09.10.2024 Osmadvacátá dokumentární Ji.hlava začíná za dva týdny. Program nabídne více než tři sta filmů. Mimo jiné objevnou retrospektivu švýcarské filmařky AnneMarie Miéville a přehlídku oceňovaného tchajwanského režiséra Tsai Ming-lianga. Chybět nebude nový film Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře anebo portrét fotografky Marie Tomanové. Festivalu se zúčastní režisérka Kirsten Johnson, která pro Ji.hlavu natočila letošní festivalovou znělku, a dále režiséři Roberto Minervini, Albert Serra a Andrei Ujică. Diskusní platforma Inspirační fórum se bude věnovat tématům lesa, války, imunity, technologií a volného času. 28. MFDF Ji.hlava proběhne 25. října–3. listopadu – a poprvé potrvá deset dní.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne 340 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 129 ve světové, 23 v mezinárodní a 11 v evropské premiéře.
„Program Ji.hlavy ukazuje neobyčejnou sílu dokumentárního filmu. Dokumentaristé a dokumentaristky nahrazují doslovnost reality hravostí a původností svého myšlení. Ukazují svět, jak bychom ho sami viděli jen těžko – tedy pokud bychom jako oni nestrávili na daných místech dlouhé roky s kamerou,“ představuje letošní ročník ředitel festivalu Marek Hovorka. „Pro Ji.hlavu je od začátku důležitý dialog, takže samozřejmě i letos budou po mnoha projekcích následovat diskuse s tvůrci. Mám radost, že se diváci budou moci osobně setkat s mnohými filmaři a filmařkami, včetně Kirsten Johnson, Tsai Ming-lianga, Roberta Minerviniho, Andreie Ujicy nebo Alberta Serry.“
Znělka v režii Kirsten Johnson
Znělku letošního ročníku natočila americká dokumentaristka a kameramanka Kirsten Johnson. „Ve znělce si pohrává s kafkovskou proměnou na hranici života a smrti, snu a představy. Scénu z rodinného archivu posouvá do imaginativní roviny, která pokaždé umožňuje jiné čtení. Minutový film se stává básní, která nám uvízne v hlavě jako vzpomínka na vlastní dětství a jeho nekonečné fantazie,“ říká Hovorka. Kirsten Johnson, oceněná za svůj poslední snímek na festivalu Sundance Cenou poroty za inovativní přístup v dokumentárním filmu, bude mít v Ji.hlavě také svou Masterclass na téma filmových proměn mezi dvěma érami: celuloidu a digitálu.
Tsai Ming-liang
Dalším hostem letošní Ji.hlavy bude oceňovaný režisér, přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang. Hned sedm jeho snímků, a také Masterclass, nabídne sekce Pocta: Tsai Ming-liang. Na programu je jak klasický film Sbohem, Dragon Inn (2003), „dopis na rozloučenou“ s jedním kinem Tchaj-peji (film získal cenu kritiků na festivalu v Benátkách), tak pozdější snímek Kde (2022), jenž patří do série režisérových proslulých „walker“ filmů; hrdinou je tady pomalu kráčející buddhistický mnich. Jeho snímky na pomezí slow-cinema, konceptuálního umění a performance zpracovávají témata jako osamění, čas a paměť.
Tsai Ming-liangovu návštěvu finančně podpořilo Ministerstvo kultury Taiwanu a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze.
Roberto Minervini
Do Jihlavy přijede také Roberto Minervini, italský režisér žijící ve Spojených státech amerických. Na festivalu uvede jednak svůj nejnovější snímek Prokletí, zachycující americkou občanskou válku v roce 1862 (film letos v Cannes získal Cenu za režii v sekci Un certain regard), jednak svůj starší dokument Zastavit bušící srdce (2014) o silně věřící texaské rodině chovatelů koz. „Můj přístup se nezměnil. Pracuji s vypravěči a kolem nich stavím příběhy,“ přibližuje Minervini svůj pohled na režii, která je specifická prolínáním postupů dokumentárního a hraného filmu. Ji.hlavské publikum se s Minervinim, který bude mít na letošním festivalu také svou Masterclass, mohlo seznámit již v roce 2020 v sekci Pocta; kvůli covidové pandemii však tento ročník proběhl pouze online.
Andrei Ujică
Po třinácti letech se do Jihlavy vrací rumunský režisér Andrei Ujică, jehož snímek Vlastní životopis Nicolae Ceauşeska si v roce 2010 odvezl z festivalu ocenění za nejlepší film střední a východní Evropy. Tentokrát se ji.hlavské publikum může těšit na snímek Things We Said Today, představený premiérově před měsícem na festivalu v Benátkách. Jde o filmovou esej, která zkoumá, co z rozporuplné Ameriky 60. let je již minulostí a co je stále přítomné. Ujică je jedním z nejoriginálnějších tvůrců pracujících s archivními a found-footage filmy; svou metodu detailněji představí ve své Masterclass.
Albert Serra
Osobně svůj nový film Osamocená odpoledne představí v Ji.hlavě katalánský režisér a autor loňské festivalové znělky Albert Serra. Snímek o toreadorské hvězdě Andrésovi Rocu Reyovi, oceněný na filmovém festivalu v San Sebastianu hlavní cenou, je esteticky podmanivou sondou do světa koridy. Film zachycuje nejen přípravné rituály a honosné kostýmy, ale především slavného toreadora v akci s býkem. Explicitní zobrazení násilí páchaného v této kontroverzní tradiční zábavě klade otázku, kdo je původcem veškeré té brutality: jestli zvíře, anebo člověk.
Opus Bonum: Život v Bělorusku i psychiatrické léčebně
A jaký bude letos soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která prezentuje postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne 13 snímků.
Ve výběru je například polský film Rok v životě jedné země Tomasze Wolskiho, který se prostřednictvím méně známých archivních záběrů vrací do prosince 1981, kdy polská vláda v reakci na rostoucí vliv odborového hnutí Solidarita vyhlásila výjimečný stav. Do koláže stříhané s citem pro absurdno režisér nezařazuje jen dramatické střety protestujících s represivním aparátem, ale i skutečnost, že některé občany trápí víc prázdné regály obchodů než nesvoboda.
O nesvobodě pojednává i francouzský snímek Nejsem s tebou režisérské dvojice Olivier Dury a Marie-Violaine Brincard, který se odehrává na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Protagonisté a protagonistky filmu vedou dialogy a monology o svých snech a trápeních a tvůrci je zachycují nikoli jako nebezpečné pacienty, ale jako osobnosti s jedinečným vnitřním životem.
Mimo soutěž bude uveden desetihodinový filmový opus Odysseus běloruského režiséra Nikity Lavretského, který ukazuje tíhu každodenního života v současném Minsku.
Všechny snímky Opus Bonum najdete zde.
První světla: čerstvý dokumentární vítr
Soutěžní sekce První světla se vrací do festivalového programu a nabídne 11 filmů. „První světla vracíme do programu díky prodloužení festivalu. Sekce je určena prvním a druhým celovečerním filmům. Podle statistik jen třicet procent režisérů a režisérek pokračuje po svém debutu v natáčení filmů, což je strašně málo. Proto chceme nastupující filmařskou generaci podpořit a ukázat, s jakou růzností k filmu přistupují a jak dokumentární film oživují svou přímočarostí,“ říká Marek Hovorka.
