Balkánem nahoru a dolů s Adamem Ondrou

Profesor Josef Koutecký založil, vybudoval a institucionalizoval nejdříve v Československu a pak v Česku nový lékařský obor: dětskou onkologii. Byl šéfem kliniky, děkanem, prorektorem, vychoval nespočet dětských onkologů. Dokument ovšem není o profesorovi, ale o člověku, není o úspěších, ale o lásce a víře. A není o starci, ale o muži, který žije vzpřímeně.

Portrét jedenáctileté Rozárky, která se rozhodla, že už nebude jíst maso. Nesouhlasí s tím, že ve velkochovech je padesát procent zvířat zabíjeno bezdůvodně. Film tak skrze její příběh rozvíjí téma otevřenosti a ohleduplnosti vůči planetě a přírodě. Soucit, který je hlavním hybatelem Rozárčina rozhodnutí nejíst maso, se v rámci filmu přirozeně přenáší do širokého společenského kontextu, když se holčička rozhodne setkat se s kuchařkami z veganské restaurace Kuchařky bez domova.

Kdysi největší a nejlepší automobilka v bývalém Sovětském svazu, dnes finanční katastrofa. Ostřílený švédský manažer, který má znovu přinést zlaté časy. Setkávají se ve městě Toljatti, hluboko v srdci Ruska. Každý se svou představou o budoucnosti, ze které nechce ustoupit. Švéd v žigulíku je příběh o velkých plánech a ještě větší absurditě.

Antilopa Derbyho západní – největší antilopa světa žijící v senegalské savaně – je na pokraji vyhynutí. Její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů. Tým inženýrky Karolíny Brandlové dokázal něco nevídaného: v rezervaci Bandia, pár kilometrů od hlavního města, rozmnožil díky pečlivě řízenému chovu, za pomoci senegalských ochránců přírody a provozovatelů tamního safari, tuto antilopu z pouhých šesti zvířat na stádo čítající několik desítek jedinců. Druhý díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety.

Dokument o záchraně antilopy Derbyho. Její přežití se více než patnáct let snaží zajistit také tým lidí z České republiky. Proč snahy o ochranu exotické fauny často vycházejí od obyvatel Západu než ze strany lidí, kteří s ohroženými druhy sdílejí životní prostor?

Film spojuje osobní příběh známého herce Jana Potměšila s dějinnými událostmi roku 1989. Na vznik a průběh sametové revoluce měli velký vliv studenti a herci. Demonstrovali, stávkovali, ale hlavně se pokoušeli informovat i vzdálené regiony o tom, co se děje. Jeden z nich, Jan Potměšil, za tuto činnost zaplatil vysokou cenu – při návratu ze setkání s ostravskými horníky se vyboural v autě. Ostatní vyvázli bez úhony, on doživotně ochrnul. Silou vůle a pozitivním přístupem k životu se mu podařilo vrátit se nejen do běžného života, ale také ke své profesi. 

Odkud se berou xenofobní nálady a proč se jim právě v Čechách v poslední době tak dobře daří? Dokumentaristka Apolena Rychlíková se snaží na tuto otázku hledat odpověď v Brně, kam se 1. května 2015 sjeli čeští neonacisté v rámci celoevropské neonacistické a fašistické akce „Za čistou Evropu“.

Dokumentární film na aktuální politické téma přináší unikátní záběry ze života na tomto anektovaném území, kam mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Snímek je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Stejně jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krym stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe, složitě hledající svou identitu, jsou svým způsobem osamělými (polo)ostrovy v moři rozdělené společnosti. 

Film konfrontuje osudy dvou čerstvě narozených dětí, o které se jejich rodiče nemohli nebo nechtěli postarat.  Zatímco jedno je po porodu umístěno do rodiny přechodné pěstounky, druhé putuje do kojeneckého ústavu. Dokument zkoumá systém přerozdělování nechtěných novorozenců a zároveň se nevyhýbá vznášení kontroverzních otázek.

Je jedním z nejdéle sloužících psychiatrů a psychoterapeutů na světě. V osmdesáti letech stále aktivně pracuje na třech klinikách, píše čtený blog a vydává popularizující knižní bestselery. Jeho snem bylo stát se obvodním lékařem na Šumavě, místo toho skončil v blázinci. Stál za spoustou modrých knížek pro české disidenty. Jako jeden z prvních u nás se začal veřejně věnovat psychosomatické medicíně. Především je ale člověkem, který miluje lidi a svůj život dal do služby člověku ve všech jeho bizarních podobách.

Snímek o klientech s kombinovaným postižením, kteří studují praktickou školu v Jedličkově ústavu. Jde o střední speciální školu připravující žáky všeobecným studiem a praxemi na běžný život. Směřují tedy k přechodu ze školy do jiného prostředí, k čemuž jim pomáhá tranzitní program, který je hlavním tématem filmu.

Snímek je životním portrétem jednoho z předních českých režisérů Miloše Formana. Forman jako tvůrce, filmař ověnčený Oscary za Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem, jako člověk, jako charismatický dobrodruh, který se nebojí pochybovat sám o sobě. Dokument od režisérské dvojice Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny sumarizuje Formanovu životní cestu, na níž se prolíná přízeň a rány osudu, osobní nalézání i tápání. Je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman.