24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Jak odchází prezident
režie: Pavel Kačírek
originální název: Jak odchází prezident
země: Česká republika
rok: 2016
délka filmu: 51 min.
synopse
Střihový dokument Jak odchází prezident se vrací k událostem kolem prezidentských voleb v ČSFR v roce 1992, které vedly k rozpadu federativní republiky. Film používající záběry Československé televize a Originálního videojournalu se soustředí na první volby, v nichž byl jediným kandidátem Václav Havel. Právě Havlova osobnost je v centru zájmu celého snímku. Vidíme především jeho bezprostřední reakce na měnící se situaci kolem voleb, ať už ty určené veřejnosti, anebo pronášené v kruhu jeho poradců. Vedle připomínky výrazného českého politika film evokuje veřejný život 90. let.
„Věřím, že i pro dnešního diváka bude nahlédnutí do kuloárů autentické politiky zajímavé a povzbudivé a bude sám překvapen, jakým dramatickým způsobem se poměry na politické scéně změnily.“
biografie
Filmografie Pavla Kačírka (1947) obsahuje především snímky vytvořené pro televizi. Natočil krátkometrážní portrétní Sen – Fragmenty ze života Záviše Kalandry (1994), třídílné Kázání rybám (1998) o Gustavu Mahlerovi, Akta Vladimír Krajina (2011) o významném odbojářovi z druhé světové války či Oskar Nedbal: vzestupy a pády (2014). Podílel se i na seriálech Ateliéry (1999) nebo Pokračování příště (2003).
více o filmu
| režie: | Pavel Kačírek |
| producent: | Alena Müllerová |
| kamera: | Petr Hykš |
| střih: | Martin Steklý |
| zvuk: | Milan Ujčík |
další filmy v sekci
Zfilmovaná explikace a objevený scénář, složený z melodií a obrazů k filmu, který měl jednou vzniknout. Na začátku byla kantáta Kytice Bohuslava Martinů, vlastně její část nazvaná Člověk a smrt – zhudebněná balada ze Sušilovy sbírky lidové poezie. Jí inspirován vytvořil spisovatel a malíř Ivan Matoušek eschatologické zátiší a pod jejím vlivem rozepsal román Ego. Po těchto drahách se vydává nejen příběh vzniku filmu, ale i film samotný, krátké zachycení člověka na cestě ke smrti, v pomalém pohybu vprostřed vlnících se polí. Z obrazů se stává podobenství zvěstující nám zprávu o naší konečnosti.
„Citovat sám sebe je možné pouze ve svém díle.“ P. Havlík
Naposledy v polích
Přemysl Havlík
Česká republika / 2017 / 54 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Téměř pětina Čechů pracuje za částku menší, než je 83 korun na hodinu. Existuje pro ně specifické označení: pracující chudí. Novinářka Saša Uhlová se v dokumentu Apoleny Rychlíkové vydává na různá místa republiky zkoumat špatně placené práce, aby popsala, jaké jsou pracovní podmínky v současném Česku. Se skrytou kamerou v brýlích pracovala měsíc v nemocniční prádelně, drůbežárně, za pokladnou v supermarketu a týdny na brigádách – v žiletkárně a třídírně odpadu. Její reportáže pod názvem Hrdinové kapitalistické práce byly uveřejňovány od září na webu A2larm.cz. Během výzkumu se nechala doprovázet filmovým štábem pod vedením Apoleny Rychlíkové. Ten zachycoval Uhlovou při různých osobních situacích a dává možnost nahlédnout i na to, jak ona sama se vyrovnávala s koloběhem prací, změnami kolektivů, špatnými pracovními podmínkami a odloučením od rodiny.„Stála jsem několik měsíců blízko hrdinky, která ani chvíli neupřednostnila sama sebe před těmi, jejichž osudy nám chtěla přiblížit. Snad se ten záznam doby podaří časem dostat i k těm, kterých se týká.“ A. Rychlíková
Český žurnál: Hranice práce
Apolena Rychlíková
Česká republika / 2017 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, je bývalý převaděč přes hranici mezi komunistickým Československem a Západem a později agent americké zpravodajské služby CIC. Jeho činy jsou ústředním tématem filmu tvořeného výpravnými animacemi připomínajícími novodobý film noir, rozhovory s pamětníky a záběry na krásy tajuplné šumavské přírody. Dokument místy nabývající kvalit až hollywoodských akčních filmů kontrastuje tíhu morálních rozhodnutí jedince a neoblomnou moc totalitního režimu. Téměř detektivní pátrání je rámováno šumavskou mytologií a legendami, které se o tomto muži dodnes vypráví.
„Král Šumavy poetickým způsobem zkoumá rozpolcenost hrdiny, padoucha a někdejšího českého emigranta Vlasty Bukovského, který se znovu setkává s nechvalně známým převaděčem Josefem Hasilem.“ K. Kelly
Králové Šumavy
Kris Kelly
Česká republika, Irsko / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Bezmála apokalyptický obraz oblasti doslova pohlcované těžebním průmyslem ukazuje dokument pozorující titulní severošvédské město, jehož část se propadá kvůli těžbě v nedalekém dole na železnou rudu. Vedení důlní společnosti se rozhodlo nezastavit výnosnou těžbu a obyvatele ohrožených čtvrtí přestěhovat. Režisérka z natáčení ve městě za polárním kruhem i přímo v důlním prostředí vytěžila uhrančivé filmové obrazy a na příkladu tří protagonistů, nyní žijících ve zvláštním mezičase, nápaditě otevírá témata přesidlování, tradice a vztahu k určitému místu.
„Dystopický příběh Kiruny je o vykořeněných lidech hledajících domov ve vykořeněném městě. Vypovídá přitom o odvrácené stránce celé vyspělé společnosti, ať už ve Švédsku, nebo v Čechách." G. Stocklassa
Kiruna – překrásný nový svět
Greta Stocklassa
Česká republika / 2019 / 87 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Příspěvek do cyklu Český žurnál sleduje, jak se do našeho prostředí čím dál více vrací vojenský duch. Pokusy obnovit brannou výchovu nebo povinnou vojenskou službu a celkově připravovat národ na příští velkou válku jde ruku v ruce se strachem společnosti z Rusů, muslimů nebo libovolných jiných „nepřátel“. Observační přelet nad kulometným hnízdem českého militarismu se stává groteskní i zneklidňující vojenskou přehlídkou. Lze ji chápat jako zprávu o tom, jak snadno se lidé nechají zmanipulovat médii k paranoii, ale i coby varování před možností, že se extremismus stane součástí školních osnov.„Rozhodla jsem se poznat motivace lidí, kteří se ve jménu míru chystají na válku, a tak jsem začala natáčet kaleidoskopický obraz vzrůstajícího vojenského ducha.“
Český žurnál: Výchova k válce
Adéla Komrzý
Česká republika / 2016 / 69 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jaroslav Kučera byl manželem režisérky Věry Chytilové a jedním z nejoriginálnějších kameramanů československé nové vlny. Záběry, které pořizoval ve volném čase a pro soukromé účely, posloužily o pár desetiletí později jako podklad pro vznik křehkého, intimního portrétu, který se obejde beze slov. Mistr obrazu v nich rozvolněnou rukou načrtává nejvlastnější prostor své rodiny. Díky citlivému režisérskému výběru pozorujeme scény spontánního pózování před objektivem i momenty konejšivého spočinutí, podmanivě scelované soundtrackem z produkce Aid Kida.
„To nejpodstatnější z české literatury posledních dekád je uloženo v literárních denících Jana Zábrany, Ivana Diviše, Pavla Juráčka. S tím vědomím jsme přistupovali ke zpracování filmového deníkového díla kameramana Jaroslava Kučery.“ J. Felcman
Jaroslav Kučera Deník
Jakub Felcman
Česká republika / 2019 / 67 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
„Doufám, že je všecko v pořádku a že z toho budete něco mít,“ prohlašuje horník Tomáš Hisem na začátku své pracovní směny v ostravském dole Paskov, kterou se rozhodl zdokumentovat. Jeho tvář v záběru sice nevidíme – kameru, kterou propašoval do dolu, má připevněnou na helmě – ale při kontrole temných, prašných tunelů a klaustrofobických skulinek v zemi, kudy procházíme či lezeme po čtyřech spolu s ním, si vystačí s peprným hlasovým projevem echt Ostravaka. Bezprostředně a po svém zachycuje konkrétní místo v konkrétní čas – den předtím, než byl Paskov uzavřen a o práci přišlo 1300 jeho kolegů.
„Tož tu točím, aby ti Pražáci viděli, jak se tady kurva dře!” J. Andrš
Poslední šichta Tomáše Hisema
Jindřich Andrš
Česká republika / 2017 / 29 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dokumentaristka Andrea Culková jednoho dne zjistila, že se ocitla v exekuci kvůli drobnému pochybení, o němž se dozvěděla příliš pozdě. Stala se tak jedním z mnoha lidí na okraji dluhové pasti. V dokumentu z cyklu Český žurnálse Culková pouští do zkoumání fenoménu dluhů, exekucí a splátek v naší společnosti z ryze osobního, ale zároveň investigativního pohledu. Zpovídá různé zainteresované osoby, od dlužníků až po ministra spravedlnosti, účastní se konference exekutorů a ptá se, jak stejný problém řeší v jiných zemích.„Přece mi nemůžete sebrat film!!!!“
Český žurnál: Exekuce
Andrea Culková
Česká republika / 2016 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Členové brněnské alternativní rockové legendy Dunaj se po letech setkávají a jsou odhodláni zapomenout na křivdy a neshody z minulosti s cílem společně odehrát koncert v rumunském Banátu pro stále silnou fanouškovskou základnu. Na cestu se vydávají lodí po proudu řeky Dunaj, jejíž vlny a přilehlá tajemná příroda přinášejí mezi členy kapely vzpomínky na minulost a reflexi své kariéry, jíž pomáhá i setkání s bývalou členkou Ivou Bittovou. Poeticky laděný snímek odhaluje zákulisí kapely a za doprovodu podmanivých tónů písní Dunaje vykresluje komplexní portrét legendárního hudebního uskupení.
„Bývalí členové kapely Dunaj, nyní o dvacet let starší pánové, se setkali, aby poznali, že už nic nemusejí. Že už jen chtějí nechat opět rozkvést něco výjimečného, co způsobuje především jejich vzájemná sestava. Teprve zapadnutí všech originálních dílků znovu vytváří cosi podmanivě působivého.“ D. Butula
Dunaj vědomí
David Butula
Česká republika / 2019 / 83 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dokumentární projekt, v němž se Roman Štětina vrací k tématu rozhlasu, vznikl ve spolupráci s rozhlasovým režisérem Miroslavem Buriánkem. Štětina se zde pokouší uchopit rozhlasovou režii jako svébytný, ale skrytý umělecký výkon. Dokumentuje průběh zpracování Kolářovy básnické sbírky Návod k upotřebení z konce 60. let, které Buriánek studuje se členy divadelní společnosti KLAS. Aniž by Štětina divákovi zpřístupnil finální nahrávku, nabízí mu jedinečnou příležitost sledovat tvůrčí proces, jímž vzniká rozhlasová adaptace. Do voice-overu navíc vstupují interpretační komentáře, které reagují na situaci ve studiu. „Mluvte, tvořte, sdělujte geometricky. Žádné patlavé příbrusy lyrična. Jen smutek a touha. A respektujte pravidlo pravého úhlu.“ (Miroslav Buriánek)
Návod k použití Jiřího Koláře
Roman Štětina, Miroslav Buriánek
Česká republika / 2016 / 130 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
V dokumentární eseji režisérka osobně provází dějinami elektronické a experimentální hudby od předválečných let po současnost. Dějištěm filmu je takřka mytický časoprostor, který slouží současně jako nahrávací studio i muzeum technologických artefaktů, umožňujících autorce hravé uchopení konceptu mluvících hlav. Zvukově a obrazově vrstevnatá výprava k počátkům snah o osvobození a konceptualizaci zvuku je současně rozpravou o podobách, možnostech a perspektivách akustického vztahování se ke světu, v níž se hlasy minulosti neustále překrývají se zvuky budoucnosti.
„Hudební dokumenty obvykle staví pomník skladateli, kapele, subkultuře... Já jsem chtěla téma pojmout esejisticky a využít k tomu všechny dostupné prostředky, které film jako AV médium poskytuje." J. Ožvold
The Sound is Innocent
Johana Ožvold
Česká republika, Francie, Slovensko / 2019 / 68 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Luba Skořepová strávila poslední léta svého života o samotě a v boji o možnost zůstávat co nejdéle aktivní divadelní herečkou. Štáb dokumentaristů vpustila do svého bytu, aby natáčel její všední život. Vznikl film, který sice obsahuje archivní záběry z dob hereččina mládí, ale rozhodně to není životopisný snímek. Tvůrci se soustředí na přítomnost a zachycují aktuální situaci staré osamělé ženy, které nechybí vůle k aktivnímu životu, ale ostatním na ní přestává záležet. Skořepová vznik díla sama iniciovala s tím, že chtěla upozornit na téma samoty lidí ve stáří.
„Luba si přála natočit film Sama, aby upozornila na téma samoty lidí ve stáří. Věřím, že se nám to povedlo.“ O. Faifr
SAMA
Otakar Faifr
Česká republika / 2017 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
