27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Utiš vodu
synopse
Pobřeží malebného japonského ostrova omývají silné nárazy vln, které jednu noc vyplaví nahé tělo mrtvého muže. Objeví jej nad ránem chlapec, jehož život je s mrtvolou spjatý víc, než se na první pohled zdá. Tento hrůzný objev podnítí dospívající protagonisty – chlapce a jeho dívku – pátrat po smyslu koloběhu života a smrti. Navštěvují dívčinu umírající matku, která ovládá magii a umí promlouvat s bohy, aby se dozvěděli více o lidské smrtelnosti. V tomto básnivém, kontemplativním snímku slouží neutichající moře a tajemná voda jako motivy propojující lidské strasti s věčností a posmrtným životem.„Splynutí s vlnou, protože je to poslední okamžik, má neuvěřitelně silnou energii. Když pak tuto sílu přijmete celým svým tělem, na okamžik se promění v nicotu. Nicotu nebo klid.“
biografie
Naomi Kawase (1969) patří k nejoceňovanějším režijním osobnostem Japonska. Pochází z rurální prefektury Nara v regionu Kansai, která významně ovlivnila její rané krátkometrážní autobiografické snímky. Původně vystudovala televizní produkci na univerzitě v Ósace, kde následně i čtyři roky přednášela. Kawase se v roce 1997 stala nejmladší držitelkou ocenění Caméra d’Or na festivalu v Cannes za 35mm snímek Moe no Suzaku. Tento i pozdější snímek Hotaru (Světluška, 2000) převedla do beletristické podoby. V roce 2007 získala hlavní ocenění na festivalu v Cannes za snímek Mogari no mori (Smuteční les Mogari) vyrovnávající se s tématy smrti a žalu. Často pracuje s nehereckým ansámblem a zkoumá hranice mezi fikcí a realitou, světem dokumentárního a hraného filmu.více o filmu
| režie: | Naomi Kawase |
| producent: | Takehiko Aoki, Masa Sawada, Naomi Kawase |
