Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Za chůze
Za chůze
Za chůze
Za chůze

Za chůze

režie: Rajula Shah
originální název: Pavlechi keli tirtha
země: Indie
rok: 2019
délka filmu: 114 min.

synopse

Poetický dokument o poutnících je uzpůsobený rytmu jejich chůze. Ta slouží jako akt osvobození a poznání, navracející člověka stejně jako meditace do přítomného okamžiku. Během každoroční pouti krajinou Dekánské náhorní plošiny se stírají rozdíly mezi pohlavími, různými náboženstvími i kastami. Všichni směřují za stejným cílem. Jednou z mnoha milionů putujících se stává sama autorka, popisující v mimoobrazovém komentáři dojmy z cesty napříč zemí i k vlastnímu nitru. Film koncipovaný jako osobní deník je současně výzvou ke zpomalení v přetechnizovaném, zrychlujícím se světě.

biografie

Indická režisérka Rajula Shah (1974) vystudovala režii na Filmovém a televizním institutu v Puné, kde dnes také působí. Ve filmech Beyond The Wheel (2005) nebo Sabad Nirantar (2007) využívá zájmu o umění a antropologii, aby zkoumala, jak dávné tradice ovlivňují životy dnešních Indů. Píše povídky a básně a věnuje se překládání a filmové publicistice.

„Svoji roli filmařky/básnířky vidím jako most mezi pradávným a moderním, dekóduji neviditelnou a skrytou kostru významů, na které spočívají viditelné struktury.“ R. Shah

více o filmu

režie: Rajula Shah
producent: Shampa Shah
střih: Lavanya Ramaiah, Rajula Shah
zvuk: Bigyna Dahal, Rajula Shah

další filmy v sekci

Návštěva
Do egyptské vesnice přijíždí pár let po revoluci inspekční tým Světové banky, aby zhodnotil, jak probíhá transformace ve způsobu zemědělského hospodaření po politickém převratu. Vše zaznamenává obligátní televizní štáb. Sledujeme stavbu odvodňovacího kanálu, navštívíme místní muzeum. Vše je zdánlivě tak, jak má být. Autoři dokumentu však nechávají kameru zapnutou i tehdy, kdy televizní štáby končí. Oficiální záznam tak doplňuje pohled mimo záběr, členové televizního štábu jsou jen jedněmi z aktérů filmu. Z pečlivě aranžované scény se stává absurdní oživlý obraz reklamního vyznění.DETAIL:Reportérka v oděvu, který až na obličej zahaluje většinu jejího těla, zpovídá jednu z místních žen. Pozoruhodný je na výjevu jeden detail: na přední části reportérčina hávu jsou vyšity figury západních žen v odhalujících šatech.

Návštěva

Nadia Mounier, Marouan Omara
Egypt, Německo / 2015 / 43 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Ztracený ráj
Život autorky a zároveň hlavní postavy filmu je determinován dvojím strachem. Na jedné straně se její svět hroutí pod nánosem osobních i dějinných tragédií, na straně druhé ji děsí i ztráta vzpomínek na vše, co je jí drahé. V dokumentu stírajícím hranice mezi intimním a veřejným se snaží všechny dostupné stopy paměti zachránit, ať už jde o záběry zesnulého manžela či ruiny někdejších bejrútských monumentů. Pomalu plynoucí obrazy, téměř bez hudebního doprovodu, dovolují, aby střípky paměti vynořující se z povrchu materiálních věcí, včetně hrdinčina těla, dostaly prostor k samovolnému působení. „Tento film je prostoupen dojmy ze ztrát a postupného mizení. Z jednotlivých úmrtí, ztracených míst a ztráty jak osobní, tak kolektivní paměti.“ R. Mitriová

Ztracený ráj

Reine Mitri
Libanon / 2017 / 61 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Strašidla obcházejí Evropou
Uprchlický tábor v Idomeni sdružoval běžence z Blízkého východu, kteří zkoušeli přejít evropské hranice. Když řecká policie tábor zavřela, uprchlíci se postavili na odpor a začali blokovat železniční dodávky zboží. Minimalistický dokument Marie Kourkoutaové tyto události nejen pozoruje, nýbrž formuje vycizelovanými statickými obrazy, jež otevírají prostor dění uvnitř i vně záběru, a v závěrečné černobílé sekvenci k nim nabízí poetický komentář. Postupně tak vyvstává bezútěšný portrét lokality, v níž si uprchlíci v nekonečných zástupech snaží uchovat poslední zbytky individuálních svobod. “Thi s film i s a call to welcome the refugees that cros s the European borders , as well as the ghosts that return with them.”

Strašidla obcházejí Evropou

Maria Kourkouta, Niki Giannari
Francie, Řecko / 2016 / 99 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
29 26
Film 29 26 je audiovizuálním záznamem myšlenek a pocitů dvou šestnáctiletých a dvou devatenáctiletých dívek, které v monolozích odkrývají své obavy i představy o životě, jaký povedou za deset let. Režisér jejich promluvy podkládá stylizovanými i realistickými obrazy jich samotných, pořízenými za různých okolností a na různý materiál, čímž vzniká originální dílo propojující prvky několika uměleckých odvětví, která jsou autorovi blízká. Dlouhé záběry tváří aktérek, snímaných ve velkých detailech, ozvláštňuje expresivním svícením a prokládá poetickými, experimentálně pojatými pasážemi.„‚Ve světě blízko nás roste strach‘ – film 29 26 se snaží být intimním a upřímným holdem či portrétem dospívání. Společně vytvoříme nový prostor někde mezi performancí a filmem v naději, že si jednou budeme pamatovat, kdo jsme byli.“ P. Velho

29 26

Pedro Velho
Portugalsko / 2018 / 40 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Cesta zpátky
Cesta zpátky je dokumentární poutí do místa a času, které již byly považovány za ztracené. Hlavní postava se snaží nalézt zmizelou vesnici poblíž bývalé mezinárodní železnice, kde její nedávno zesnulá matka strávila své mládí. Minulost a přítomnost do sebe vzájemně pronikají mísením dobových filmových materiálů a detailních záběrů přírody se zašlými fotografiemi. Právě prolnutí dvou médií s odlišným vztahem k času zde tvoří východisko, jež umožňuje objevovat pozůstatky minulého, skryté pod nánosem přítomných jevů, ale také nezadržitelný proud trvání ve zdánlivé neměnnosti.„Do struktury narace filmu jsou zakomponovány charakteristiky domácího videa, jejichž pomocí se Cesta zpátky pokouší být zosobněným, intimním filmem.“

Cesta zpátky

Wouters Maurits
Belgie / 2016 / 31 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Temná hmota
Film takřka beze slov o věcech, o kterých se často moc nahlas nemluví. Armádní pokusy učinily z italské vojenské zkušební střelnice místo nebezpečné pro život lidem a vůbec všem živým tvorům z nejbližšího okolí. Místo ne náhodou asociující Zónu ze Stalkera, které probouzí zvědavost právě vnucenou negací života. Temná hmota je hypotetický fyzikální jev, který vůbec neinteraguje se světlem. Ani je nevydává, ani je nepohlcuje. Sama o sobě temná hmota nezáří a nemůžete ani vidět její stín. Přesto jsou vědci přesvědčeni, že existuje.

Temná hmota

Massimo D'Anolfi, Martina Parenti
Itálie / 2013 / 77 min.
sekce: Opus Bonum
Východoevropská premiéra
Samopal nebo psací stroj?
Osamělý muž vysílá na vlnách pirátského rádia pořad určený jedinému posluchači. Hledá lásku, která beze stop zmizela. Pocit ztráty se postupně rozšiřuje skrze obrazy města, mizející budovy a společenské struktury. Vztek roste, hrozí výbuch. Ambientní souboj recitace a statických obrazů krystalizuje v radikální meditaci, ve které se intimita rozkládá na společenské prvočinitele. Koláž špatného svědomí jednoho Američana i celé Ameriky zakresluje topografii paměti místa a vztahu. Wilkerson rafinovaně míchá fakta s fikcí a intimní autobiografické detaily s bombastickou nadsázkou v žánru, který sám nazývá „punk-agit-noir“.DETAIL:Sedím v obýváku, sleduju televizi, abych se uklidnil… Vyjdeš z ložnice s knihou, co máš ode mě… Čteš nahlas: „Zaujmout teoretické stanovisko implikuje převést ho do praxe.” A pak řekneš: „Jdi do hajzlu!” a práskneš dveřma.

Samopal nebo psací stroj?

Travis Wilkerson
Spojené státy / 2015 / 71 min.
sekce: Opus Bonum
Středoevropská premiéra
V letech
Philip Hoffman – samozvaný kronikář své rodiny –  dokumentuje proces stárnutí vlastního otce. Momentky kdysi vitálního muže zachycené v amatérských záběrech režisér konfrontuje s výjevy nemocného staříka, který pomalu čeká na smrt na rodinné chatě u jezera.  Experimentální film spojuje intimní záběry z rodinných videí od režisérova dětství po současnost, kdy opečovává nemohoucího otce, a neopakovatelnými impresemi okolní krajiny, které vystihují pomíjivost lidského života. Ruchy přírody jako např. šplouchání vody na jezerní hladině či hlasy ptáků podkreslují zrnité obrazy beze slov.DETAIL:„Ahoj tati, dobré ráno!“ (zní nadšeně dcera v telefonu) – Právě jsem se probudil. (polohlasem) – To je fajn. Vyspal ses dobře? - Och, ano...  (nejistě polohlasem) Ano... (chraptí, hlas se ztrácí).

V letech

Philip Hoffman
Kanada / 2014 / 45 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Dvacetník
São Paulo, červen 2013: rozhodnutí městské samosprávy zvýšit cenu lístků městské dopravy o 20 centů vyvolává vlnu sociálních nepokojů. Ty jsou jen výrazem obecnější nespokojenosti pracujících se životními podmínkami. Společné vize však masa protestujících dosáhnout nedokáže: étos karnevalu střídá atmosféra guerillových bojů, solidaritu násilí. Observační dokument diváka umisťuje přímo doprostřed chaotického dění odehrávajícího se po dobu několika dní. Kadence kinetických záběrů na rozhořčené počínání davu, které doprovázejí tribální rytmy i metalové riffy, dokáže u diváka vyvolat závrať.DETAIL:„Brazílie nemůže být i nadále zemí, kde vládne beztrestnost. Zemí, kde do vězení posílají jen chuďasy. Je načase, aby do vězení putovali politici.“

Dvacetník

Tiago Tambelli
Brazílie / 2014 / 52 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Přelétavý příběh
Nečekané narození mláďat rámuje Přelétavý příběh ptačí kolonie pozorované dennodenně z oken jednoho římského bytu. Na minimalistické scéně o několika šikmých střechách se odehrává poetická paralela ptačího a lidského, hledání boha i touhy po dokonalosti. Záběry městských racků, pořízené roztřesenou ruční kamerou a prokládané momentkami jeptišek ze sousedního kláštera, se mísí s verši, citacemi z románů i tematickou hudbou klasiků. Jen tu a tam se v odlesku oken nebo ze zdánlivě banální konverzace na pozadí dozvídáme něco o lidech za kamerou.„Ubíhá snad život lineárně? Proč by měl být lineární příběh. Naše těkavé oči dávají myšlenkám podněty. Následujme je. Přelétavý příběh se rozvíjí asociacemi a popisuje nikoli realitu, nýbrž zkušenosti.“ C. Vestroniová

Přelétavý příběh

Carla Vestroni
Itálie / 2017 / 44 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Já jsem lid
Leden 2011 se v Egyptě nesl v duchu protirežimních demonstrací. Zatímco v Káhiře se shromáždily desetitisíce protestujících, chudí vesničané na jihu země sledovali vyhrocené události z náměstí Tahrír pouze na televizních obrazovkách a v denním tisku. Právě z jejich perspektivy zachycuje dokument politické změny v Egyptě – od svržení prezidenta Mubaraka po zvolení Muhammada Mursího. Odkrývá naděje a zklamání zpovídaných vesničanů a ukazuje, že i přes bouřlivé události v zemi se v jejich životech de facto nic nezměnilo.DETAIL:„Kdybych já byla soudce v jeho procesu, okamžitě bych mu dala trest smrti.“

Já jsem lid

Anna Roussillon
Francie / 2014 / 110 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Fonja
Deset mladistvých delikventů z největšího převýchovného zařízení na Madagaskaru se zapojilo do čtyřměsíčního workshopu, v němž se učili pracovat s filmovou kamerou, stříhat, vytvářet jednoduché filmové triky a vyprávět vlastní příběhy. Kamera se pro ně stala nástrojem k novému uchopení reality, umožňujícímu jim vyjádřit se svobodně navzdory izolaci, ve které žijí. Film podává upřímné svědectví o životě v přísně hierarchizované uzavřené komunitě tak, jak jej vnímají sami mladí filmaři, kteří dostali příležitost nejen objevit a rozvinout svůj kreativní potenciál, ale také navázat nová přátelství.  „Chci oslovit diváky a šířit velkého ducha a kreativitu této silné skupiny slibných mladých filmařů z věznice Antanimora na Madagaskaru, inspirovat a vytvořit mimo jiné.“ L. Zacher    
osobní program

Fonja

Ravo Henintsoa Andrianatoandro, Lovatiana Desire Santatra, Sitraka Hermann Ramanamokatra, Jean Chrisostome Rakotondrabe, Erick Edwin Andrianamelona, Elani Eric Rakotondrasoa, Todisoa Niaina Sylvano Randrialalaina, Sitrakaniaina Raharisoa, Adriano Raharison Nantenaina, Alpha Adrimamy Fenotoky, Lina Zacher
Madagaskar, Německo / 2019 / 80 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt