Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí.
Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí.
Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí.
Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí.

Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí.

režie: Helena Všetečková
originální název: Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí.
země: Česká republika
rok: 2015
délka filmu: 124 min.

synopse

Multiportrét vývoje českého porevolučního myšlení a cítění centralizovaný kolem osobnosti filozofa a levicového křesťana Karla Flosse. Jeho ideje o bohu, pravdě i politice obkružují jako satelity výroky silně protikladných osobností, od Milana Knížáka přes Ondřeje Slačálka a Noama Chomského až po zástupce českých národovců. Film s jemnou ironií využívá přiznaně vachkovského stylu a staví na významových kontrapunktech, situačním humoru a zcizujících formálních prvcích. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu vlastně „všichni mají pravdu“.

DETAIL:
„To znamená, že pravda sjednocuje, ale sjednocuje bez toho, že by požadovala rezignaci na rozdíly. A proto se vyhneme pasti dogmatismu – dogmatická je taková pozice, která tvrdí, že pokud existují pravdy, tak ty pravdy nepřijmou žádné rozdíly."

biografie

Helena Všetečková dokončuje studia na katedře dokumentárního filmu FAMU. Je autorkou celovečerních dokumentů Rula, Ticho, Čumba Ladislav, doc. Karel Floss a další hrdinové našich demonstrací v roce 2007 (2007) a Hauser a Žižek: teoretikové postmarxistické filosofie (2008, uvedeno na MFDF Ji.hlava). Spolupracuje s Helenou Papírníkovou-Horáčkovou a společně se řadí, dle vlastních slov, do „insitní větve českého dokumentu“.

více o filmu

režie: Helena Všetečková
producent: Jakub Wagner
kamera: Helena Všetečková, Jan Březina, Vojtěch Votýpka, Urban Arsenjuk, Helena Papírníková
zvuk: Helena Papírníková

další filmy v sekci

Večný Jožo
Netradiční dokumentární portrét rozkrývá komplikovanou osobnost slovenské hudební legendy Joža Ráže, zpěváka poprockové skupiny Elán. Ze záznamu každodenních situací, hravých momentů, intimních rozmluv o Bohu či smrti i vzpomínek na minulost režisér skládá komplexní obraz masami milovaného člověka, který se přes všechny životní úspěchy cítí být osamělý. S přesvědčením, že je důležité otevřít se světům, které jsou nám cizí, natáčel režisér snímek deset let, poddal se rodícímu se přátelství a jeho osobní přístup přibližuje protagonistovu civilní metafyziku, jeho „přirozenou schopnost žití ve vesmíru s Bohem“.   „Pro natáčení je charakteristická ambivalence mezi vážným a nevážným, mezi sdílením, sblížením a odstupem i konfliktem. Nejde mně totiž o oslavný ani bilanční portrét. Vztahuji se v tomto filmu k legendě z masa a kostí, která má platinovou desku za prodej nosičů na stěně a platinovou destičku po nehodě v hlavě.“ J. Gogola ml.

Večný Jožo

Jan Gogola ml.
Česká republika, Slovensko / 2020 / 81 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
The Sound is Innocent
V dokumentární eseji režisérka osobně provází dějinami elektronické a experimentální hudby od předválečných let po současnost. Dějištěm filmu je takřka mytický časoprostor, který slouží současně jako nahrávací studio i muzeum technologických artefaktů, umožňujících autorce hravé uchopení konceptu mluvících hlav. Zvukově a obrazově vrstevnatá výprava k počátkům snah o osvobození a konceptualizaci zvuku je současně rozpravou o podobách, možnostech a perspektivách akustického vztahování se ke světu, v níž se hlasy minulosti neustále překrývají se zvuky budoucnosti. „Hudební dokumenty obvykle staví pomník skladateli, kapele, subkultuře... Já jsem chtěla téma pojmout esejisticky a využít k tomu všechny dostupné prostředky, které film jako AV médium poskytuje." J. Ožvold
osobní program

The Sound is Innocent

Johana Ožvold
Česká republika, Francie, Slovensko / 2019 / 68 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Češi proti Čechům
Filmová reportáž s prvky osobního deníku se zaměřuje na xenofobii v české společnosti a aktivizmus proti neonacistickým demonstracím, ale i na autorovu osobní zkušenost života v romské vyloučené lokalitě. Většinu scén natočil režisér sám vlastní kamerou a bezprostředně působící záběry prokládá voiceoverovými postřehy a komentáři. V několika málo scénách je přidaná nediegetická hudba, která má podpořit dramatický efekt. Svými přímočarými otázkami se snaží demaskovat rasistické argumenty nejen samotných účastníků protiromských pochodů, ale i mnoha běžných občanů. DETAIL:„Já bych tam hodila granát mezi ně.“ „Mezi koho?“ „Mezi cikány. Protože se rodijou jak myši.“ „Je potřeba je zabít?“ „Je. Víte, co měl zrobit Hitler? Židy nechat a cikány postřílet. Je jich moc.“

Češi proti Čechům

Tomáš Kratochvíl
Česká republika / 2015 / 88 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus
Sbližovat lidi pomocí toho, co je rozděluje. Tak popisuje světoznámá česká umělkyně Kateřina Šedá své dva projekty, které mají svést dohromady obyvatele dvou blízkých vesnic – pro jednu vytvoří nový svátek, pro druhou nového maskota. Jan Gogola dokumentuje její dílo se snahou co nejméně do něj zasahovat. Dokumentární film je možná nejvhodnější prostředek, jak „díla“ Kateřiny Šedé zachytit. Přesto se při sledování ocitáme vně její práce. Její díla nemají mít diváky, ale pouze účastníky.

Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus

Jan Gogola ml.
Česká republika / 2013 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Česká cesta
V řadě názorů a připomínek historických událostí, které film věnovaný kupónové privatizaci prezentuje prostřednictvím rozhovorů s historiky a tehdejšími účastníky, se jako ústřední ukazuje konflikt dravého kapitalistického uspořádání a sociálněji pojatých alternativ, který je v české politice dodnes živý. Právě pro důraz na tehdejší debatu o sociálních aspektech společnosti má tato reminiscence počátků českého kapitalismu aktuální vyznění. Strohou a věcnou metodou mluvících hlav snímek odhaluje, že těsně po revoluci byla značná část obyvatelstva pro nějakou formu socialismu, a pátrá po důvodech obratu ke kapitalistické orientaci. DETAIL:„A proto jsem libertarián, a proto jsem pro volnej trh, že prostě desetitisíce to musej zkusit, aby se to jednomu povedlo, a je to v drtivý většině náhoda, když se mu to povede.“

Česká cesta

Martin Kohout
Česká republika, Slovensko / 2015 / 92 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Návod k použití Jiřího Koláře
Dokumentární projekt, v němž se Roman Štětina vrací k tématu rozhlasu, vznikl ve spolupráci s rozhlasovým režisérem Miroslavem Buriánkem. Štětina se zde pokouší uchopit rozhlasovou režii jako svébytný, ale skrytý umělecký výkon. Dokumentuje průběh zpracování Kolářovy básnické sbírky Návod k upotřebení z konce 60. let, které Buriánek studuje se členy divadelní společnosti KLAS. Aniž by Štětina divákovi zpřístupnil finální nahrávku, nabízí mu jedinečnou příležitost sledovat tvůrčí proces, jímž vzniká rozhlasová adaptace. Do voice-overu navíc vstupují interpretační komentáře, které reagují na situaci ve studiu. „Mluvte, tvořte, sdělujte geometricky. Žádné patlavé příbrusy lyrična. Jen smutek a touha. A respektujte pravidlo pravého úhlu.“ (Miroslav Buriánek)

Návod k použití Jiřího Koláře

Roman Štětina, Miroslav Buriánek
Česká republika / 2016 / 130 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Milda
Jako vrcholný představitel Komunistické strany Československa býval Milouš Jakeš nejmocnějším mužem republiky. V současnosti je devadesátníkem, který stále vyvolává silné reakce ve společnosti. Režisér se vydává společně s Jakešem ve stopách jeho života. Od začátků v Baťových závodech až po konečné vyloučení ze strany. Snímek je proložený dobovými záběry potlačování demonstrací proti režimu a samotný bývalý tajemník je konfrontován s osobnostmi a dědici disentu. Dokumentární portrét ukazuje téměř asketického muže s pevným přesvědčením o správnosti minulého uspořádání státu, které vyhovovalo svou strohostí jeho povaze.„Sám jako kůl v plotě.“ P. Křemen

Milda

Pavel Křemen
Česká republika / 2017 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tváře Medy
Záznam soužití dokumentaristky Veroniky Janečkové a podporovatelky umění Medy Mládkové je možné chápat jako deník o natáčení portrétního dokumentu, který nikdy nevznikl. Mnoho použitých záběrů bylo natočeno bez vědomí Mládkové a zachycuje její každodenní setkávání s režisérkou, která kvůli natáčení krátce bydlela v jejím domě ve Washingtonu. Snímek tak ukazuje dvě odlišné tváře Medy Mládkové – tu veřejnou, kterou ukazuje v rozhovorech vedených metodou mluvící hlavy, a onu soukromou, již odhalují drobné všednodenní generační střety mezi stárnoucí vlivnou ženou a mladou dokumentaristkou.DETAIL:„Měla všecky neduhy. Byla taková tlustší, nebyla vlastně hezká. Taky měla myslím dlouhý vlasy. Já jsem říkala: ‚Zhubnout dvacet kilo musíte.‘ Ona vám udělala tady doktorát za rok na americký univerzitě.“

Tváře Medy

Veronika Janečková
Česká republika / 2015 / 50 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí
Půlhodinový snímek se skládá ze soukromého videozáznamu, který pořídil divadelní tvůrce Petr Lébl v roce 1996, kdy působil jako hostující režisér inscenace Cyrana z Bergeracu v národním divadle v Tel Avivu. Většinu času sledujeme Lébla společně s kostýmní výtvarnicí Kateřinou Štefkovou v hotelovém pokoji, ovšem na okraji jejich nezávazných her nacházíme Léblovy skeptičtější komentáře na kameru. Zdánlivě banální home video dvou blízkých osob zároveň prolamuje hranice osobního a veřejného, života a inscenace. Oba účastníci totiž před kamerou stále hrají a inscenují, i když záznam není určen pro veřejnost.DETAIL:Mission Impossible – with Kateřina. Na Kateřinu pozor: její surové poznámky tě mají vytočit k zešílení. Nenech se zblbnout: nemá cenu jí opakovat, že si jí vážím. Raději se podle toho chovat v srdci.

Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí

Jan Kačena, Nikola Krutilová
Česká republika / 2015 / 34 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se
Komentář k hroutící se civilizaci ve čtyřech dějstvích obsahující stopové prvky islámofobie, ateismu, bulvárních médií, Marka Zuckerberga, plesnivého chleba, demonstrantů, gastarbeiterů, egyptologů a skepse. Velká polemika nad transcendentálními otázkami metastazující civilizace zpodobněná v mikroskopických příkladech české společnosti. Společnost přebytku a kolapsu ilustrovaná v prostotě her na dětském hřišti.Dětské partie her ve voyeurském pohledu z balkónu odhalují komplikované téma civilizační entropie – prostomyslná stvoření vytvářejí metafory komplexních a složitých společenských mechanismů moci, ovládnutí a podrobení.

Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se

Andran Abramjan
Česká republika / 2013 / 40 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Konec světla
Na scéně skutečné víc než dost nechává režisér tohoto hybridního filmu plynout neskutečný příběh. Zatímco před rijeckým divadlem demonstrují chorvatští nacionalisté proti – i u nás už dobře známému – uměleckému šéfovi Oliveru Frljičovi, na nedalekém ostrově Goli otok secvičují naturščici surreálné představení. Rozpadající se budovy bývalého internačního tábora, zřízeného tajně Titovým režimem pro politické vězně, slouží jako kulisy lynchovskému výjevu, v němž se ušpinění herci stávají objekty v panoptiku svých snů. Svět imaginace a svět holé skutečnosti se zase začínají sobě vzdalovat.„Volej ke mně a já ti odpovím; sdělím ti veliká tajemství, o kterých nevíš. Jeremjáš 33:3“ A. Suk

Konec světla

Aleš Suk
Chorvatsko / 2018 / 62 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Eugéniové
Dějiny jedné ideje se zrůdnými důsledky podané stylem Filmových týdeníků a proložené citáty z Europeany Patrika Ouředníka. Archivní záběry se prolínají s animacemi a komentář nás vlídným hlasem provádí cestou od myšlenky pěstování „lepší lidské rasy“ až do plynových komor. „Někteří historikové říkali, že 20. století začalo, když se zjistilo, že lidé pocházejí z opic. A někteří lidé říkali, že pocházejí z opic méně, než jiní...” – Patrik Ouředník, Europeana

Eugéniové

Pavel Štingl
Česká republika, Slovensko / 2013 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt