovní oporu, je stále skeptičtější. Zdá se, že křesťanství v dnešním Polsku sice nabízí odpovědi, ale pouze na otázky odsouhlasené církví a konzervativní vládou.     „Je to taková road movie po středověké katolické krajině. V kostce je to dokumentární fotbalový zápas, přičemž jeden tým je nejateističtější národ v Evropě, což jsme my, a na druhé straně jsou Poláci, kteří jsou nejkatoličtější.“ V. Klusák
osobní program

Jak Bůh hledal Karla

Vít Klusák, Filip Remunda
Česká republika, Polsko, Slovensko / 2020 / 97 min.
sekce: Česká radost
Mezinárodní premiéra
Neviditelná ruka trhu: privatizace Barrandova
Na případové studii privatizace barrandovských filmových ateliérů pojednává dokument o přechodu k tržnímu hospodářství po sametové revoluci. Tehdejší důležití aktéři (V. Marhoul, L. Helge, J. Knoflíček, M. Ondříček, J. Šustr, P. Pithart, T. Ježek) popisují příběh jejich odstátnění na pozadí požadavků popřevratové doby (film mj. připomíná pražskou návštěvu Miltona Friedmana). Film uvozuje citát Karla Jasperse o smyslu viny v rozměru sebepoznání a uzavírá jej úvaha o vlastnictví coby umění spravovat hmotné statky.  

Neviditelná ruka trhu: privatizace Barrandova

Martin Kohout
Česká republika / 2012 / 60 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dál nic
Aktivismus, pozorovatelská optika i situační dokument nenápadně přešlapují kolem nekonečně se protahující stavby dálnice D8. Místní obyvatelé, brněnský aktivista i šéf stavařů narušují klišé současných dokumentů – mimo jiné o tom, komu je třeba fandit. Lokální a globální se mísí podobně jako ekonomika a ekologie. Krásný záběr na severočeskou krajinu. K tomu zní jako monumentální podkres Wagnerova opera Tannhäuser. Divák však intuitivně pozná, že pod prvoplánovou estetikou neméně silně zní i ironie a pochyby.

Dál nic

Ivo Bystřičan
Česká republika / 2013 / 72 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ukradený stát
Natáčení dokumentu o novém typu společenského zřízení, v němž tradiční státní struktury nahrazuje mafie s oligarchií, nabralo nový směr po zavraždění novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Autorka se prostřednictvím mnoha rozhovorů – s právníky, blogery, novináři, bezpečnostními experty a bývalými agenty zpravodajských služeb – soustřeďuje na rozkrytí spletence aktérů ovlivňujících současný veřejný prostor na Slovensku. Investigativní snímek o zemi třicet let po pádu komunistického režimu předkládá zdrcující fakta o nejasných stycích mezi bývalými důstojníky zpravodajské služby a zájmovými skupinami a o problémech a hrozbách, jimž musí čelit novináři a občané. „Vražda novinára nastolila viac otázok, než kto je vrah. Tragédia nasvietila obraz spoločenských inštitúcii v ich skutočnosti a vytvorila krátke okno, kedy bolo možné zachytiť to aj na kameru.“ Z. Piussi

Ukradený stát

Zuzana Piussi
Slovensko, Česká republika / 2019 / 79 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Eugéniové
Dějiny jedné ideje se zrůdnými důsledky podané stylem Filmových týdeníků a proložené citáty z Europeany Patrika Ouředníka. Archivní záběry se prolínají s animacemi a komentář nás vlídným hlasem provádí cestou od myšlenky pěstování „lepší lidské rasy“ až do plynových komor. „Někteří historikové říkali, že 20. století začalo, když se zjistilo, že lidé pocházejí z opic. A někteří lidé říkali, že pocházejí z opic méně, než jiní...” – Patrik Ouředník, Europeana

Eugéniové

Pavel Štingl
Česká republika, Slovensko / 2013 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Vojna Ztohoven
O formách politického umění, které se nevyhnutelně dostává do konfliktu se státní mocí, pojednává film zaměřující se ale více na konkrétní, společensko-právní důsledky takového tvořivého gesta. Členové umělecké skupiny Ztohoven se chystají na soudní proces jako důsledek jejich performance, kdy na Pražském hradě, v sídle prezidenta republiky, vyvěsili místo prezidentské standarty červené trenky. V tu stejnou dobu se rozhodnou poskytnout azyl z Ruska prchající rodině Olega Vorotnikova, člena jimi vzývané ruské skupiny Vojna, která se ocitá v mnohem vyhrocenějších střetech s mocí. Zkouška aktivismu po česku tím začíná...   „Je to velmi situační film, který jsem si vždycky přála udělat. Divák si bude moct utvořit vlastní názor, ale třeba mu to i nějakým způsobem nabídne pohled na naši vládu a společnost.“ P. Nesvačilová Q&A s tvůrci filmu Český žurnál: Vojna Ztohoven (Petra Nesvačilová, David Čálek, Ztohoven: Martin Leskovjan, Roman Týc, Matěj Hájek):
osobní program

Český žurnál: Vojna Ztohoven

Petra Nesvačilová
Česká republika / 2020 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Děti státu
Když norský úřad na ochranu dětí Barnevernet v roce 2011 odebral manželům Michalákovým oba syny, vyvolalo to silnou vlnu kritiky. Režisérka, sama matka dvou dětí, se proto vydala do Norska zjistit, zda stát rodičům skutečně nařizuje, jak mají své děti vychovávat. Investigativně pojatý dokument skrze individuální příběhy a rozhovory s odborníky rozkrývá, že jde o mnohem komplexnější problematiku, než jak ji vykreslují česká média. Jasně nastavená pravidla sice mohou být omezující, zároveň jsou ale zřejmě jedním z důvodů, proč Norsko patří mezi nejšťastnější země světa. „Do jaké míry přehlížíme případy ve svém okolí, kdy rodiče výchovu svých dětí nezvládají? Respektujeme tím soukromí nebo je to lhostejnost? Jsme schopní vnímat stát jinak než jako nutné zlo?“ I. P. Miloševičová

Český žurnál: Děti státu

Ivana Pauerová Miloševič
Česká republika / 2017 / 57 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
noimage
FilmKRIMINÁL časosběrnou metodou souběžně sleduje osudy tří vězňů. Zatímco jeden z nich se upíná k možnosti propuštění, ale stále zůstává ve vězení, dva jsou již propuštěni a musejí se vyrovnat s novou realitou. Dramatické napětí spočívá v čase, který přináší změny, stejně jako v kontrastu mezi ubíjející nudou kriminálu a svobodou, do níž se ale bývalí vězni vracejí poznamenaní.

Venku

Veronika Korčáková
Česká republika / 2011 / 79 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
noimage
FilmRUSKO začal ve chvíli, kdy režisérovi zavolal venkovský učitel Tříska, že našel deník svého dědy, který byl v Rusku před téměř sto lety v zajetí a pak bojoval jako legionář. Film sleduje jeho cestu Transsibiřskou magistrálou, na níž si muzikant a amatérský filmař užívá náhodných setkání. Cestuje jako průzkumník-kinook, tedy v převlečení za kosmonauta a s videokamerou umístěnou na helmě.

Epochální výlet pana Třísky do Ruska

Filip Remunda
Česká republika / 2010 / 57 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Naposledy v polích
Zfilmovaná explikace a objevený scénář, složený z melodií a obrazů k filmu, který měl jednou vzniknout. Na začátku byla kantáta Kytice Bohuslava Martinů, vlastně její část nazvaná Člověk a smrt – zhudebněná balada ze Sušilovy sbírky lidové poezie. Jí inspirován vytvořil spisovatel a malíř Ivan Matoušek eschatologické zátiší a pod jejím vlivem rozepsal román Ego. Po těchto drahách se vydává nejen příběh vzniku filmu, ale i film samotný, krátké zachycení člověka na cestě ke smrti, v pomalém pohybu vprostřed vlnících se polí. Z obrazů se stává podobenství zvěstující nám zprávu o naší konečnosti. „Citovat sám sebe je možné pouze ve svém díle.“ P. Havlík

Naposledy v polích

Přemysl Havlík
Česká republika / 2017 / 54 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt