Intolerance: Chlad

Populární youtuber a influencer Kovy se vydává na dokumentární road movie po českém školství, aby pomohl hledat řešení problému selhávající výuky moderních dějin. Využívá okruhu statisíců svých diváků, aby pojmenovali podstatu problému, a vyráží za nimi do terénu. Mezitím analyzuje souvislosti spolu s historiky, didaktiky dějepisu a dalšími odborníky.

Filmový portrét tří sourozenců a společnosti, kterou stejně jako Hayata, Osamu a Tomia mnohé spojuje i rozděluje. Prolínání často protichůdných vizí trojice bratrů s historií jejich rodiny a s postoji dalších protagonistů filmu je konkrétním svědectvím toho, jak politickou situaci ovlivňují osobní i společenské zkušenosti. Film tak nejen naznačuje, proč se nacházíme v dnešní politické konstelaci, ale je rovněž zprávou o stavu současného společenského mínění, jak ve vztahu k jejich autoritám, tak i k občanům.

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

Aby upozornili na poškozování životního prostředí, neváhají vyvěsit transparent na komín elektrárny, vylézt na těžební věž nebo protestovat na dně uhelného dolu. Občanské protesty patří k demokracii i ochraně životního prostředí odjakživa. V posledních letech ale přibývá případů, kdy za nenásilný protest hrozí aktivistům trestní stíhání. Přichází se změnou klimatu i změna klimatu v naší společnosti? Budou lidé, kteří nenásilně protestují proti poškozování životního prostředí, končit ve vězení?

Česká televize natočila po patnácti letech pokračování úspěšného cyklu Infiltrace. Tentokrát se autoři zaměřili na psychosomatickou léčbu po česku. Řada pacientů je nespokojená se zdravotnickou péčí, s nedostatkem empatie a času mnoha lékařů. Spousta z nich se pak rozhodne pro „alternativní“ léčbu. Pokud ale „alternativní“ léčbu provozují lékaři a psychologové, jsou pak svými akademickými tituly odpovědní v nelékařských zařízeních stejně jako ti v ordinacích a nemocnicích? Dokument odhaluje skandální léčebné praktiky jednoho pražského zařízení, které se podařilo natočit v průběhu jednoho roku skrytou kamerou.

Ve svých šestatřiceti letech získal Jakub Hrůša v Brně Cenu Charlese Mackerrase za přínos k interpretaci Janáčkova díla. A to jenom pár metrů od místa, kde vznikla Janáčkova Věc Makropulos. Přesně za měsíc od předání ocenění stane Jakub Hrůša před orchestrem Vídeňské státní opery, aby zde jako debutant řídil nové uvedení tohoto díla. Dokument o jednom z nejobtížnějších úkolů v kariéře mladého dirigenta.

Film sleduje osudy tří fotografů – Josefa Koudelky, Antonína Kratochvíla a moravského fotografa Vojty Dukáta – osobností, které větší část svého tvořivého života přežily za hranicemi Československa. Snímek vychází z jejich odlišné tvorby, ve které se někdy protínají témata, místa nebo setkání, které je spojovaly.

Michal Kody Kislicki odjel před několika lety na Ukrajinu, aby tam našel sám sebe. Brzy po příjezdu se rozhodl pomáhat v oblasti válkou zasaženého Donbasu, kde založil organizaci Chuť pomáhat. Nakonec tak našel mnohem víc – smysl života, víru v boha a manželku Ksushu.

Film konfrontuje osudy dvou čerstvě narozených dětí, o které se jejich rodiče nemohli nebo nechtěli postarat.  Zatímco jedno je po porodu umístěno do rodiny přechodné pěstounky, druhé putuje do kojeneckého ústavu. Dokument zkoumá systém přerozdělování nechtěných novorozenců a zároveň se nevyhýbá vznášení kontroverzních otázek.

Osud Lídy Baarové v sobě nese všechny atributy antické tragédie. Krása, láska, sláva, zrada, zavržení, trest, útěk, ztráta domova a nakonec smíření se vším v moudrosti stáří. A tím vším prochází dramatické politické zvraty. Ty ve dvacátém století v Evropě neminuly nikoho, natož pak ženu výjimečně krásnou, ambiciózní a slavnou.

Proč si Rusko klade historické nároky na části Ukrajiny a proč se Ukrajinci cítí dědici středověkého Ruska? Snímek neřeší přímo současnou politickou situaci na Ukrajině, ale snaží se vysvětlit, v čem česká veřejnost většinou tápe: historické a náboženské kořeny současného konfliktu. Film je inspirovaný oceňovanou a široce diskutovanou knihou známého literárního historika M. C. Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity.

Všechny chtěly jen normálně žít. To, co následovalo po svatbě, si neuměly vůbec představit. Dokumentární film sleduje příběhy pěti žen, které prošly psychickým i fyzickým týráním ze strany partnera/manžela a našly sílu o svých otřesných zážitcích promluvit.