Aquarela

Akčně-popularizační válečná esej sleduje po několik měsíců kurdské bojovníky proti Islámskému státu v bezprostřední blízkosti nepřátelské linie. Informačně bohatý film staví na emocionálním zdvojení vizuálně uhrančivých záběrů z boje a jeho následků s provokativním, silně rétorickým autorovým komentářem.

Abrar Hussain strávil více než rok zkoumáním nejrůznějších aspektů svatyně Haram v Mekce. Přináší tak nevšední příběh místa natolik posvátného, že do něj mají nemuslimové navždy zapovězen vstup. Poprvé v dějinách se tak stáváme svědky fungování Haramu zevnitř z pohledu zaměstnanců chrámu na ploše jednoho dne.

Kronika virtuálního světa, proslulého německého dokumentaristy, nabízí mnohostranný pohled na spletitou krajinu internetu od jeho zrodu až po současnost. V sérii setkání s lidmi z různých koutů planety odhaluje, jak virtuální svět proniká a mění všechny aspekty fungování současné lidské kultury a společnosti.

Snímek o izraelsko-palestinském konfliktu, v němž autor nekompromisně kritizuje blokádu Gazy a snaží se v Izraelcích vyvolat pocit odpovědnosti za jejich činy. Za nástroj si zvolil předčítání tematicky souvisejících příběhů a poezie od spisovatelů, jako byli Albert Camus, Mahmoud Darwish, Yizhar Smilansky aj. 

Společně se svým otcem se mladý dokumentarista pokouší vžít do zkušeností své babičky, která přežila koncentrační tábor. Inscenované výjevy z deníku stírají hranici mezi svědectvím a konspirací a snaha o rekonstrukci událostí otevírá otázku, jestli tváří v tvář smrti může vůbec někdo zůstat hrdinou.

Snímek natočený ve stylu klasických observačních dokumentů nabízí pohled do zákulisí volební kampaně Emmanuela Macrona, dnes už francouzského prezidenta. Kamera však neostří pouze na politikovu nablýskanou fasádu, nýbrž hlavně na způsob, jakým za pomoci nejrůznějších poradců a spin doctorů vznikala.

Minimalistický dokument se skládá hlavně z fotografií z rumunského maloměsta 30. a 40. let a úryvků z deníku židovského lékaře žijícího v Bukurešti. Popis hrůz rumunského fašismu a holokaustu se zrcadlí ve zdánlivě pokojných, stylizovaných fotografických výjevech života v blízkosti války.

Konfrontační dialog mezi Wernerem Herzogem a posledním sovětským prezidentem je základem portrétu sestávajícího mimo jiné z řady archivních a ilustračních záběrů, na jejichž pozadí Herzogův hypnotický hlas reflektuje Gorbačovovu politickou dráhu, včetně éry perestrojky a glasnosti, až po její tragický konec.

Protagonista nového dokumentu Víta Klusáka Daliborek žije se svou matkou a jejím přítelem, má mizernou práci a natáčí extrémní youtubeová videa. A také se hlásí k neonacismu. Jeho portrét podává groteskní zprávu o ponížených a frustrovaných vrstvách společnosti, z nichž se rodí extremismus.

Snímek sestává z obrazů každodenního života amerických vojáků na základně v Afghánistánu, rozhovorů a roztřesených záběrů ruční kamery z pole. Kromě nepřikrášleného zobrazení devastujících účinků války odhaluje autor zákulisní scény z armádního života plného cynismu, šovinistického humoru i strachu a úzkosti. 

Dokument věnovaný osobnosti papeže Františka. První papež pocházející z Latinské Ameriky ve filmu představuje své mnohdy pokrokové názory na chudobu, smrt, církevní skandály a další společenská témata. Snímek se zároveň vrací k osobnosti Františka z Assisi, jehož jméno papež přijal.

V létě roku 1938 přijel do Československa americký producent a režisér Herbert Kline, aby zdokumentoval tehdejší krizovou situaci v Evropě. V té době vrcholilo násilí v pohraničí, vyvolávané nacistickými bojůvkami, byť oficiální tzv. Runcimanova zpráva, ovlivněna berlínskou a sudetoněmeckou propagandou, popisovala útisk Němců. Snímek Krize sehrál podstatnou roli ve vyvrácení zkreslených argumentů. Štáb několik měsíců cestoval po Československu, zaznamenal soužití Čechů a Němců, natočil protistátní akce henleinovců, které měly jediný cíl, a to rozvrat demokratické republiky.  Film byl restaurován MoMA a The Film Foundation, za finanční podpory George Lucas Family Foundation. „V Habrové u českých hranic obnovují vojáci pořádek po nacistickém pogromu. Němečtí demokraté, Češi, katolíci a Židé byli vražděni v posteli a stříleni na ulici. Přitom zde tito lidé žili společně po staletí. Každý, kdo nebyl nacista, byl vytipován jako oběť.“ Z filmu Krize