Přednáška: Jak ranné české filmy zobrazovaly problémy transformace

Film přibližuje aktivity studentů FAMU během sametové revoluce 1989. Skrze konfrontaci archivů, vzpomínek tehdejších studentů – dnešních osobností kulturního světa – a také vstupu studentů současných zkoumá nejdůležitější politické iniciativy „famáků“ na konci 80. let.

Michal Hýbek (1957–2003) začínal jako amatérský filmař. V šotu Dvorky '81 zachytil slavnou výstavu na Malé Straně. S P. Bártou se proslavili Snídaní (1984), natočenou na text básně J. Préverta. Dále, od hradu dále (1986) je autentickým a investigativním pohledem na případ nálezu relikviáře sv. Maura. Dopisy Olze (1986) jsou prvním představením disidenta Havla světové veřejnosti v období jeho práce na knize dopisů z vězení. Po revoluci vytvořil pro videožurnál esej o Havlově březnové cestě Paříž–Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Komentovaná projekce s Janem Bernardem.

Demonstrace jako divadelní představení? Dílna Teatralita 17. listopadu představí koncept teatrality veřejných událostí. Autoři nabídnou své dokumenty ke společné otevřené diskuzi s pozvanými osobnostmi věnujícími se teatralitě a dokumentárnímu filmu. Společně rozeberou teatrologické aspekty zkoumání symbolického jednání pomocí audiovizuálního média na události 17. listopadu. Například zkusí odhalit podstatu politických demonstrací, průvodů a projevů.   Ukázka: Observace 17. listopadu 2018  Režie: David Neumann, Sára Jarošová Kamera: David Neumann, Sára Jarošová, Karolína Hruboňová, Assel Torgayeva Země produkce: Česká republika Rok výroby: 2019   Ukázka: Televize Tribuna  Režie: David Neumann, Sára Jarošová Kamera: David Neumann, Sára Jarošová, Karolína Hruboňová Země produkce: Česká republika Rok výroby: 2019  

Rychlý průběh sametové revoluce v listopadu 1989 zavdal příčinu k úvahám, zda pád komunismu v Československu ve skutečnosti nebyl organizován shora. Dokument spiklenecké teorie zpochybňující spontánní vývoj událostí konfrontuje se vzpomínkami pamětníků a aktuálními poznatky historiků.

V dokumentu Juraje Herze hovoří prezident Václav Havel s oscarovým hercem Maximilianem Schellem o své vizi nového tisíciletí. Herce a politika pojí i to, že Schell v době, kdy Havel nesměl odjet z Československa, přečetl u příležitosti udělení Mírové ceny německých knihkupců ve Frankfurtu nad Mohanem v říjnu 1989 jeho děkovnou řeč.

Dynamický obraz české televizní reklamy od dob pozdního socialismu až po kapitalistický ekonomický rozmach v průběhu 90. let. V rozhovorech s reklamními tvůrci a ukázkách toho nejlepšího i nejhoršího z české produkce se vyjevuje proměna marketingové praxe ve vztahu ke společensko-ekonomickým změnám.

Na sklonku státního socialismu byli obyvatelé východního bloku zásobováni filmovými a televizními obrazy úpadku civilizace a hroutícího se ekosystému. Aktuální „environmentální žal“ měl tedy svého předchůdce. Tehdy bylo tématem nejen znečištění ovzduší, půdy a vody (jak ukazují Ropáci Jana Svěráka), ale i hrozba jaderné války a obavy vyvolané havárií v Černobylu. Přednáška Kamila Fily shrnuje známé i neznámé, výmluvné a silné, ale i naprosto bizarní ukázky strachů, které provázely tehdejší dobu.

Dokument reflektuje třicet let obnovené demokracie formou soudního přelíčení. Film spojuje herce v rolích žalobkyně, obhájce a soudce s reálnými lidmi, kteří zastupují českou společnost jako diváci, svědci a členové poroty. Zjevnou inspirací snímku bylo soudní přelíčení ve věci sporu dvou generací, které v roce 1966 natočila Československá televize. "Příběh idealismu a naivity jedněch a racionality druhých. Bilance třiceti let rozdělené společnosti, která to o sobě nevěděla.“ R. Sedláček

V dubnu 2009 navrhl Václav Havel režiséru Petru Jančárkovi, aby „…natočil zbytek jeho života.“ Jejich téměř tříletou spolupráci ukončenou Havlovou smrtí, charakterizovala naprostá otevřenost, důvěra exprezidenta k režisérovi a zodpovědnost tvůrce vůči jeho hrdinovi. Celovečerní dokument Tady Havel, slyšíte mě? vzniká z unikátního materiálu, těží z neexistujícího rozdílu mezi soukromou a veřejnou podobou světové osobnosti a podle režiséra se „rozhodně se nehodlá stát formálně naleštěným pomníkem velikána ani heslem v encyklopedii světových státníků.“ Na jihlavském festivalu budou poprvé promítnuty ukázky z výjimečného filmu. Diskuse se bude věnovat vztahu mezi tvůrcem a státníkem, vývoji projektu a jeho autorské koncepci.

Na jaře 1989 Hýbek s Jaroslavem Hanzelem točil rozhovory s disidenty pro film Československá tabu 1968–1989. Ten prezentovali při cestách v Pobaltí a v Rusku, kde dělali rozhovory s představiteli demokratického hnutí. A. Dubček poté souhlasil s rozhovorem pro pořad Vzgljad moskevské televize. Natočili ho 12. září 1989 v jeho bratislavském bytě. Komentovaná projekce s Janem Bernardem.

Ukázky z připravovaného filmu tematizují vznik nového politického systému v Československu po roce 1968 a okolnosti jeho rozpadu na konci 80. let 20. století. Prostřednictvím výpovědí příslušníků vládnoucích špiček normalizačního režimu film exponuje sebeklamy těchto představitelů, jejich touhy po moci a vzájemné spory, a dosud skryté zákulisí událostí spějících k listopadu 1989.