Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Volání
play
Volání
Volání
Volání
Volání
Volání
Volání
Volání

Volání

režie: Erik Praus
originální název: Volanie
země: Slovensko
rok: 2019
délka filmu: 70 min.

synopse

Otcové Gabriel, Vicilentius a Nazari, tři různě staří mniši v pravoslavném klášteře Počávijská lávra v Ukrajině, tráví čas v odloučení od světa. Všichni sem ale přišli ze svých světských životů a nesou si v sobě vzpomínky, do nichž se otiskly překotné a komplikované nedávné dějiny jejich vlasti. Snímek nechává jejich paměť vyvstávat na pozadí každodenní rutiny v majestátní klášterní architektuře. Ztišené, meditativní pozorování rituálů, práce či nicnedělání mnichů vytváří empatický portrét místa a jeho obyvatel, do jejichž životů nahlíží prostřednictvím náznaků.

„Film Volanie je obrazom ľudskej premeny jednotlivca, ktorý sa zriekol svetského života a rozhodol sa následovať boha." E. Praus

biografie

Absolvent dokumentaristiky v Bratislavě Erik Praus (1979) na sebe upozornil absolventským filmem Recyklátor (2009) o zaměstnancích venkovské recyklační firmy. Je také autorem celovečerního dokumentu Zem, ktorá hľadá svoje nebo (2016), ve kterém prostřednictvím sledování pěti obyvatel jedné vesnice podává zprávu o hodnotách a životním stylu lidí z východního Slovenska.

více o filmu

režie: Erik Praus
hrají: Vater Gabriel Gabriel, Vater Vicilentius, Vater Nazarij
producent: Peter Neveďal
scénář: Erik Praus
kamera: Peter Kovač
střih: Peter Harum
zvuk: David Kollár, Michal Džadoň

další filmy v sekci

Kristus žije na Sibiři
Po rozpadu Sovětského svazu se sibiřský policista prohlásil vtělením Ježíše Krista a spolu se svými souvěrci založil na Sibiři Sluneční město jako výspu křesťanského života. O více než deset let později se matka čtyř dětí rozhodne opustit svůj život v Petrohradu i manžela a zamíří spolu s potomky na východ. Očekávané finále klasického příběhu deziluze se však nedostaví. Ryze observační dokument naopak ukazuje soužití odtržené religiózní skupiny jako v některých aspektech problematický, ale přesto funkční způsob existence v dnešním komplikovaném světě.DETAIL:„Musíme pracovat na lepší budoucnosti, pro naše děti. To je jediná správná cesta. Pak bude všechno v pořádku. Pak nebudou muset zažívat politické nepokoje a takové trampoty, jaké jsme zažili my. Naše děti budou moci žít jinak.”

Kristus žije na Sibiři

Arbo Tammiksaar, Jaak Kilmi
Estonsko, Finsko / 2015 / 85 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Spící duše
Ruský režisér skládá z různorodých záběrů mozaiku ruské venkovské mentality postižené vládní propagandou. Předvolební období v odlehlém ruském městě Ačinsk je protknuté hlasy propagátorů režimu, které přehlušuje pouze sekání ledu na sibiřském jezeře. Skepse odpůrců režimu už dopředu předvídá jednoznačný výsledek. Lhostejnost obyvatel a nevyslovený postoj volební komise k jasné manipulaci hlasovacích lístků v průběhu voleb kulminuje do bezmoci obyvatel změnit situaci. Putinova slza dojetí po vítězství ve volbách je pak obrazovou metaforou k umělosti celého volebního procesu v Rusku.

Spící duše

Alexander Rastorguev
Francie / 2013 / 51 min.
sekce: Mezi moři
Východoevropská premiéra
Victoria
Hypnotická pustina Jižní Kalifornie dýchá svobodou Bezstarostné jízdy, odcizeností a vykořeněností Michelangela Antonioniho a niternou transcendencí Wernera Herzoga. Promlouvá skrz útržky dialogů z ikonických filmů, přesto zůstává unikavá a rozpouští se do abstraktních tvarů, rytmů a kompozic. Krajina jako uhrančivá a nepolapitelná, všeobjímající a bezobsažná, naplněná prázdnota se stává prostředkem transgresivního prožitku dvou temporalit. Času „reálného“, lidského a času přírodních procesů.„Kam ještě musíme zajít? Nevím. O moc dál ne. To z tebe vypadlo dnes ráno. Já to někdy říkám celý den. Opravdu? Říkáš to celý den? Už nám moc času nezbývá. Brzy tam budeme.“ L. Marxt

Victoria

Lukas Marxt
Rakousko / 2018 / 63 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Není mojí země
Zahrádkářská kolonie blízko mezinárodního letiště. Nevyjasněné vlastnické vztahy. Etničtí Rusové žijící v pobaltských republikách. Ve stopách dokumentujícímu fotografovi odhalují tvůrci filmu komplikovanou moderní historii Estonska jako státu s výraznou ruskou menšinou, a to na scéně o rozměru několika kilometrů čtverečních. Stárnoucí zahrádkaří se podobají squatterům obývajícím pomyslný dům historie. Pod nohama půdu, která není jejich, nad hlavami letadla směřující do zemí, kam nemůžou, obklopeni ze všech stran národem, který je v domě nechce.

Není mojí země

Aljona Surzhikova
Estonsko / 2013 / 52 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
de fac-to
Jak si připomínáme naši minulost? Nestávají se dějiny spíše nástrojem pro ospravedlňování našich dnešních zájmů a názorů? Tyto otázky si klade observační dokument de fac-to. Jeho tvůrci navštívili několik veřejných akcí, které se odehrály v ukrajinském městě Lvov u příležitosti výročí druhé světové války. Dojaté recitování básní střídá agitace proti alkoholismu v zemi, tvrzení, že dekomunizace Ukrajiny začala už za Hitlera, nebo srovnávání počtu obětí nacismu a komunismu. Mnohdy absurdní kaleidoskop je pojatý jako sled nekomentovaných záznamů samotných chronologicky seřazených akcí.„Náš film dokumentuje různé protagonisty, kteří nacházejí vztah k současnosti prostřednictvím rituálů oslavujících minulost, a jeho prostřednictvím chceme přinést vhled do konkrétních situací a prostředí.“ E. Shapiro-Obermair

de fac-to

Alexandra Wachter, Ekaterina Shapiro-Obermair
Rusko, Rakousko / 2018 / 32 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Regina
Film o Regině Jonasové si klade dvě otázky – může se žena stát rabínem a jakým způsobem natočit dokument o první rabínce v historii, když je zachycena jen na jedné jediné fotografii? Režisérka oživuje atmosféru Berlína první poloviny 20. století pomocí množství často zpomalených archivních záběrů. Voice overy z dobových dopisů a dokumentů režisérka nenechala číst herce, ale své známé, kteří sami zažili holocaust. Jako by se zkušenost mohla otisknout do fotografie stejně dobře jako do lidského hlasu.

Regina

Diana Groó
Velká Británie, Maďarsko, Německo / 2013 / 63 min.
sekce: Mezi moři
Česká premiéra
Lidé-oblázek
Kámen je materiál tvořící krajinu, drolí se pod nohama při chůzi, slouží dětem ke hře. Fascinace funkcí jednoho objektu dosahuje v experimentálním snímku režisérského dua Darakchiev–Gamot vrcholu. Asociativní záběry sjednocené jedině pohledem 16mm kamery tvoří volný proud myšlenek na filmovém pásue: Monumentální pohledy na doverské štíty, domy z kamene, lidé pohybující se po kamenité pláži a metronom v podobě kladiva udávající rytmus. Všední záběry doplněné kakofonními zvuky a útržky nesouvislých rozhovorů vytvářejí nové souvislosti mezi známými konstantami lidského bytí. Mezinárodní premiéra sdílená s DocLisboa „Snímek Lidé-oblázek metaforicky spojuje dvě naprosto odlišné ptrimoniální identity a skrze stopy zanechané lidskou rukou rozněcuje dialog. To vše je prostoupeno všudypřítomnou pomíjivostí přírody.“ J. Darakchiev, P. Gamot

Lidé-oblázek

Perrine Gamot, Jivko Darakchiev
Velká Británie, Francie / 2017 / 18 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Abdul & Hamza
Pocit vykořeněnosti a životní obavy, které zmítají tisícovkami uprchlíků z Afriky a Blízkého východu migrujících do Evropy, rezonují v minimalisticky laděném dokumentu o dvou mladých somálských imigrantech. Ti během cesty za lepší budoucností nacházejí dočasný úkryt v opuštěném domě v horách blízko srbsko-rumunských hranic. Kamera simulující perspektivu nenápadného pozorovatele nestranně zachycuje strnulé momenty, které často postrádají jakoukoli akci, ale přesto jsou plny vnitřního napětí plynoucího z pocitu nejistoty, kterému se oba mlčky vyčkávající muži nemohou vyhnout.DETAIL:„Lidi, co mají děti, to jsou šťastlivci, příteli. Co ty, máš rodinu? – Mám ženu a tři děti. Jsem rád, že mají jeden druhého.“

Abdul & Hamza

Marko Grba Singh
Srbsko / 2015 / 49 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
Svůdná, sladká, nesmírná aneb Písně a tance o smrti
Jak mluvit o smrti a přitom užívat krásy života? A komu to říct, když jsi na světě sám? Lidé z různých koutů světa se po svém vyrovnávají s perspektivou smrti a kladou si podobné otázky. Dokumentární koláž Tetiany Chodakivské a Oleksandra Stekolenka trpělivě pracuje s intimitou a drobnými portréty obyčejných lidí i geniálních tvůrců, jež promyšleně zasazuje do třídílné mozaiky o největší hádance lidského bytí. Teprve motiv smrti dává životu smysl a všechny nás spojuje, ale co se musí stát, abychom ho brali vážně? Imaginativní střihová dokufikce je meditací o životě ve vztahu k vlastní konečnosti. „Tento snímek, v němž se snoubí dokumentární a klasické filmové narativní techniky, je příběh o uvědomění si existence smrti.“ T. Chodakivská, O. Stekolenko

Svůdná, sladká, nesmírná aneb Písně a tance o smrti

Oleksandr Stekolenko, Tetiana Khodakivska
Ukrajina / 2017 / 95 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Hosté
V centru pozornosti observačního dokumentu situovaného do jedné zapadlé ruské vesnice, vzdálené asi sto šedesát kilometrů od Moskvy, stojí skupinka dřevorubců, ilegálních přistěhovalců z Tádžikistánu, kteří přišli do Ruska v naději, že zde najdou práci. Najímaní ruskými podnikateli žijí tisíce kilometrů od svých rodin, kterým posílají vydělané peníze. Strnulé, nekonečně dlouhé záběry vystihují jednoduchou rutinu života sezónních dělníků a celkově neučesaný styl natáčení koresponduje s nehostinným prostředím, ve kterém ze dne na den přežívají.DETAIL:„No jo, život není peříčko. Jak se říká – nemáme na růžích ustláno. Život se musí žít jak se patří… Dokážete si představit, jak těžké to mají naše ženy?“

Hosté

Alexey Sukhovey
Rusko, Francie, Německo / 2014 / 62 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Zima / Zázrak
Alegorická dokufikce přináší lehce meditativní a zároveň moderní impresi velkého křesťanského svátku a podává svědectví o transformaci sakrálního prostoru i náboženského poselství. Anonymní hrdinové na opačných koncích světa vyprávějí pod taktovkou silné obrazové i střihové stylizace o cestách své víry. České diváky nadchne finální církevní crossover; bujará scéna z pláže je podkreslena písní Jsem tak zblázněný do tebe, Ježíši, která zaznívá na setkáních české sekty Triumfální centrum víry. Na jednom takovém se nakonec uzavře i cesta filmu samotného. 

Zima / Zázrak

Gustavo Beck, Željka Suková
Chorvatsko, Dánsko, Brazílie / 2012 / 60 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
Zákonná past
V roce 2010 byly tisíce kosovských Romů nuceně vyhoštěny ze zemí Evropské unie zpět do původní vlasti. A to navzdory tomu, že pro mnoho z nich představovaly unijní státy místo, kde dlouhé roky žili, vyrůstali, studovali, někteří se tu dokonce už narodili. Angažovaný dokument sleduje příběh bratrské dvojice Kefaeta a Selamiho, rapperů z Essenu, kteří se ze dne na den ocitnou v Kosovu odříznutí od ostatního světa i zbytku rodiny v Německu. Režisér zúčastněně zaznamenává jejich několikaletou cestu ven z pasti absurdní situace i nepřátelských zákonů, pouť z domoviny vrozené do té skutečné.DETAIL:„Taky jsme zažili těžké chvíle... Když jsme přemýšleli o tom, že by nás rozdělili, že bychom museli každý svou cestou. Nakonec to ale vždycky byly jen takové prkotiny, se kterými se člověk musel smířit.“

Zákonná past

Sami Mustafa
Kosovo, Německo / 2015 / 90 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt