Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
#57
#57

#57

režie: Joost Rekveld
originální název: #57
země: Nizozemsko
rok: 2018
délka filmu: 14 min.

synopse

Vizualizace funkčnosti vysokofrekvenčních oscilátorů kdysi používaných pro testování vojenských a zdravotnických sonarů se potkává s abstraktními ilustracemi diferenciálních rovnic čínského matematika a ve zviditelnění pomocí analogových výpočetních procesů vytváří subtilní exaktnost proměnlivých textur. 

"Technologie je deformující zrcadlo, jež nám ukazuje, jak lidé myslí a co dělají. Proto své dílo tvořím v dialogu se stroji, které sám vyvíjím, ve snaze zjistit, co nám říkají." J. Rekveld

biografie

Joost Rekveld (1970) svým video průřezem světem strojů rozdmýchává dialog mezi železně studenými kladkami, binárně řízenými programy a zdravou lidskou zvídavostí. Formou vertovovského dokumentu montuje touhu po poznání objektů z matic a šroubů skrze nářadí svého média. Prostřednictvím svých snímků dvousečně dynamizuje automatizovaný svět strojů skrze stylistickou manipulaci a zviditelňování diváka ve filmovém procesu.

více o filmu

režie: Joost Rekveld
producent: Joost Rekveld
kamera: Joost Rekveld
zvuk: Joost Rekveld

další filmy v sekci

Některé mraky se vzdalují
Vizuální ilustrace procesu pamatování, kdy mysl naváže na představu objektu přibližné obrazy vycházející z vnitřního uspořádání vzpomínajícího, které se tak stávají více odrazem jeho identity než otiskem reálných věcí a událostí. „Zajímá mě tvorba děl, která jsou sama o sobě zkušeností. Podle mě je nezbytné vtělit do umělecké tvorby smyslovost, smyslnost a empiričnost a apelovat na erotičnost umění.“ G. E. Veloso

Některé mraky se vzdalují

Gonzalo E. Veloso
Španělsko / 2017 / 6 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Vzdálenost
Autorka se vrací do maďarské vesnice na poslední návštěvu babičky a rozostřeností obrazů zdůrazňuje mentální vzdálenost, která je spjatá s fyzickým vzdálením, ale také s časovou prolukou od dětských dojmů a zážitků, na které tiše vzpomíná klidný komentář, jenž supluje mizející paměť stárnoucího těla. „Tento film vyvstal ze osobního prožitku v době, kdy mou babičku postihla ve věku 85ti let demence. Čím víc ztrácela paměť, tím víc jsem se snažila její vzpomínky uchránit.“ D. Zurbóová

Vzdálenost

Dorottya Zurbo
Maďarsko / 2017 / 8 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Tekutá krajina
Vycházeje z dvouleté studie a hromadění obrazů vytvářených nestejnorodými mokrými procesy vyvolávání 16mm filmu zkoumá autorka podoby vizuality materiální tekutosti, aby tak komponovala oslavu neviditelných mikro a makrostruktur, jejichž chiméry se obnažují v pohyblivých vzorech.„Často mě inspiruje krása chyb na analogových filmech a využívám nežádoucí analogový vizuální šum a obrazy, například prach či stopy po vodě, abych tvořila imaginární filmové krajiny.“ N. Wang
osobní program

Tekutá krajina

Nan Wang
Nizozemsko / 2017 / 12 min.
sekce: Fascinace
Středoevropská premiéra
Filozofie hororu (část I): Etymologie
Úvodní část sedmidílné adaptace vlivné stejnojmenné knihy amerického filozofa a teoretika umění Noëla Carrolla z r. 1990. V duchu kinematografické filozofie režiséři problematizují jednotlivé aspekty žánru, v tomto díle především pozici postav, lidského těla a typů pohledů na ně upíraných, a to i prostřednictvím zásahů přímo do těla filmu.   „Filozofie hororu: Symfonie filmové teorie je působivou meditací o teorii žánru, jejímž cílem je ukázat věčnou krásu umění filozofie a propojenosti populární kultury.“  B. Máté, P. Lichter      

Filozofie hororu (část I): Etymologie

Bori Máté, Péter Lichter
Maďarsko / 2019 / 7 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
V tomto údolí ke spočinutí stvořeném, vydechnu naposled…
Bloudění okrajem temnoty se zachytává na zrnitých předmětech a vytahuje ze tmy váhavé znaky hledaného útočiště. Jemnou prací se světlem autor kreslí jedinečné místo ponořené do ticha i nejistoty orientace na rubu konkrétních vyobrazení krajin a domů. „Tématem, které v mých dílech zkoumám jsou ‚cesty‘, ať už jsou to cesty fyzické, nebo metafyzické. Nepřímo se tak dotýkám osamění člověka a samoty míst.“ SJ. Ramir

V tomto údolí ke spočinutí stvořeném, vydechnu naposled…

SJ. Ramir
Nový Zéland, Austrálie / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Čas, proč o něm přemýšlíte?
Vzpomínky stařičkých lidí v pečovatelském ústavu zaznívají v přetržitých výpovědích doprovázených fotografiemi jich samých a jejich blízkých, míst a událostí, které v paměti zůstaly, ale efemérnost vzpomínek na ně zviditelňují zásahy malbou do obrazů zachycujících uplynulý čas. Belgická výtvarnice Charlotte Dunkerová (1987) ve svých filmech využívá malířské techniky a experimentuje s materiály citlivými na světlo. Tematizuje ticho jako příležitost k sebereflexi a proměnlivost pravdy v závislosti na kulturním kontextu. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její film Jupiter Lolopop (2014), v němž mozaikou 3 564 maleb nechává ožívat mikropříběhy všedních dní.„Na tvorbě tohoto díla se formou série workshopů podíleli obyvatelé pečovatelského ústavu. Hlavním tématem je zde po cit plynutí času, jenž navozují rodinné fotografie.“

Čas, proč o něm přemýšlíte?

Charlotte Dunker
Belgie / 2015 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Chvějící se obr
Pohled na krajinu amerického Jihozápadu, kde roste největší žijící organismus světa – kolonie osik stará šedesát tisíc let –, byl natáčen digitální kamerou přes otvory promítací cívky 16mm filmu, aby zviditelnil příznačný efekt projekce filmového materiálu, která rytmicky zvlňuje vzduch v prostoru před promítačkou. Patrick Tarrant (1969) pochází z australského Melbourne a působí jako pedagog na London South Bank University. Je autorem meditativních snímků čerpajících z atmosféry měst a městských periférií.„Nestandardním využitím 16mm projektoru deformuji třírozměrný prostor, abych tak donutil diváka k zamyšlení nad naší transformací z člověka, jenž se bojí přírodního světa, v člověka, který se bojí o něj.“

Chvějící se obr

Patrick Tarrant
Velká Británie / 2016 / 19 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Přemístění
Vratká soudržnost obrazu rozvracená digitálním rozkladem a překrytími zdůrazňuje ve výtvarně působivé skladbě nutnost promýšlet remediovaná dílčí sdělení k tématům nacionalismu či militarismu, neboť autor pracuje se záběry pálení palestinských polí židovskými osadníky či přísahy izraelských vojáků u jeruzalémské Zdi nářků.  „Mé filmy sledují modely přírody, krajiny a člověka tak, jak je vnímá kamera a lidská mysl, přičemž mou snahou je porozumět nezměrné intenzitě prožívání světa prostřednictvím elektronických médií.“ G. Silberstein

Přemístění

Guli Silberstein
Velká Británie / 2019 / 5 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
ani nicota není bez stínů
Film vzniklý bez kamery, vytvořený algoritmy naprogramovanými k práci s rytmem světla, prozkoumává topologii temného prostoru a zároveň divákovo vnímání vibrujícími světelnými kompozicemi, které díky tempu svého zjevování a zanikání zanechávají stopu v jeho mysli i po opuštění tmy promítacího sálu.Vizuální umělec Rainer Kohlberger (1982) pochází z Rakouska a žije v Berlíně. Vytváří experimentální filmy, instalace a videa s algoritmicky generovanými animacemi, kterými doplňuje živé performance. Obdržel cenu ZKM AppArtAward za umělecké inovace. Jeho díla zkoumají hranice divákova vnímání a hrají si s nedokonalostí a subjektivitou lidské percepce.„Ve svém filmu z „ničeho“ odhaluje neustálá pulzace pomocí algoritmů materiálnost ve stavu mezi bytím a nebytím, vždyť hmota je pouhá fluktuace vakua.“

ani nicota není bez stínů

Rainer Kohlberger
Rakousko, Německo / 2016 / 11 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Vůle
Meditativní evokace tzv. svíčkové revoluce v zimě let 2016/17 v Jižní Koreji. Hybridní mozaikou, kde jsou archivní i současné dokumentace narušovány zásahy do obrazu i performativními momenty, zobrazuje artefakty, situace a gesta nesoucí étos touhy po politické obměně.  "Pocit křehkosti tváří v tvář nepředstavitelné změně vedl výhradně k výpůjčkám citátů z doby minulé a budoucí." S. Kim, J. Cho  
osobní program

Vůle

Jenny Cho, Sungeun Kim
Jižní Korea / 2018 / 20 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Letištní plocha
Observace sopečného kráteru otevírá vyprá- vění v aluzích a náznacích, které budují prostor imaginárního města po vzoru metropole Brasilia uvnitř kapverdské sopky Fogo. Průmět urbanistického plánu vytváří svět možného příběhu, zatímco průzory modelu jsou procházkou geometrií místa, kde byla spočítána i rozlehlost mraků. Joana Pimenta (1986), původem portugalská filmařka, která žije a tvoří střídavě v USA a Brazílii. Ve svých filmech a videoinstalacích používá postupy vizuální antropologie. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její filmový debut Obrazce vyleptané do čepele mízou z banánovníku (2014), ve kterém ze smyšlených vzpomínek sestavuje snovou korespondenci mezi souostrovím Madeira a bývalou portugalskou kolonií Mosambik.„Ocitla jsem se tam jako cestovatelka časem, archeoložka prostoru, snažící se navrátit troskám a mementům původní exotičnost.“

Letištní plocha

Joana Pimenta
Portugalsko, Spojené státy, Brazílie / 2016 / 14 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
1/8
Název označuje poměr ostrosti lidského zraku oproti jestřábímu. Deformace a neostrost zobrazení, závislé na hustotě fotoreceptorů, zastírají konkrétnost. Aluze na mýtus o Ikarovi tematizuje vzdálenost a jasnost vyhodnocení výhledu, precizně rytmizované vyprávění rozvíjí motiv pohledu a pádu z výšky. „Tento film se zaměřuje na svět existující vně příběhu. Zničením ústředního příběhu člověka jsem chtěla objevit vše, co je z něj vyškrtnuté či lapené mimo něj.“ R. Hajamaová

1/8

Rei Hayama
Japonsko / 2017 / 13 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt