Vyrobeno mnou: Čína

Kombinací různých vyprávěcích postupů ukazuje možný svět v roce 2029, kdy Argos vyrábí neurální technologii personalizovaných realit a zaznamenávání paměti a téměř třetina populace Země je závislá na nahrávání a sdílení svých vzpomínek – což se jeví ne příliš vzdálené od současné reality. 

Ohromující ztvárnění situace, člověka připoutaného nemocí na lůžko, vychází z dokumentace neurosenzorické reakce na bolest či mdloby. Divák prochází obtížně představitelnou situací a zároveň prožívá pohyblivou svobodu krajiny vnitřní. 

Zvukový portrét Grónska: producent elektronické hudby Molécule sbírá ruchy Arktidy pro své připravované dílo. Při teplotě -22,7° C hledá otisky a ozvuky přírodních procesů a dění a provází diváka procesem vzniku hudebního díla.

Dokumentární film ukazuje životní podmínky, z nichž sta tisíce migrantů utíkají před gangy, drogovými kartely a kriminalitou ze Střední Ameriky. Drsná vyprávění podávají konkrétní svědectví, například mladé ženy v Hondurasu, jejíž dvě dcery byly uneseny a zavražděny gangem.

Ledový muž Ötzi je nejznámější světovou mumií, starou 5300 let. Vhled do neolitické doby ukazuje ve vědecky veristické rekonstrukci, jak pravděpodobně Ötzi žil a s jakými těžkostmi se ve svém životě musel potýkat. 

Vycházeje ze skutečných vzpomínek a událostí, divák sleduje úvahy a dilemata mladého izraelského vojáka Abrahama, původem etiopského Žida, strážícího hranici uprostřed pouště.

Jeden z nejvýznamnějších expresionistických obrazů Výkřik, který vytvořil norský malíř Edvard Munch ve třech verzích mezi lety 1893 a 1910, se stává východiskem pro sugestivní prostorovou a interaktivní úvahu nad temnotou, inspiracemi a interpretacemi tohoto ztvárnění vnitřní i vnější hrůzy.

Surrealistické dílo, inspirované jadernou katastrofou v elektrárně Fukušima. Po deseti letech nás dokument zavádí do blízkosti elektrárny, kde se střetáváme s nelehkými lidskými osudy, krutostí, ztrátou a pokusy o obnovení rovnováhy mezi životem a smrtí.

Dílo abstraktivní formy a pohybu provádí diváka vesmírem, kde mu nabízí tajuplnou cestu do mystérií jako znovuzrození a zánik. Alegorie věčného návratu a duchovní cesta je hlavním tématem snímku, společně s životem a smrtí, které jsou zaměnitelné. Snímek podněcuje k prozkoumání vlastního místa ve vesmíru, které může být skutečné či imaginární.

Interaktivní zážitek buduje lyrický prostor s abstrahovanými bytostmi, v němž rozvíjí úvahu o bezpečí a domově. Divák prochází metaforickou snovou cestou, jejíž úskalí a překážky mu pomáhají analyzovat otázky a rozhodnutí o blízkosti, ztrátě a vzájemnosti.

Blízké pozorování dramatických situací i každodenních činností izraelských vojáků je režisérovým apelem na nutnost dialogu, vzájemného pochopení a soucitu jakožto možné cesty k ukončení politického konfliktu.

Rekonstrukce bouřlivých událostí roku 1916, kdy Ruskem zmítá válka, jeho ekonomika je v troskách a bezpočet vojáků každý den umírá na frontě. Lidé, toužící po míru a nespokojeni se stávajícími autoritami, začínají přemýšlet o revoluci.