Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Rozmluvy Měsíců
Rozmluvy Měsíců
Rozmluvy Měsíců

Rozmluvy Měsíců

režie: Eric Gaucher
originální název: The Moons of Palaver
země: Kanada
rok: 2018
délka filmu: 3 min.

synopse

Záběry, původně z testů světlometů, vřazené do vzorů, kde evokují fáze Měsíce a v pravidelných intervalech sestavují náznaky harmonického spádu rozjasněných odrazů. Prchavá uspořádání stop člověka a stroje provždy uvíznutých v hloubce noci. 

"Film Rozmluvy měsíců musel být krátký, tichý, s měkkým světlem, jemně mechanický a sestříhaný pozdě v noci; paradox a záhada. Měla to být báseň, kterou bych neuměl napsat." E. Gaucher 

 

biografie

Kanadský umělec Eric Gaucher (1973) tvoří abstraktní krátkometrážní filmy. Inspiraci čerpá z avantgardní a současné malby a své filmy chápe jako kompozice obrazu, hudby a poezie. Nezabývá se příběhy, ale juxtapozicemi rytmu a emocí. Často propojuje fakta s fikcí a kombinuje vlastní záběry s found footage materiálem.

 

více o filmu

režie: Eric Gaucher
producent: Eric Gaucher
kamera: Eric Gaucher

další filmy v sekci

Některé mraky se vzdalují
Vizuální ilustrace procesu pamatování, kdy mysl naváže na představu objektu přibližné obrazy vycházející z vnitřního uspořádání vzpomínajícího, které se tak stávají více odrazem jeho identity než otiskem reálných věcí a událostí. „Zajímá mě tvorba děl, která jsou sama o sobě zkušeností. Podle mě je nezbytné vtělit do umělecké tvorby smyslovost, smyslnost a empiričnost a apelovat na erotičnost umění.“ G. E. Veloso

Některé mraky se vzdalují

Gonzalo E. Veloso
Španělsko / 2017 / 6 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Džungle pixelů
Vzhled města, jeho domů, pobřeží a pomeran- čovníkových sadů, převedený na vzory a barvy, vznikl z 35mm záběrů Madridu digitálně zvětšovaných natolik, až vytvářejí abstraktní grafické soustavy obrazců, které jsou pak jako fotogramy vytištěny na průhlednou pásku a nalepeny přímo na 16mm filmovou podložku. Klara Ravatová (1986), původem španělská filmařka a fotografka, žije a pracuje v Berlíně. Ve svých filmech reflektuje prolínání přítomnosti a vzpomínek, tematizuje pronikání archetypálních vzorců do lidského chování a pracuje s motivem krajiny, vnímané jako malířské plátno. Ve svých instalacích (například projekt Connected Smells) zkoumá možnosti čichu zprostředkovávat zasuté zážitky a vzpomínky.„Zrno jednoho snímku vytváří vzdušné částice, které prostupují naše vidění. Obrazy se stávají vůní no ci v jednom přímořském městě.“

Džungle pixelů

Klara Ravat
Německo, Španělsko / 2015 / 3 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Kdo se bojí RGB
Další příspěvek autorky k reflexi žánrového filmu, tentokrát romantického melodramatu, konfrontuje expresivitu média a divákova vnímání v radikálních juxtapozicích očí pozorně sledujících film Kdo se bojí Virginie Woolfové a ploch červené, zelené a modré barvy, které se do nich zahryzávají za doprovodu drásavých ruchů a hudby.   „Film Kdo se bojí RGB si hraje s tím, jak umění odkazuje samo na sebe, se vztahem mezi uměleckým dílem a divákem, odkazy na jiná umělecká díla a vědecké obory, například jako zde na psychofyziologii.“ B. Roisz
osobní program

Kdo se bojí RGB

Billy Roisz
Rakousko / 2019 / 9 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Vosk a peří
Citlivě působivá koláž intimních úvah, detailních pozorování, kousků vzpomínek, obrazových a hudebních aluzí přemýšlí v imaginárním dialogu s otcem, který před rokem umřel, nad fungováním paměti a konstrukcí identity. „Co je film, když ne kolektivní snění vědomých myslí? Symbolismus a mýty jsou přítomné ve snech i filmech, a pokud jde o vztah k vytvářeným obrazům, spoléhají na naši paměť a představivost.“ M. Lizides  

Vosk a peří

Marios Lizides
Velká Británie, Kypr / 2018 / 15 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Forma
Valivým pohybem se přibližuje obraz města rozložený na posloupnost zorných plánů, jejichž ozvěny umožňují doplnit imaginární celek místa. Velkoměstská symfonie minimalismu buduje panoramatický výhled do dálky, přičemž znejišťuje skutečnost zviditelňováním urbánní přeplněnosti.  "Život je překvapivě prostý. Všechny lidské bytosti totiž opakují nezvratný osud přírody. Všechno je jen stopa a mizí." M. Yi  

Forma

Myun Yi
Jižní Korea / 2018 / 3 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
La Mesa
Žánrové konvence důmyslně rozkládané animovanými náznaky, vstupujícími do scenérií venkovského Mexika, kde v okolí režisérovy rodinné farmy náznaky příběhů tělesné touhy překrývají vrstvu idylických vzpomínek z dětství, polemizují s tradičním pojetím maskulinity a s vyjádřením identity.   "V rámci příběhu o své mexicko-americké rodině jsem se zaměřil na queer touhu, abych tak ukázal smysluplnost své vlastní žité zkušenosti a zároveň zpochybnil populární reprezentaci mužnosti, síly a zranitelnost." A. G. Gomez  

La Mesa

Adrian Garcia Gomez
Spojené státy / 2018 / 10 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
V tomto údolí ke spočinutí stvořeném, vydechnu naposled…
Bloudění okrajem temnoty se zachytává na zrnitých předmětech a vytahuje ze tmy váhavé znaky hledaného útočiště. Jemnou prací se světlem autor kreslí jedinečné místo ponořené do ticha i nejistoty orientace na rubu konkrétních vyobrazení krajin a domů. „Tématem, které v mých dílech zkoumám jsou ‚cesty‘, ať už jsou to cesty fyzické, nebo metafyzické. Nepřímo se tak dotýkám osamění člověka a samoty míst.“ SJ. Ramir

V tomto údolí ke spočinutí stvořeném, vydechnu naposled…

SJ. Ramir
Austrálie, Nový Zéland / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Světlo / zlato, Hawick, květen 2018
Uprostřed toku skotské řeky Teviot zahlédl autor na obloze barvu jako z Klimtových obrazů a úžas nad tím momentem převádí do tekutých soustav ploch digitálně rozloženého výjevu, a to až do radikálního konce, kdy se různobarevné mřížky plynoucí na plátně jako klidné horizonty rozpouštějí opět do Klimtovy zlaté. "Točit filmy znamená otevřít srdce a magické síly života nechat proudit do svých představ, kde splynou s obrazy. Snažím se nadchnout ty, kteří v mých filmech sledují proud barev a času." J. Perconte  

Světlo / zlato, Hawick, květen 2018

Jacques Perconte
Francie / 2018 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
ani nicota není bez stínů
Film vzniklý bez kamery, vytvořený algoritmy naprogramovanými k práci s rytmem světla, prozkoumává topologii temného prostoru a zároveň divákovo vnímání vibrujícími světelnými kompozicemi, které díky tempu svého zjevování a zanikání zanechávají stopu v jeho mysli i po opuštění tmy promítacího sálu.Vizuální umělec Rainer Kohlberger (1982) pochází z Rakouska a žije v Berlíně. Vytváří experimentální filmy, instalace a videa s algoritmicky generovanými animacemi, kterými doplňuje živé performance. Obdržel cenu ZKM AppArtAward za umělecké inovace. Jeho díla zkoumají hranice divákova vnímání a hrají si s nedokonalostí a subjektivitou lidské percepce.„Ve svém filmu z „ničeho“ odhaluje neustálá pulzace pomocí algoritmů materiálnost ve stavu mezi bytím a nebytím, vždyť hmota je pouhá fluktuace vakua.“

ani nicota není bez stínů

Rainer Kohlberger
Rakousko, Německo / 2016 / 11 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Dozvuk obrazu
Do zastaveného záběru desetiproudové cesty velkoměstského bulváru mezi mrakodrapy vstupují uplynulé (či budoucí?) pohyby, auta, reklamy, lidé, jejichž výrazněji nebo jen jemně viditelná stopa zápasí s punktem obrazu o naléhavost aktuálnosti a nelineárnost času, který se pohybuje dopředu i vzad. Korejský režisér I Mjon (1973) vystudoval hudební skladbu. Žije a působí v Soulu, věnuje se hudební tvorbě a videoartu. Na MFDF Ji.hlava byl uveden jeho krátký snímek Pole (2014), v němž vycházel z pozic urbánní ekologie. Ve svých snímcích kombinuje klasický hudební doprovod s melancholickými pohledy na městské scenerie, žijící jakoby vlastním, na člověku nezávislým způsobem.„Korejsky je název filmu 적. Vyslovené ale mají tyto čínské znaky více významů. Lze je číst jako terč, nepřítel, mít pravdu, stavět, stopa, ticho, postoupit, dokázat, šlapat, pozorovat, odhalit, hněvivý, potkat a strach.“

Dozvuk obrazu

Myun Yi
Jižní Korea / 2016 / 3 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Chaos
Pomalé vyjevování drobných nerovností, které se proměňuje v živelnou neuspořádanost rostoucích, poskakujících, zanikajících a znovu se objevujících bublinek, se soustřeďuje do barevně se obměňujícího kruhu a pomocí digitálních nástrojů důmyslně zobrazuje prostý proces, při němž se voda uvede do varu a ná- sledně se ochlazuje. Japonský experimentální filmař, producent a počítačový grafik Jošiki Nišimura na MFDF Ji.hlava představil již několik svých filmů. Ve Fascinujících okamžicích (2014) sledoval choreografie sněhových vloček, snímek Pozorování (2013) je kompozicí převrácených záběrů mořské hladiny a Na oběžné dráze (2015) sledoval proměnlivé světlo měsíce prosakující skrze vizuálně manipulovaný digitální záznam.„Použitím různých médií se nám otvírají obrovské možnosti, jak si v mnoha směrech rozšířit pohled na realitu.“

Chaos

Yoshiki Nishimura
Japonsko / 2016 / 10 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Filozofie hororu (část I): Etymologie
Úvodní část sedmidílné adaptace vlivné stejnojmenné knihy amerického filozofa a teoretika umění Noëla Carrolla z r. 1990. V duchu kinematografické filozofie režiséři problematizují jednotlivé aspekty žánru, v tomto díle především pozici postav, lidského těla a typů pohledů na ně upíraných, a to i prostřednictvím zásahů přímo do těla filmu.   „Filozofie hororu: Symfonie filmové teorie je působivou meditací o teorii žánru, jejímž cílem je ukázat věčnou krásu umění filozofie a propojenosti populární kultury.“  B. Máté, P. Lichter      
osobní program

Filozofie hororu (část I): Etymologie

Bori Máté, Péter Lichter
Maďarsko / 2019 / 7 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt