české filmy - studentské

Co když vám vaše přítelkyně řekne, že s vámi čeká dítě? Co když se vám domácí porod zdá lákavější než porod v nemocnici? Co když bydlíte v domě s dalšími spolubydlícími? Zjistěte, jak se s těmito otázkami vypořádal mladý pár.   Tento film vznikl v rámci workshopu My Street Films 2022 pod lektorským vedením Terezy Reichové a Martina Duška.

Eva Eisler je významná česká designérka a šperkařka. Krátký film ukazuje její kreativní proces od zrození nápadu až po realizaci a představuje základní stavební kameny její tvorby: čistotu, eleganci a minimalistickou neotřelost. Její kovové konstrukce přitom kontrastují se zasněnou, něžnou estetikou filmu.„Jak v životě, tak v práci – pokud chceme být upřímní – bychom měli neustále hledat podstatu věcí a sami sebe.“---Zdroj citátu: Rozhovor s Evou Eisler, Heroine, 15. 9. 2020. https://www.heroine.cz/kultura/3049-ceska-stopa-ve-svetovem-designu-sperky-evy-eisler-nosila-i-zaha-hadid

O dvou bytech, ve kterých bydlí sám. O dovolené, na které by chtěl umřít. O astrologických intervalech, které při komponování přiřazuje jednotlivým planetám. Skladatel Jan Klusák napsal hudbu k největším filmovým klenotům 60. let. Ani s devadesátkou na krku ale nepřichází o svébytný humor a nadhled. „Za mého dětství slušnej člověk umřel v sedmapadesáti a byl od něj pokoj.“ — Jan Klusák

Filmový portrét o mladém instalatérovi, který se vzepřel představám celé rodiny o jeho budoucnosti. Kostrou příběhu se stává excelovská tabulka plná všedních úkolů, podle které se Tomáš po svém vyhoření v dospělém i pracovním životě každý den řídí.   Tento film vznikl v rámci workshopu My Street Films 2022 pod lektorským vedením Zuzi Piussi  a Adama Oľhy. 

Střihačem mezinárodně oceňovaných filmů Ida, Studená válka nebo Quo vadis, Aida? je absolvent FAMU Jarosław Kamiński. Rodák z polské Lodže se v krátkém, obrazově vytříbeném medailonu prochází svým rodným městem, vzpomíná na dětství, kdy ze školy utíkal do kina, a popisuje svůj vztah k dnešnímu Polsku i včerejší Praze.„Pamatuju si, že jsem jednou utekl ze školy do kina. Na nějakej francouzskej film.“ — Jarosław Kamiński

Martin Imrich žije a studuje v Praze. Pochází ale z Jižní Moravy, kam se také vydává na pěší pouť, aby překonal rozpor mezi „tím, kým jsem, a tím, kým jsu“, jak říká. Jeho videodeník, doprovázený upřímným mimoobrazovým komentářem, zachycuje útržkovitou formou cestu ke kořenům i pátrání po smyslu podobného uměleckého projektu.„Vlašim a Benešov jsou nejodpornější místa na světě a lituju všech lidí, kteří tam musí žít.“

Film sleduje vyhořelého umělce, který našel alternativní cestu životem. To samé se ovšem nedá říci o jeho tvůrci, který stále svádí svůj niterný boj o smyslu života. --- Tento film vznikl v rámci workshopu My Street Films 2022 pod lektorským vedením Mariky Pecháčkové a Jana Sachera.  Film získal 3. cenu v soutěži My Street Films Award.

První vernisáž autora Hnusných obrazů – Nosičehoven, zachycena podobně hnusným a někdy i trochu vtipným způsobem. --- Tento film se účastnil soutěže filmů My Street Films Award. Film získal zvlášní uznání poroty.

Poslední nezrekonstruovaný socialistický obchodní dům Prior už nevyhovuje standardům moderních nákupních center. Připomíná spíš zachovalý skanzen, v němž se zastavil čas a umožnil jeho svérázným obyvatelům donekonečna prožívat 80. léta. Film o tom, jak to vypadá, když genius loci pozře všechno kolem.„Tady nic nedává smysl.“

Před 20 lety na přechodu pro chodce v pražské Čimické ulici přejelo auto muže. Byl to můj táta. Přes ten přechod jsem několik let nemohla chodit. Dnes po něm chodím denně. Krátký poetický experimentální film z místa, které má pro mě zvláštní význam, je nahlédnutím do vztahu s mým otcem.  --- Tento film vznikl v rámci workshopu My Street Films 2022 pod lektorským vedením Mariky Pecháčkové a Jana Sachera.  Film získal 1. cenu v soutěži My Street Films Award a získal také ocenění studentské poroty.

Zvířata zdecimovaná nesnesitelnou tíhou bytí, existenciální frustrací i každodenními maličkostmi. Lidé jako vyprázdněné loutky čekající na povel z režie anebo křepčící herci zběsile ochraňující svá křehká ega. Teatrální, multidimenzionální performance na motivy autorských frustrací a uměleckých (dez)iluzí. „Máme problém s vámi, máme problém s námi. Bojíme se mluvit jinak než metaforami.“

Film je portrétem kameramana Tomáše Šťastného, po němž režisér zdědil jméno i povolání. Šťastný kombinuje archivní rodinné a osobní videozáznamy a hranou dramatizaci, která je intimním náhledem do jeho vzpomínek a snahou o pochopení svého otce.„Já se s tebou neloučím tímhle filmem, protože vím, že tě budu furt objevovat.“ — Tomáš Šťastný ml.

Protagonistou snímku je důchodce Pavel, který ve svém bytě hromadí další a další věci. Pavel je přesvědčen o hodnotě své sbírky, ačkoli ji vlastně nezná. Film medituje nad tématem hromadění věcí a potřebou vlastnit obecně. Tvůrce ozvláštňuje obraz s pomocí rotoskopie, jež umocňuje omšelost ukazovaného prostoru.„Já jsem se přesvědčil, že nepřítelem jsem já sám. Nejhůř se pere sám se sebou.“ — Pavel, protagonista

Žonglovat potřebujeme všichni. Trénovat pozornost, zvýšit rychlost, vylepšit fyzickou kondici, propojit mozkové hemisféry. Užít si společenství. A to každém věku. Senior cirkus! --- Tento film vznikl v rámci workshopu My Street Films 2022 pod lektorským vedením Mariky Pecháčkové a Jana Sachera.  Film získal 2. cenu v soutěži My Street Films Award.

Cvičení katedry kamery o člověku, který tvrdí, že jeden nesmí uvěřit svému příběhu, ale příběhy jsou vlastně to jediné, co má na světě rád. O člověku, který se lidí bojí, ale miluje jejich podstatu. O člověku, kterému bylo v dětství tvrzeno, že pokud si najde něco, pro co bude cítit vášen, tak bude vždy v pořádku, a tak si našel drogy. A hlavně o člověku, který se drog vzdal, aby zase mohl vyprávět příběhy.

Moje vlasy nejsou vyzvání ke konverzaci. Moje vlasy nechtějí, aby se jich někdo dotýkal. Moje vlasy si neříkají o komplimenty. Moje vlasy prostě jenom jsou a ty s tím nic neuděláš. Stejně jako se mnou. Stylizovaná a klaustrofobická artikulace hranic těla a osobního prostoru. „Máš krásné vlasy.“

Hnědouhelný důl a elektrárna Turów na česko-polsko-německých hranicích přinášejí napětí do mezinárodních vztahů. Pro Poláky Turów znamená zdroj obživy, ale Češi se obávají, že případné rozšíření dolu povede k úbytku pitné vody a k dalším ekologickým problémům. Tento konflikt s nadhledem symbolizuje česko-polská soutěž o nejlepší bramborový salát, kterého se účastní i Teresa, jejíž rodina v elektrárně pracuje.„Víte, my jsme malí páni, my to nerozhodneme. To víte, že by to bylo špatný, kdyby tu nebyla voda, ale my tomu nerozumíme prostě, to je mezi nima nahoře.“ — Nejmenovaná aktérka

Válka není vtip. Znamená to ale, že o válce nelze žertovat? Stand-up komička Mariana Shama uprchla před válkou z Kyjeva do Prahy. Zde přemýšlí, zda je vhodné v době probíhajících tragických událostí vtipkovat.   Tento film vznikl v rámci workshopu My Street Films 2022 pod lektorským vedením Zuzi Piussi  a Adama Oľhy.