Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Džungle

Džungle

režie: Colia Vranici
originální název: Jungle
země: Francie
rok: 2016
délka filmu: 18 min.

synopse

V posledních měsících nechvalně proslulý uprchlický tábor v Calais se stal domovem pro mladého Afghánce. Jeho každodenní zážitky a pocity ze života v Džungli, promítnuté do dopisů rodičům, vykreslují bezvýchodnou situaci bezmoci. Mladík opakuje svoji mantru: „Brzy budu v Anglii.“

biografie

Absolventka filmových studií Colia Vraniciová (1988) začínala ve své profesní kariéře jako asistentka režie a produkce. Její snímek Le miel est plus doux que le sang (2014) byl vybrán na MFF v Locarnu.

více o filmu

režie: Colia Vranici
producent: Idris Lettifi
kamera: Colia Vranici
střih: Cédric Le Floc'h
zvuk: Julien Gerber

další filmy v sekci

Hranice
Cestu vinoucí se mezi poli zabírá nehybná kamera. Ruch davu v pohybu je předzvěstí narušení statického obrazu. Procesí uprchlíků putující pod dohledem obranných složek slovinskou krajinou postupuje spořádaně. Bez zájmu o oko kamery nebo s explicitním odhalením její existence pochodují někam dál.

Hranice

Damjan Kozole
Slovinsko / 2016 / 10 min.
sekce: Krátká radost
Česká premiéra
Uhlí & kozáci
Slavnostní průvod kozáků, pevných v kamerou zachycené hrdosti, ve zpomaleném záběru teče ulicí stejně, jako se posouvá uhlí po transportním pásu. Těžební stroje ve své mohutnosti i monstrózní kráse obřích železných volavek představují stejnou sílu a jistotu jako kozácké vojsko pod ochranou boží. Skupinka kozáků, duchovní a chlapci se zastavují před kostelem. Šavle se dotkne dětského ramene a pak je chlapcem políbena. Kapesník setře dotek rtů. Okamžik malé slávy, jako když uhlí doputuje do přístavu.

Uhlí & kozáci

Frédéric Cousseau
Francie / 2013 / 8 min.
sekce: Krátká radost
Světová premiéra
Obloha modrá od bolesti
Jeden z mnoha uprchlíků, kteří byli neprávem uvězněni v detenčních centrech blízko evropských hranic, zde dostává šanci k vylíčení svého příběhu. Jeho otřesnou zkušenost ilustrují statické, hloubkově komponované záběry, jež v opuštěných prostorech zařízení objevují stopy přežívajícího utrpení.

Obloha modrá od bolesti

Hyacinthe Pavlides, Stephanos Mangriotis
Řecko, Francie / 2016 / 14 min.
sekce: Krátká radost
Mezinárodní premiéra
Matky
Jak chmýří pampelišek jemný i jako severský vítr mrazivý poetický černobílý film, poskládaný z archivních záběrů drsné venkovské krajiny, šerosvitu prostých obydlí a místních lidí v čase všednodennosti i svatební slávy, provází hlubokým vnitřním mystériem porodu, které zůstává skryto, prožitkem, při němž se žena stává matkou a prostor nad oblaky je doširoka otevřený. Pohledy do tváří starých žen. „Jak to udělaly? Jak to udělaly? Rodily na prknech v sauně nebo v posteli. Zkoušely nekřičet, aby je ostatní neslyšely? Cítily se zahanbeně? Možná plakaly a třísky se jim zaryly pod nehty. Bály se, že zemřou?“

Matky

Elina Hyvärinen
Finsko / 2012 / 9 min.
sekce: Krátká radost
Dospívání
Dva postarší gayové si svůj vztah zpestřují řadou sexuálních her, které zahrnují i svéráznou hru na taťku a syna. Protagonisté o svých sexuálních návycích nejen hovoří, nýbrž je dokonce předvádějí před nezaujatou kamerou. Hranice zobrazování intimity ve filmu se tak opět posouvají.

Dospívání

Jan Soldat
Německo / 2016 / 13 min.
sekce: Krátká radost
Česká premiéra
Rekonstrukce rodiny
Před dvaceti lety se rozpadla jedna rodina. Dvacet let poté smutné období rekonstruují čtyři na sobě nezávislé výpovědi jednotlivých členů rodiny. Jejich vzpomínky jako voice over dokumentu ilustrují fiktivní obrazový materiál a zároveň zhmotňují mlhavou představu o tom, jak to bylo. I po dvaceti letech se do hlasů manželů dere smích při vzpomínce na zamilované začátky a pláč při vyprávění rozchodu. Barva hlasových projevů se stává jediným dramatickým prvkem v neosobním filmovém obraze norského dokumentu.

