Transformace / Výpary / Melanosis

Za oponou filmového pásu s různými stupni vizuálních posunů a deformací se vyjevuje a zase ztrácí konkrétnost obrazů. Zvuky vlastní pohybu filmového materiálu se mísí s hlasovými záznamy, které výjevům sice dodávají kontext, rekonstrukce fabule je však znemožňována. Příběh se rozpouští a sjednocení se během tohoto zvrstvování naopak vzdalujeme.

Melancholická metafora zobrazuje transportní řetězec a logistické konstrukce futuristického vzhledu v temném sterilním prostředí. Světélkující stroje a vozidla sloužící člověku žijí svým životem až do posledního momentu, kdy se rozpadnou v kusy materiálu, z něhož byly stvořeny.  

V krátkém emotivním filmu o životě po ztrátě milované osoby autorka podmanivě zpracovává těžké téma pomocí technik hraného i animovaného filmu. Reálné zážitky vypravěčů doplněné o animované rekonstrukce bolestných situací vytváří truchlivý náhled do myšlenek trojice mladých lidí, kteří jsou předčasně vystaveni problematice smrti.

Civilizace na rozcestí: Vědeckotechnická revoluce a budoucnost socialismu v naučných filmech 60. let   Projekce předchází výstavě Sebeuvědomění vědy: Vědeckotechnická revoluce a limity emancipace, která proběhne od prosince 2018 v pražských galeriích Display a FUTURA. Výstava se zabývá působením interdisciplinárního výzkumného týmu, který měl v šedesátých letech dvacátého století pod vedením filozofa Radovana Richty předložit vizi „nového československého modelu socialismu”. Vzestup kybernetiky a automatizace měl pomoci vytvořit humánnější socialistickou společnost osvobozenou od manuální práce, stejně jako od mnoha dosavadních ideologických autorit a šablon. Výstava, kterou připravuje tým historiků, kurátorů a umělců, stopuje křehkou hranici, která odděluje emancipační potenciál vědy a technologie od jejich využití při ustavování a udržování technokratické moci nebo autoritářských režimů. Cílem je rekonstrukce interdisciplinárního dialogu 60. let, který v současnosti nabyl znovu na svém významu, zejména v souvislosti s tématy automatizace, společnost bez práce nebo klimatické změny.    Projekce je výstupem z projektu „Ztvárněte budoucnost! Koncept vědeckotechnické revoluce“ v rámci programu „Strategie AV21: Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací“ (Akademie věd České republiky, 2018). Partnerem projektu je Národní filmový archiv.  

Ubíhající krajina, promítnutá do hypnotické pulzující struktury, zkoumá vnímání času ve vztahu k pohybu. Proměnlivé pásmo míhajících se kmenů, větví a listí vytváří kontrapunkt k cyklicky se vracející ambientní zvukové ploše, protnuté beaty bulharského experimentálního hudebníka Evitcelese.

Vyschlá zem, štěrk, praskliny v asfaltu, pohled do mikroskopu nebo meteorologická mapa jako články asociativního řetězce opřeného o motiv čekání na déšť. Obrazová báseň ukazuje půdu v blízkém detailu a obohacuje ji o nové vizuální a významové vrstvy. 

Schody vedoucí odnikud nikam, úzké šachty, mosty, žebříky, z nichž ve snech padáme. Řetězec rozrastrovaných fotografií míst napodobuje proces snění a materializuje tím podvědomé procesy. Do nejniternější oblasti našeho bytí se vkrádají děsivě neznámé obrazy z archivu kolektivní paměti.

Úryvky televizního rozhovoru s Eugènem Ionescem v adaptaci jeho absurdní povídky Fotografie plukovníka, které vévodí motiv bazénu ukrývajícího těla utopenců. Obrazová hříčka je kompilací technik animace, videa, 3D grafiky a textu, který dodává zdánlivě nahodilým výjevům částečné obrysy.

Technologie jako tichý svědek permanentního pohybu vesmírných těles. Světelná instalace zpřítomňuje příchod a odchod denního světla jako kontemplaci i dramatický proces. Časovým zhuštěním jednoho dne do několika minut tematizuje plynutí času a cykličnost přírodních procesů.

Krátká postdigitální meteorologická filmová báseň o černém slunci a jeho světle převážně sestavená z manipulovaných found footage materiálů v kombinaci s originální hudbou. Hlavní dějová linka je odvozená od remixovaného úseku z filmu americké meteorologické společnosti Above the Horizon z roku 1967.

Vyobrazení záchranářského týmu, který pátrá po zaběhnutém psu, je ve skutečnosti abstraktní úvahou nad tím, jak člověk propadá emocionálním iluzím díky nedokonalému mediálnímu obrazu. Kombinaci animace se stabilními záběry z lesního terénu provází autorčin komentář o absurditě předkládané situace.

Fascinace: Exprmntl.cz - Mimo soutěžMálo známé Super 8mm filmy Stanislava Hory (1959) z 80. let představují u nás nepříliš frekventovanou polohu výtvarného filmu. Se zázemím v sochařství pojímá Hora film spíše jako výtvarný materiál – animuje jeho prostřednictvím vznik soch, kreslí přes něj, škrábe, atakuje povrch nebo jej využívá jako jedno z médií výtvarného happeningu. Je pro něj nástrojem rozšíření jeho výtvarné praxe do jiné formy, způsobem zachycení vizuálních procesů nebo svého druhu sochařským objektem. Filmy jsou uvedeny v obnovené premiéře v digitálně rekonstruované podobě.Kurátor programu a autor textů: Martin Blažíček (CAS FAMU)Digitální rekonstrukce filmů: Lukáš Janičík, Emiliya VereshchaginaMastering zvuku: Sara PinheirováFilmy Stanislava Hory byly zrekonstruovány v Centru audiovizuálních studií FAMU na základě institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj AMU.Projekce:BabraeČeskoslovensko, 1980, 6 min.Černý hadice / Black HoseČeskoslovensko, 1982, 3 min.Dobře posazená figura / Well-Positioned ModelČeskoslovensko, 1987, 3 min.Oko / EyeČeskoslovensko, 1987, 1 min.Pavouk / SpiderČeskoslovensko, 1987, 4 min.Kameny / StonesČeskoslovensko, 1987, 4 min.Fragment II – West BerlinCzechoslovakia, 1989, 6 min.FILČeská republika, 2016, 5 min.