Propletenost

Vizuální vzpomínky sbírané během prvního roku poté, co autor ukončil svá univerzitní studia, jsou počítačovou grafikou přetvářeny do nespojitých částic překrývajících se výjevů variant prožitků deprese z přepracování, krize ve vztahu, dna tělesných i mentálních sil."Pocity, jež nejdou vyjádřit slovy, se zobrazují kamerou a počítačem.“ J. Kawata

Okraje a horizonty krajiny, které možná nikdy nebyly. Příběh vyprávěný vynalezeným jazykem Na’vi (vytvořeným pro fi lm Avatar), v němž vypráví rytmus a tón. Sémantická vize chybění přítomného – rodiště, domova, pevné země – dotazuje představivost na nejasnou hranici mezi vysněným, možným a skutečným. „Hádám, že paměť pohledu je vždy nevymezená a kompromitovaná detaily.“ G. Giaretta

Úvaha nad původem a identitou na cestě, kterou režisérka v kontrastních černobílých obrazech přírody a horských vesnic sleduje trasu přes Andy, již v roce 1925 absolvoval její židovský dědeček, profesionální boxer pů- vodem z Rumunska, aby si vyřídil peruánské občanství, které mu pak o dvanáct let později umožnilo i s rodinou opustit Evropu. Madi Pillerová (1960) se narodila v Peru, žije a tvoří v Kanadě. Působí jako nezávislá filmař- ka, animátorka, programátorka a kurátorka pro Toronto Animated Image Society (TAIS). Její abstraktní, poetické snímky jsou syntézou řady filmařských přístupů a stylů a zabývají se tématy vzpomínek, introspekce a hledání kulturní identity.„Film nahlíží do jedné cesty životem, noří se do paměti, hloubá nad vlastnictvím a existencí území. 16mm vysoce kontrastní filmový materiál je upravován při vyvolává- ní, aby zdůraznil obrazovou vrstvu ukazující skryté poklady And.“

Soustavy lyrických výjevů komponované do posuvných vrstev geometrických obrazců pracují za doprovodu ruchového minimalismu s proměnlivostí perspektivy a přiblížením. Takto vzniklé skladby stromů, keřů, rostlin a řek evokují tekutost (konceptu) krajiny a přírody.  „Snímky uvnitř snímku v této pečlivě vytvořené duální struktuře předkládají psychologické a vizuální provokace lineárních aspektů, například času a místa, a diváka přivádějí k okamžiku vizuální meditace.“ S. Cho       

Barva kůže a filmu se stává středem diskurzu: rasově smíšená příslušnost autorky se odráží v otiscích krajiny a ruptur v ní, ale také v barvách prošlého filmu Kodachrome, jehož typické vizuální vlastnosti se rozpustily v čase a odstíny jsou sotva vidět, a jen tíživě zachytává obraz těla, které nespadá do jasných kategorií.  "Kde film selhává, případně se nám vzpírá? Když natáčím na celuloidový pás, snažím se točit záběry, jež stvrzují prostor kultury smíšených ras a kulturního prostoru mezi nimi." R. Storr  

Hudebně ruchová kompozice táhne archeologickou koláž pozorování otisků životů v krajině a úvah o pomíjivosti a odkazu historie. Motivy znovuoživení a možného návratu sbírá při putování zeměmi bývalé Jugoslávie, které završuje návštěva opuštěné rodinné farmy, nyní přístupné pouze nelegálním překročením hranic Evropské unie.   „Prostřednictvím společného prožívání střetávání dějin s přítomností do své práce zahrnuji složitost krajiny, a během tohoto procesu vyjadřuji pochybnosti nad vlastním nostalgickým a toužebným pohledem.“ R. Ferko

Vizuální atlas podvodního světa ukazuje v paralelně uspořádaných, rytmicky se obmě- ňujících výjevech zvířata v jejich přirozeném pohybu, prodlévající rostliny, rostoucí krystaly, ale i místnosti, přístroje a zařízení či zázemí v kodaňském akváriu, které tyto živáčky předvádělo více než sedmdesát let. „Natáčení mne vtáhlo do říše melancholie a strašidelnosti. Rozpadající se akvárium se stalo alegorií sdílené minulosti a času samotného. Film představuje kouzelné místo, kde se mísí snaha pamatovat si i zapomenout.“

Procházka botanickými zahradami v Bilbau, Torontu a Quitu je natočena haptickou kamerou v rámci výzkumného vývoje záznamového zařízení, které zachycuje to, čeho se jeho majitel dotýká. Autoři zkoumají různost vizuálních identit v době převládajícího zapojení zraku a sluchu. „Video je součástí společného projektu Haptic/Visual Identities, který za použití prototypu digitální podomácku vyrobené kamery zkoumá ‚haptickou vizualitu‘. Toto dílo přibližuje ‚makrozáběry‘ zahrad v kdysi koloniálním ráji.“ A. Merglerová

 Mřížka zážitků a úvah z cest mezi Berlínem a Hirošimou byla zkonstruována plynutím soustav obsahujících 4 (2×2) až 625 (25×25) záznamů z toku autorových facebookových příspěvků v sedmi stejně dlouhých časových intervalech. Sugestivní hromadění obrazů navozuje přehlcení, v němž se ztrácí význam a jedinečnost okamžiků. „Rád bych prozkoumal napětí mezi minulostí a přítomností. Může jít o úvahu o záhadách příčiny a následku. Žádný text ani slovo; zkušenost. V rámci koncepčního rámce nic logického.“ T. Mohr 

Čárový kód formuláře N-400, jímž se žádá o americké občanství, je „naturalizovaný“ (vý- raz používaný v řízení při získávání občanství, v procesu stávání se občanem USA) do obrazu, který se tak proměňuje v abstraktní portrét konkrétního žadatele, a zároveň promítnutý do zvuku tím, že vizuální kód je čten optickou zvukovou čtečkou. Christina Nguyenová (1988) pochází z Los Angeles. Studovala vizuální umění a mé- dia a molekulární biologii na University of California v San Diegu. Na California Institute of the Arts získala titul MFA v oboru film a video. Edgar Jorge Baralt (1988) pochází z Venezuely, vystudoval filmovou produkci na University of Central Florida a California Institute of the Arts nedaleko Los Angeles, kde také v současnosti žije a tvoří. Ve svých filmech se zabývá tématy paměti, plynutí času a proměnlivosti lidské identity.„Elektronická verze formuláře N-400 při vložení osobních informací vygeneruje čárový kód. My tuto proměnu lidské identity v data posunujeme její přeměnou v audiovizuální zážitek.“

Esejistická koláž vizuálně rozvíjí subjektivizaci pojmu francouzského antropologa Marca Augého, označujícího pomíjivé prostory pří- značné anonymitou či rozostřenou identitou, převrací obrazy dálnic a odpočívadel v jejich okolí a zdůrazňuje tak unikavé motivy těchto nemíst. „Esej Marca Augého (Nemísta: Úvod do antropologie a supermodernosti) se střetává s dílem 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka na různých odpočívadlech podél maďarských dálnic. “

Vnoření se do krátkého okamžiku všedního výjevu pozorujeme v analytickém rozrůznění rychlostí pohybů i prožití mikropříběhů v běhu běžnosti ulice. Již klasická technika nestejného zpomalení částí zobrazení je zde využita k zachycení jinak téměř neviditelného jevu. „Někdy přijde okamžik, a vy si uvědomíte, že na čase nezáleží.“ M. Manchevski