Začít znovu

Aby upozornili na poškozování životního prostředí, neváhají vyvěsit transparent na komín elektrárny, vylézt na těžební věž nebo protestovat na dně uhelného dolu. Občanské protesty patří k demokracii i ochraně životního prostředí odjakživa. V posledních letech ale přibývá případů, kdy za nenásilný protest hrozí aktivistům trestní stíhání. Přichází se změnou klimatu i změna klimatu v naší společnosti? Budou lidé, kteří nenásilně protestují proti poškozování životního prostředí, končit ve vězení?

Fanouškovství a fandění je staré jako lidstvo samo. Není snad na světě člověka, který by někomu nebo něčemu nefandil. Zvláštním fenoménem je pak fandění sportovní, o němž ale bohužel slýcháváme převážně ve spojitosti s násilím na stadionech či v ulicích měst. Má ale také svou poetičtější podobu, která běžnému konzumentovi zpráv zůstává nezřídka utajena. 

Proč si Rusko klade historické nároky na části Ukrajiny a proč se Ukrajinci cítí dědici středověkého Ruska? Snímek neřeší přímo současnou politickou situaci na Ukrajině, ale snaží se vysvětlit, v čem česká veřejnost většinou tápe: historické a náboženské kořeny současného konfliktu. Film je inspirovaný oceňovanou a široce diskutovanou knihou známého literárního historika M. C. Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity.

Mirka a Kuba se seznámili na technoparty, narodila se jim dcera a rozhodli se vzít. Svatbou začíná sedm let štěstí, lásky i bolestivých pádů. Mladá dvojice čelí odvěkým výzvám, ale také lákadlům a záludnostem života v současném Česku. Přichází stěhování za město, druhé dítě, hypotéka, krize. Dokáže rodina společně překonat největší překážku? Pomocí časosběrné metody zachycuje Hana Třeštíková ve svém režijním debutu soukromá dramata strhujícím způsobem. Navazuje tak na dílo své matky Heleny, která tento formát proslavila.

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

Člověk je jediná živá bytost na planetě, která vědomě destruuje svůj životní prostor, svou vnější krajinu. Možná je to dané i tím, že se neumí postarat ani o tu vnitřní, kterou často také vědomě ničí. Vnitřní a vnější krajina jsou spojité nádoby, které se v sobě zrcadlí, a jóga může být jednou z cest, jak je kultivovat.

Po úspěšném dokumentárním filmu, který zaznamenal zpovědi pětice týraných žen, přichází Česká televize s dokumentem, který se věnuje dalšímu fenoménu domácího násilí. Příběhy čtyř mužů dokazují, že i když jsou metody násilí obdobné, postavení obětí je zcela odlišné. Násilí na mužích je totiž obecně spíše zpochybňováno a partnerky mají v roli manipulativních agresorek výhodnější postavení, neboť mužům, kteří jsou vnímáni jako zástupci silnějšího pohlaví, se obecně nevěří. Jde vůbec o první větší dokument zabývající se tímto společensky tabuizovaným tématem. 

Šoková terapie reportáží z válečné fronty. Dokumentaristka Jana Andert strávila osm měsíců s elitní jednotkou irácké armády v prvních liniích bitvy o Mosul, od roku 2014 do června 2017 okupovaný bojovníky Islámského státu. Nebojácné svědectví o městu v ruinách, které jedna z největších katastrof dnešní doby obrala o duši.

Ukrajinský filmový režisér a sceénárista ruského původu Oleg Sencov se jako občanský aktivista jasně postavil proti anexi Krymu. Ruská bezpečnostní služba ho následně zatkla a obvinila mimo jiné z přípravy teroristických útoků. Předložené důkazy a průběh procesu vyvolaly vlnu pochybností a řadu mezinárodních protestů. Současné Rusko a mrazivá sonda do fungování jeho právního systému.

Obrazová dokumentární féerie, vyvolávající dávno zmizelou krajinu pražské periferie kolem Botiče. Předlohou pro konfrontaci s její dnešní podobou se stal nerealizovaný scénář režiséra Jiřího Lehovce, fotografie Josefa Sudka a obrazy Kamila Lhotáka.

Kdysi největší a nejlepší automobilka v bývalém Sovětském svazu, dnes finanční katastrofa. Ostřílený švédský manažer, který má znovu přinést zlaté časy. Setkávají se ve městě Toljatti, hluboko v srdci Ruska. Každý se svou představou o budoucnosti, ze které nechce ustoupit. Švéd v žigulíku je příběh o velkých plánech a ještě větší absurditě.

Téměř celé své dětství vyrůstali v ústavu. Nemají domov, nemají rodinu, netuší, kde budou bydlet a jak si budou vydělávat. Lukáš chce být slavný hip hoper, Simona plánuje jít na operaci změny pohlaví, Jarda by chtěl mít velkou rodinu. Dokumentární film sleduje časosběrnou metodou příběhy tří mladých lidí, kteří opustili „děcák” a staví se na vlastní nohy.