24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Případ Makavejev aneb Proces v kinosále
režie: Goran Radovanovic
originální název: Slučaj Makavejev ili proces u bioskopskoj sali
země: Srbsko
rok: 2019
délka filmu: 73 min.
synopse
Výrazný snímek jugoslávské černé vlny WR – mystéria organismu byl v roce 1971 nadšeně přijat na festivalu v Cannes. V zemi svého vzniku ale radikální a ironickou úvahu o sexualitě a komunismu tehdejší režim zakázal a režisér Dušan Makavejev následně emigroval. O zákazu bylo rozhodnuto při premiérové projekci, která se změnila v neoficiální proces. Nově objevený audiozáznam celé debaty tu zazní v plné šíři. Obrazy filmu jsou složené především z nevěřícně se tvářících posluchačů magnetofonového záznamu, ať už jsou to herci z Makavejevova filmu, kolemjdoucí na ulici nebo opice v klecích.
„Makavejev je můj nejoblíbenější srbský režisér. Film WR – mystéria organismu se stal symbolem Makajevova odkazu: filmový jazyk jako hříčka a zároveň nikdy nekončící režijní experiment.“ G. Radovanovic
biografie
Bývalý filmový kritik Goran Radovanović (1957) se od 80. let věnuje zejména krátkometrážním a středometrážním dokumentům. Natočil například snímek upozorňující na problematickou finanční situaci obyvatel východní Evropy Casting (2003), sondu do srbského venkova Pileci izbori (2005) nebo portrét současné Kuby S Fidelem navždy (2011). Režíroval také hraný film Enkláva (2015).více o filmu
| režie: | Goran Radovanovic |
| hrají: | Svetozar Cvetkovic, Milena Dravic |
| producent: | Goran Radovanovic |
| scénář: | Boris Trbic, Goran Radovanovic |
| kamera: | Dragan Djordjevic |
| střih: | Maja Kokic |
| hudba: | Ognjan Milosevic |
| zvuk: | Ognjan Milosevic |
další filmy v sekci
Den za dnem plynou ve snímkové frekvenci obrazy filmového života v autorské koláži poslepované z útržků hraných snímků, v nichž se v různých podobách objevuje denní datum. Originální skládanka zobrazuje, jak by asi mohl vypadat jeden rok složený z různorodých filmových záběrů. Výběr scén podle kalendářového klíče je zajímavou sondou do dějin kinematografie různých zemí, přehlídkou nálad i různorodých stylů filmové narace. Pojítkem vybraných scén je přitom jistá naléhavost spojená s uvědoměním si konkrétního data, ať už se jedná o historické milníky, nebo o čištění zubů.
„Film 365 dní lze vnímat prostě jako recyklovaný smyšlený příběh. Jako video esej odhaluje význam kalendářní dat pro film a vybízí k zamyšlení o životě, paměti a času.“ D. Bondarčuk
365 dní, také známých jako jeden rok
Dmytro Bondarchuk
Ukrajina / 2019 / 99 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Dokumentární cesta krajinou kolem největšího maďarského jezera a jeho rekreačními rezorty zahrnuje živá vystoupení sedmnácti domácích hudebních skupin, a to od zavedených jmen po úplné nováčky. Jejich performance se stovkou dalších účinkujících muzikantů jsou v různých denních dobách zaznamenávány na nejrozmanitějších místech – od přístavu, hotelového balkonu až po kostelní kapli – a dávají vzniknout osobitému, atmosférickému portrétu dané lokality. Nezávislá hudební road movie okolo Balatonu je prvním maďarským celovečerním filmem financovaným skrze crowd-fundingovou kampaň.DETAIL:„Balaton! To slovo má magickou moc! V očích zažíhá plamínky, na obličeji vyloudí úsměv. Sluneční záře a nezbedné vlnky zdobí tváře zlatavým nádechem. Jezero se hemží turisty.”
Balatonská metoda
Bálint Szimler
Maďarsko / 2015 / 85 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Internet, šílenství a stále staré i nové Rusko – to jsou základní souřadnice filmu pohybujícího se na hraně inscenace a syrového dokumentu. Sergej Astahov je mentálně zaostalý muž, který tráví většinu času zavřený v moskevském bytě, odkud prostřednictvím videoblogu rozesílá svá poselství do světa. Pro osamělého muže se kamera stává jediným partnerem a repetitivní mluvení aktem života. Ve svých výpovědích se vyznává z homosexuality, obdivu k prezidentu Putinovi a příslušnosti k pravoslavné víře. V jeho hlavě se paradoxně stýkají všechny extrémy ruského světa, ve kterém přitom ale pro blázny není místo.DETAIL:„Já, Sergej Astahov, jsem Rus, syn matky Rusi. Žiju v hlavním městě, ve městě Moskvě, v hlavním městě naší země Ruska, Rusů, Ruské federace. Znám všechny zákony i všechny Boží zákony.”
Pro blázny tu není místo
Oleg Mavromatti
Rusko, Spojené státy, Bulharsko / 2014 / 87 min.
sekce: Mezi moři
Česká premiéra
Pár dní ze života ukrajinských vojáků a dobrovolníků v zázemí doněcké fronty nám přibližuje film, který se obejde bez explicitních záběrů z bojů. Obrazy zmaru a destrukce z míst, kudy před nedávnem prošla válka, se mění v tragikomické podobenství přežívání v provizorním časoprostoru. Plundrování ruin je na denním pořádku, výpravy za úlovkem se mění v chlapecké dobrodružné zkoumání soukromých prostor ještě nedávno obývaných lidmi. Když to vše ještě navíc dokumentuje polský novinářský štáb s rozšafnou reportérkou ve středu, existenciální satira je na světě. Válka tu je, ale někde za rohem."Nejsložitější věcí při tvorbě tohoto filmu pro mě bylo vybrat si mezi osobními sympatiemi a touhou předložit co nejobjektivnější obrázek války, kterou jsem měl před očima." J. Pupyrin
Tohle je válka, bejby
Yurii Pupirin
Ukrajina / 2017 / 59 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Jako pára, která se neslyšně objevuje a zase mizí nad tekoucí řekou, je prchavý život každého člověka, a zvláště umělce. Pomíjivost jeho slávy je klíčovým tématem dokumentu, který nahlíží do životů tří zestárlých jazzmanů-kolegů: trumpetisty Laca Decziho, saxofonisty Ľubomíra Tamaškoviče a kontrabasisty Jána Jankejeho, kteří kdysi prchli ze Sověty okupovaného Československa na západ, kde zazářili po boku renomovaných světových hudebníků. Rozjímavost a melancholické naladění snímku snažícího se postihnout opar slávy těsně před rozplynutím se promítá v celkově rozvolněném, kontemplativním tempu vyprávění.DETAIL:„Svetská sláva – poľná tráva... Keď ide z vody pára, ta pára se ukáže na krátko a pak zmizně. A tak jsme i my ľudia. Každý tu strávi nějaký časový úsek... a prostě není dobré sa ponáhľať.“
Pára nad řekou
Filip Remunda, Robert Kirchhoff
Slovensko, Česká republika / 2015 / 90 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Hypnotická pustina Jižní Kalifornie dýchá svobodou Bezstarostné jízdy, odcizeností a vykořeněností Michelangela Antonioniho a niternou transcendencí Wernera Herzoga. Promlouvá skrz útržky dialogů z ikonických filmů, přesto zůstává unikavá a rozpouští se do abstraktních tvarů, rytmů a kompozic. Krajina jako uhrančivá a nepolapitelná, všeobjímající a bezobsažná, naplněná prázdnota se stává prostředkem transgresivního prožitku dvou temporalit. Času „reálného“, lidského a času přírodních procesů.„Kam ještě musíme zajít? Nevím. O moc dál ne. To z tebe vypadlo dnes ráno. Já to někdy říkám celý den. Opravdu? Říkáš to celý den? Už nám moc času nezbývá. Brzy tam budeme.“ L. Marxt
Victoria
Lukas Marxt
Rakousko / 2018 / 63 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Andrej Bán je novinář a fotograf, který přináší reportáže z krizových oblastí světa, jako je Kosovo, Gruzie, Afghánistán, Ukrajina či Haiti, kam se i opakovaně vrací. Režisér se jej rozhodl doprovázet s kamerou a jejich důvěrné rozhovory se prolínají celým snímkem a odhalují reportérovy niterné profesní i osobní zápasy. Dokument sleduje Andreje ve městech zničených válkou nebo v uprchlických táborech, přičemž je zřejmé, že jej zajímá hlubší pohled na příčiny konfliktů, stejně jako tíživá situace jejich obětí.„Ľudia zabudnutí ľuďmi. S fotografom, novinárom a priateľom Andrejom Bánom odhaľujeme príbehy ľudí, ktori násilne museli opustiť svoje domovy.“ J. Vojtek
Ráj na zemi
Jaro Vojtek
Slovensko / 2019 / 78 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Neočekávaná výprava míří na palubě lodi z Petrohradu do Finska. Skupina tvořená z osob se zrakovým postižením a osob vidomých se učí spolupracovat pro zdárné uskutečnění plavby. Observační dokument popisuje první kontakt posádky s prostředím lodi, který probíhá dotekem, a posléze samotnou denní rutinu na moři. Nezúčastněný pohled kamery zaznamenává realitu, která překonává předsudky o nemohoucnosti slepců. Bezproblémová plavba poskytuje mořeplavcům prostor pro nové vjemy. Jednotlivé klipy lodního deníku nesou znaky mise, tedy uskutečnění proměny uvnitř sebe sama, která může změnit život i svět.„Co vidíte, když nevidíte? Jak reagujete na svět bez jakýchkoli rušivých vizuálních podnětů? Slepé kino zkoumá svět nevidomých, kteří se plaví po moři a rozšiřují tak horizont možností svého já.“ G. Glyants
Slepý film
Grigory Glyants
Rusko / 2017 / 50 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Kámen je materiál tvořící krajinu, drolí se pod nohama při chůzi, slouží dětem ke hře. Fascinace funkcí jednoho objektu dosahuje v experimentálním snímku režisérského dua Darakchiev–Gamot vrcholu. Asociativní záběry sjednocené jedině pohledem 16mm kamery tvoří volný proud myšlenek na filmovém pásue: Monumentální pohledy na doverské štíty, domy z kamene, lidé pohybující se po kamenité pláži a metronom v podobě kladiva udávající rytmus. Všední záběry doplněné kakofonními zvuky a útržky nesouvislých rozhovorů vytvářejí nové souvislosti mezi známými konstantami lidského bytí. Mezinárodní premiéra sdílená s DocLisboa „Snímek Lidé-oblázek metaforicky spojuje dvě naprosto odlišné ptrimoniální identity a skrze stopy zanechané lidskou rukou rozněcuje dialog. To vše je prostoupeno všudypřítomnou pomíjivostí přírody.“ J. Darakchiev, P. Gamot
Lidé-oblázek
Perrine Gamot, Jivko Darakchiev
Velká Británie, Francie / 2017 / 18 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Mlhavé ráno rumunského maloměsta. Alexandrina se vrací z kanadského exilu za svou chřadnoucí matkou, bývalou učitelkou Marií, kterou si přisvojuje postupující stařecká demence. Do intimních okamžiků zpřetrhaných vztahů oscilujících mezi přijetím, soucitem a bezmocí se vkrádá osud národa rozvráceného komunismem, postupující nemoc a osamění stárnoucí ženy obklopené panenkami z dětství. V dokumentárním sblížení, prokládaném vnitřními monology s vlastní (imaginární) dcerou, sledujeme složitou a úzkostnou cestu k rodinnému smíření vstříc nezvratnému konci.
„Věřím v dokument, který podporuje tázání, úzkost a nejistotu.“ B. Stoica
Nezvratné následky uklouznutí na banánové slupce
Bogdan Stoica
Kanada / 2019 / 76 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Hlavní protagonista filmu Alexandr Zarchikov pracuje na nákladních lodích, jež přepravují napůl rozřezaná japonská auta do ruského přístavního města Vladivostok. Zde jsou auta znovu smontována a dopravci je odtud odvážejí na místo určení. Zarchikov se rozhodl, že si vyzkouší práci na pevnině, a proto se jedním z aut vydává na cestu Sibiří. Svou zkušenost přetavil v meditativní filmovou esej, symbolicky rozdělenou na dvě poloviny (moře a země), ve které rozvažuje o svém vztahu k rodné zemi, náboženství a přírodě a pokouší se překonat pocit vykořeněnosti.DETAIL:„Když jsem pracoval na lodi, jako je tahle, vždycky jsme se v pořádku vrátili. Teď už se ale na moři necítím doma. Ani na Sachalinu, kde jsem se narodil, už mě to netěší. Možná, že pomocí tohohle filmu zjistím, kam vlastně patřím.”
Poloviny
Alexandr Zarchikov
Francie, Rusko / 2015 / 95 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Lodní rozvážka pitné vody po odlehlých chorvatských ostrovech, které k ní nemají přímý přístup, může být dobrou příležitostí k pozorování často humorné každodennosti. Zvlášť když kapitán plavidla nejde pro hrubozrnné komentáře daleko a svými cholerickými výlevy častuje svého mladého synovce, který se stal novým členem posádky. Voda naše vezdejší je observační snímek, kterému ale dodávají vnitřní energii a humor jeho protagonisté. Tvůrcům se ve filmu podařilo přenést nás do líné atmosféry horkých chorvatských pobřeží i zprostředkovat výbušný temperament tamních obyvatel.„Prostřednictvím této středomořské komedie o kapitánovi a jeho posádce jsem chtěla vyprávět příběh o neviditelných lidech, kteří se poctivě snaží, aby se z naší země nestal ‚nahodilý stát‘.“ V. Vorkapićová
Voda naše vezdejší
Vlatka Vorkapic
Chorvatsko / 2018 / 57 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