Rekonstrukce rodiny

Charlotte Røhder Tvedt
Norsko / 2012 / 35 min.
sekce: Krátká radost
Východoevropská premiéra
Stále tady
Odvrácenou, věcnou stránku live erotických webů ukazuje snímek, ve kterém sledujeme vystupující dvojice ve chvílích mezi sexuální akcí. Voyerské oko webkamery předkládá výjevy banálních partnerských hádek, hovorů o politice, nudy či unavené rezignace z pracovního života ve virtuálním akvárku.DETAIL:„Neplácej mě, bolí to. Jsem drobná, bolí mě to.“ „Ty jsi vážně dobrá. Jsi pokrytec. Myslíš, že když ty plácneš mě, že mě to nebolí? Víš ty sakra, jak mě bolí když mě škrábeš?“

Stále tady

Steffen Köhn
Německo / 2015 / 11 min.
sekce: Krátká radost
Česká premiéra
Poznámky z pobřeží
Vhled do života kubánských občanů, již nemají střechu nad hlavou. Film je ukazuje v každodenních činnostech, kdy si chystají jídlo, diskutují o politice, zpívají písně, předčítají staré texty od Fidela Castra či vyspávají opici. Čtrnáct minut detailní pozornosti věnované lidem, které ostatní přehlížejí. 

Poznámky z pobřeží

Luis Alejandro Yero
Kuba / 2018 / 14 min.
sekce: Krátká radost
Evropská premiéra
Neúplná historie světa přírody, 1965
Filmové zamyšlení nad událostmi krvavých bojů za nezávislost v jihovýchodní Asii doplňují úryvky z básně Sylvie Plathové. Ústřední motiv na sebe v dvojexpozici navazuje pohled na metamorfózu motýla. Celou meditaci nad rokem 1965 auditivně podkresluje Bartókovo sólo pro housle.DETAIL:Na tyto bílé zdi, na postel, na tyto ruce dopadá světlo. A já jsem nikdo. Ty exploze se mě netýkají. Tulipány, Sylvia Plath

Neúplná historie světa přírody, 1965

Sasha Waters Freyer
Spojené státy, Vietnam / 2014 / 7 min.
sekce: Krátká radost
Východoevropská premiéra
Ve střehu
Snímek si pohrává s paralelou mezi rolí pečovatele a člena ochranky vtělené do postavy mladého muže, který pořád něco střeží. Opakování a automatizace každodenních úkonů je akcentována monotónní estetikou kamery a pomalým tempem, jež nás uvádí do světa korejské pragmatičnosti a smyslu pro zodpovědnost. 
osobní program

Ve střehu

Jeamin Cha
Jižní Korea / 2018 / 18 min.
sekce: Krátká radost
Evropská premiéra
Portrét mého mrtvého otce
Film o tom, jak člověk zůstává v člověku. Portrét o otci, dceři a o vzájemném vztahu. O tom, jak moc se do nás otiskují naši rodiče a jak se s jejich vlivem vyrovnat. Do jaké míry budou ovlivňovat náš život a jak moc se staneme jejich vlastní podobou. Láska rodičů je do značné míry láska k dítěti, jakožto pokračovaní sebe sama. Jak moc to dokážeme změnit a co člověk musí obětovat, aby se vymanil ze vzájemné fixace a žil, určoval svůj vlastní život. „Co jsem? Vymezení vůči tobě? Není tento film další provokací? Neustálým bojem?"

Portrét mého mrtvého otce

Pavla Sobotová
Česká republika / 2013 / 9 min.
sekce: Krátká radost
Amdo po žních
Záznam prastarého, místy živelného rituálu tibetské komunity žijící na okraji Číny, který je opakovaným setkáváním lidí a bohů u příležitosti žní. Tradice posvátného ohně a extatického tance, do níž prosakují znaky a symboly moderní doby iPodů, pouťových balonků a dětských triček s Mickey Mousem. Modlím se chůzí, když roztáčím modlitební mlýn. K nebesům stoupá hustý šedý dým a z naříznuté kůže v pěšince mezi vlasy pomalu po čele stéká krev. I mezi kroji každá generace nevědomě odhaluje své atributy.

Amdo po žních

Adam Ruszkowski
Polsko / 2013 / 13 min.
sekce: Krátká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt