Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Skutok sa stal
play
Skutok sa stal
Skutok sa stal
Skutok sa stal
Skutok sa stal

Skutok sa stal

režie: Barbora Berezňáková
originální název: Skutok sa stal
země: Slovensko, Česká republika
rok: 2019
délka filmu: 82 min.

synopse

„Skutok sa nestal,“ prohlásil Vladimír Mečiar v roce 1996 o vraždě podnikatele Róberta Remiáša, která nejspíš měla politické pozadí a byl do ní možná zapleten i sám tehdejší premiér. Jeho nechvalně proslulý výrok se pokouší negovat dokument, který kombinuje investigativní přístup s originálním filmařským ztvárněním. Režisérka staví snímek na rozhovorech s důležitými aktéry Remiášovy kauzy, ale neomezuje se na strohé prezentování faktů. Střídáním různých filmových formátů, od černobílého filmu po VHS, evokuje dobu zločinu a zdůrazňuje ústřední téma konfrontace s minulostí.

 „Chcela som spraviť poetický politický film. Angažovaná tvorba by nemala rezignovať na štýl.“ B. Berezňáková

biografie

Absolventka bratislavské VŠMU a New York Film Academy Barbora Berezňáková (1987) má za sebou krátké filmy, videoklipy i galerijní videoartové instalace. Pro televizi natočila krátký dokument o pamětnících roku 1968 Spýtaj sa vašich: 68 (2018) nebo epizodu z pořadu GEN o hudebníkovi Peteru Breinerovi (2014). Vzpomínkami na nedávnou minulost se zabývá i ve svém galerijním projektu Remembering 90' (2015).

více o filmu

režie: Barbora Berezňáková
producent: David Čorba, Hana Blaha Šilarová
scénář: Barbora Berezňáková
kamera: Barbora Berezňáková, Ivo Mika
střih: Matěj Šámal
hudba: Ľubomír Burgr
zvuk: Bohumil Martinák, Lukáš Kasprzyk, Dušan Kozák

další filmy v sekci

Amerika
Sofistikovaný portrét trampingu skrze osobní optiku zároveň rekonstruuje i dekonstruuje mýtus českého snu o svobodě. Metaforická Amerika slouží jako prostor pro osobní projekce hlavních hrdinů i jako zástupný zmizelý ráj, jehož časová a prostorová neukotvenost tak trochu šejdrem odkazuje k neurčitému pocitu chybění. V líném pohybu mezi road movie, ryze romantickým filmem a observačním muzikálem se postupně ustalují otázky: Je to hra? Je to na vážno? Nejasná odpověď ale dokonale koresponduje s utopickým světem trampů, kam slova jako fikce a skutečnost vlastně vůbec nepatří. DETAIL:“Jó, jako, ale vy máte nějakou představu o Americe, co my nemáme…” “Ale vy tam máte country!” “Máme country, jo… Ale vaše country je jiný než naše country. Je to víc romantický, to ti řeknu…"

Amerika

Jan Foukal
Česká republika / 2015 / 70 min.
sekce: Česká radost
Rodina
Videodeník zkoumající to nejintimnější i to nejobecnější. Nemapuje jen politické klima ve vlastní rodině, ale i hranici mezi soukromým a veřejným ve věku internetu. Názorný důkaz nepochopení mezi pravicí a levicí nevede k politickým analýzám, jde spíše o generační zpověď a obraz zmatené doby. „Hloupý děcka drží hladovku proti komunistům a kamarádi z disentu maj za pankáče místopředsedu vlády a ještě mu říkaj kníže…“ Slova Ivana Hoffmana, který už moc nehraje na kytaru, neb není k čemu a pro koho.

Rodina

Apolena Rychlíková
Česká republika / 2013 / 64 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
FC Roma
Kronika fotbalového klubu FC Roma, jehož členové musejí ostatní „gadžovské“ týmy ve třetí lize přemlouvat, aby s nimi vůbec hrály, se proměňuje v exkurzi po různých formách každodenní české xenofobie. Nenápadný pozorovatelský přístup filmařů dává vyniknout projevům charismatických trenérů, kteří se zdravým ironickým nadhledem glosují společnost, jež jim nedává takřka žádnou šanci. Právě promluvy různých protagonistů jsou nejvýraznějším prvkem strhujícího a zároveň bezvýchodně vyznívajícího dokumentu. Rasismus se ukazuje jako absurdita, která je často nechtěně komická, ale mnohdy zároveň mrazivá.„Hitler na hřiště nepatří.“

FC Roma

Tomáš Bojar, Rozálie Kohoutová
Česká republika / 2016 / 76 min.
sekce: Česká radost
Morava, krásná zem
Experimentální western-horor z prostředí moravského Slovácka přináší nový pohled na legendu o svatém Václavovi. V omšelých kulisách lidové veselice zápasí bájný kníže Boleslav, zombie z vinného sklípku, se svým bratrem Václavem o povahu české státnosti i o talíř s rajskou. Filmová esej o mýtech českého a moravského nacionalismu je sarkastickým obrazem vyprázdněných kmenových rituálů, které stvrzují národní identitu, ale ostře se vymezují vůči jinakosti. Posvátnost folklóru je ve filmu sabotována archaickými filmovými a video formáty s množstvím chyb a kazů, rozbředlým mixem dechové hudby i kontrapunktem v komentáři. Detail: „Písničku Morava, krásná zem v podání dechové hudby Bojané posíláme tentokrát panu svatému Václavovi, narozenému nejspíše v Praze, který se opět vydává na svou pouť za bratrem Boleslavem. Ať se mu na cestě vše daří, má svižné tempo a je mu do skoku.“

Morava, krásná zem

Petr Šprincl
Česká republika / 2015 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka
Portrét jednoho z nejvýznamnějších českých poválečných surrealistů Vratislava Effenbergera pojal David Jařab v duchu mistrovy poetiky jako hru. Sezval členy surrealistické skupiny a nechal je volně diskutovat o Effenbergerovi v prostředích, ve kterých zároveň inscenuje absurdní střetnutí a souvislosti. Klíčovým tématem jsou Effenbergerovy nerealizova(tel)né filmové scénáře, o jejichž dramatizaci se tvůrci ve snímku průběžně pokoušejí. Doplněk k surrealistickému lovu na Effenbergerovu imaginaci je rozhovor s autorovým synem plný rozporuplných osobních vzpomínek. „Práce s absurdním humorem a principem hry dávala Effenbergerovi šanci podvratně útočit na vnější i vnitřní realitu každodenního života své doby. Tenhle způsob vidění světa je mně i mému filmu blízký.“ D. Jařab

Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

David Jařab
Česká republika / 2018 / 84 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
White-Black Film
Film-objekt variující na několikrát význam slova obraz, ať už jde o obraz filmový, primitivní malbu či ideu. Na podkladu převážně statických záběrů australské přírody je zde vyprávěno o zdejších domorodých obyvatelích, jejich pohnuté historii pod nadvládou bílých kolonizátorů a svébytném vztahu k umění. Historie aboridžinců od příchodu bílých kolonizátorů bývá údajně členěna do tří epoch: na „dobu vraždění“, „dobu farmářskou“ a „dobu alkoholu“. Nejdříve byli kolonizátory vražděni, pak dřeli na jejich farmách a nakonec se jim dostalo alkoholu.

White-Black Film

Vladimír Turner
Česká republika / 2013 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Selský rozum
Původně to měl být dokument o českém zemědělství a faktorech, které na něj mají největší vliv. Pak se ukázalo, že jedním z nejzásadnějších faktorů je podnikatelská a politická činnost Andreje Babiše. Snímek s investigativními prvky sleduje novináře Zuzanu Vlasatou a Jakuba Patočku, jak rozkrývají Babišův podnikatelský styl a jeho dopad na společnost i životní prostředí. Tvůrci filmu, ze kterého se stala společenská událost, zároveň nápaditou prací se střihem, rámováním nebo animacemi přesahují rámec pouhého předkládání faktů, ale vytvářejí autorskou výpověď podanou prostředky filmového média. „Stát se musí řídit selským rozumem!“ Z. Piussi

Selský rozum

Zuzana Piussi, Vít Janeček
Česká republika / 2017 / 73 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Velká noc
V soumraku spotřebitelské demokracie kněžky lásky ožívají a vyčkávají zákazníky. Prostitutky, prodavačky, pokladní, skladníci, non stop bary, diskotéky, zatuchlé byty v dokumentární fikci. Subkultury nespavosti žijící věčnou nocí, neutuchající nespokojeností s vlastním životem a nenaplněnými touhami. Rytmus nočního života spotřeby a rychlého užitku mořeného pervitinem a levným alkoholem.Symbolická pásová výroba výherních automatů, strojů na spotřebu lidské nezkrotnosti a neštěstí. Loterie života prostitutek a nočních bloudů, kterou vzpírají cherubínské chóry čistoty a pokory. Sonáty vedle levných párků, šampónů a sídlištní beznaděje.

Velká noc

Petr Hátle
Česká republika / 2013 / 72 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Život a smrt v Tanvaldu (režisérská verze)
Tanvald jako symbolické město pro identifikaci celospolečenských nálad. Smrt mladého Roma podněcuje autory k investigaci po reálném průběhu incidentu. Tajemství plíživé národní xenofobie otevírá klíč k protiromským náladám. Na půdorysu jednoho roku pozorujeme proměnu pochmurné krajiny českého národovectví i sociální tektoniky rasového konfliktu nalomené společnosti. Sebezpytná ilustrace autorského rozkolu Remundy s Klusákem štěpí film a navádí k polemice nad etickou integritou dokumentaristy. Útlocitnost tvůrců na hranici znesvěcení tušené posvátnosti dětské nevinnosti.

Život a smrt v Tanvaldu (režisérská verze)

Vít Klusák, Filip Remunda
Česká republika / 2013 / 57 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tělo mého těla
Experimentální film Violy Ježkové odpovídá spíš kategorii videoartu. Zprostředkovává určitý mentální prostor bezčasí na jehož okrajích se nalézá mateřské tělo. Obrazy a zvuky prvních měsíců po narození autorčiných dětí konstituují jeho vlastní nepravděpodobnou řeč. Prostor mezi mateřskou láskou a laktační psychózou prostupuje intimita a křehkost kontrastující s tuhostí neměnného času zaramovaného bílou zimní krajinou. Film tak vypráví o něčem nesmírně základním.  

Tělo mého těla

Viola Ježková
Česká republika / 2012 / 24 min.
sekce: Česká radost
Apparatgeist
Koncept apparatgeistu vyjadřuje, jak se vyvíjí vztah člověka k technologiím a jakým způsobem proměňují naše sociální kontakty. Stejně jako autoři této teorie James E. Katz a Mark Aakhus se zaměřila i režisérka filmu na aktuální fenomén mobilních telefonů. Bere nás do alegorického prostoru apparatgeistu, na pusté, nehostinné místo, kde displeje všudypřítomných smartphonů fungují jako okénka do světů internetové všednosti a bizarnosti i jako odrazová deska naší interakce s digitálním zařízením. „Nakolik se za svůj smartphone schováváme a nakolik se skrze něj obnažujeme? Nakolik je možné se otisknout do obrazů složených z jedniček a nul?“ M.-M. Kochová
osobní program

Apparatgeist

Marie-Magdalena Kochová
Česká republika / 2019 / 11 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Attention Economy: 39 minut po zvolení prezidenta
Snímek Petra Salaby je mozaikou videí, jež z různých úhlů pohledu na různá zařízení zaznamenali aktéři a svědci mediálně diskutovaného incidentu, ke kterému koncem ledna tohoto roku došlo v souvislosti se znovuzvolením Miloše Zemana do úřadu prezidenta České republiky. Obraz rozdělený do několika oken s paralelně probíhajícími ději je voyeuristickým pohledem na vyostřenou situaci, k níž došlo krátce po Zemanově tiskové konferenci v kongresovém Top hotelu v Praze. Přítomní novináři a filmoví dokumentaristé se zde dostali do střetu s agresivními Zemanovými stoupenci poté, co v salonku zkolaboval muž. "Je potřeba najít pozitivní Nashovu rovnováhu. wikipedia.org/wiki/Nash_equilibrium" P. Salaba

Attention Economy: 39 minut po zvolení prezidenta

Petr Salaba
Česká republika / 2018 / 8 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt