Vítejte

Pro většinu televizních diváků představují politická témata nejnudnější náplň pro dokumenty, publicistiku, či dokonce zábavné formáty. V dílně představíme tři pořady, které dokazují opak: docusoap stanice Showtime The Circus, který mapuje americkou předvolební kampaň od prvních primárek v lednu 2016, pořad BBC An Idiotʼs Guide to Politics, konfrontující politiky s jejich sliby, a satirickou sérii britské stanice Channel 4 Ballot Monkeys, v níž diváci sledují předvolební kampaň očima čtyř kandidátů na poslance.---Dílnu vede Milan Kruml

Cílem literární eseje je zachytit pohyblivé a nestabilní „já“, jehož součástí jsou věci i jiné osoby. Cílem dílny je prozkoumat způsoby, jimiž lze (a nelze) převést tuto volnou prozaickou formu do filmové podoby. Zajímat nás bude i to, jak filmovou esej chápou ve svých textech sami filmaři, počínaje Hansem Richterem a jeho úvahou-manifestem „Filmová esej: Nová forma dokumentárního filmu“ (1940). Součástí dílny budou komentované ukázky z filmů Dzigy Vertova, Hanse Richtera a Terence Daviese.

Jaká jsou ideová východiska založení samostatného studijního oboru dokumentární tvorby na FAMU? V čem spočívala nezastupitelnost a specifičnost dokumentárního přístupu k filmu? Jak se měla tato specifika odrazit ve výuce a odlišit se od tvorby publicistické? Na tyto otázky se pokusí odpovědět dokumentaristka Viola Ježková. Dílnu doplní ukázkami studentských filmových cvičení. Uvítá též podněty účastníků a diskuzi k tématu.

Flahertyovsky laděný dokument skrze metodu rekonstrukce a protagonistův osobní komentář nahlíží do života osmdesátiletého muže, který vychovává svá tři vnoučata, jimž máma zemřela a táta je opustil. Nejde přitom jen o lekce praktických činností, ale především o zásady a hodnoty, které dětem otevírá.„Sýkora vložil do svého díla vedle čiré ideje také čirý a velký cit, lásku a obdiv k člověku, úctu k jeho životu a dílu.“ Antonín Navrátil

Mezi miliony obětí totality v SSSR bylo v letech 1917–1960 i 25 tisíc Čechů a československých občanů. Jim je věnován třídílný dokumentární cyklus Čechoslováci v gulagu, který vzniká v České televizi ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Jeho tvůrci poodhalí, co dokumentu předcházelo: expedice k opuštěným táborům na Sibiři (v rámci sdružení Gulag.cz) a roky výzkumu převážně v ukrajinských archivech. Kromě ukázek z filmu předvedou další způsoby prezentace tématu, mj. virtuální muzeum Gulag Online.---Dílnu vede Štěpán Černoušek a Marta Nováková---Čechoslováci v GulaguVýtvarník: Anna KrtičkováDramaturgie: Lucie Králová Téma: Štěpán Černoušek

Bosákové hody byla akce privátního charakteru uspořádaná v bytě manželů Němcových v Ječné ulici. Iniciátorem byl Ivan M. Jirous, držitel rodinného receptu na přípravu knedlíků. Krom společného vaření a improvizovaného koncertu filmu dominuje happening přeměřování jídla členy Křižovnické školy – Janem Steklíkem a Karlem Neprašem.

Dokument poukazuje na nové výzvy, s nimiž se současné vysoké školství, vlivem masifikace a komercializace, potýká a které zasahují jak praktickou, tak také symbolickou rovinu výuky i celého školského systému. O těchto problémech hovoří řada významných osobností jako sociolog Frank Furedi či lingvista Noam Chomsky. Film bude promítán společně s filmem Otevřená pevnost. Po projekci proběhne debata s hosty.

Hudební dramaturg a kurátor Pavel Klusák představí abstraktní a experimentální filmy jako vhled do radikalizace pojmu „hudební video“. Noise, hudba dronů a prodlev, zvukové koláže, terénní nahrávky, hlubinná elektronika, improvizovaná interakce, posttechnologický svět: experimentální hudba jako inspirace a provokace pro současné vizuální tvůrce. Matthew Revert a Vanessa Rossetto, Franck Vigroux a Mika Vainio, Jon Rafman a Oneohtrix Point Never a další spolupráce.---Dílnu vede Pavel Klusák

Julius Varga byl ateista náhle stižený strašnou, absurdní chorobou. Po dvě desetiletí se pak, upoután na lůžko a uvězněný v nepohyblivém, znetvořeném těle, vydával na vnitřní duchovní cestu za poznáním a přijetím Krista. V normalizačním Československu, pod neustálým dohledem StB, kolem sebe vytvořil společenství mladých lidí, kterým se stal průvodcem a učitelem ve věcech života a smrti.

Mladá vězeňkyně, která se chce vymanit z osudu, k němuž ji předurčil matčin nezájem, vzpomíná na dětství a důvody, proč utekla z domova. Vyprávění doprovázejí básně, které začala skládat, když jí do věznice nepřicházely dopisy od blízkých. Portrét se tak noří do vnitřních prožitků psychicky zraněné dívky.„Režiséru Sýkorovi ‚zpověď‘ postavy, představující mnohorozměrný a působivý individuální portrét, splývá s autorským postojem v díle, které má dobrou filmařinu, náladu a atmosféru.“ Pavel Branko

Cestovatel a režisér Dan Přibáň křižuje svět se svou posádkou ve žlutých trabantech a podává neotřelé informace z různých koutů světa. Jeho poslední cesta nás zavede mimo jiné do Číny, o které bude jeho dílna. Řeč bude o absurditách, které pro pozorovatele z venku vypadají komicky, avšak pro běžné obyvatele jsou realitou. 

V záznamu z červencového koncertu Plastic People ve Skále u Humpolce Ságl zachycuje téměř apokalyptický rozměr vystoupení Plastiků. Snímá tanečníky ve velkých expresivních detailech s přímým ručním osvětlením a doplňuje klidnějšími záběry soustředění hrajících hudebníků. Stejně jako v jeho ostatních filmech se jedná o čistý kamerový střih. Film obsahuje veškerý, chronologicky natočený materiál, což vypovídá o Ságlově nebývale intuitivní a soustředěné práci s kamerou. Koncert se odehrál nedaleko Humpolce, kde na začátku 70. let Plastic People pracovali jako dřevorubci.