V belgickém filmu Já + ty zachycuje dvojice režisérek Zohra Benhammou a Romy Mana čtyři roky v životě dvou sester, jejichž pouto se naruší poté, co se jedna z nich stane ortodoxní muslimkou.
Ve filmu Soudruzi a soudružky pak polská režisérka Joanna Janikowska pozoruje několik mladých členů italské komunistické strany a ukazuje novou tvář aktivismu.
Silné experimentálně je naladěný australský snímek My a noc režisérky Audrey Lam, jejíž hravý a poetický dokument se odehrává ve světě knihoven, v pomyslném vesmíru tvořeném uličkami, hřbety knih, písmeny, slovy a příběhy. Noc za nocí se do něj vydávají dvě cestovatelky; někdy se jejich kroky zkříží a ony setrvají v krátkém hovoru, jindy putují po trasách svých vlastních myšlenek a fantazií.
Všechny snímky sekce První světla najdete zde.
Česká radost: Americký sen i život v putinovském Rusku
Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos 21 filmů.
Světové premiéry se dočká například Reportáž psaná na benzínce režisérky Zory Čápové, která zachycuje nejen práci oceňované reportérky Ivany Svobodové, ale i její střet se světem tvůrců a konzumentů „alternativních médií“; ti samozřejmě aktérkou i celým jejím světem hluboce pohrdají. „Skrze observační metodu jsme chtěli novinářskou práci Ivany Svobodové zachytit maximálně autenticky v její hektičnosti, nevyzpytatelnosti, náročnosti a zároveň rozporuplnosti, která se týká jak jí samé, tak společnosti, o které – a pro kterou – píše,“ říká o filmu Zora Čápová.
Svět mezi námi filmařky Marie Dvořákové sleduje „americký sen“ české fotografky Marie Tomanové žijící v New Yorku. „Ve filmu jsem se snažila zachytit ten dramatický zvrat od téměř umělecké bezvýznamnosti k prvnímu velkému úspěchu, který však stále ještě nemusí být definitivní. To vše v kontextu newyorského prostředí, daleko od domova. Náš dokument tak přináší svědectví o okamžicích, které formují dráhu mladých umělců; se všemi nejistotami a překážkami, které musejí na cestě za svým snem překonat,“ říká režisérka. Film bude uveden rovněž v sekci První světla, která představuje výrazné dokumentární debuty roku.
Snímek Les polské dokumentaristky Lidie Dudy zachycuje idylický život mladé rodiny ve starém domě u Bělověžského pralesa na východě Polska. Nejstarší les Evropy je pro ně a jejich tři děti útočištěm, kde se ale začnou kromě zvířat najednou objevovat i lidé: uprchlíci, kteří nejsou vítáni ani v Bělorusku, ani v Polsku. Zmatení, hladoví, zranění. Rodina zvyklá ochraňovat všechny živé tvory bere jako svou povinnost, že jim pomůže. I když tím riskují, že ztratí ráj, který si vytvořili.
Také nový snímek Štěstí a dobro všem režiséra Filipa Remundy reflektuje aktuální světové dění. Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije pod hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jemuž ochotně sloužili, zapřisáhlý patriot z Novosibirsku postupně mění názor na putinovské Rusko a jeho vizi obnovení sovětského impéria. „Vitalij se svobody bojí. Stejně jako miliony spoluobčanů podlehl i on beznaději, kterou přinesla divoká devadesátá léta, a frustrace jej dovedla k radikalizaci. Vitalijův příběh je připomínkou toho, jak moc mohou životní podmínky a politické okolnosti ovlivnit naše vnímání světa a naši budoucnost. I když se nám některé příběhy mohou zdát vzdálené, jejich podstata je často blíž, než si myslíme. Před dokončením filmu Rusko zaútočilo na území Ukrajiny, což dalo příběhu ještě tragičtější vyznění,” říká Filip Remunda o filmu, který natáčel na Sibiři mezi roky 2016 a 2023. Film bude uveden také v sekci Opus Bonum.
Tématu války na Ukrajině se věnuje interaktivní snímek Křehký domov, který pomocí virtuální reality zavede diváky ve vlastním bytě rovnou doprostřed válečného konfliktu. Tvůrčí česko-ukrajinské duo Ondřej Moravec a Victoria Lopukhina uvedli snímek na benátském festivalu v sekci Venice Immersive; odtud jejich falešný obývák, kde si návštěvníci a návštěvnice budou moci snímek „odžít“, putuje do Jihlavy. „Je pro mě důležité téma války na Ukrajině stále připomínat. Vidím lidi kolem sebe, jak jsou unavení ze zpráv, že se to nehýbe k dobrému konci. A cítím z toho tíseň. Proto jsme vytvořili projekt, který se netýká jenom války na Ukrajině, ale obecně toho, co pro nás všechny znamená domov,“ říká Ondřej Moravec.
Snímek Dajori tvůrčí dvojice Martin Páv a Nicolas Kourek sleduje příběh Romky Marie Hučkové, která se snaží vymanit ze začarovaného kruhu chudoby a vytvořit nový domov pro sebe a devět dětí své sestry. Film zachycuje každodenní výzvy a radosti, které přináší mateřství, a klade otázku, zda láska dokáže překonat systémové překážky.
Premiéry se dočká i Jan Merta – Modrý lišák režiséra Tomáše Merty. Film sleduje významného českého malíře Jana Mertu během příprav výstavy a odhaluje nejen jeho tvůrčí proces, ale také každodenní život. „To je umění, nebo se to může vyhodit?“ ptá se například jeho partnerka ve filmu.
O jiném českém malíři pojednává Džungle Placht režisérky Alice Růžičkové. Otto Placht dělí svůj život mezi Prahu a Peru, a film zkoumá nejen jeho živelnou uměleckou tvorbu, ale také jeho osobní život. „Otto je pro mě nejen malířem obrazů, ale také malířem slov – při jeho barvitém líčení mi rozkvétají před očima situace, používá expresi imaginativně i ve slovech, nejen při výběru barev a motivů. Je to básník a nesmírně otevřený člověk, pochybující a bezelstný. Jen takovým džungle neubližuje,“ říká Alice Růžičková.
Všechny filmy České radosti najdete zde.
Svědectví: kolibříci i krvavé boje v Indonésii
Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne 15 filmů. Věnují se tématům dekolonizace, postavení žen, ale i klimatickým změnám nebo podmínkám práce. A nechybějí ani dokumenty o zvířatech.
Do světa obchodu s kostmi dinosaurů nechá nahlédnout americký snímek Kosti režiséra Jeremyho Xida. Dobrodružný dokument mapuje výnosný obchod s fosiliemi, včetně toho nelegálního, během kterého pytláci neváhají prodat do soukromých rukou naprosto cokoli.
Příběh ženy, která se v Los Angeles stará o zraněné kolibříky, přinese australský snímek Každá drobnost režisérky Sally Aitken. Film rozplétá vizuálně podmanivý, magický příběh o lásce, křehkosti a uzdravení.
Jihokorejský filmař In-Soo Radstake osobně v Ji.hlavě představí film Jak prodat koloniální válku, ve které se vrací do roku 1945, kdy vyhlásila Indonésie nezávislost. Nizozemsko se ale jedné ze svých nejvýnosnějších kolonií nehodlalo vzdát a do země vyslalo tisíce vojáků. Následovaly čtyři roky krvavých bojů, které si vyžádaly mnoho obětí. Nizozemská vláda následně zapojila všechny nástroje cenzury a propagandy, aby nezákonnou válku ospravedlnila jako humanitární misi.
Všechny snímky ze sekce Svědectví najdete zde.
Fascinace: AI a nelegální těžba vzácných kovů
Ji.hlava každoročně mapuje také invenční způsoby ztvárňování reality v experimentálních dokumentech. V nejstarším českém festivalovém programu soustředěném na experimentální filmy Ji.hlava letos uvede 24 filmů.
Sekcí Fascinace se line výrazná dystopická linka – a to jak v tématech, tak v obraznosti. „Toto zaujetí není nové, ale je překvapivé, jak často je letos uvažování o budoucnosti hlavní tvůrčí silou. Ve filmech se propojují environmentální, vědecké, sociální i humanitární pohledy,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková a upozorňuje například na francouzský snímek Kroniky temného slunce umělkyně Gwenoly Wagon, v němž lidé musí odstínit nesnesitelný sluneční žár, který mění zemi v neobyvatelnou poušť. „Film zapojuje umělou inteligenci do příběhu jako aktéra a zároveň ji využívá při jeho vytváření,“ přibližuje Slováková.
Za zmínku stojí také Majáky slovinské umělkyně Jasminy Cibic. Film působivou výtvarnou formou s výraznou hudební složkou zvýznamňuje ženský hlas v utváření dnešní podoby světa a zdůrazňuje téma intelektuální autonomie a sebeurčení.
Snímek Bezvýznamná smítka prachu v tapiserii hvězd, jeden z filmů recyklujících převzaté obrazy, je kritickou úvahou nad nelegální těžbou vzácných kovů v krutých pracovních podmínkách.
Všechny snímky ze sekce Fascinace najdete zde.
Exprmntl.cz: pravidla styku i kosmický horor
Ji.hlava tradičně představí také nejzajímavější snímky českého experimentu. V sekci Fascinace: Exprmntl.cz bude k vidění 14 filmů.
„České experimenty jsou nápadité, přemýšlivé a imaginativní: od jemných osobních, intimních výpovědí, přes střihové koláže, sociálně-kritické eseje, až po stylizované výtvarné filmy,“ říká o české soutěži její dramaturgyně Andrea Slováková.
Ve světové premiéře bude uveden například snímek Polní lékař aneb Pravidla styku s místními e-dívkami tvůrčí dvojice Andran Abramjan a Jan Hofman. Film vznikl na základě básně Tomáše Čady „Tři ekonomické jednotky“, pojednávající o vysloužilci cizinecké legie, a noří se do proudu vědomí pilota dronu.
Franc Milec letos představí kosmický horor s názvem Ecopoiesis, který zkoumá hypotézu o možnosti vytvoření nového ekosystému z prvků a hmoty neživé přírody.
Filmový esej Jana Rouska Jak natáčet v Africe! pak pojednává o kinematografických způsobech dobývání afrického kontinentu. Využívá k tomu úryvků z dopisů, které si mezi Zlínem a Nairobi vyměňovali vedoucí filmové skupiny a cestovatelsko-filmařské duo Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka.
Všechny snímky sekce Fascinace: Exprmntl.cz najdete zde.
Retrospektiva Anne-Marie Miéville: vystoupit ze stínu
Osmadvacátá Ji.hlava má na programu také několik retrospektiv. Kromě objevné přehlídky filmů, které vznikly během období Slovenského štátu, velké retrospektivy tvorby Víta Klusáka a Filipa Remundy nebo předchůdce kinematografie tvořené AI, se festivalové publikum může těšit na zhruba desítku filmů švýcarské filmařky Anne-Marie Miéville; ta byla životní a tvůrčí partnerkou slavného JeanaLuka Godarda.
„V minulosti byla tvorba mnoha umělkyň reflektována zcela okrajově, a to i proto, že často žily s muži, kteří se věnovali stejnému uměleckému oboru. Tuto skutečnost pak média i kritika zužovaly do sousloví, že ‚byly múzami svých mužů‘. Naštěstí dnes žijeme v době, která umělkyním vrací rovnocennost v reflexi jejich díla a nahrazuje ‚inspiraci mistry‘ přemýšlením o uměleckém dialogu mezi rovnocennými partnery. Běla Kolářová už není jen ,manželkou‘ Jiřího Koláře a Lee Krasner je víc než jen ,životní partnerkou‘ Jacksona Pollocka. Právě v tomto kontextu jsme se rozhodli zaměřit na filmové dílo Anne-Marie Miéville, jejíž retrospektiva je objevná a uvedena vůbec poprvé v širším mezinárodním kontextu,“ říká Marek Hovorka.
Miéville se s Godardem poprvé potkala v roce 1970 ve švýcarském archivu Cinémathèque Suisse. V roce 1971 se sblížili a začali experimentovat především s médii videa a televize. Založili studio a produkční společnost Sonimage, a z této spolupráce se během dalších let zrodilo mnoho společných i samostatných děl. Ji.hlavský program nabídne například první film z produkce Sonimage, politický esej Tady a jinde (1976), který reflektuje neblahý účinek televize na kinematografii i společnost.
Nejnovějším titulem je pak autorčin krátkometrážní šestiminutový Suvenýr z Utopie (2006), abstraktní pohled do zákoutí „ve stavu zrodu“, do meziprostorů, kde se střetávají drobky uměleckých artefaktů, kde se mísí trojrozměrné modely, text, fotografie i barevné šmouhy. A za pomoci překvapivého střihu, občasných vpádů jazzové i klasické hudby či nečekaných zvuků dráždí diváckou představivost.
Krátká radost: O vítězi rozhodne online hlasování
Některé dokumenty z programu letošní Ji.hlavy je možné vidět už nyní! Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost, uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře, budou letos od 10. října do 3. listopadu exkluzivně dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 24. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi nebo vítězce Ceny publika DAFilms; vyhlášení proběhne během slavnostního zahájení letošního ročníku. Všichni hlasující diváci budou zařazeni do slosování o tři roční předplatné DAFilms.
„Krátká radost každoročně ukazuje, že i malý formát stačí na vyprávění velkých příběhů a zprostředkování velkých obrazů. Projekce filmů v opuštěných řeckých fabrikách a tunelech (S prázdnými domy můžeme nakládat, jak se nám zlíbí), indické vyprávění o narození dítěte ve vesnici, kde žijí pouze hluchoněmí (Když dítě zapláče...), výpověď o domácím násilí (Místo bez paměti) či putování laoským lesem (Práh lesa) – každý ten film nese výrazné téma a má jedinečný autorský styl. V krátkometrážní tvorbě byla letos patrná také tendence pracovat s již vytvořenými, staršími materiály a znovu je použít k aktuálním výpovědím,“ přibližuje výběr dramaturgyně Andrea Slováková.
Zkouška sirén: hudební dokumenty podle Pavla Klusáka
Sekce Zkouška sirén nabízí tradičně příběhy hudby a zvuku jako svědectví o silných tématech dnešního světa. Merrill Nisker, průkopnická queer-ikona a hudebnice známá jako Peaches, je hrdou hvězdou intimního dokumentu Peaches Goes Bananas. Čím je pro nás feminismus, gender, elektronická hudba a láska? Film je dílem Marie Losier, která soustředěně sledovala transgresivní praxi radikální popové osobnosti už ve filmu The Ballad of Genesis and Lady Jaye (2011).
Přímo do Tanzanie se vypravili polští filmaři, aby snímkem My jsme Singeli: Touha být nejrychlejší zachytili, jak žijí muzikanti v Evropě známí i díky labelu Nyege Nyege Tapes. Max Roach. Revoluce, černá hudba a bubny je pak bravurně vyprávěnou lekcí z nedávné historie afroamerické kultury: portrétem bubeníka, který vedle zásadní pozice v jazzu byl také nebojácným a nekompromisním aktivistou.
Těšit se lze i na půlnoční projekci koncertního filmu PNYC: Portishead – Roseland New York bristolské triphopové legendy se zpěvačkou Beth Gibbons. Sekci doplní klipový seminář Pavla Klusáka „Ženská práce“ navazující na jeho rozhlasový seriál o přelomových hudebnicích v emancipačním příběhu popkultury.
Hudba bude!
Hudební program letos společně kurátorují Pavel Klusák a Julia Pátá. I díky tomu představí Ji.hlava inspirativní a radikální osobnosti v širokém generačním rozptylu. Vystoupí nedávné debutantovo Fæ Bestia, Ida The Young, The Venktovka, THC Luna G nebo Mezi patry klid. Festival zároveň uvede speciální koncert Vladimíra Merty s motivem dylanovských inspirací; doplní ho přednáška Michala Bystrova o Bobu Dylanovi v 21. století. Mezi hosty ze světa jsou velké pojmy indie-rockové scény: perkusista a všestranný umělec Thor Harris (ex-Swans) a (rovněž americká) skupina Wooden Wand ve speciálním sólovém setu protagonisty. Literát a aktivista Fedor Gál (ročník 1945) je vokalistou jedinečného koncertu se skupinou Drť, kdy se jeho svědectví o režimech 20. a 21. století stává performancí na hraně slam poetry.
Podvečerní experimentální řada akcí nabídne řadu premiér. „Klid panuje vedle talíře“ Anny Hokešové a režisérky Kláry Vosecké je performancí s výzvou k hlubinnému naslouchání „pro mírně interaktivní publikum“. Trio Kyuubi pro improvizaci a „lo-fi world music“ je zcela novou platformou Vladivojny La Chia a jejích kolegyň. Petr Válek buduje svůj vesmír skrze elektronické nástroje vlastní konstrukce; poprvé se na festivalu zjeví Orloj snivců, vybudovaný Jaroslavem Kořánem z industriálního odpadu.
Koncertní program doplní několik diskusních panelů. Kompletní list účinkujících bude zveřejněn postupně na festivalovém webu. Veškeré koncerty, noční i denní, mají (což je novinka) společné místo konání: festivalový stan!
Inspirační fórum: mikrobiom či umění války
Inspirační fórum, tradiční součást ji.hlavského festivalu, nabídne program zaměřený na klíčová témata, která rezonují v oblasti digitálních technologií, ochrany přírody, zdraví i válečných konfliktů.
Na jaké hosty a hostky se těšit konkrétně? „Se sociologem Thorstenem Peetzem, profesorem na Univerzitě v Bambergu, budeme mluvit o digitalizaci našich intimních vztahů,“ přibližuje Tereza Swadoschová debatu, jak technologie navržené k „šetření času“ mění způsob navazování vztahů a jaké emocionální důsledky to přináší.
Na téma ochrany přírody se zaměří Juraj Lukáč, zakladatel slovenského lesoochranářského sdružení VLK. Lukáč se postavil proti tradičnímu lesnictví upřednostňujícímu ekonomické zájmy nad ekologickými, a jeho vystoupení nabídne inspiraci pro všechny, kdo se chtějí zapojit do ochrany životního prostředí. Podělí se o své bohaté zkušenosti z více než třicetiletého boje za zachování lesů a ukáže, jak může občanská iniciativa ovlivnit lesnickou politiku.
Zdraví a imunitu přiblíží Monika Cahová, uznávaná mikrobioložka z Institutu klinické a experimentální medicíny. Její přednáška na téma mikrobiomu, často nazývaného „nově objeveným orgánem“, poskytne aktuální vědecké poznatky o tom, jak mikrobiom ovlivňuje naše zdraví a přispívá k rozvoji některých nemocí. Cahová nabídne účastníkům praktické informace, jak rozpoznat mýty a marketingové triky kolem mikrobiomu a zároveň objasní, co nám o tomto fascinujícím fenoménu stále zůstává skryto.
Poslední z představovaných hostů, Ruwaida Kamal Amer, novinářka a filmařka z Gazy, přinese unikátní vhled do života žen v oblastech válečných konfliktů. Ruwaida, která za svou práci získala mezinárodní ocenění, bude sdílet osobní příběhy žen z Gazy, jejichž životy válka obrátila naruby. Její vystoupení nabídne intimní pohled na to, jak válka ovlivňuje rodiny, komunity a identitu žen – a jakým výzvám musejí čelit každodenně v podmínkách blokády.
28. MFDF Ji.hlava potrvá poprvé deset dní (25. 10.—3. 11. 2024). Akreditaci je možné si pořídit na šest či deset dní (Ji.hlava fyzicky + Ji.hlava on-line).
18.09.2024 České a slovenské novinky představil na první programové tiskové konferenci 28. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Festival zahájí očekávaná světová premiéra časosběrného portrétu Zuzany Čaputové Prezidentka v režii Marka Šulíka. Diváci a divačky se mohou těšit i na doku-komedii Petera Kerekese o italské věštkyni Je to ve hvězdách nebo dokumentární thriller Válečný zpravodaj z cest zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína. Ji.hlava také po dvaceti letech uvede obnovenou premiéru filmu Český sen, který je součástí obsáhlé retrospektivy Víta Klusáka a Filipa Remundy. Unikátní vhled na válečné období na Slovensku nabídne retrospektiva Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu. Inspirační fórum se zaměří na les, válku, imunitu i technologie a volný čas. MFDF Ji.hlava letos poprvé potrvá deset dní (25. října–3. listopadu).
Osmadvacátý ročník dokumentární Ji.hlavy začíná za pět týdnů. Festivalový program nabídne nové dokumenty z Česka i ze zahraničí, autorské retrospektivy, to nejlepší z filmového experimentu i řadu nesoutěžních programových sekcí. Festival tradičně doprovodí program pro děti a teenagerstvo, divadla, koncerty nebo rozhovory s českými spisovateli a spisovatelkami. Zvýhodněné akreditace na festival jsou v prodeji do 20. září, lidé nad 65 let mají poprvé akreditaci zdarma.
„Komedie, thriller i politické drama jsou mezi prvními představenými dokumentárními filmy z letošního nabitého programu 28. Ji.hlavy. Prodloužení festivalu ze šesti na deset dnů přináší mnohem více komfortu ve všech typech ubytování a umožní nám všechny soutěžní a vybrané nesoutěžní filmy uvést dvakrát až třikrát. Věříme, že již první programové novinky ukazují, že letošní program bude skutečně výjimečný,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.
Čemu čelí ženy na klíčových pozicích?
Zahajovacím filmem festivalu bude snímek Prezidentka slovenského režiséra Marka Šulíka.
„Film je vzácný nejen tím, jak blízký přístup měl Marek Šulík ke slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, ale i tím, že je zároveň univerzálním svědectvím o současném světě. V době, kdy se americkou prezidentkou možná stane žena, získává snímek další rozměr a ukazuje, že slovenská společnost je asi ještě víc rozdělená než ta americká. Zblízka zde vidíme, čemu čelí ženy na klíčových pozicích systému ovládaném stále především muži. Navzdory všemu je ale snímek především povzbuzením k vlastní integritě a víru v hodnoty,“ uvedl k zahajovacímu filmu Marek Hovorka.
Časosběrný dokument zachycuje pět let Zuzany Čaputové ve funkci slovenské prezidentky. Intimní filmový portrét přibližuje Čaputovou nejen jako prezidentku, ale i jako (ne)obyčejnou ženu, která dostává do svých rukou zemi v krizi a stává se symbolem naděje. Filmový štáb ji natáčel i v situacích, kam jiné kamery nemohly. Zachytil nejen setkání se světovými vůdci, ale i osobní dramata a dilemata. „My politici musíme mít moc nad svými emocemi. Musíme mít pod kontrolou svoje myšlenky, protože tak, jak myslíme, takovými se stáváme. A my se teď především musíme stát lepšími lidmi,“ shrnuje ve filmu svůj přístup Zuzana Čaputová.
„Pro mě má film hodnotu na více úrovních. Osobní, historickou, politickou, občanskou... Ale ta nejdůležitější je v současné době spojena se Slovenskem. Věřím, že příběh, který vypráví, může mít katarzní hodnotu pro mnoho lidí, kteří jsou frustrováni dramatickou proměnou politické kultury a váhají, zda má slušnost v životě smysl,“ říká režisér filmu Marek Šulík. Po světové premiéře na MFDF Ji.hlava (v sekci Opus Bonum) uvede snímek do české kinodistribuce společnost Aerofilms (14.11.).
Svůj nový film v Ji.hlavě uvede také slovenský režisér Peter Kerekes. Dokumentární komedie Je to ve hvězdách, která byla na začátku září představena na MFF v Benátkách, nechá diváky a divačky nahlédnout do světa astrologie a víry v sílu hvězd. Hrdinkou je slavná neapolská věštkyně Luciana, podle které člověk může změnit svůj osud, pokud v den narozenin vyrazí na výlet do hvězdami určené dané destinace. Snímek otevírá témata pomíjivosti i trapnosti a ukazuje, že nikdy není pozdě hledat lásku. „Mým cílem bylo spojit filmový dojem hraného filmu se schopností zachytit skutečné emoce skutečných lidí. Navíc jsem chtěl zdůraznit význam náhody, která v tomto filmu hraje významnou roli,“ říká k filmu Peter Kerekes. Film krátce po české premiéře na MFDF Ji.hlava uvede do kin Artcam Films (7.11.).
O hledání budoucnosti
O hledání lepší budoucnosti je i snímek Fakír režiséra Romana Ďuriše. Filmový debut vypráví o romském mladíkovi Daliborovi, který uniká do světa putovního cirkusu, aby se vyrovnal s minulými i přítomnými rodinnými traumaty a vybojoval pro sebe a své blízké lepší budoucnost. „Nejvíce mě na něm zaujalo jeho chování, směs laskavosti a dětské naivity kontrastující s předstíranou chlapeckou drsností. Navzdory všem traumatům nezahořkl, ale našel si svůj specifický způsob, jak se s bolestí vyrovnat,“ říká o „fakírovi“ režisér.
Na kopec na okraji Bratislavy pak pozve ji.hlavské publikum film Vtáčnik Evy Križkové. Stejnojmenný kopec před několika desítkami let zdobily vinice a lesy, dnes ho však jeřáby a bagry developerských firem mění k nepoznání. Osobní dokument vyprávěný z lidské i ptačí perspektivy skládá nestrannou mozaiku rozmanitých výpovědí a představ o tom, jak by měl život na takovém místě vypadat.
Ponor do dětství skrze předměty v rodném domě pak v svém krátkometrážním filmu keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von zachytila filmařka Nora Štrbová. Filmy budou uvedeny v sekci Česká radost.
I hrozné věci mají být vidět
V České radosti bude uveden i snímek Válečný zpravodaj režisérské dvojice Benjamin Tuček a David Čálek. Dokument přináší pohled na život a práci válečného zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína, zachycuje širší pohled na současný konflikt na Ukrajině. „Snažím se všechno popsat, reportuji, fotografuji a publikuji i hrozné věci, protože si myslím, že lidi mají vidět, že válka není nic příjemného, nic hezkého, není to žádné dobrodružství pro kluky," říká Dorazín. Snímek upozorňuje na kontext války, na význam válečné žurnalistiky, ale především vypráví příběhy lidí, které válka přímo zasahuje. „Můj děda Jaroslav bojoval za naší okupovanou zemi od roku 1941 jako stíhač RAF. Někdejší Hitlerův spojenec Stalin se nám nyní zjevil v podobě Vladimíra Putina. Je třeba i dnes válce aktivně a osobně bránit a zastávat se jejích obětí,” říká k filmu David Čálek. „Překvapilo mě prolínání profesí novináře a humanitárního pracovníka v osobě našeho hrdiny. Jeho nasazení a pomoc potřebným,“ dodává Benjamin Tuček. Do kin vstupuje film v distribuci Aerofilms (31.10.).
Máme svoj film!
Na aktuální slovenská témata pak navazuje retrospektiva s názvem Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu, která představí bezmála pětadvacet filmů z období Slovenského státu, z let 1939–1947. „Kinematografie slovenského státu je na Slovensku poměrně zmapovaná – i proto, že objem filmů není velký, ale málokdy je předmětem kritické sebereflexe. Souvisí to jak s naším stále neprojednaným vztahem k válečné slovenské státnosti, tak s nedostatečným distancováním naší současné státnosti od fašistického obsahu té první,“ říká slovenská filmová historička a dramaturgyně sekce Petra Hanáková. Uvedené filmy doplní ukázky z filmového týdeníku Nástup, který vznikl koncem roku 1938. Ve skladbě týdeníku, který z větší části přebíral německou propagandu, tvořila velkou část domácího materiálu politika – legitimizace státnosti, jejích představitelů a institucí, zapojení státu do války a její zdůvodnění. „Většina spotů v týdeníku Nástup byla ‚na míru režimu', ale je zde i několik problematických, u nichž dnes zvažujeme jejich možný disidentský podtext,“ popisuje Hanáková, která téma zpracovala také v knize s názvem Máme svoj film! Slovenská filmová kultúra a propaganda 1939–1945 (Slovenský filmový ústav, 2024).
Vít Klusák a Filip Remunda v úprku
Do minulosti vezme návštěvníky a návštěvnice Ji.hlavy i retrospektiva a názvem Průhledné bytosti: Vít Klusák a Filip Remunda. Na programu jsou téměř dvě desítky filmů, včetně oceňovaného Českého snu (2024) o „hypermarketu, který nebyl“, od jehož premiéry letos uplynulo dvacet let. „Autorský přístup Víta Klusáka a Filipa Remundy změnil naše vnímání dokumentárního filmu. Svými intervencemi do reality, prací s absurditou a svou touhou podstatným způsobem reflektovat nejaktuálnější společenská témata, strhli pozornost diváků i médií k dokumentární kinematografii. Český sen právem patří k nejvýznamnějším českým dokumentárním filmům vůbec,“ říká Marek Hovorka a upozorňuje i na další filmy, které retrospektiva nabídne: Pára nad řekou (2015), Matrix AB (2015), Svět podle Daliborka (2017), nebo třeba Setkat se s filmem (2006), který vznikl u příležitosti desátého ročníku MFDF Ji.hlava. Nebude chybět ani muzikálová znělka, kterou pro osmý ročník festivalu natočil Vít Klusák. „U příležitosti dvaceti let od prvního uvedení Českého snu jsme připravili digitálně remasterovanou verzi našeho prvního celovečerního filmu. Tato verze bude mít premiéru v Jihlavě a po festivalu se Český sen vydá do kin. Jsem rád, že letos v Jihlavě uvedeme pár filmů z těch jedenadvaceti let naší práce v rámci festivalového programu,“ říká k retrospektivě Filip Remunda. „Úprk životních okolností už nám málokdy dovolí se s kolegou a kamarádem Filipem vidět jen tak a dokonce zavzpomínat na naše starší společné filmy, o to víc mě potěšilo pozvání Ji.hlavy,“ dodává Vít Klusák.
Nixon, kolonizace a mamba
Ji.hlava tradičně představuje i to nejzajímavější ze zahraničního filmu. Letos nabídne třeba snímek Dahomey oceňované francouzsko-senegalské filmařky Mati Diop, který se věnuje návratu pokladu někdejšího dahomejského království z Francie do místa původu. Poklad, konkrétně 26 artefaktů ukořistěných roku 1892, Francie vrátila Beninu v roce 2021. Diop, která ve svých filmech bojuje proti stereotypnímu pohledu na Afriku, za film získala Zlatého medvěda na Berlinale.
Francouzský snímek Dokumerica je originálním ohlédnutím za rozmáchlým fotografickým projektem, který měl v 70. letech minulého století zdokumentovat, jak se (ne)daří naplňovat americký sen. První celovečerní film Pierra-Françoise Dideka zachycuje práci stovky fotografů a fotografek, kteří pět let křižovali Spojené státy a fotili velká a malá města, venkov, hory i pláže. Na téměř osmdesáti tisících snímcích zachytili i jeho zničující dopad na kvalitu vody, vzduchu a mezilidských vztahů.
Americký dobrodružný dokument Obrazy o českém manželském páru a jejich expedici za jedovatými hady pak v Ji.hlavě představí jeho režisér Rhett Cutrell. Matěj a Zuzana seznamují veřejnost s živočichy, kteří u lidí nemají nejlepší pověst. Mezi ně se řadí i mamby, jeden z nejjedovatějších rodu hadů, za nimiž se manželé vydávají do afrického Toga. Film je nejen svědectvím toho, jak lze vytvářet aktuální osvětový video obsah z oblasti zoologie, ale především vyzdvihuje autenticitu jedné cesty přírodou, partnerstvím a životem.
Archeologie umělé inteligence
Retrospektiva Výpočetní film mapuje pole archeologie umělé inteligence. Vybírá díla, která pracovala se způsoby myšlení, které v současnosti vidíme ve fungování nástrojů umělých inteligencí, a s procesy výpočtů či předem určených a vypočítaných vztahů mezi obrazovými a zvukovými složkami. „Naše spolužití s umělými inteligencemi vychází nejen z rozvoje technologií, ale navazuje také na způsoby myšlení, které nám umožňují rozumět vztahům mezi různými typy vjemů, například mezi zvuky, rytmem, barvami či tvary. ‚Překlady' zvuků do obrazů, barev do rytmu, tvarů do zvuků probíhají v umění pohyblivého obrazu již sto let a je to fascinující oblast tvorby i zkoumání,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková. Na programu jsou průkopnické filmy, které byly vytvořené na počítači s děrovacími štítky – například animace Lilian Schwartz, průzkumnice počítačové tvorby v 60. a 70. letech. „Archeologii výpočetního myšlení zahájíme již ve 20. letech minulého století, kdy se avantgardní tvůrci, díky měření délky filmových pásů a uspořádání obrazových prvků, snažili evokovat rytmus i melodii. Zkoumání různých podob zapojení počítačů a dalších přístrojů do tvorby filmu bylo objevné například v tvorbě Steiny a Woodyho Vasulkových,“ dodává Slováková.
Virtuální realita bude hledat přeživší holocoustu
Sekce tvorby ve virtuální realitě představí nejnovější díla, která zobrazují reálné příběhy či postavy a vytváří tak imerzivní dokumentární zážitky. Nejstarší VR sekce na českých filmových festivalech již podesáté uvede několik interaktivních instalací a také otevře VR kino, v němž se uvádí 360° lineární filmy. „Každý rok v této sekci vidíme, kam se vyvíjí interaktivní i prostorové dokumentární filmy, které usilují o vtažení publika přímo do dění, příběhů či emocionálního světa současných i minulých událostí. Letos můžete vstoupit třeba do každodennosti tří libanonských chlapců (Dreaming of Lebanon), anebo prozkoumat murály Banksyho na Ukrajině (Murals). Každý rok je také možné pozorovat, jak se vyvíjí způsob zobrazování i vyprávění v prostorových dílech a jaké estetické inovace autoři zkouší,“ říká dramaturgyně VR programu Andrea Slováková.
V díle Věční chodci korejské tvůrkyně Hayoun Kwon se diváci a divačky vydají na cestu s různými skupinami poutníků a poutnic – od současných uprchlíků a uprchlic po dávná taoistická božstva. Německé dílo The Lost Time Christiana Zipfela sleduje přeživší holocaustu a jeho pátrání po rodinných příslušnících. Českým zástupcem v soutěži VR děl je Křehký domov Ondřeje Moravce a Victorii Lopukhiny, který vezme publikum do obýváku jedné ukrajinské rodiny během války. Motiv útěku rozvíjí i dílo Stínový čas tvůrčí dvojice Deniz Tortum a Sister Sylvester, kteří inovativně využívají postupy animace ve virtuální realitě a soustředí se na to, jak klimatická krize ovlivňuje migraci obyvatelstva.
Inspirační fórum pozve do lesa a nabídne volný čas
Les, imunita, válka, technologie a volný čas. To jsou témata letošního Inspiračního fóra, které je diskusní platformou ji.hlavského festivalu. Návštěvníci a návštěvnice se mohou těšit na padesátku hostů a hostek z domova i ze světa. Chybět mezi nimi nebude třeba britský*á environmentální filozof*ka Timothy Morton, britská feministická teoretička Helen Hester, mikmakská aktivistka Cheryl Maloney nebo indická expertka na mír Kirthi Jayakumar. „Inspirační fórum je místem, kde společně objevujeme, jak lépe žít,“ říká vedoucí fóra Tereza Swadoschová.
Umíme stále lelkovat?
První víkend se ponese ve znamení vztahu nových technologií a volného času. Může rozmach nových technologií pomoci mít méně práce a více volného času? Existuje způsob, jak se konečně zbavit domácích prací, které stále podléhají genderovému rozdělení? A umíme vůbec ještě „lelkovat“? Téma otevře slavný kanadsko-britský pár kritické teorie, ekonom a filozof Nick Srnicek a feministická teoretička Helen Hester, kteří letos vydali dlouho očekávanou knihu Až skončí práce (After Work, 2023), jež se věnuje vlivu technologií i genderového rozdělení v domácích pracích. Kniha se letos dočkala i českého překladu.
O dopadech technologií na duševní zdraví pak v Jihlavě bude, v rámci živého nahrávání populárního podcastu Studio N, diskutovat neurovědkyně a zakladatelka organizace Nevypusť duši Marie Hájek Salomonová a novinář Filip Titlbach.
Vzhůru do lesa!
V neděli pozve fórum návštěvníky a návštěvnice do lesa. „Lesy jsou nezbytné pro regulaci klimatu, zadržování vody i biodiverzitu. Jsou symbolem života, který musíme chránit,“ říká Swadoschová a dodává, že porozumění lesům je klíčové pro formulaci udržitelných strategií péče o životní prostředí. V rámci programu vystoupí například Jaromír Bláha, který se záchraně českých lesů věnuje už více než tři dekády. „Máme vlky, občas přijde medvěd, vrací se vydry. Bobři dokážou revitalizovat krajinu mnohem rychleji než inženýři. Bobr přesně ví, kde má postavit hráz, aby zadržel vodu v krajině,“ říká například. O duchovním významu lesů pro původní obyvatele Kanady promluví mikmakská aktivistka Cheryl Maloney.
Imunita a válka v novém světle
Druhý festivalový víkend nabídne imunitu. Hostem*kou k tématu bude oceňovaný*á britský*á environmentální filozof*ka Timothy Morton, který*á zkoumá klimatickou krizi z perspektivy zahrnující i náboženské a spirituální rozměry. „Je to peklo, ale ne konec světa,“ píše Morton ve své poslední knize Hell (2024), kterou v Ji.hlavě také představí. Filozof vědy Martin Zach pak přiblíží, jak se mění náš pohled na imunitu. Diskuse se bude věnovat i mikrobiomu, jeho roli ve zdraví a novým objevům v této oblasti.
Inspirační fórum uzavře téma války a to, jak moderní technologie i geopolitické změny přetvářejí válečné strategie. „Budeme se ptát, jak se dnes války vedou a jak ovlivňují bezpečnost na světové úrovni,“ říká Swadoschová. Filozof Pavel Barša, expert na technologie Jan Mazal a Eva Kušíková z Lékařů bez hranic přinesou pohled na technologický vývoj, moderní konflikty a jejich vliv na civilní obyvatelstvo. Feministická perspektiva Kirthi Jayakumar a Siri Aas Rustad vnese do debaty důležité otázky mírových procesů a role žen v konfliktech.
Letošní novinkou bude nový formát: tzv. Inspirační schůzování, které hned třikrát nabídne zájemcům a zájemkyním otevřený prostor pro společné přemýšlení a diskutování dosavadních témat, to vše pod vedením zkušených facilitátorů a facilitátorek z organizace NaZemi. „Nejde jen o to poslouchat odborníky – chceme, aby se návštěvníci a návštěvnice zapojili do dialogu a inspirovali se navzájem,“ uzavírá Swadoschová. Chystané workshopy pak nabídnou praktické zážitky a hlubší propojení s diskutovanými tématy.
Cena za nejlepší dokumentární knihu: 5 finalistů
Ji.hlava letos počtvrté udělí Cenu za nejlepší dokumentární knihu. Festival tradičně zkoumá dokumentární východiska nejen ve filmech, ale i v rozhlasové tvorbě, počítačových hrách, virtuální realitě nebo divadelních projektech. Dokumentární perspektivou nahlíží také na českou literaturu, která přispívá k reflexi doby i přemýšlení o minulosti.
Do užšího výběru vybrala porota tyto knihy:
Srdcovka (Štěpánka Jislová, Paseka, 2023)
Jestli mám zemřít, ať je to příběh (Yara Abu Aataya, Yasar Abu Ghosh, Lucie Alalu, Pavel Barša, Lamis Bartůšková Khalilová, Markéta Hrbková, Nadia Kotaishová, Tereza Langrová (ed.), Filip Outrata, Šádí Shanaáh, David Scharf, Prokop Singer, Utopia Libri, 2024)
Padesátka: Čím žijí ženy v období přechodu (Lenka Kapsová, Host, 2023)
Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií (Alice Koubová, Barbora Baronová, wo-men, 2023)
Náhradka: Každé dítě by mělo vyrůstat doma (Jana Plavec, Barbora Postránecká, Vyšehrad, 2023)
„Těchto pět různorodých knih jsme zvolili proto, že popisují důležité a opomíjené problémy současné společnosti. Všechny vynikají velkou autorskou odvahou. Spojuje je možnost čtenářstva podívat se někam, kam se normálně nepodívá. Zaplňují prázdná místa společenské a mediální pozornosti. Pro všechny také platí, že kvalitní textové zpracování nezaostává za tématem. A v neposlední řadě jejich formální kvality zprostředkovávají výrazný estetický prožitek. Výběr jedné vítězné knihy bude pro porotu velmi složitý,“ uvedla k výběru porota, ve které letos zasedla novinářka a moderátorka Linda Bartošová, redaktorka Magdalena Dušková, spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová, audio-dokumentaristka Brit Jensen a dokumentarista Štěpán Pech. Vítězná dokumentární kniha získá finanční odměnu 30 tisíc korun.
Srdcovka (Štěpánka Jislová, Paseka, 2023)
Hlavní hrdinka Štěpánka nás v komiksu provází svými intimními zkušenostmi od puberty po současnost, a přitom zkoumá nepsaná pravidla lásky a vztahů.
Jestli mám zemřít, ať je to příběh (Yara Abu Aataya, Yasar Abu Ghosh, Lucie Alalu, Pavel Barša, Lamis Bartůšková Khalilová, Markéta Hrbková, Nadia Kotaishová, Tereza Langrová (ed.), Filip Outrata, Šádí Shanaáh, David Scharf, Prokop Singer, Utopia Libri, 2024)
Sborník prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině zprostředkovává kontext povahy okupace.
Padesátka: Čím žijí ženy v období přechodu (Lenka Kapsová, Host, 2023)
Pečlivě sestavené úryvky z rozhovorů propojené osobními komentáři a autorčiným vyprávěním, se věnují opomíjenému tématu ženského přechodu.
Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií (Alice Koubová, Barbora Baronová, wo-men, 2023)
Čtrnáct rozhovorů s patnácti respondenty a respondentkami, v nichž se otevírají témata krize, sociální změny, systémových opor či strategií zvládání nenadálých událostí.
Náhradka: Každé dítě by mělo vyrůstat doma (Jana Plavec, Barbora Postránecká, Vyšehrad, 2023)
Jaké to je vyrůstat v dětském domově? Co dítě prožívá, když najde novou rodinu? A co všechno obnáší pěstounství či adopce?
28. MFDF Ji.hlava potrvá poprvé deset dní (25.10.—3.11. 2024), zvýhodněnou akreditaci na šest či deset dní (Ji.hlava fyzicky + Ji.hlava on-line) je možné zakoupit do 20. září.
06.09.2024 Osmadvacátá dokumentární Ji.hlava je skoro tady! Do jihlavských ulic dnes vyjel festivalový autobus, do regionu pak míří výstava o Ji.hlavě. „Rádi bychom, aby si festival užilo co nejvíce lidí z Jihlavy i celé Vysočiny,“ říká ředitel Marek Hovorka o letošním ročníku. Ten bude přístupnější nejen pro stávající místní publikum, ale třeba i pro seniory a seniorky nebo děti, kteří budou mít akreditaci zdarma.
Dnes poprvé vyjede do jihlavských ulic autobus 28. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Autobus nahradí tradiční trolejbus, který vozil obyvatele a obyvatelky Jihlavy i návštěvníky a návštěvnice v minulosti.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos prodlužuje z šesti na deset dní. Kromě celého týdne obsáhne i dva víkendy a nabídne návštěvníkům a návštěvnicím větší pohodlí – třeba díky většímu počtu filmových repríz, které zajistí více míst v kinosálech.
Ji.hlava chce být pro všechny
„Letošní festival bude díky prodloužení a třeba i většímu množství repríz mnohem přístupnější pro všechny. Už několik let budujeme program pro děti a letos ještě více rozvíjíme spolupráci s teenagery, kteří si chystají vlastní program. Chceme také ještě více zapojit seniory a seniorky nebo lidi se zdravotními postiženími,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.
Zvýšené kapacity kin chce festival využít k oslovení nejen místního publika, ale právě i skupin, které doposud mohly vnímat návštěvu festivalu jako složitou: od seniorů a seniorek až po lidi s hendikepem. Právě lidem starším 65 let a také osobám se zdravotním handicapem nabízí letos Ji.hlava festivalovou akreditaci zdarma. V nabídce bude také nový typ zvýhodněných balíčků vstupenek, díky kterým bude možné se na vybrané projekce dostat bez rezervace – a tedy snadněji.
O akreditaci je možné si zažádat přes web festivalu nebo osobně v Infocentru na jihlavském Masarykově náměstí, které bude otevřené od pátku 25.10. Akreditaci zde vyrobí na počkání a na místě také bude možné si rovnou zarezervovat místa na vybraný program.
Ji.hlava letos nabídne i projekce určené pro rodiče s dětmi nebo třeba pro lidi s citlivostí na světlo. „Rádi bychom, aby si festival užilo co nejvíce lidí z Jihlavy i celého regionu,“ říká Hovorka.
Ji.hlava vyrazí i mimo Jihlavu
Ji.hlava během září a října vyrazí nejen do ulic města, ale i do celého regionu. Aktivity Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava představí výstava, kterou budou moci vidět lidé na zámku ve Žďáru nad Sázavou (11.—22.9.), v kinech v Havlíčkově Brodě (11.—22.9.), Humpolci (23.9.—6.10.), Pelhřimově (23.9.—30.9.), Třešti (22.10.—3.11) nebo v univerzitním centru v Telči (7.10.—21.10.). Putovní projekt představí aktivity festivalu, včetně jeho historie a přiblíží i jeho atmosféru a význam. „Festival je s regionem Vysočina úzce spjatý a budeme rádi, když ho díky výstavě objeví i ti, kteří ho třeba dosud nenavštívili. Vážíme si toho, že festival pořádáme právě tady,“ říká Marek Hovorka. Výstavu budou moci zhlédnout i lidé přímo v Jihlavě – v City Parku Jihlava (30.9.—18.10.) nebo v Nemocnici Jihlava (19.10.—3.11.).
Ji.hlava dětem
Festival myslí i na děti a dospívající. Letos posedmé proběhne Ji.hlava dětem určená pro dětské návštěvníky a návštěvnice. Jejím letošním tématem je Všeho s mírou! „Podíváme se na přiměřenost, pestrost a vyváženost z různých směrů – od životosprávy a psychohygieny až po environmentální a sociální otázky. Vedle celodenního tematického programu plného workshopů a kulturních představení čeká na děti bohatá nabídka filmově-výchovných aktivit. Velkou radost máme z toho, že se povedlo rozšířit kapacitu populárních filmařských workshopů,“ říká dramaturg Ji.hlavy dětem a Ji.hlavy Vibes Václav Tintěra a dodává, že v nabídce je i program pro jihlavské školy. „Do 18. září mohou přihlásit své žactvo a studentstvo na některou z pestré nabídky neformálně vzdělávacích aktivit. Programy jsou určeny pro mateřské, základní i střední školy a účast v nich je bezplatná,“ upozorňuje Tintěra.
Ji.hlava dětem proběhne 25.—30. 10. ve Stříbrném domě na Masarykově náměstí, vstup je do 15 let zdarma. Herna se službou péče o děti v nepřítomnosti rodičů bude také zdarma – a k dispozici každý festivalový den.
Duševní zdraví mladých
Na dětský program naváže 30.10.—2.11. program pro dospívající a mladé dospělé. „Jeho myšlenkou je nabídnout mladým poznání i zábavu v rámci témat, která je opravdu zajímají. Program vznikl v dialogu s dospívajícími a v první řadě se v něm zaměříme na rozvíjení gramotnosti v oblasti duševního zdraví, které vnímáme jako základní předpoklad společenské udržitelnosti,“ uvádí Václav Tintěra. Mladí se mohou těšit na sérii workshopů (např. co dělat pro digitální wellbeing nebo jak vyzrát nad vnitřním kritikem) a na setkání s populárním influencery a influencerkami. Program Vibes je přístupný zdarma, pro lidi do 19 let je na ostatní festivalový program určená zvýhodněná akreditace Vibes.
Až do 27. září se mohou také zájemci a zájemkyně hlásit do projektu Sdílej psycho v .hlavě!, do soutěže krátkých filmů autorů a autorek do 19 let. Cílem je otevřít veřejnou debatu o duševním zdraví dospívajících, kteří budou ve svých filmech reflektovat své zkušenosti s duševní nepohodou. Pásmo vybraných filmů bude součástí ji.hlavského programu, doplní ho workshopy a debaty.
A nakonec výtvarná soutěž o akreditace!
Inspirační fórum vyhlašuje výtvarnou soutěž o akreditace na 28. MFDF Ji.hlava.
„Jak si představujete dobrý život? Vytvořte plakát Inspiračního fóra a ten nejoblíbenější získá akreditaci na festival a další ceny,” říká vedoucí Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. „Do připravené šablony navrhněte pro letošní Inspirační fórum jeho plakát. Stáhněte si nebo vyzvedněte šablonu plakátu a nakreslete nebo napište do ní, jak si představujete dobrý život. Plakát, který získá nejvíce lajků na sociálních sítích, vyhraje,” dodává Swadoschová. Technika je volná - od kreslení přes grafický design, koláž po báseň nebo jiný text. Šablony ke stažení: A4, A3, A1. Více informací zde.
Inspirační fórum je diskusní platforma MFDF Ji.hlava, která se každý rok zabývá čtyřmi klíčovými tématy současnosti. Zve desítky hostů a hostek z domova i ze zahraničí, kteří spolu s návštěvníky a návštěvnicemi o tématech diskutují. Letos přibude nový program takzvaných Inspiračních schůzování, ve kterém se budou zájemci a zájemkyně scházet bez hostů a hostek a společně přemýšlet pod vedením zkušených facilitátorů a facilitátorek z organizace NaZemi o libovolných tématech, která povedou k odpovědím na to, jak si představujeme dobrý život.
