Balkánem nahoru a dolů s Adamem Ondrou

Snímek o klientech s kombinovaným postižením, kteří studují praktickou školu v Jedličkově ústavu. Jde o střední speciální školu připravující žáky všeobecným studiem a praxemi na běžný život. Směřují tedy k přechodu ze školy do jiného prostředí, k čemuž jim pomáhá tranzitní program, který je hlavním tématem filmu.

Skutečný příběh o nepravděpodobné lásce ženy středních let ze středostavovské rodiny a sňatkového podvodníka. Do jejich vztahu z nejméně pravděpodobného směru vstoupí nebezpečí smrti a současně naděje v podobě narození dítěte. Začít znovu je vnímavým psychologickým portrétem ženy, jejího partnera a dalších nejbližších, a zároveň strhujícím svědectvím boje o život a jeho smysl.

Architekta Josefa Pleskota lze charakterizovat jako jednoho z nejznámějších a nejrespektovanějších českých architektů současnosti. Jako muže, který od devadesátých let minulého století sbírá ocenění a jehož stavby pravidelně reprezentují českou architekturu na mezinárodních přehlídkách.

Všechny chtěly jen normálně žít. To, co následovalo po svatbě, si neuměly vůbec představit. Dokumentární film sleduje příběhy pěti žen, které prošly psychickým i fyzickým týráním ze strany partnera/manžela a našly sílu o svých otřesných zážitcích promluvit.

Pět let před tím, než na Měsíc poprvé vkročil Neil Armstrong, začala společnost Pan Am prodávat letenky na Měsíc. Vesmírná horečka v té době zachvátila celý svět, včetně Ronalda Reagana. Celkem na 100 tisíc zájemců se zapsalo do Klubu prvních letů na Měsíc. Jaké byly jejich motivace odletět a co doufali, že tam najdou? Spolu s protagonisty z různých částí světa (USA, Rakousko, Česká republika) se snímek zamýšlí nad očekáváními, která se s komerčními lety na Měsíc pojila. 

Arhuakové jsou indiánským kmenem, který odolával nepřízni osudu více než čtyři sta let, ale dnes kvůli vyspělé technice důlních společností, aroganci politické moci a stále více se rozmáhajícímu turismu je jejich existence ohrožena. Jejich domy jsou srovnávány se zemí obřími bagry. Během července 2017 bylo z domovů vyhnáno na sto osmdesát rodin, které nyní živoří v parku města Puerto Bello ve špatných podmínkách. Jejich posvátná místa jsou vypalována. V České republice proto vznikla organizace, která se snaží pomoci indiánům tohoto kmene výkupem původních indiánských pozemků, na něž se posléze mají indiáni navrátit… 

Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba zázračně unikli v roce 1944 z Osvětimi. Jsou hnáni přesvědčením, že musí informovat svět o tom, jaké zrůdnosti jsou v lágru páchány. Brzy ale zjišťují, že jim málokdo touží věnovat dostatečnou pozornost. Jako by nikoho nezajímalo židovské utrpení v továrnách na smrt!

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

Míla a Kamil nemohli mít vlastní děti, tak si jich postupně osm osvojili nebo přijali do pěstounské péče. Velkou zkouškou pro celou rodinu jsou problémy dcery Petry, trpící autismem. Dokumentární cyklus zachycuje v šesti dílech šest různých cest, na nichž se setkávají rodiče s opuštěnými a zraněnými dětmi, které k nim přicházejí z kojeneckých ústavů, dětských domovů anebo od pěstounů na přechodnou dobu.

Profesor Josef Koutecký založil, vybudoval a institucionalizoval nejdříve v Československu a pak v Česku nový lékařský obor: dětskou onkologii. Byl šéfem kliniky, děkanem, prorektorem, vychoval nespočet dětských onkologů. Dokument ovšem není o profesorovi, ale o člověku, není o úspěších, ale o lásce a víře. A není o starci, ale o muži, který žije vzpřímeně.

Mirka a Kuba se seznámili na technoparty, narodila se jim dcera a rozhodli se vzít. Svatbou začíná sedm let štěstí, lásky i bolestivých pádů. Mladá dvojice čelí odvěkým výzvám, ale také lákadlům a záludnostem života v současném Česku. Přichází stěhování za město, druhé dítě, hypotéka, krize. Dokáže rodina společně překonat největší překážku? Pomocí časosběrné metody zachycuje Hana Třeštíková ve svém režijním debutu soukromá dramata strhujícím způsobem. Navazuje tak na dílo své matky Heleny, která tento formát proslavila.

V prosinci 1989 padla „železná opona“, která oddělovala sovětský blok od západního světa. Stříhání drátů na dosud neprostupných hranicích je zřejmě nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci pohraniční stráže? Jejích hlavním úkolem nebyla ostraha hranic před nebezpečím zvenčí, nýbrž lovení občanů z Československa a dalších zemí sovětského bloku, kteří se snažili utéct do demokratického světa.