DANS LA PEAU DE THOMAS PESQUET, PARTIE 1

Dystopická interaktivní úvaha o svobodě vůle se odehrává v době, kdy demokracie byla nahrazena všudypřítomnou vládou Metodologického institutu, který provádí pravidelné kontroly mysli, a proti jehož totalitě se bouří undergroundová skupina Rhizomat, zkoumající alternativy diktátorského sociálního řádu.

Pomocí dokumentárních fotografií vytvořená rekonstrukce prostředí, kde byla v roce 2016 tajfunem Meranti zničena krajina ostrova Gulangyu. Přírodní rezervace s prastarými stromy a postkoloniálními haciendami se proměnila v postapokalyptickou spoušť.   Projekce se koná za podpory Swiss Art Council Pro Helvetia.

Časoprostorová smyčka, v níž se divák noří do potenciálního nekonečna. Ozvěna básně Charlese Baudelaira Propast vybízí k průletu imaginativně ztvárněným putováním, jemuž se však přibližují pouze náznaky obrazů v hloubce tmy.

Hybridní dokument o klimatické změně, znečištění plasty a dopadu na oceány. Divák sleduje vodní cyklus v Benátkách, kde stoupá hladina moře. Nejde však pouze o průzkumnou či poučnou zkušenost – uživatel může v tomto světě měnit prostředí k lepšímu. 

Oslava mexické kultury vychází ze slavného představení Cirque du Soleil a provádí diváka mayskými představami o životě po životě, oslavou lidu Tarahumara či velkolepou divočinou a obrazy rozpouští v bujaré fantazijnosti.

Procházka mezi objekty ve vesmíru, od planet naší sluneční soustavy ke galaxiím za Mléčnou dráhou, vznikla díky spolupráci vědců a na základě údajů NASA. Zabývá se třeba otázkami, jak velká je naše galaxie či jak jsme daleko od Slunce. 

Nadčasová úvaha o správě prostředí vychází ze zobrazení postupů, jak obnovit a spravovat půdu a přírodní zdroje, které je zasazeno do 150 let vzdálené postapokalyptické budoucnosti, v níž ve státě Nové Mexiko různé etnické skupiny spolupracují na péči o svůj region i sociální a kulturní zázemí své komunity.

Příběh jde po stopách prostitutky, která byla v roce 1992 brutálně zavražděna americkým vojákem. Natáčený v blízkosti americké armádní základny, kde se zločin opravdu stal, v Dongducheon Camptown v Jižní Koreji, ukazuje místa posledních hodin jejího života. 

Jeden z nejvýznamnějších expresionistických obrazů Výkřik, který vytvořil norský malíř Edvard Munch ve třech verzích mezi lety 1893 a 1910, se stává východiskem pro sugestivní prostorovou a interaktivní úvahu nad temnotou, inspiracemi a interpretacemi tohoto ztvárnění vnitřní i vnější hrůzy.

Rekonstrukce bouřlivých událostí roku 1916, kdy Ruskem zmítá válka, jeho ekonomika je v troskách a bezpočet vojáků každý den umírá na frontě. Lidé, toužící po míru a nespokojeni se stávajícími autoritami, začínají přemýšlet o revoluci. 

Příběh otce, který se vrací do svého domu v iráckém městě Fallúdža, v němž jsou všude kolem improvizované výbušniny a kde dochází k tragické smrti jeho syna, ukazuje domov jako místo, kterého se bojíte.

Epizoda z trilogie zkoumající významná díla výtvarného umění skrze jejich příběh a rozbor s důrazem na pocity a působení na smysly diváka. Dílo věnované Monetovu obrazu Lekníny vypráví o malbě, která byla dlouhá léta skryta před širokou veřejností, díky historickému výzkumu a novým metodám analýzy může ukázat nové poznatky o jeho původu a vzniku.