Příběhy 20. století II - Pohraničníci

Paní Vlasta Šrůtková zažila vzestupy a pády nejen své, ale i své země. Na svůj věk je mimořádně vitální, žije na pražské Kampě, místě jako stvořeném k zamyšlení nad českou historií, identitou, národem. Její osud je mimořádně silný příběh, v němž jsou zlomové okamžiky našeho státu zároveň zlomovými okamžiky jejího života. 

Michal Kody Kislicki odjel před několika lety na Ukrajinu, aby tam našel sám sebe. Brzy po příjezdu se rozhodl pomáhat v oblasti válkou zasaženého Donbasu, kde založil organizaci Chuť pomáhat. Nakonec tak našel mnohem víc – smysl života, víru v boha a manželku Ksushu.

Česká televize natočila po patnácti letech pokračování úspěšného cyklu Infiltrace. Tentokrát se autoři zaměřili na psychosomatickou léčbu po česku. Řada pacientů je nespokojená se zdravotnickou péčí, s nedostatkem empatie a času mnoha lékařů. Spousta z nich se pak rozhodne pro „alternativní“ léčbu. Pokud ale „alternativní“ léčbu provozují lékaři a psychologové, jsou pak svými akademickými tituly odpovědní v nelékařských zařízeních stejně jako ti v ordinacích a nemocnicích? Dokument odhaluje skandální léčebné praktiky jednoho pražského zařízení, které se podařilo natočit v průběhu jednoho roku skrytou kamerou.

Film spojuje osobní příběh známého herce Jana Potměšila s dějinnými událostmi roku 1989. Na vznik a průběh sametové revoluce měli velký vliv studenti a herci. Demonstrovali, stávkovali, ale hlavně se pokoušeli informovat i vzdálené regiony o tom, co se děje. Jeden z nich, Jan Potměšil, za tuto činnost zaplatil vysokou cenu – při návratu ze setkání s ostravskými horníky se vyboural v autě. Ostatní vyvázli bez úhony, on doživotně ochrnul. Silou vůle a pozitivním přístupem k životu se mu podařilo vrátit se nejen do běžného života, ale také ke své profesi. 

Přilepit se k betonu. Svištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Jiří Trnka byl jedním z největších českých umělců 20. století a jedním ze zakladatelů loutkové animace. Jeho poetická a imaginativní práce ostře kontrastuje s temnou érou 50. let v Československu. Jeho práce byla režimem používána jako důkaz, že komunistická společnost dokáže umělcům poskytnout skvělé podmínky pro tvorbu. Ideologický zápas Západu a Východu se nevyhnul ani dětem a jejich příběhům.

Malíř, dřevorytec, sazeč, tiskař, spisovatel a básník Josef Váchal patřil mezi nejosobitější umělce 20. století. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, v němž pozoruhodné místo zaujímá monumentální autorská kniha, jakýsi novodobý kodex věnovaný Váchalově veliké lásce – Šumavě. Josef Váchal, bytostný tulák a poutník, vydal v knize Šumava: umírající a romantická trvalé svědectví o prastaré tváři Šumavy, o její neopakovatelné mizející kráse. 

Tři příběhy o nejmladší generaci tzv. „digitálních domorodců“, pro které je internet nekonečným zdrojem zábavy a komunikace, ale i nových rizik. Většina dnešních dětí dokáže ovládat počítač či mobilní telefon dříve, než se naučí zavazovat si tkaničky nebo jezdit na kole. Po celém světě vyrůstají nové generace dětí, které tráví výrazně více času ve virtuálním světě než hraním si na hřišti.

V zahraničí ho přezdívali „česká lokomotiva“. Držitel osmnácti světových rekordů se nejvíce proslavil na olympijských hrách v Helsinkách, kde dokázal zvítězit v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu. Grandiózní úspěch Emila Zátopka ožívá v dokumentu Davida Ondříčka ve vzpomínkách jeho blízkých, soupeřů i kamarádů.

Vladimír Mišík je rocková legenda, která má vlastní planetku. Objevili ji v roce 1995 čeští astronomové z Hvězdárny Kleť a pojmenovali ji na jeho počest. Převážně na planetce Mišík se také odehrává nový dokumentární film režisérky Jitky Němcové o Vláďovi Mišíkovi, o jeho nádherných písních, o vzpomínkách na největší životní bizarnosti a také o jednom napínavém pátrání.

Osud Lídy Baarové v sobě nese všechny atributy antické tragédie. Krása, láska, sláva, zrada, zavržení, trest, útěk, ztráta domova a nakonec smíření se vším v moudrosti stáří. A tím vším prochází dramatické politické zvraty. Ty ve dvacátém století v Evropě neminuly nikoho, natož pak ženu výjimečně krásnou, ambiciózní a slavnou.

Co se přihodí, když se obyvatelé vsi stanou součástí umělecké expozice? Příběh zdánlivě obyčejné vesnice, která se díky nápadům výtvarnice Kateřiny Šedé přetváří v živé umělecké dílo.