Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Duchové: Dlouhá cesta domů
play
Duchové: Dlouhá cesta domů
Duchové: Dlouhá cesta domů
Duchové: Dlouhá cesta domů
Duchové: Dlouhá cesta domů

Duchové: Dlouhá cesta domů

režie: Tiago Siopa
originální název: Fantasmas: Caminho Longo para Casa
země: Portugalsko
rok: 2019
délka filmu: 119 min.

synopse

Malebný portugalský venkov skýtá mýty o nadpřirozených bytostech, duších a čarodějnicích, které tamější obyvatele provází každodenním životem a pomáhají jim vzdorovat uspěchané moderní době. Autor se setkává s duchem své zesnulé babičky Marie, která jej zasvěcuje do rodinné historie a tajemných příběhů prostoupených rurální pověrčivostí a spiritualitou. Barvité, sluncem prosycené obrazy venkovské idyly a dialogy jako ze života rozostřují hranici mezi dokumentární etnografickou studií, rodinným archivem a fantaskním hraným filmem o neprobádané portugalské mytologii a její stále živé tradici.


„Chtěl jsem se pokusit vytvořit svět fantazie. Rád vytvářím tento svět, vzdálený od reality, protože chápu víru a pověry své babičky jako součást fantastického světa.“ T. Siopa

biografie

Tiago Siopa je portugalský režisér a dokumentarista. Vystudoval fyziku a dokumentární tvorbu v Lisabonu. Ve svých filmech čerpá z rodinné historie a lokálních příběhů. Jeho celovečerní absolventský snímek Setil (2015) získal na lisabonském festivalu Doclisboa v roce 2015 zvláštní ocenění poroty.

více o filmu

režie: Tiago Siopa
producent: Pedro Duarte, Tiago Siopa
kamera: Tiago Siopa
střih: Tiago Siopa
zvuk: Tiago Siopa

další filmy v sekci

Hlubina dva
Dějiny ozbrojeného konfliktu v Kosovu, do nějž posléze zasáhly i jednotky NATO, zahrnují četné dosud neprobádané události. Patří mezi ně masové vraždy civilistů, které se srbská policie snažila utajit. Poetický dokument Ognjena Glavoniće prezentuje šokující výpovědi svědků a nechává na divákovi, aby si z nich poskládal obraz tehdejšího dění. Znepokojivě úchvatná vizuální stránka dodává událostem aktuální rozměr – dlouhé záběry míst paměti, v nichž se zvěrstva odehrávala, tvoří emblém přežívání minulého v přítomném, jež nezadržitelné plynutí času vpřed obvykle zahlazuje.„Za pomoci světla a zvuku, záznamů svědeckých výpovědí kombinovaných s obrazy z míst, kde se zločiny udály, působí film přímo na divákovy pocity, představy a emoce.“ Ognjen Glavonić

Hlubina dva

Ognjen Glavonić
Srbsko, Francie / 2016 / 80 min.
sekce: První světla
Česká premiéra
Já jsem lid
Leden 2011 se v Egyptě nesl v duchu protirežimních demonstrací. Zatímco v Káhiře se shromáždily desetitisíce protestujících, chudí vesničané na jihu země sledovali vyhrocené události z náměstí Tahrír pouze na televizních obrazovkách a v denním tisku. Právě z jejich perspektivy zachycuje dokument politické změny v Egyptě – od svržení prezidenta Mubaraka po zvolení Muhammada Mursího. Odkrývá naděje a zklamání zpovídaných vesničanů a ukazuje, že i přes bouřlivé události v zemi se v jejich životech de facto nic nezměnilo.DETAIL:„Kdybych já byla soudce v jeho procesu, okamžitě bych mu dala trest smrti.“

Já jsem lid

Anna Roussillon
Francie / 2014 / 110 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Kluk z války
Arťomovi je 18 let a má jediné přání: jít do války, bojovat za svou vlast – Ukrajinu. Tomu podřizuje vše. Chodí oblečený ve vojenských barvách, sleduje válečná videa na internetu, ve volném čase nacvičuje se svými přáteli bojové situace. Nebo alespoň to, o čem si myslí, že jsou bojové situace. Z války si jako malé dítě bere jen vnější efekt. A má tu smůlu, že boje zuří tak svůdně blízko. Observační dokument předkládá fascinující studii kultu boje a války v postsovětských kulisách, kde mu podléhají ti nejméně vhodní, nejméně disponovaní. Arťomův závěrečný střet s realitou je toho pádným důkazem.„Ve válce nejde o zbraně, tanky a bomby. Válka je v mysli vojáků, velitelů a davu. Vzrušuje jejich duše, uchvacuje jejich životy, zasahuje jejich představivost… a pak je zničí. Válka je stav mysli.“ C. Clément-Delmas

Kluk z války

Cyprien Clément-Delmas, Igor Kosenko
Německo, Česká republika / 2018 / 79 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Tvoření Spravedlnosti
Důsledně rozostřená obrazová stopa zachycuje debatu sedmi mužů nad scénářem k filmu o životní pouti mladého vraha Toma, který se po dvanácti letech vězení vrací do vesnice, kde žil, a pokouší se sobě i okolí dokázat, že se změnil. Kamera klouže po stěnách místnosti, slídí mezi nohami židlí a zabírá neužitečné detaily jednotlivých částí těl diskutujících postav. Schematický příběh Tomovy viny, trestu a nového počátku, kterým režisérka své konzultanty bod po bodu provází, postupně nabývá na plastičnosti a stává se překvapivě účinným nástrojem k úvaze o obrazu zločince a ideji spravedlnosti.„Fikce je mocný nástroj, jehož pomocí lze přetvořit obraz sebe sama i okolního světa. V ní není třeba soudit. V tomto snímku máme jedinečnou příležitost naslouchat pachatelům jako lidským bytostem žijícím ve stále pomstychtivější společnosti.“ S. Vanheeová

Tvoření Spravedlnosti

Sarah Vanhee
Belgie / 2017 / 60 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Máme svoji krizi
Řecko už několik let stíhá vleklá finanční krize. Trojčlenná rodina žijící v hlavním městě je protagonistou dokumentu o moci státu a jejích dopadech na jednotlivé obyvatele. Georgia pracuje šest dní v týdnu. Panagiotis hledá bezúspěšně zaměstnání. Jejich dcera Basiliki bude maturovat. Společně bydlí v domě, který patřil Panagiotisově rodině. Prozatím mají štěstí. Někteří Řekové žijí na ulici poté, co jim banka rozprodala majetek v aukci. Fungování jedné rodiny je autentickým příkladem celého národa v tísni. Explicitně na kameře, nebo skrytě v jejich úkonech vnímáme bezmoc jejich každodennosti. „Myslím na Athéňany v ulicích. Slyším, jak říkají: ‚Beznadějná situace vás nutí pořád doufat.‘“ R. Kaufmannová

Máme svoji krizi

Rebekka Kaufmann
Německo, Řecko / 2018 / 65 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Poslední rok ve 114 minutách
Autor zaznamenává poslední rok v životě ženy, která ho pomáhala vychovávat a na níž začíná plně doléhat stáří. Prostý způsob snímání, v němž kamera ani protagonisté nikdy neopustí prostor jednoho bytu, ústí v nebývale intenzivní a velmi osobní záznam plynutí času a vztahu k milované osobě. Formálně syrová výpověď, jež se citlivě vyhne každému náznaku sentimentálního kýče, provede diváka pocitovým zprostředkováním všední reality Buniných dnů i jejím nemilosrdně se zhoršujícím fyzickým a psychickým stavem.DETAIL:V krabičce s čajem mají tužku. Nechápu, na co by tam tu tužku někdo dával. Abyste si psali deník pokaždé, když si dáváte čaj? Já to prostě nechápu. Je to čaj pro cukrovkáře.

Poslední rok ve 114 minutách

Daniel Nicolae Djamo
Rumunsko / 2014 / 114 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
V MÉM TĚLE
Téma domácího násilí se ve veřejném prostoru objevuje častěji než dříve, stále však zůstává palčivým problémem, o němž se jeho oběti často bojí mluvit. Režisérka k němu ve svém stylizovaném dokumentárním filmu přistupuje z netradičního úhlu, neboť problém pouze nepopisuje, ale umožňuje jej pomocí subjektivizujících postupů procítit spolu se třemi ženskými postavami, vytvořenými na základě výpovědí skutečných obětí domácího násilí. Jejich vnitřní hlas popisuje, jak těžké je se bránit či vztah s násilníkem ukončit. Jejich činy pak naznačí možná řešení.„Pro ženy je domov tím nejnebezpečnějším místem. Tento film vycházel z touhy nechat ženy vyprávět své příběhy osvobozené od hanby. Divák zažil jejich cestu.“ A.-S. Richard

V MÉM TĚLE

Anna-Sophia Richard
Německo / 2019 / 72 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Afázie
Krutá belgická koloniální politika, rakouský útisk Balkánu a etnické konflikty po rozpadu Jugoslávie – zdánlivě nesouvisející dějinné epizody propojuje dokument do jedné linie. Historie v něm získává povahu promluvy, která ale ve vyjádřeních člověka trpícího ztrátou či poruchou řeči často končí nemožností zformulovat celou větu. Ve třech aktech hledá film slova, která by popsala a umožnila pochopit existenci muzea belgické koloniální historie, přešlapování Kurta Waldheima před komisí prošetřující jeho působení v SS nebo nechvalně proslulou fotografii, na níž nejpopulárnější bělehradský DJ kope do hlavy mrtvé ženy. „Slavenka Drakulic jednou napsala, že pokud věříme, že zločinci jsou zrůdy, je to kvůli snaze oddělit „nás” od „nich”. Afásie přichází jako výsledek zpochybnění této distance.“ J. Jureša

Afázie

Jelena Jureša
Belgie / 2019 / 80 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Dům
Observační dokument se zaměřuje na asociaci Tentative, která pomáhá mladým autistům s osamostatněním a socializací. Ve velkém domě žije sedm autistů a spolu s pomocníky naplňují dny domácími pracemi. Komunitní soužití představuje způsob, jak obyvatelé domu dosahují kýžených cílů, a sdílení každodenní práce se stává hlavním vyprávěcím prostředkem. Film je pečlivým pozorováním života v tomto domě. Akce a chování promlouvají samy za sebe, čímž je dán prostor aktérům, a nikoliv těm, kteří o jejich životě rozhodují.   „Díky kameře se mi podařilo dostat se blízko k obyvatelům domu. Fungovala jako jakási clona mezi námi, vyhýbala se přímému kontaktu – což je pro některé autisty problematické. Když jsem se dívala na LCD obrazovku nebo přímo do optického hledáčku, byla jsem schopná se k nim skutečně přiblížit, což by s přímým pohledem bylo nemožné.“ J. Auffray, rozhovor FID
osobní program

Dům

Judith Auffray
Francie, Švýcarsko / 2019 / 81 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Danielův svět
Pětadvacetiletý student literární akademie Daniel se vypořádává se svojí netradiční sexuální orientací, jejíž vnímání je ve společnosti zatíženo řadou předsudků. Se svým údělem homosexuálního pedofila seznamuje rodinu, přátele, společnost – a prostřednictvím tvůrčího psaní i sám sebe. Dokument empaticky zachycuje veřejné i privátní momenty jeho zpovědi. Danielova hluboká sebereflexivita a důraz na jiné než čistě sexuální hodnoty umožnila tvůrcům představit situaci pedofila komplexně a lidsky. Jeho šarm, sebeironický nadhled a smysl pro nadsázku pak snímku dodaly překvapivou lehkost a vtip.    DETAIL:„Dej tam radši nějaký kluky...“ „Dobře, tak jednu pedo-hymnu.“

Danielův svět

Veronika Lišková
Česká republika / 2014 / 75 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Povaha věcí
Dokumentární esej nahlíží do vnitřního světa Angela Santagostina, muže trpícího chorobou ALS, která mu znemožňuje provádět běžné úkony a komunikovat bez pomoci speciálního počítače. Nemoc jej natrvalo uvěznila v invalidním vozíku, uchoval si však bohatý vnitřní život. Snímek zprostředkovává Angelovy sny, vzpomínky a fantazie v záběrech, jež evokují odpoutaný pohyb překonávající běžné horizonty, ať už jde o cesty vesmírem, plavání pod vodou, či jízdy v lunaparku. Symbolický kontrast mezi znehybněným tělem a nekonečnou duší utváří obraz člověka, který si tváří v tvář smrti zachovává obdivuhodnou důstojnost.„Angelo byl nejdelší i nejkratší poutí, kterou jsem v životě nastoupila, na každý pád byl tou nejkrásnější.“ 

Povaha věcí

Laura Viezzoli
Itálie / 2016 / 68 min.
sekce: První světla
Východoevropská premiéra
Prosté
Dokument natáčený na černobílý materiál je svíravou meditací o pobytu v blízkosti smrti, která ale neoddělitelně patří k životu. Stranou od lidí žijí spolu v jednom domě tři generace žen: stárnoucí matka, její dvě dcery a vnučka. V pomalu plynoucích, dlouhých záběrech pozorujeme všední, pravidelné úkony, které tvoří jejich den: ranní splétání copu, očistu matčiných nohou, čtení večerních modliteb. Lyricky stylizované scény přibližují jejich život jako nekonečný sled okamžiků samoty, které ale ve svém zřetězení a zmnožení získávají sílu přesahu i analogii v okolní krásné, ale netečné přírodě.„Film Vrozené vychází z potřeby vyjádřit celou řadu emocí a myšlenek týkajících se lidské existence. Zabývá se univerzálními otázkami, jež se obvykle nereprezentují jako zkušenosti stáří, každodenního života a blízkosti smrti.“ J. Bellido

Prosté

Javier Bellido Valdivia
Peru / 2018 / 83 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt