23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů
Úskoky
režie: François Reichenbach
originální název: Artifices
země: Francie
rok: 1963
délka filmu: 10 min.
Česká premiéra
synopse
Skupina francouzských školáků se ptá svých amerických vrstevníků – co to je Far West? Malí Američané odpovídají za pomoci své učitelky. Režisér převádí do obrazu dětské výroky a ukazuje, jak stát vštěpuje oficiální názor na Far West. Sledujeme obrazové básnění, nebo jde o politicky angažovaný dokument direct cinema?
biografie
François Reichenbach (1921–1993) byl coby filmař ovlivněn svým mládím, kdy cestoval po světě. Svou tvorbou tak například tematizoval vztah Francie a USA nebo portrétoval slavné zahraniční umělce.
více o filmu
| producent: | Les Films de la Pléiade |
další filmy v sekci
Režisér sice stvořil ódu na kanadský národní symbol – hokej – a zachytil fascinující baletní kreace, ale vyjádřil také jeho krutost a podřízení se mediální manipulaci. Virtuózní střih a významotvorné střídání barvy a černobílé přispěly k ocenění v Locarnu, avšak obsah přiměl ONF, aby se od snímku distancovalo.
Tak jednoduchá hra
Gilles Groulx
Kanada / 1964 / 30 min.
sekce: Direct Vérité
Evropská premiéra
Obyvatelé ostrova Île-aux-Coudres se do roku 1924 živili mimo jiné lovem sviňuch. Filmaři se rozhodli v roce 1962 obnovit tuto tradiční činnost, která dodávala smysl a řád tamějšímu životu. Zpočátku bláznivý nápad se stává zásadním projektem direct cinema a dokonale vystihuje podstatu této metody natáčení.
Pro příští pokolení
Pierre Perrault, Michel Brault
Kanada / 1962 / 105 min.
sekce: Direct Vérité
Snímek je složený z eponymního středometrážního filmu a krátkého filmu Vězeňské oslavy. Režisérovým záměrem bylo, aby divák lépe pochopil každodenní život pacientů i lékařů v psychiatrické léčebně v Saint-Alban, kde se ve své době konaly první pokusy s psychoterapií. Komentář využívá textů A. Artauda o šílenství.
Pohled na bláznovství
Mario Ruspoli
Francie / 1961 / 53 min.
sekce: Direct Vérité
Česká premiéra
Aneb jak se stát Francouzem v několika lekcích. Jde především o esenci cinéma vérité, mísí se zde esejistický přístup se snahou zachytit syrovou realitu v její pravdivosti, ale zároveň sledujeme jakousi dokumentární verzi Hoří, má panenko na francouzském venkově.
Sladký venkov
François Reichenbach
Francie / 1963 / 47 min.
sekce: Direct Vérité
Česká premiéra
Ukázka pozdního doznívání direct cinema. Zdánlivě jde o záznam tradičního lovu na kanadského losa „orignal“, ve skutečnosti sledujeme cestu do kanadské duše. Suverénně natočený portrét kamarádů je čekáním na Godota a psychoanalytickým ponorem. Bájné zvíře se stává katalyzátorem mezilidských vztahů.
Zářící zvíře
Pierre Perrault
Kanada / 1982 / 127 min.
sekce: Direct Vérité
Česká premiéra
Krátký film z televizní dokumentární série The Candid Eye, která byla obsahově zcela novátorská a měla ukázat nový způsob natáčení. Cílem v tomto konkrétním případě je vizuálně i zvukově zachytit otupující dřinu sezonní práce sběračů tabáku. I přesto v některých momentech spadá režie do jistého estetického ladění.
Listy, co vás zlomí v kříži
Terence Macartney-Filgate, Wolf Koenig, Roman Kroitor
Kanada / 1959 / 29 min.
sekce: Direct Vérité
Česká premiéra
Klíčový film direct cinema vznikal bez scénáře a bez obvyklých povolení. Původně to měla být krátká čtyřminutová reportáž o tradičním sportu, jejíž výroba byla ale zamítnuta. Cílem bylo odvést diváka od tradičního reportážního dokumentarismu. Film ukázal cestu, jak dokument osvobodit od pravidel.
Lidé na sněžnicích
Michel Brault, Gilles Groulx
Kanada / 1958 / 15 min.
sekce: Direct Vérité
Další z pilířů direct cinema zachycuje slávu a smrt automobilového jezdce Eddieho Sachse. Kombinuje autentické i archivní záběry, černobílý i barevný film a využívá například zrychlených záběrů, aby dosáhl stejného účinku jako v případě Primárek. Opět jde o hledání logiky událostí a jejich objektivního obrazu.
Na okruhu
Robert Drew, Richard Leacock
Spojené státy / 1960 / 58 min.
sekce: Direct Vérité
Česká premiéra
Tato sociologická anketa vznikla v létě roku 1960 jako projekt J. Rouche a E. Morina. Film se stal manifestem tzv. cinéma vérité (film pravda) a ve Francii šlo o první celovečerní snímek natočený s kontaktním zvukem. Mísí se zde postupy cinéma direct s novým pohledem na realitu, jak se začal prosazovat ve Francii.
Kronika jednoho léta
Edgar Morin, Jean Rouch
Francie / 1961 / 90 min.
sekce: Direct Vérité
Pennebakerova tvorba je naprosto zásadní pro pochopení vývoje cinéma vérité mimo Francii. Dokument o Bobu Dylanovi je esencí tohoto stylu. Uveden byl až v roce 1967 a zaznamenal nečekaný divácký úspěch. Následně se stal vzorem pro další hudební dokumenty. Přitom jde pouze o záznam anglického turné v roce 1965.
Neohlížej se
Donn Alan Pennebaker
Spojené státy / 1967 / 95 min.
sekce: Direct Vérité
Na první pohled vypadá vše jako anketa o nadaném zpěvákovi, idolu jedné generace. Ve výsledku jde o unikátní koncept sledování hvězdy prostřednictvím vlastních fanoušků. Zásadní je zde zvuk, díky němuž se dosahuje nebývalého pocitu reality. Novátorský přístup doplňuje snímek o inscenované výjevy.
Paul Anka
Wolf Koenig, Roman Kroitor
Kanada / 1962 / 27 min.
sekce: Direct Vérité
Česká premiéra
Ne nadarmo se režisér hlásí k inspiraci tvorbou Jeana Viga. V tomto snímku umně rozvíjí vlastní styl – dialogický komentář, mrtvolky, zpomalené záběry a paralelní montáž. Výsledkem je obraz bělošské a černošské společnosti. Film byl v Kanadě cenzurován kvůli záběrům z Kuby a na řečnícího Fidela Castra.
Spatřit Miami
Gilles Groulx
Kanada / 1962 / 31 min.
sekce: Direct Vérité
Česká premiéra
