Zobrazení krize: Návod k přežití

Syrová zpráva o osudu kriminálníka nespravedlivě obviněného z vraždy syna prominentního texaského právníka, které se dopustil jeho společník během loupežného přepadení. Skrze záběry pořízené přímo ve vězení snímek zachycuje zoufalost muže pár hodin před plánovanou popravou.DETAIL:„Kam mě to vedete? Asi bych neměl nic proti… Ale řekněte mi, co se mnou chcete dělat. Jak mám asi spolupracovat, když mi neřeknete, co se mnou hodláte dělat.“

Přes den natírá rámy v dílně jako muž, v noci se převléká do ženské kůže. Oxana je transsexuálka v Moldavsku, kde je i projev tolerance k sexuálním menšinám riskantní. Krátkometrážní dokument je intimní výpovědí nejen o genderu, ale i sociální izolaci jednoho člověka bez práva na vlastní identitu. 

Co se stane se ženami, které záhadně zmizí? Uvidí je ještě někdy někdo? Postupují státní úřady při vyšetřování vždy tak, jak mají, nebo jsou jedinými skutečně pátrajícími pouze pozůstalí? Kompilační snímek odhaluje několik dějinných období, ve kterých se řada žen za různých okolností ztratila beze stopy. 

Pohanský zvyk doprovází velikonoční neděli v polské vesnici Sternalice. Drsně vyhlížející muži odkládají své pracovní náčiní. Osedlají divoké koně a s pokorou před Bohem se vydávají na pouť. Obrazová a zvuková kakofonie zachycující starobylou tradici dotahuje dokument ve strhující vizuální mýtus.

Režisér reviduje televizní reportáž, kterou s ním a jeho rodinou natočila v roce 1974 lokální televizní stanice během svátku Rosh hashanah. V materiálu, který se ve své době zdál být projevem zájmu o židovskou kulturu, odhaluje tendence k antisemitismu a rasismu. – Název odkazuje na zoologickou zahradu, kde se lze domestikovaných a ochočených zvířat dotýkat a krmit je.

Vymírání motýlů druhu monarcha stěhovavý v USA se stalo námětem snímku založeného na manipulaci s found footage materiálem. Staré filmové záznamy motýlů či práškovacích letadel režisérka upravuje pomocí dvojexpozice, škrábání nebo dobarvování. Vytváří tak čistě vizuální mikroúvahu na téma, kdo je v tomto ekosystému ve skutečnosti škůdce a kdo poškozený.

Jediné, co po nich zůstalo, jsou jejich osobní věci. Vypovídají o tom, jací to byli lidé. Co měli rádi. Kdo jim byl blízký. Jaké měli koníčky. Film beze slov. Záběry věcí patřících lidem, již se utopili ve Středozemním moři na pobřeží ostrova Lampedusa v roce 2013 a 2015 a jejichž životy tak nadobro pohasly.

„Jako tygřice bránila svého syna,“ líčí svůj traumatizující zážitek setkání se smrtí protagonista experimentálního filmu. Okolnosti incidentu nejsou zcela zřejmé, klíčový je způsob, jak se zachovali jeho svědci, a pocity, které ve vypravěči vyvolal a které film přibližuje sugestivní montáží černobílých záběrů.

Dokument kombinuje rozhovory s účastníky etnografického výzkumu, který sám filmař vedl, a pásmo jeho vlastních osobních úvah a postřehů. Zvukový záznam, nashromážděný během tří let před koncem autoritativní vlády zimbabwského prezidenta Mugabeho, obrazově doprovází záběry Rhodesie z 8mm pásu.

V moskevském bytě sestra a švagr Andreje Tarkovského vzpomínají na slavného filmaře. Film-koláž sestávající z rodinných fotografií, vizuálních impresí, útržků vyprávění a neurčitých, až zmatečných vzpomínek odhaluje na pozadí ambientních hudebních ploch opomíjené fragmenty ze života ruského umělce.

U cesty stojí malý obchod. Lidé jeden po druhém vstupují do malé budovy a vycházejí z ní. Nahodilost a nelogičnost akcí neodpovídá realitě. Nastolená snovost vyvěrá z atmosféry bezčasí a nepojmenovaného prostoru. Téměř nehybný záběr kamery černobíle zaznamenává výsek ze života místa vytrženého ze souvislosti světa.

Pohled na balkánskou migrační trasu v prosinci 2015. Do Dobové ve Slovinsku přijíždějí zástupy uprchlíků. Spořádaně nastupují do přistavených autobusů a vstupují do systému. Slovinská vláda má cestu měsíc pevně pod kontrolou. Sevřeni v jedné řadě, podstupují migranti kontroly, prohlídky a čekají na další krok.