18.09.2024 České a slovenské novinky představil na první programové tiskové konferenci 28. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Festival zahájí očekávaná světová premiéra časosběrného portrétu Zuzany Čaputové Prezidentka v režii Marka Šulíka. Diváci a divačky se mohou těšit i na doku-komedii Petera Kerekese o italské věštkyni Je to ve hvězdách nebo dokumentární thriller Válečný zpravodaj z cest zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína. Ji.hlava také po dvaceti letech uvede obnovenou premiéru filmu Český sen, který je součástí obsáhlé retrospektivy Víta Klusáka a Filipa Remundy. Unikátní vhled na válečné období na Slovensku nabídne retrospektiva Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu. Inspirační fórum se zaměří na les, válku, imunitu i technologie a volný čas. MFDF Ji.hlava letos poprvé potrvá deset dní (25. října–3. listopadu).
Osmadvacátý ročník dokumentární Ji.hlavy začíná za pět týdnů. Festivalový program nabídne nové dokumenty z Česka i ze zahraničí, autorské retrospektivy, to nejlepší z filmového experimentu i řadu nesoutěžních programových sekcí. Festival tradičně doprovodí program pro děti a teenagerstvo, divadla, koncerty nebo rozhovory s českými spisovateli a spisovatelkami. Zvýhodněné akreditace na festival jsou v prodeji do 20. září, lidé nad 65 let mají poprvé akreditaci zdarma.
„Komedie, thriller i politické drama jsou mezi prvními představenými dokumentárními filmy z letošního nabitého programu 28. Ji.hlavy. Prodloužení festivalu ze šesti na deset dnů přináší mnohem více komfortu ve všech typech ubytování a umožní nám všechny soutěžní a vybrané nesoutěžní filmy uvést dvakrát až třikrát. Věříme, že již první programové novinky ukazují, že letošní program bude skutečně výjimečný,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.
Čemu čelí ženy na klíčových pozicích?
Zahajovacím filmem festivalu bude snímek Prezidentka slovenského režiséra Marka Šulíka.
„Film je vzácný nejen tím, jak blízký přístup měl Marek Šulík ke slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, ale i tím, že je zároveň univerzálním svědectvím o současném světě. V době, kdy se americkou prezidentkou možná stane žena, získává snímek další rozměr a ukazuje, že slovenská společnost je asi ještě víc rozdělená než ta americká. Zblízka zde vidíme, čemu čelí ženy na klíčových pozicích systému ovládaném stále především muži. Navzdory všemu je ale snímek především povzbuzením k vlastní integritě a víru v hodnoty,“ uvedl k zahajovacímu filmu Marek Hovorka.
Časosběrný dokument zachycuje pět let Zuzany Čaputové ve funkci slovenské prezidentky. Intimní filmový portrét přibližuje Čaputovou nejen jako prezidentku, ale i jako (ne)obyčejnou ženu, která dostává do svých rukou zemi v krizi a stává se symbolem naděje. Filmový štáb ji natáčel i v situacích, kam jiné kamery nemohly. Zachytil nejen setkání se světovými vůdci, ale i osobní dramata a dilemata. „My politici musíme mít moc nad svými emocemi. Musíme mít pod kontrolou svoje myšlenky, protože tak, jak myslíme, takovými se stáváme. A my se teď především musíme stát lepšími lidmi,“ shrnuje ve filmu svůj přístup Zuzana Čaputová.
„Pro mě má film hodnotu na více úrovních. Osobní, historickou, politickou, občanskou... Ale ta nejdůležitější je v současné době spojena se Slovenskem. Věřím, že příběh, který vypráví, může mít katarzní hodnotu pro mnoho lidí, kteří jsou frustrováni dramatickou proměnou politické kultury a váhají, zda má slušnost v životě smysl,“ říká režisér filmu Marek Šulík. Po světové premiéře na MFDF Ji.hlava (v sekci Opus Bonum) uvede snímek do české kinodistribuce společnost Aerofilms (14.11.).
Svůj nový film v Ji.hlavě uvede také slovenský režisér Peter Kerekes. Dokumentární komedie Je to ve hvězdách, která byla na začátku září představena na MFF v Benátkách, nechá diváky a divačky nahlédnout do světa astrologie a víry v sílu hvězd. Hrdinkou je slavná neapolská věštkyně Luciana, podle které člověk může změnit svůj osud, pokud v den narozenin vyrazí na výlet do hvězdami určené dané destinace. Snímek otevírá témata pomíjivosti i trapnosti a ukazuje, že nikdy není pozdě hledat lásku. „Mým cílem bylo spojit filmový dojem hraného filmu se schopností zachytit skutečné emoce skutečných lidí. Navíc jsem chtěl zdůraznit význam náhody, která v tomto filmu hraje významnou roli,“ říká k filmu Peter Kerekes. Film krátce po české premiéře na MFDF Ji.hlava uvede do kin Artcam Films (7.11.).
O hledání budoucnosti
O hledání lepší budoucnosti je i snímek Fakír režiséra Romana Ďuriše. Filmový debut vypráví o romském mladíkovi Daliborovi, který uniká do světa putovního cirkusu, aby se vyrovnal s minulými i přítomnými rodinnými traumaty a vybojoval pro sebe a své blízké lepší budoucnost. „Nejvíce mě na něm zaujalo jeho chování, směs laskavosti a dětské naivity kontrastující s předstíranou chlapeckou drsností. Navzdory všem traumatům nezahořkl, ale našel si svůj specifický způsob, jak se s bolestí vyrovnat,“ říká o „fakírovi“ režisér.
Na kopec na okraji Bratislavy pak pozve ji.hlavské publikum film Vtáčnik Evy Križkové. Stejnojmenný kopec před několika desítkami let zdobily vinice a lesy, dnes ho však jeřáby a bagry developerských firem mění k nepoznání. Osobní dokument vyprávěný z lidské i ptačí perspektivy skládá nestrannou mozaiku rozmanitých výpovědí a představ o tom, jak by měl život na takovém místě vypadat.
Ponor do dětství skrze předměty v rodném domě pak v svém krátkometrážním filmu keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von zachytila filmařka Nora Štrbová. Filmy budou uvedeny v sekci Česká radost.
I hrozné věci mají být vidět
V České radosti bude uveden i snímek Válečný zpravodaj režisérské dvojice Benjamin Tuček a David Čálek. Dokument přináší pohled na život a práci válečného zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína, zachycuje širší pohled na současný konflikt na Ukrajině. „Snažím se všechno popsat, reportuji, fotografuji a publikuji i hrozné věci, protože si myslím, že lidi mají vidět, že válka není nic příjemného, nic hezkého, není to žádné dobrodružství pro kluky," říká Dorazín. Snímek upozorňuje na kontext války, na význam válečné žurnalistiky, ale především vypráví příběhy lidí, které válka přímo zasahuje. „Můj děda Jaroslav bojoval za naší okupovanou zemi od roku 1941 jako stíhač RAF. Někdejší Hitlerův spojenec Stalin se nám nyní zjevil v podobě Vladimíra Putina. Je třeba i dnes válce aktivně a osobně bránit a zastávat se jejích obětí,” říká k filmu David Čálek. „Překvapilo mě prolínání profesí novináře a humanitárního pracovníka v osobě našeho hrdiny. Jeho nasazení a pomoc potřebným,“ dodává Benjamin Tuček. Do kin vstupuje film v distribuci Aerofilms (31.10.).
Máme svoj film!
Na aktuální slovenská témata pak navazuje retrospektiva s názvem Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu, která představí bezmála pětadvacet filmů z období Slovenského státu, z let 1939–1947. „Kinematografie slovenského státu je na Slovensku poměrně zmapovaná – i proto, že objem filmů není velký, ale málokdy je předmětem kritické sebereflexe. Souvisí to jak s naším stále neprojednaným vztahem k válečné slovenské státnosti, tak s nedostatečným distancováním naší současné státnosti od fašistického obsahu té první,“ říká slovenská filmová historička a dramaturgyně sekce Petra Hanáková. Uvedené filmy doplní ukázky z filmového týdeníku Nástup, který vznikl koncem roku 1938. Ve skladbě týdeníku, který z větší části přebíral německou propagandu, tvořila velkou část domácího materiálu politika – legitimizace státnosti, jejích představitelů a institucí, zapojení státu do války a její zdůvodnění. „Většina spotů v týdeníku Nástup byla ‚na míru režimu', ale je zde i několik problematických, u nichž dnes zvažujeme jejich možný disidentský podtext,“ popisuje Hanáková, která téma zpracovala také v knize s názvem Máme svoj film! Slovenská filmová kultúra a propaganda 1939–1945 (Slovenský filmový ústav, 2024).
Vít Klusák a Filip Remunda v úprku
Do minulosti vezme návštěvníky a návštěvnice Ji.hlavy i retrospektiva a názvem Průhledné bytosti: Vít Klusák a Filip Remunda. Na programu jsou téměř dvě desítky filmů, včetně oceňovaného Českého snu (2024) o „hypermarketu, který nebyl“, od jehož premiéry letos uplynulo dvacet let. „Autorský přístup Víta Klusáka a Filipa Remundy změnil naše vnímání dokumentárního filmu. Svými intervencemi do reality, prací s absurditou a svou touhou podstatným způsobem reflektovat nejaktuálnější společenská témata, strhli pozornost diváků i médií k dokumentární kinematografii. Český sen právem patří k nejvýznamnějším českým dokumentárním filmům vůbec,“ říká Marek Hovorka a upozorňuje i na další filmy, které retrospektiva nabídne: Pára nad řekou (2015), Matrix AB (2015), Svět podle Daliborka (2017), nebo třeba Setkat se s filmem (2006), který vznikl u příležitosti desátého ročníku MFDF Ji.hlava. Nebude chybět ani muzikálová znělka, kterou pro osmý ročník festivalu natočil Vít Klusák. „U příležitosti dvaceti let od prvního uvedení Českého snu jsme připravili digitálně remasterovanou verzi našeho prvního celovečerního filmu. Tato verze bude mít premiéru v Jihlavě a po festivalu se Český sen vydá do kin. Jsem rád, že letos v Jihlavě uvedeme pár filmů z těch jedenadvaceti let naší práce v rámci festivalového programu,“ říká k retrospektivě Filip Remunda. „Úprk životních okolností už nám málokdy dovolí se s kolegou a kamarádem Filipem vidět jen tak a dokonce zavzpomínat na naše starší společné filmy, o to víc mě potěšilo pozvání Ji.hlavy,“ dodává Vít Klusák.
Nixon, kolonizace a mamba
Ji.hlava tradičně představuje i to nejzajímavější ze zahraničního filmu. Letos nabídne třeba snímek Dahomey oceňované francouzsko-senegalské filmařky Mati Diop, který se věnuje návratu pokladu někdejšího dahomejského království z Francie do místa původu. Poklad, konkrétně 26 artefaktů ukořistěných roku 1892, Francie vrátila Beninu v roce 2021. Diop, která ve svých filmech bojuje proti stereotypnímu pohledu na Afriku, za film získala Zlatého medvěda na Berlinale.
Francouzský snímek Dokumerica je originálním ohlédnutím za rozmáchlým fotografickým projektem, který měl v 70. letech minulého století zdokumentovat, jak se (ne)daří naplňovat americký sen. První celovečerní film Pierra-Françoise Dideka zachycuje práci stovky fotografů a fotografek, kteří pět let křižovali Spojené státy a fotili velká a malá města, venkov, hory i pláže. Na téměř osmdesáti tisících snímcích zachytili i jeho zničující dopad na kvalitu vody, vzduchu a mezilidských vztahů.
Americký dobrodružný dokument Obrazy o českém manželském páru a jejich expedici za jedovatými hady pak v Ji.hlavě představí jeho režisér Rhett Cutrell. Matěj a Zuzana seznamují veřejnost s živočichy, kteří u lidí nemají nejlepší pověst. Mezi ně se řadí i mamby, jeden z nejjedovatějších rodu hadů, za nimiž se manželé vydávají do afrického Toga. Film je nejen svědectvím toho, jak lze vytvářet aktuální osvětový video obsah z oblasti zoologie, ale především vyzdvihuje autenticitu jedné cesty přírodou, partnerstvím a životem.
Archeologie umělé inteligence
Retrospektiva Výpočetní film mapuje pole archeologie umělé inteligence. Vybírá díla, která pracovala se způsoby myšlení, které v současnosti vidíme ve fungování nástrojů umělých inteligencí, a s procesy výpočtů či předem určených a vypočítaných vztahů mezi obrazovými a zvukovými složkami. „Naše spolužití s umělými inteligencemi vychází nejen z rozvoje technologií, ale navazuje také na způsoby myšlení, které nám umožňují rozumět vztahům mezi různými typy vjemů, například mezi zvuky, rytmem, barvami či tvary. ‚Překlady' zvuků do obrazů, barev do rytmu, tvarů do zvuků probíhají v umění pohyblivého obrazu již sto let a je to fascinující oblast tvorby i zkoumání,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková. Na programu jsou průkopnické filmy, které byly vytvořené na počítači s děrovacími štítky – například animace Lilian Schwartz, průzkumnice počítačové tvorby v 60. a 70. letech. „Archeologii výpočetního myšlení zahájíme již ve 20. letech minulého století, kdy se avantgardní tvůrci, díky měření délky filmových pásů a uspořádání obrazových prvků, snažili evokovat rytmus i melodii. Zkoumání různých podob zapojení počítačů a dalších přístrojů do tvorby filmu bylo objevné například v tvorbě Steiny a Woodyho Vasulkových,“ dodává Slováková.
Virtuální realita bude hledat přeživší holocoustu
Sekce tvorby ve virtuální realitě představí nejnovější díla, která zobrazují reálné příběhy či postavy a vytváří tak imerzivní dokumentární zážitky. Nejstarší VR sekce na českých filmových festivalech již podesáté uvede několik interaktivních instalací a také otevře VR kino, v němž se uvádí 360° lineární filmy. „Každý rok v této sekci vidíme, kam se vyvíjí interaktivní i prostorové dokumentární filmy, které usilují o vtažení publika přímo do dění, příběhů či emocionálního světa současných i minulých událostí. Letos můžete vstoupit třeba do každodennosti tří libanonských chlapců (Dreaming of Lebanon), anebo prozkoumat murály Banksyho na Ukrajině (Murals). Každý rok je také možné pozorovat, jak se vyvíjí způsob zobrazování i vyprávění v prostorových dílech a jaké estetické inovace autoři zkouší,“ říká dramaturgyně VR programu Andrea Slováková.
V díle Věční chodci korejské tvůrkyně Hayoun Kwon se diváci a divačky vydají na cestu s různými skupinami poutníků a poutnic – od současných uprchlíků a uprchlic po dávná taoistická božstva. Německé dílo The Lost Time Christiana Zipfela sleduje přeživší holocaustu a jeho pátrání po rodinných příslušnících. Českým zástupcem v soutěži VR děl je Křehký domov Ondřeje Moravce a Victorii Lopukhiny, který vezme publikum do obýváku jedné ukrajinské rodiny během války. Motiv útěku rozvíjí i dílo Stínový čas tvůrčí dvojice Deniz Tortum a Sister Sylvester, kteří inovativně využívají postupy animace ve virtuální realitě a soustředí se na to, jak klimatická krize ovlivňuje migraci obyvatelstva.
Inspirační fórum pozve do lesa a nabídne volný čas
Les, imunita, válka, technologie a volný čas. To jsou témata letošního Inspiračního fóra, které je diskusní platformou ji.hlavského festivalu. Návštěvníci a návštěvnice se mohou těšit na padesátku hostů a hostek z domova i ze světa. Chybět mezi nimi nebude třeba britský*á environmentální filozof*ka Timothy Morton, britská feministická teoretička Helen Hester, mikmakská aktivistka Cheryl Maloney nebo indická expertka na mír Kirthi Jayakumar. „Inspirační fórum je místem, kde společně objevujeme, jak lépe žít,“ říká vedoucí fóra Tereza Swadoschová.
Umíme stále lelkovat?
První víkend se ponese ve znamení vztahu nových technologií a volného času. Může rozmach nových technologií pomoci mít méně práce a více volného času? Existuje způsob, jak se konečně zbavit domácích prací, které stále podléhají genderovému rozdělení? A umíme vůbec ještě „lelkovat“? Téma otevře slavný kanadsko-britský pár kritické teorie, ekonom a filozof Nick Srnicek a feministická teoretička Helen Hester, kteří letos vydali dlouho očekávanou knihu Až skončí práce (After Work, 2023), jež se věnuje vlivu technologií i genderového rozdělení v domácích pracích. Kniha se letos dočkala i českého překladu.
O dopadech technologií na duševní zdraví pak v Jihlavě bude, v rámci živého nahrávání populárního podcastu Studio N, diskutovat neurovědkyně a zakladatelka organizace Nevypusť duši Marie Hájek Salomonová a novinář Filip Titlbach.
Vzhůru do lesa!
V neděli pozve fórum návštěvníky a návštěvnice do lesa. „Lesy jsou nezbytné pro regulaci klimatu, zadržování vody i biodiverzitu. Jsou symbolem života, který musíme chránit,“ říká Swadoschová a dodává, že porozumění lesům je klíčové pro formulaci udržitelných strategií péče o životní prostředí. V rámci programu vystoupí například Jaromír Bláha, který se záchraně českých lesů věnuje už více než tři dekády. „Máme vlky, občas přijde medvěd, vrací se vydry. Bobři dokážou revitalizovat krajinu mnohem rychleji než inženýři. Bobr přesně ví, kde má postavit hráz, aby zadržel vodu v krajině,“ říká například. O duchovním významu lesů pro původní obyvatele Kanady promluví mikmakská aktivistka Cheryl Maloney.
Imunita a válka v novém světle
Druhý festivalový víkend nabídne imunitu. Hostem*kou k tématu bude oceňovaný*á britský*á environmentální filozof*ka Timothy Morton, který*á zkoumá klimatickou krizi z perspektivy zahrnující i náboženské a spirituální rozměry. „Je to peklo, ale ne konec světa,“ píše Morton ve své poslední knize Hell (2024), kterou v Ji.hlavě také představí. Filozof vědy Martin Zach pak přiblíží, jak se mění náš pohled na imunitu. Diskuse se bude věnovat i mikrobiomu, jeho roli ve zdraví a novým objevům v této oblasti.
Inspirační fórum uzavře téma války a to, jak moderní technologie i geopolitické změny přetvářejí válečné strategie. „Budeme se ptát, jak se dnes války vedou a jak ovlivňují bezpečnost na světové úrovni,“ říká Swadoschová. Filozof Pavel Barša, expert na technologie Jan Mazal a Eva Kušíková z Lékařů bez hranic přinesou pohled na technologický vývoj, moderní konflikty a jejich vliv na civilní obyvatelstvo. Feministická perspektiva Kirthi Jayakumar a Siri Aas Rustad vnese do debaty důležité otázky mírových procesů a role žen v konfliktech.
Letošní novinkou bude nový formát: tzv. Inspirační schůzování, které hned třikrát nabídne zájemcům a zájemkyním otevřený prostor pro společné přemýšlení a diskutování dosavadních témat, to vše pod vedením zkušených facilitátorů a facilitátorek z organizace NaZemi. „Nejde jen o to poslouchat odborníky – chceme, aby se návštěvníci a návštěvnice zapojili do dialogu a inspirovali se navzájem,“ uzavírá Swadoschová. Chystané workshopy pak nabídnou praktické zážitky a hlubší propojení s diskutovanými tématy.
Cena za nejlepší dokumentární knihu: 5 finalistů
Ji.hlava letos počtvrté udělí Cenu za nejlepší dokumentární knihu. Festival tradičně zkoumá dokumentární východiska nejen ve filmech, ale i v rozhlasové tvorbě, počítačových hrách, virtuální realitě nebo divadelních projektech. Dokumentární perspektivou nahlíží také na českou literaturu, která přispívá k reflexi doby i přemýšlení o minulosti.
Do užšího výběru vybrala porota tyto knihy:
Srdcovka (Štěpánka Jislová, Paseka, 2023)
Jestli mám zemřít, ať je to příběh (Yara Abu Aataya, Yasar Abu Ghosh, Lucie Alalu, Pavel Barša, Lamis Bartůšková Khalilová, Markéta Hrbková, Nadia Kotaishová, Tereza Langrová (ed.), Filip Outrata, Šádí Shanaáh, David Scharf, Prokop Singer, Utopia Libri, 2024)
Padesátka: Čím žijí ženy v období přechodu (Lenka Kapsová, Host, 2023)
Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií (Alice Koubová, Barbora Baronová, wo-men, 2023)
Náhradka: Každé dítě by mělo vyrůstat doma (Jana Plavec, Barbora Postránecká, Vyšehrad, 2023)
„Těchto pět různorodých knih jsme zvolili proto, že popisují důležité a opomíjené problémy současné společnosti. Všechny vynikají velkou autorskou odvahou. Spojuje je možnost čtenářstva podívat se někam, kam se normálně nepodívá. Zaplňují prázdná místa společenské a mediální pozornosti. Pro všechny také platí, že kvalitní textové zpracování nezaostává za tématem. A v neposlední řadě jejich formální kvality zprostředkovávají výrazný estetický prožitek. Výběr jedné vítězné knihy bude pro porotu velmi složitý,“ uvedla k výběru porota, ve které letos zasedla novinářka a moderátorka Linda Bartošová, redaktorka Magdalena Dušková, spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová, audio-dokumentaristka Brit Jensen a dokumentarista Štěpán Pech. Vítězná dokumentární kniha získá finanční odměnu 30 tisíc korun.
Srdcovka (Štěpánka Jislová, Paseka, 2023)
Hlavní hrdinka Štěpánka nás v komiksu provází svými intimními zkušenostmi od puberty po současnost, a přitom zkoumá nepsaná pravidla lásky a vztahů.
Jestli mám zemřít, ať je to příběh (Yara Abu Aataya, Yasar Abu Ghosh, Lucie Alalu, Pavel Barša, Lamis Bartůšková Khalilová, Markéta Hrbková, Nadia Kotaishová, Tereza Langrová (ed.), Filip Outrata, Šádí Shanaáh, David Scharf, Prokop Singer, Utopia Libri, 2024)
Sborník prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině zprostředkovává kontext povahy okupace.
Padesátka: Čím žijí ženy v období přechodu (Lenka Kapsová, Host, 2023)
Pečlivě sestavené úryvky z rozhovorů propojené osobními komentáři a autorčiným vyprávěním, se věnují opomíjenému tématu ženského přechodu.
Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií (Alice Koubová, Barbora Baronová, wo-men, 2023)
Čtrnáct rozhovorů s patnácti respondenty a respondentkami, v nichž se otevírají témata krize, sociální změny, systémových opor či strategií zvládání nenadálých událostí.
Náhradka: Každé dítě by mělo vyrůstat doma (Jana Plavec, Barbora Postránecká, Vyšehrad, 2023)
Jaké to je vyrůstat v dětském domově? Co dítě prožívá, když najde novou rodinu? A co všechno obnáší pěstounství či adopce?
28. MFDF Ji.hlava potrvá poprvé deset dní (25.10.—3.11. 2024), zvýhodněnou akreditaci na šest či deset dní (Ji.hlava fyzicky + Ji.hlava on-line) je možné zakoupit do 20. září.
18.06.2024
Osmadvacátá dokumentární Ji.hlava má svůj plakát! „Téma ostrovů, které se letos bude prolínat vizuální koncepcí Ji.hlavy, provokuje lidskou představivost po staletí,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka k letošnímu vizuálu, jehož autorem je ceněný knižní grafik a výtvarník Juraj Horváth. Festival, který se letos prodlužuje z šesti na deset dnů, nabídne například velkou retrospektivu filmů Víta Klusáka, Filipa Remundy a jejich produkční společnosti Hypermarket Film. Ji.hlavská diskusní platforma Inspirační fórum pak přinese rozšířený program: bude se věnovat tématu války, imunity, ale i lesu nebo vztahu nových technologií a volného času. Na podzimní festival je možné si koupit zvýhodněné akreditace do 30. června.
„Ostrovy jsou symbolem objevitelství stejně jako uzavřenosti, nezávislosti i jinakosti. Každý z nás někdy toužil být chvíli sám na pustém ostrově, zasnil se nad ostrovní dovolenou nebo přemýšlel o tom, jak by přežil, kdyby na takovém ostrově ztroskotal. Na ostrovech se odehrává nespočet literární děl, filmů nebo dokonce televizních soutěží a my se letos v Ji.hlavě této ostrovní imaginaci otevřeme,“ říká o letošním plakátu Marek Hovorka.
Více repríz, více pohodlí
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který bude letos desetidenní, proběhne 25. října až 3. listopadu v Jihlavě a následně bude 14 dní online. Návštěvníkům a návštěvnicím nabídne program od pátku do nadcházející neděle, tedy včetně podzimních prázdnin a dvou víkendů. „Od prodloužení si slibujeme zvýšení diváckého komfortu, častější reprízování filmů a snazší ubytování v Jihlavě nebo jejím blízkém okolí. Festival se díky tomu více otevře všem, jak tradičním divákům a divačkám, tak lidem z Jihlavy a okolí. Zvýšeného počtu projekcí chceme využít také k oslovení nových diváckých skupin, proto vedle programu pro děti a dospívající Ji.hlava dětem a Ji.hlava Vibes plánujeme pracovat se seniory nebo s lidmi s nejrůznějšími zdravotními hendikepy,“ říká Hovorka.
Český sen po dvaceti letech a retrospektiva Víta Klusáka a Filipa Remundy
A na co se letos těšit? Program nabídne velkou retrospektivu režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy a jejich producentské společnosti Hypermarket Film. V rámci programu uvede festival téměř dvě desítky filmů, včetně oceňovaného Českého snu (2024) o „hypermarketu, který nebyl“, od jehož premiéry letos uplynulo dvacet let.
„Autorský přístup Víta Klusáka a Filipa Remundy změnil naše vnímání dokumentárního filmu. Svými intervencemi do reality, prací s absurditou a svou touhou podstatným způsobem reflektovat nejaktuálnější společenská témata, strhli pozornost diváků i médií k dokumentární kinematografii. Český sen právem patří k nejvýznamnějším českým dokumentárním filmům vůbec. Tvůrci na jeho úspěch navázali dalšími společnými či vlastními snímky, například filmy Svět podle Daliborka, Pára nad řekou, Matrix AB nebo třeba Setkat se s filmem, který vznikl u příležitosti desátého ročníku MFDF Ji.hlava. Producentská společnost Hypermarket Film následně zastřešila i tvorbu dalších významných českých režisérů a režisérek, například Adély Komrzý, Apoleny Rychlíkové či Eriky Hníkové,“ představil retrospektivu Marek Hovorka. „Moc se těšíme, že se s těmito filmy i jejich tvůrci bude moci setkat letos na podzim v Ji.hlavě i nová divácká generace,“ dodává.
„U příležitosti dvaceti let od prvního uvedení Českého snu jsme připravili digitálně remasterovanou verzi našeho prvního celovečerního filmu. Tato verze bude mít premiéru v Jihlavě a po festivalu se Český sen vydá do kin. V roce 2003 jsme s Vítem založili Hypermarket Film exkluzivně pro vznik jednoho jediného filmu. Nakonec jsme však společnost nezavřeli, ale spolu s Vítem a naší skvělou producentkou Terezou Horskou jsme ji otevřeli našim filmům i filmům našich přátel filmařů a filmařek, jejichž práce a tvůrčího myšlení si vážíme. Jsem rád, že letos v Jihlavě uvedeme pár filmů z těch 21 let naší práce v rámci festivalového programu,“ říká k retrospektivě Filip Remunda.
„Úprk životních okolností už nám málokdy dovolí se s kolegou a kamarádem Filipem vidět jen tak a dokonce zavzpomínat na naše starší společné filmy, o to víc mě potěšilo pozvání Ji.hlavy něco takového letos na konci října podniknout,“ dodává Vít Klusák.
Báseň k plakátu
Juraj Horváth
Ost.rov
Z děr na cestě
vylétávají včely
mapy vyleptané
ve zdech
prosolená kůže
do písku zadupaný
kus pneumatiky
malý černý had
se rozvlnil
a zmizel v křoví
pak bouře
protekla ostrovem
a spláchla nás do hlubin
spolu s malou kavárnou,
bílým pomníkem,
samoobsluhou
a zvonicí
když se vynoříš
zakresli co jsi viděl
když se vzneseš
(jasně, jako racek)
povšimni si tvaru
sousedního ostrova
tlak na bubínky
v jižním expresu
svištícím tunelem
do notesu
si kreslím:
vlnění
kypění
třepení
kamenění
dunění
kvílení
chrčení
syčení
to dělám já,
můžeš se přidat.
Inspirační Fórum představuje témata a osobnosti nadcházejícího ročníku!
Čtyři tematické dny a tři kolektivní shromáždění nabídne letošní ji.hlavské Inspirační fórum. To se bude tradičně věnovat tématům, která představují největší civilizační výzvy dneška: technologie a volný čas, les, válka a imunita. Do Jihlavy zamíří několik desítek hostů a hostek z domova i ze světa. „Těším se, že letošní Inspirační fórum bude inspirovat k otevřenosti: třeba i díky novým interaktivním formátům, které připravujeme,“ říká vedoucí Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. „Zaměříme se na řešení současných výzev – spravedlivě, solidárně, s respektem. Naše nové formáty oživí tradiční program panelových debat, keynote přednášek a rozhovorů. Chystáme workshopy a programy zaměřené na kolektivní imaginaci. Vyzkoušíme ruční práce a vyrazíme i ven na procházku,“ dodává Swadoschová.
A na koho se těšit konkrétně? Například na britského*ou environmentální filozofa*ku Timothyho Mortona. „Je to peklo, ale ne konec světa,“ říká Morton na téma klimatické krize, nad jejímž stavem se zamýšlí ve své poslední knize Hell, kterou představí v Ji.hlavě.
Téma volného času pak otevře slavný kanadsko-britský pár: ekonom a filozof Nick Srnicek a feministická teoretička Helen Hester, kteří letos vydali dlouho očekávanou knihu After Work, jež se věnuje vlivu technologií i genderového rozdělení v domácích pracích a nedávno se dočkala i českého překladu.
Inspirační fórum představí také nový program: Inspirační schůzování. „Platforma tzv. Inspiračních schůzování nabídne všem zájemců a zájemkyním třikrát v průběhu festivalu otevřený prostor pro společné přemýšlení a diskutování dosavadních témat, to vše pod vedením zkušených facilitátorů a facilitátorek z organizace NaZemi,” vysvětluje vedoucí Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. Diskutovat se bude na téma: Jak žít lepší život v horších časech? Po skončení festivalu se k nejpodnětnějším myšlenkám fóra budou moci zájemci a zájemkyně vrátit skrze již tradiční podcastovou sérii Screenshot.
Kdo získá Cenu za nejlepší dokumentární knihu?
Letos počtvrté bude během Ji.hlavy vyhlášena Cena za nejlepší dokumentární knihu. Dnes byly představeny výsledky prvního kola, kam bylo z více než 150 přihlášených titulů nominováno 30 knih. V polovině září zúží odborná porota tento výběr na 5. Nejlepší dokumentární kniha roku pak bude vyhlášena v den zahájení festivalu, autor či autorka získá odměnu 30 tisíc korun.
Loni pětičlenná porota ocenila publikaci PIKO: Na životech feťáků záleží Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, která mapuje užívání nejznámější české drogy od prvních vařičských bytů v komunistickém Československu až po protidrogovou prevenci ve vězení.
Letos v odborné porotě zasednou: novinářka Linda Bartošová, publicistka Magdalena Dušková, dokumentarista Štěpán Pech, spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová a audio-dokumentaristka Brit Jensen.
Ji.hlava Vibes: Sdílej psycho v .hlavě!
Ji.hlava Vibes, která nabízí v rámci festivalu program pro dospívající, vyhlašuje open call pro krátké filmy autorů*ek do 19 let s názvem Sdílej psycho v .hlavě! Cílem je otevřít veřejnou debatu o duševním zdraví dospívajících, kteří budou ve svých filmech reflektovat své zkušenosti s duševní nepohodou. Pásmo vybraných filmů bude součástí ji.hlavského programu, doplní ho workshopy a debaty. Filmy pak bude možné vidět i na partnerských VOD platformách. „Mluvením o různých podobách psychické nepohody chceme podnítit uvědomění, že je normální o svém trápení mluvit a že je v pořádku říct si o pomoc. Kromě toho vidíme terapeutický potenciál v samotném sdílení vytvořených videí a filmů,“ přibližuje projekt dramaturg programu Václav Tintěra. Více informací.
28. MFDF Ji.hlava proběhne 25.10.–3.11. 2024, zvýhodněnou akreditaci na šest či deset dní (Ji.hlava fyzicky + Ji.hlava on-line) je možné zakoupit do 30. června. Za akreditaci je možné zaplatit i více a podpořit tak MFDF Ji.hlava. Děkujeme.
13.05.2024 Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos prodlužuje z šesti na deset dní. Kromě celého týdne obsáhne i dva víkendy a nabídne divákům a divačkám větší komfort a více filmových repríz. „Festival se během své téměř třicetileté historie mnohokrát rozrůstal, v roce 1997 začínal v jednom kině a trval tři dny,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. „Věřím, že se letos na festivalové projekce dostane i mnoho Jihlaváků a Jihlavaček, stejně jako diváků z regionu, kteří v minulosti získali pocit, že to je složité. Těším se, že festival ještě více otevřeme místnímu publiku, třeba i včetně žáků a žaček základních a středních škol. Zvýšené kapacity chceme také využít k oslovení znevýhodněných skupin: od lidí s hendikepem, přes seniory a seniorky až třeba po rodiče s dětmi,“ dodává Hovorka.
Osmadvacátý ročník Ji.hlavy potrvá nově deset dní. „Festival narazil v roce 2022, podobně jako v posledním předcovidovém ročníku, na limity infrastruktury města Jihlavy a kraje Vysočiny. Proto jsme před dvěma roky začali připravovat projekt jeho prodloužení, které nám uvolní ubytovací kapacity pro diváky a divačky, umožní reprízovat filmy, ale do budoucna umožní i další inovace a rozvoj,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. „A jsem moc rád, že jsme v tom našli partnery v Městu Jihlava a Kraji Vysočina,“ upozorňuje.
Filmový program bude probíhat plnohodnotně po celou dobu festivalu – každý den se tak publikum může těšit na slavnostní premiéry nebo na debaty s tvůrci a tvůrkyněmi po filmu. „Filmy uvedeme obvykle dvakrát. Divácky nejatraktivnější až čtyřikrát. Věříme, že se tak do kina na film se dostane pohodlně každý,“ vysvětluje Hovorka a dodává, že na koncepci prodloužení festival pracuje poslední dva roky. „Navazujeme na loňský nový systém online rezervací, který pomohl pohyb na festivalu zpříjemnit. Ten byl prvním krokem k prodloužení,“ uvádí Hovorka.
Akreditace i samostatné vstupenky
Jakou akreditaci si pořídit? V nabídce jsou akreditace na celých deset dní festivalu nebo na jeho první či druhou polovinu.
První polovina přinese Ji.hlavu dětem a program pro nejmenší, druhá pak Ji.hlavu Vibes, která nabídne program dospívajícím. Inspirační fórum bude rozloženo do obou víkendů a navíc chystá pro návštěvníky a návštěvnice tři bloky, během kterých budou mít možnost ve skupinách diskutovat v rámci „participativního shromáždění“ o tématech Inspiračního fóra.
Stále bude také možné zakoupit si i vstupenky a přijít třeba jen na jednu projekci nebo debatu. Podobně jako v loňském roce budou k dostání vždy na daný den ve festivalovém centru na Masarykově náměstí.
Program pro filmové profesionály a profesionálky nebo třeba Etická konference bude probíhat od úterý do pátku, takže o víkendech se ubytovací kapacity uvolní pro návštěvníky a návštěvnice. Na loňskou Ji.hlavu se akreditovalo 5 320 lidí, z toho 1 200 bylo právě filmových profesionálů a profesionálek.
Hledá se nejlepší dokumentární kniha!
Cenu o nejlepší dokumentární knihu vyhlásí Ji.hlava i letos. Ještě do 15. května je možné přihlašovat knihy do soutěže. Cílem soutěže je pomoci šířit povědomí o knižní dokumentární tvorbě a upozornit na výrazný, ale dosud opomíjený kulturní proud. Vítězná kniha bude vyhlášena na slavnostním zahájení 28. MFDF Ji.hlava a odměněna částkou 30 tisíc korun. Výtisky přihlášených titulů budou po soutěži zařazeny do knižního fondu Centra dokumentárních filmů v Jihlavě. Knihy je možné přihlašovat zde.
Jarní zvýhodněné akreditace na 28. MFDF Ji.hlava (25.10.–3.11. 2024) budou v prodeji do 30. června. Za akreditaci je možné zaplatit i více – a podpořit tak festival.
