Zkušebna v Argentinské

Mezi miliony obětí totality v SSSR bylo v letech 1917–1960 i 25 tisíc Čechů a československých občanů. Jim je věnován třídílný dokumentární cyklus Čechoslováci v gulagu, který vzniká v České televizi ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Jeho tvůrci poodhalí, co dokumentu předcházelo: expedice k opuštěným táborům na Sibiři (v rámci sdružení Gulag.cz) a roky výzkumu převážně v ukrajinských archivech. Kromě ukázek z filmu předvedou další způsoby prezentace tématu, mj. virtuální muzeum Gulag Online.---Dílnu vede Štěpán Černoušek a Marta Nováková---Čechoslováci v GulaguVýtvarník: Anna KrtičkováDramaturgie: Lucie Králová Téma: Štěpán Černoušek

Cestovatel a režisér Dan Přibáň křižuje svět se svou posádkou ve žlutých trabantech a podává neotřelé informace z různých koutů světa. Jeho poslední cesta nás zavede mimo jiné do Číny, o které bude jeho dílna. Řeč bude o absurditách, které pro pozorovatele z venku vypadají komicky, avšak pro běžné obyvatele jsou realitou. 

Filmová anketa druhého ročníku katedry dokumentární tvorby zkoumá rozpory, které vyvstanou v momentě, kdy se žena chce věnovat studiu, případně akademické dráze, a zároveň se touží dobře starat o děti a rodinu. Záběry vyjevují úsilí studentek, jejichž mimoobrazové výpovědi se mísí s dobovým komentářem.

Film zachycuje jednu z posledních land-artových akcí Zorky Ságlové v říjnu 1972. V opuštěné tvrzi Vřísek v Zahrádkách u České Lípy vypustila skupina pozvaných účastníků stovky nafouknutých prezervativů. Akce, která navazuje na sérii krajinných intervencí Kladení plín u Sudoměře (1970) a Házení míčů do průhonického rybníka Bořín (1969), se účastnili především hudebníci a přátelé z okruhu Plastic People. Snímek zaznamenává některé spontánní události, jako byla inscenace Stalinova pomníku a improvizovaný koncert Milana Hlavsy v nedaleké jeskyni.

Natáčení dokumentárních filmů je pro zahraniční studenty FAMU patrně ještě větší výzvou nežli pro mnohé tuzemské. O to intenzivnější pohled na jevy vycházející z místní reality přinášejí jejich nejlepší díla, která můžete vidět v tomto výběru.---Dílnu vede: Vít JanečekPředstavené filmy:Living Inbetween, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2016, 10´What Is Behind the Canvas?, dir. Haukur Hallsson, Czech Republic 2016, 12'Vernissage of Martin Fryč, dir. Ana Aleksovka, Czech Republic 2015, 13'Sarah’s Manifesto, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2015, 12'Atte, dir. Zachary Slouka, Czech Republic 2015, 9'It’s Possible that Everything is Possible, dir. Galina Stepanova, Czech Republic 2016, 13'Sassicaia, dir. Ívar Erik Yeoman, Czech Republic 2015, 11'

Jaká jsou ideová východiska založení samostatného studijního oboru dokumentární tvorby na FAMU? V čem spočívala nezastupitelnost a specifičnost dokumentárního přístupu k filmu? Jak se měla tato specifika odrazit ve výuce a odlišit se od tvorby publicistické? Na tyto otázky se pokusí odpovědět dokumentaristka Viola Ježková. Dílnu doplní ukázkami studentských filmových cvičení. Uvítá též podněty účastníků a diskuzi k tématu.

Julius Varga byl ateista náhle stižený strašnou, absurdní chorobou. Po dvě desetiletí se pak, upoután na lůžko a uvězněný v nepohyblivém, znetvořeném těle, vydával na vnitřní duchovní cestu za poznáním a přijetím Krista. V normalizačním Československu, pod neustálým dohledem StB, kolem sebe vytvořil společenství mladých lidí, kterým se stal průvodcem a učitelem ve věcech života a smrti.

Ivan Tatíček patřil v 80. letech k nejvýraznějším postavám českého alternativního dokumentu. Pro jeho filmy je typická spontaneita, improvizace a využití postupů rodinného filmu. Autenticky vypovídá o atmosféře života pozdního socialismu, v němž mimo všedních situací zachycuje i řadu osobností alternativní kulturní scény. Jeho filmy vznikaly v privátních podmínkách, po uvedení v soukromí a na amatérských festivalech a později zcela upadly v zapomnění. V nové digitalizované verzi, kterou připravil Národní filmový archiv, budou představeny v obnovené premiéře za účasti autora.Dílnu vede Martin Blažíček   Kruh D, 1982, 27 min   O ničem jiném, 1983, 23 min   Metrofilm, 1984, 9 min   Všude doma dobře nejlíp, 1986, 19 min  

Portrét chlapce vyslaného do služeb hospodáře, kde bude pomáhat na statku a chodit do místní školy. Ukazuje jej při těžké práci, ale i při hrátkách se psem či jeho častých kuřáckých přestávkách. Dokument vypráví skrze observační výjevy činností, a vytváří tak místy až idylizovaný obraz člověka ve spojení s přírodou.„(...) malý hospodář Jano touží po jediném – ze společnosti, které nerozumí a je mu cizí, vrátit se k samotě, zpět do přírody.“ Rudolf Urc

Jak se před revolucí žilo lidem s odlišnou sexuální orientací? Museli své zaměření tajit? Byli nějak postihováni? Své příběhy vypráví bývalá reprezentantka ve stolním tenisu Jana Kociánová, státní úředník František Bloudek a absolventka FAMU Libuše Jarcovjáková, autorka unikátní série fotografií z legendárního pražského T-clubu.

Konec osmdesátých let. Petr Mička a Jirka Imlauf, kamarádi z pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Do sametové revoluce zbývají jen dva roky. Co mohla v takové chvíli způsobit náhodná účast dvou přátel na nepovolené demonstraci? A co náhodný pohled do Cibulkových seznamů o dvacet let později?

V průběhu zapomenuté cesty kamsi s Ivanem M. Jirousem narazil Jan Ságl na krajinu s desítkami volně visících reprodukčních kovolistů. V okruhu samizdatu zásadně nedostatkové zboží plnilo funkci plašičky ptáků. Film zaznamenává prosluněnou krajinu posetou stříbřitými body v různých prostorových konstelacích jako formu nalezeného land-artu. Práce volně navazuje na sérii krajinných intervencí Zorky Ságlové, které Ságl pravidelně spoluvytvářel a dokumentoval a v nichž hraje klíčovou roli právě konfrontace krajinných prvků s objekty geometrické povahy.