Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Ráj na zemi
play
Ráj na zemi
Ráj na zemi
Ráj na zemi
Ráj na zemi

Ráj na zemi

režie: Jaro Vojtek
originální název: Raj na zemi
země: Slovensko
rok: 2019
délka filmu: 78 min.

synopse

Andrej Bán je novinář a fotograf, který přináší reportáže z krizových oblastí světa, jako je Kosovo, Gruzie, Afghánistán, Ukrajina či Haiti, kam se i opakovaně vrací. Režisér se jej rozhodl doprovázet s kamerou a jejich důvěrné rozhovory se prolínají celým snímkem a odhalují reportérovy niterné profesní i osobní zápasy. Dokument sleduje Andreje ve městech zničených válkou nebo v uprchlických táborech, přičemž je zřejmé, že jej zajímá hlubší pohled na příčiny konfliktů, stejně jako tíživá situace jejich obětí.

„Ľudia zabudnutí ľuďmi. S fotografom, novinárom a priateľom Andrejom Bánom odhaľujeme príbehy ľudí, ktori násilne museli opustiť svoje domovy.“ J. Vojtek

biografie

Slovenský dokumentarista Jaro Vojtek (1968) absolvoval Filmovou a televizní fakultu Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Jeho debut My zdes (2005) byl uvedený v soutěži dokumentárních filmů na MFF Karlovy Vary a získal řadu dalších ocenění. Za snímek Hranice obdržel v roce 2009 na jihlavském festivalu ocenění za nejlepší východoevropský dokumentární film.

více o filmu

režie: Jaro Vojtek
hrají: Andrej Bán
producent: Zora Jaurová, Mátyás Prikler
scénář: Marek Leščák, Jaro Vojtek
kamera: Jaro Vojtek
střih: Peter Harum ASFS
hudba: Michal Nejtek
zvuk: Richard Fűlek

další filmy v sekci

Narozeniny
Osamělý život jako sled všednodenních rutinních úkonů ukazuje dokument, který režisér natočil o své matce. Je den jejích narozenin, manžel je už několik let po smrti a ostatní děti na ni zapomněly, vyjma syna, který zůstává stále za kamerou. Stárnoucí žena přesto uklízí, vaří a chystá vše pro případnou oslavu. Letmé kontroly displeje mobilu naznačují, že by jí udělalo radost i jen telefonické přání. Den narozenin dává pocitu samoty nový rám, stejně jako režisér ořezává různými přirozenými překážkami obraz kamery a zesiluje ruchovou stopu, aby vyniklo ticho, které hlavní postavu obklopuje.„Jeden den každého člověka vypovídá o jeho životě. Jak se cítíme během jednoho dne, tak se cítíme po celý život. Nic se nemění. Všechno se jen znovu a znovu opakuje. Stejně jako moje matka v den jejích narozenin.“ H. Baydarov

Narozeniny

Hilal Baydarov
Ázerbájdžán / 2018 / 63 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Volání
Otcové Gabriel, Vicilentius a Nazari, tři různě staří mniši v pravoslavném klášteře Počávijská lávra v Ukrajině, tráví čas v odloučení od světa. Všichni sem ale přišli ze svých světských životů a nesou si v sobě vzpomínky, do nichž se otiskly překotné a komplikované nedávné dějiny jejich vlasti. Snímek nechává jejich paměť vyvstávat na pozadí každodenní rutiny v majestátní klášterní architektuře. Ztišené, meditativní pozorování rituálů, práce či nicnedělání mnichů vytváří empatický portrét místa a jeho obyvatel, do jejichž životů nahlíží prostřednictvím náznaků. „Film Volanie je obrazom ľudskej premeny jednotlivca, ktorý sa zriekol svetského života a rozhodol sa následovať boha." E. Praus
osobní program

Volání

Erik Praus
Slovensko / 2019 / 70 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Můj přítel Boris Němcov
Ruský politik Boris Němcov byl až do své násilné smrti v únoru 2015 známý jako hlavní tvář protiputinovské opozice. Důvěrný portrét přibližuje jeho aktivity z posledních let, kdy protestní hlasy v ruské společnosti začaly sílit. Snímek nezachycuje velkolepé proslovy a gesta, nýbrž hlavně každodenní činnost politika, jež kromě vystoupení v médiích či na demonstracích obnášela dlouhé pracovní cesty, kancelářskou rutinu či diskuze s lidmi na ulicích. Bezprostřední kontakt Němcova se sociálními herci i režisérkou prokazuje jeho odvahu a spontánnost, a to bez zbytečného patosu. „Je to dlouhometrážní debut, dokumentární tragédie. Vytvořit tento portrét Borise Němcova trvalo tři roky. Výjimečný vůdce ruské opozice, zavražděný v únoru 2015, je v něm ukázán se sympatiemi, lidskou vřelostí a ironií.“ Zosja Rodkevičová

Můj přítel Boris Němcov

Zosya Rodkevich
Estonsko / 2016 / 70 min.
sekce: Mezi moři
Česká premiéra
Spící duše
Ruský režisér skládá z různorodých záběrů mozaiku ruské venkovské mentality postižené vládní propagandou. Předvolební období v odlehlém ruském městě Ačinsk je protknuté hlasy propagátorů režimu, které přehlušuje pouze sekání ledu na sibiřském jezeře. Skepse odpůrců režimu už dopředu předvídá jednoznačný výsledek. Lhostejnost obyvatel a nevyslovený postoj volební komise k jasné manipulaci hlasovacích lístků v průběhu voleb kulminuje do bezmoci obyvatel změnit situaci. Putinova slza dojetí po vítězství ve volbách je pak obrazovou metaforou k umělosti celého volebního procesu v Rusku.

Spící duše

Alexander Rastorguev
Francie / 2013 / 51 min.
sekce: Mezi moři
Východoevropská premiéra
Poslední autoportrét
Slovenský režisér Marek Kuboš už 13 let nenatočil žádný film. Jeho prvním snímkem vůbec – cvičením na filmové škole – byl autoportrét. Kruh se uzavírá, zdroj kreativity zdánlivě vyschl. V posledním autoportrétu už je třeba jen po sobě uklidit, zrekapitulovat úspěchy i neúspěchy a rozloučit se se svými protagonisty. Introspektivní metadokument není ani tak studií tvůrčí krize, jako autoterapeutickým prostředkem i pokusem o podání komplexního profilu dokumentaristy v době nestabilních jistot. Ve filmu se v rolích Markových konzultantů objeví v podstatě celá slovenská dokumentaristická špička.„Už dlouho mám pocit, že dokumentárním filmem nedokážu říct to, co chci, co mě láká. Narážím na vnitřní i vnější hranice, které mě až dokumentárně paralyzovaly.“ M. Kuboš

Poslední autoportrét

Marek Kuboš
Slovensko / 2018 / 72 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Lecedra
Lesidren je malá vesnice v Bulharsku, odkud pochází režisér snímku a kam se po dlouhé době navrací. S kamerou v ruce. Dokument o nemožnosti jen nezúčastněně pozorovat místo, s nímž jsme citově svázáni. Do někdy až extrémně popisné observace znenadání vpadávají emotivní animace jako režisérův účastný komentář. Malá vesnice v postkomunistické zemi zapadlá sněhem. Ejzenštejnovské střetnutí starého a nového (reliktů totality s výdobytky kapitalismu) zde nabývá ospalé podoby v zimním bezčasí vzdáleném pučivému jaru.

Lecedra

Jivko Darakchiev
Francie, Bulharsko / 2012 / 29 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
Svůdná, sladká, nesmírná aneb Písně a tance o smrti
Jak mluvit o smrti a přitom užívat krásy života? A komu to říct, když jsi na světě sám? Lidé z různých koutů světa se po svém vyrovnávají s perspektivou smrti a kladou si podobné otázky. Dokumentární koláž Tetiany Chodakivské a Oleksandra Stekolenka trpělivě pracuje s intimitou a drobnými portréty obyčejných lidí i geniálních tvůrců, jež promyšleně zasazuje do třídílné mozaiky o největší hádance lidského bytí. Teprve motiv smrti dává životu smysl a všechny nás spojuje, ale co se musí stát, abychom ho brali vážně? Imaginativní střihová dokufikce je meditací o životě ve vztahu k vlastní konečnosti. „Tento snímek, v němž se snoubí dokumentární a klasické filmové narativní techniky, je příběh o uvědomění si existence smrti.“ T. Chodakivská, O. Stekolenko

Svůdná, sladká, nesmírná aneb Písně a tance o smrti

Oleksandr Stekolenko, Tetiana Khodakivska
Ukrajina / 2017 / 95 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Hosté
V centru pozornosti observačního dokumentu situovaného do jedné zapadlé ruské vesnice, vzdálené asi sto šedesát kilometrů od Moskvy, stojí skupinka dřevorubců, ilegálních přistěhovalců z Tádžikistánu, kteří přišli do Ruska v naději, že zde najdou práci. Najímaní ruskými podnikateli žijí tisíce kilometrů od svých rodin, kterým posílají vydělané peníze. Strnulé, nekonečně dlouhé záběry vystihují jednoduchou rutinu života sezónních dělníků a celkově neučesaný styl natáčení koresponduje s nehostinným prostředím, ve kterém ze dne na den přežívají.DETAIL:„No jo, život není peříčko. Jak se říká – nemáme na růžích ustláno. Život se musí žít jak se patří… Dokážete si představit, jak těžké to mají naše ženy?“

Hosté

Alexey Sukhovey
Rusko, Francie, Německo / 2014 / 62 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Oslnivý svit soumraku
V rozpadajících se kulisách divadelních sálů se odehrávají sekulární rituály současné gruzínské společnosti – svatby, módní přehlídky, volby královny krásy i politické reprezentace. Statická kamera, jež zachycuje bezcitnou choreografii ceremonií v širokém záběru, kontrastuje s dynamickými švenky malé kamery televizní reportérky, která svou činorodostí udržuje v chodu lokální stanici. Sled promyšleně rámovaných obrazů výběru událostí, které se Dariko rozhodne zprostředkovat televizním divákům, doplňují záběry ze zákulisí ošuntělého studia přežívajícího díky poplatkům za četbu úmrtních oznámení.„Udivovalo mě, že drobné příběhy z městeček jsou pro lidi o tolik důležitější než jakákoli vysoká politika, a tak jsem chtěla zjistit, o čem ony příběhy jsou.“ Salomé Jashiová

Oslnivý svit soumraku

Salomé Jashi
Gruzie, Německo / 2016 / 74 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
Hlubina dva
Dějiny ozbrojeného konfliktu v Kosovu, do nějž posléze zasáhly i jednotky NATO, zahrnují četné dosud neprobádané události. Patří mezi ně masové vraždy civilistů, které se srbská policie snažila utajit. Poetický dokument Ognjena Glavoniće prezentuje šokující výpovědi svědků a nechává na divákovi, aby si z nich poskládal obraz tehdejšího dění. Znepokojivě úchvatná vizuální stránka dodává událostem aktuální rozměr – dlouhé záběry míst paměti, v nichž se zvěrstva odehrávala, tvoří emblém přežívání minulého v přítomném, jež nezadržitelné plynutí času vpřed obvykle zahlazuje.„Za pomoci světla a zvuku, záznamů svědeckých výpovědí kombinovaných s obrazy z míst, kde se zločiny udály, působí film přímo na divákovy pocity, představy a emoce.“ Ognjen Glavonić

Hlubina dva

Ognjen Glavonić
Srbsko, Francie / 2016 / 80 min.
sekce: Mezi moři
Česká premiéra
Za tváří zrcadla
Poetický dokument o cestě ženy k sebeuvědomění a nalezení vnitřního míru a harmonie. Autorka se vrací do chorvatského regionu Lika, krajiny svých předků, a v lůně přírody se snaží vyrovnat s životními ztrátami, nemocí a strachem z budoucnosti. Snímek je členěn do šesti kapitol (prolog, jaro, léto, podzim, zima, epilog), spojených s různými obdobími lidského života. Přináší velmi otevřenou a intimní zpověď v mozaice vzpomínek a zážitků, úvah a pocitů. Film funguje i jako terapeutický nástroj, s jehož pomocí autorka nachází sílu bojovat. Snímek získal chorvatskou cenu Oktavijan za nejlepší dokumentární film.„Každý strach je odůvodněný. Abych se oprostila od svých běsů, spojila jsem tajné vzorce a vědomosti své rodiny s přírodním koloběhem a skrze tento střet odhalila, co je ve zvířeti lidského a v člověku zvířecího.“ Katarina Zrinka Matijevićová

Za tváří zrcadla

Katarina Zrinka Matijević
Chorvatsko / 2016 / 42 min.
sekce: Mezi moři
Evropská premiéra
VY a JÁ
Obrazový deník mladé ženy, která prožívá milostný vztah, zachycuje proměny života a lásky na okraji rakouské metropole. Pohyby ducha i těla, přicházející rodičovství a jiné změny, které se odehrávají vně i uvnitř, sledujeme s pomocí hledáčku starého fotoaparátu a komentáře. Přestože film pracuje pouze s fotografiemi a zvukem, je plný pohybu. Vytváří intimní atmosféru, v níž pozorujeme Nicu a Bena v životních zvratech, které vypadají jako ty nejběžnější a nejpřirozenější životní události.DETAIL:„Tehdy – než jsem tě poznala, chtěla jsem, aby to skončilo. Všechno to ponižování, rozchody, odmítnutí, ospravedlňování si nároku na intimitu naměstnané do tohoto obláčku horkého vzduchu, kterému se říká ‚moderní bytost‘ – aby skončilo.“

VY a JÁ

Jasmin Hirtl
Rakousko / 2015 / 88 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt