Aquarela

Akčně-popularizační válečná esej sleduje po několik měsíců kurdské bojovníky proti Islámskému státu v bezprostřední blízkosti nepřátelské linie. Informačně bohatý film staví na emocionálním zdvojení vizuálně uhrančivých záběrů z boje a jeho následků s provokativním, silně rétorickým autorovým komentářem.

Jörg Meuthen vypadá jako zdvořilý provinční politik. Důvěrný pohled do zákulisí jeho kandidatury do parlamentu za populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD), od vylepování plakátů přes agitaci v pivnicích až po proslovy před tisícovkami lidí, ilustruje znepokojivou schopnost demagogické rétoriky oslovit masy.

V létě roku 1938 přijel do Československa americký producent a režisér Herbert Kline, aby zdokumentoval tehdejší krizovou situaci v Evropě. V té době vrcholilo násilí v pohraničí, vyvolávané nacistickými bojůvkami, byť oficiální tzv. Runcimanova zpráva, ovlivněna berlínskou a sudetoněmeckou propagandou, popisovala útisk Němců. Snímek Krize sehrál podstatnou roli ve vyvrácení zkreslených argumentů. Štáb několik měsíců cestoval po Československu, zaznamenal soužití Čechů a Němců, natočil protistátní akce henleinovců, které měly jediný cíl, a to rozvrat demokratické republiky.  Film byl restaurován MoMA a The Film Foundation, za finanční podpory George Lucas Family Foundation. „V Habrové u českých hranic obnovují vojáci pořádek po nacistickém pogromu. Němečtí demokraté, Češi, katolíci a Židé byli vražděni v posteli a stříleni na ulici. Přitom zde tito lidé žili společně po staletí. Každý, kdo nebyl nacista, byl vytipován jako oběť.“ Z filmu Krize

Chorvatský dokumentarista Pavo Marinković vyhledal jednoho z nejvýznamějších režisérů pocházejících z jeho domoviny Lordana Zafranoviće v jeho současném dobrovolném exilu v Praze a natočil empatický portrét zaměřený hlavně na politickou kontroverzi, kterou vyvolal jeho snímek Okupace ve 26 obrazech. Sedmadvacátý obraz, který Marinković přimaloval k Zafranovićovu brutálnímu portrétu nacismu, vypovídá o jemnějším a méně viditelném násilí zrozeném z okupací, které sám režisér v 60. a 70. letech zakusil.

Sadismus obrazů-znaků vkrádajících se do naší paměti. Ilustrované lži a falešná morálka, zrozené ze zločinů politiky. Audiovizuální intelektuální deník JLG, kronika myšlení a dekonstrukce obrazů konfrontuje různé projevy ohrožení ducha, kultury, civilizace. Ejzenštejn, Hollywood, youtubeři džihádu. Válka začala.

Dokument věnovaný osobnosti papeže Františka. První papež pocházející z Latinské Ameriky ve filmu představuje své mnohdy pokrokové názory na chudobu, smrt, církevní skandály a další společenská témata. Snímek se zároveň vrací k osobnosti Františka z Assisi, jehož jméno papež přijal.

Protagonista nového dokumentu Víta Klusáka Daliborek žije se svou matkou a jejím přítelem, má mizernou práci a natáčí extrémní youtubeová videa. A také se hlásí k neonacismu. Jeho portrét podává groteskní zprávu o ponížených a frustrovaných vrstvách společnosti, z nichž se rodí extremismus.

Zatímco ikonický experimentální filmař Jonas Mekas líčí své zkušenosti z dětství v okupované Litvě, obraz mlčí nebo hovoří zastřeně. Válečné hrůzy nelze ukázat přímo, hlavní roli proto přebírá zvuková stopa, která Mekasův hlas nechává tříštit ve změti výbuchů, výstřelů a úryvků moderní klasické hudby.

Youtubeři mimo internet jsou vlastně také jenom lidé, alespoň tak nám je ukazuje snímek sledující po jeden rok pětici hvězd nového stylu. Nabízí vhled do rodinného zázemí, tvůrčí dílny i ideového podloží lidí, kteří jsou jedněmi z nejvlivnějších influencerů působících na současnou mladou generaci.

Minimalistický dokument se skládá hlavně z fotografií z rumunského maloměsta 30. a 40. let a úryvků z deníku židovského lékaře žijícího v Bukurešti. Popis hrůz rumunského fašismu a holokaustu se zrcadlí ve zdánlivě pokojných, stylizovaných fotografických výjevech života v blízkosti války.

Abrar Hussain strávil více než rok zkoumáním nejrůznějších aspektů svatyně Haram v Mekce. Přináší tak nevšední příběh místa natolik posvátného, že do něj mají nemuslimové navždy zapovězen vstup. Poprvé v dějinách se tak stáváme svědky fungování Haramu zevnitř z pohledu zaměstnanců chrámu na ploše jednoho dne.

Vřetena komentářů, fragmentů, vzorců válečné vřavy, bombardování, explozí a pohledy termovize na civilizační střet ve virtuální dimenzi audiovizuálních obrazů. Změť pohledů průmyslových kamer pozorovacích letounů, denních záznamů války i civilního provozu a lesních kontemplací. Naléhavý, intenzivní dokumentární esej o civilizačním prokletí bezstarostnosti, autorský komentář k únosu vlastní dcery a zneužívání dětí. Sova jako přicházející přízrak noci. Hypnotický, strnulý, zneklidňující pohled očí s chirurgicky přesným zacílením a nejasným významem. Mnohovýznamová férie pohledů posvěcující pošetilou moudrost a neprostupnost.