Sarajevské písně zármutku

V létě roku 1938 přijel do Československa americký producent a režisér Herbert Kline, aby zdokumentoval tehdejší krizovou situaci v Evropě. V té době vrcholilo násilí v pohraničí, vyvolávané nacistickými bojůvkami, byť oficiální tzv. Runcimanova zpráva, ovlivněna berlínskou a sudetoněmeckou propagandou, popisovala útisk Němců. Snímek Krize sehrál podstatnou roli ve vyvrácení zkreslených argumentů. Štáb několik měsíců cestoval po Československu, zaznamenal soužití Čechů a Němců, natočil protistátní akce henleinovců, které měly jediný cíl, a to rozvrat demokratické republiky.  Film byl restaurován MoMA a The Film Foundation, za finanční podpory George Lucas Family Foundation. „V Habrové u českých hranic obnovují vojáci pořádek po nacistickém pogromu. Němečtí demokraté, Češi, katolíci a Židé byli vražděni v posteli a stříleni na ulici. Přitom zde tito lidé žili společně po staletí. Každý, kdo nebyl nacista, byl vytipován jako oběť.“ Z filmu Krize

Dokument věnovaný osobnosti papeže Františka. První papež pocházející z Latinské Ameriky ve filmu představuje své mnohdy pokrokové názory na chudobu, smrt, církevní skandály a další společenská témata. Snímek se zároveň vrací k osobnosti Františka z Assisi, jehož jméno papež přijal.

Jörg Meuthen vypadá jako zdvořilý provinční politik. Důvěrný pohled do zákulisí jeho kandidatury do parlamentu za populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD), od vylepování plakátů přes agitaci v pivnicích až po proslovy před tisícovkami lidí, ilustruje znepokojivou schopnost demagogické rétoriky oslovit masy.

Boj s terorismem, tajné operace, špionáž – to jsou termíny, které v kontextu státu Izrael nabývají poněkud specifických významů. Jejich rozporuplný a neuchopitelný charakter nám v dokumentu přibližují ve svých promluvách bývalí ředitelé kontrarozvědky Šin Bet, konfrontovaní s obrazy historie, často animovanými do rozměru 3D. Gatekeeper je anglický odborný termín pojmenovávající obecně člověka, který střeží vstup (bránu). V době masmédií se jako jeho nejfrekventovanější význam ustálilo označení osoby či instituce rozhodující o zpřístupnění určité informace.

Vřetena komentářů, fragmentů, vzorců válečné vřavy, bombardování, explozí a pohledy termovize na civilizační střet ve virtuální dimenzi audiovizuálních obrazů. Změť pohledů průmyslových kamer pozorovacích letounů, denních záznamů války i civilního provozu a lesních kontemplací. Naléhavý, intenzivní dokumentární esej o civilizačním prokletí bezstarostnosti, autorský komentář k únosu vlastní dcery a zneužívání dětí. Sova jako přicházející přízrak noci. Hypnotický, strnulý, zneklidňující pohled očí s chirurgicky přesným zacílením a nejasným významem. Mnohovýznamová férie pohledů posvěcující pošetilou moudrost a neprostupnost.

Abrar Hussain strávil více než rok zkoumáním nejrůznějších aspektů svatyně Haram v Mekce. Přináší tak nevšední příběh místa natolik posvátného, že do něj mají nemuslimové navždy zapovězen vstup. Poprvé v dějinách se tak stáváme svědky fungování Haramu zevnitř z pohledu zaměstnanců chrámu na ploše jednoho dne.

Paní Fang trpí pokročilou formou Alzheimerovy choroby, nepoznává lidi kolem sebe, nemůže mluvit, takřka se ani hýbat, jenom leží. Paní Fang umírá. U jejího lůžka se sešli příbuzní, přátelé a dokumentarista, aby nám během několika dní ukázali umírání jako něco všedního, ale zároveň propojujícího.

Design jako zastřešující pojem pro myšlení upřené směrem do budoucnosti formuje film o vědci-futurologovi Jacque Frescovi a jeho technologicko-sociálních teoriích. S ním vstupuje do pomyslného dialogu režisérka snímku ve stylizovaném ohledávání milostného vztahu jako miniaturního modelu lidské společnosti. Designér je člověk, který žije svůj život tak trochu mimo přítomný čas. Věci, o kterých přemýšlí, na kterých pracuje, se teprve stanou skutečnými. Zhmotní se v okamžiku, kdy on sám se už zabývá něčím jiným.

Zatímco ikonický experimentální filmař Jonas Mekas líčí své zkušenosti z dětství v okupované Litvě, obraz mlčí nebo hovoří zastřeně. Válečné hrůzy nelze ukázat přímo, hlavní roli proto přebírá zvuková stopa, která Mekasův hlas nechává tříštit ve změti výbuchů, výstřelů a úryvků moderní klasické hudby.

Konec 2. světové války znamenal pro politickou i ekonomickou historii Velké Británie epochální zlom. Světoznámý, angažovaný režisér nám přibližuje unikátní cestu střídmého britského socialismu prostřednictvím archivních záběrů, mluvících hlav pamětníků historických událostí a citací z dobových dokumentů. Celý Loachův film je mimo jiné naplněním požadavku, který vznáší jedna z pamětnic na konci snímku, když oslovuje své vrstevníky: „Běžte za mladými lidmi a začněte s nimi mluvit o tom, co bylo vizí roku 1945.“

Vysoké školství se naléhavě potýká s dilematem: Má univerzita zajišťovat vzdělání, nebo pracovní sílu pro aktuální trh práce? Filmová esej sleduje několik linií uvažování o terciárním vzdělávání i osobní linku jednoho z autorů a upozorňuje na podstatnou věc: univerzita je také zdrojem návyků demokratického rozhodování.

Kronika virtuálního světa, proslulého německého dokumentaristy, nabízí mnohostranný pohled na spletitou krajinu internetu od jeho zrodu až po současnost. V sérii setkání s lidmi z různých koutů planety odhaluje, jak virtuální svět proniká a mění všechny aspekty fungování současné lidské kultury a společnosti.