Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlava dok cdf
Jmenuji se Hladový Bizon
play
Jmenuji se Hladový Bizon
Jmenuji se Hladový Bizon
Jmenuji se Hladový Bizon
Jmenuji se Hladový Bizon
Jmenuji se Hladový Bizon
Jmenuji se Hladový Bizon
Jmenuji se Hladový Bizon
Jmenuji se Hladový Bizon

Jmenuji se Hladový Bizon

režie: Pavel Jurda
originální název: Jmenuji se Hladový Bizon
země: Česká republika
rok: 2016
délka filmu: 83 min.

synopse

Jan si říká Bizon, miluje kovbojky, je nevidomý a hrozí mu, že ztratí i sluch. Dokument Pavla Jurdy sleduje jeho cestu do Ameriky za náčelníkem kmene Navajo, který má pomocí rituálu zlepšit jeho sluch. Film je plný neokázalého humoru díky charismatickému Janovi, který v USA působí jako Don Quijote z Divokého západu – naivní dobrodruh ve světě, který je mnohem obyčejnější než jeho fantazie. Pozorovatelský, ale nikoli odtažitý snímek je zároveň ukázkou, jak se filmové médium může vztahovat k nevidomým tím, že neustále zdůrazňuje, jaký je rozdíl mezi tím, co vnímá Jan a co vidíme my.

„Film není o slepotě, i když hlavní postavou je slepec. Je o veliké touze po životě. „Všichni jsme nějak postižení“, říká chlapík na cestě, která začiná havárií a končí vítěžstvím.“

biografie

Jmenuji se Hladový Bizon je celovečerní debut Pavla Jurdy (1970), který ovšem v jeho filmografii následuje za řadou televizních projektů. Kromě série vědeckých dokumentů pro děti Já budu Einsteinem! (2014) šlo o historicky zaměřené snímky Muž, který měl nebýt (2008) a Hotel Veselý hřbitov (2010) či snímek o vztahu mezi důležitými a nepodstatnými předměty Všechny moje věci (2010).

více o filmu

režie: Pavel Jurda
hrají: Jan Pavlíček, Zuzana Pavlíčková, Blackhorse
producent: Radim Procházka
scénář: Pavel Jurda
kamera: Jiří Strnad
střih: Marek Šulík
hudba: David Smečka
zvuk: Jiří Kubík

další filmy v sekci

Nerodič
Dokumentární sonda reflektující současné podoby rodiny tematicky navazuje na režisérčinu Generaci Singles. Na půdorysu šesti odlišných příběhů prezentuje názory a představy o partnerství a rodičovství. Jak funguje střídavá péče? Jak vychovává děti singl rodič a jak lesbičky? Jak to chodí v patchwork rodině, u těch, již si potomky adoptovali, a u těch, kteří se rozhodli je vůbec nemít? V intimních výpovědích před kamerou vysvětlují účinkující svá, ať už více či méně dobrovolná, rozhodnutí a sebereflexivně se zamýšlejí nad příčinami a následky (ne)fungování své rodiny či partnerství. „Změny v pojetí rodiny jsou znakem doby. Forem soužití je dnes strašně moc. A já vůbec nehodnotím, zda to, že se rodina mění, je dobře nebo špatně. Pouze ten trend mapuju, protože se to týká nás všech." J. Počtová

Nerodič

Jana Počtová
Česká republika / 2017 / 83 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kalado
„Na světě je mnoho učení – karate, aikido, taiči, jóga. Ale žádné z nich neučí člověka očistě. Jedině kKalado.“ Tak praví hlavní hrdina snímku, performativní umělec Sai Kidžima. Kamera jej zachycuje, jak svými ozvláštňujícími pohyby prozkoumává hranice tělesných schopností, zatímco ve zvukové stopě zní jeho introspektivní komentář. Kalado slouží jako prostředek sebepoznání, zpochybnění zažitých představ o sobě samém a hledání identity dosud zastřené. Dokument vystihuje rituální povahu Kidžimových performancí, způsob, jakým nechává zakořeněná traumata rozplynout v očistném tvůrčím vzmachu. „Když jsem potkala Saie, zaujal mě především tím, že tančí a uklízí. Zajímalo mě, co je kalado. Když jsme dotočili, řekl: ‚Život je nepochopení. Nerozumět znamená chápat. To je kalado‘.“ T. Tara

Kalado

Tereza Tara
Česká republika / 2017 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Batalives
Tomáš Baťa vytvořil jedinečnou tovární výrobu, kolem které soustředil město s občanským zázemím pro své zaměstnance. V duchu takové filozofie založili bratři Baťové ve světě desítky satelitních měst podobných Zlínu. Některá si zachovala svou funkci dodnes, jiná jsou pouhým pomníkem slavných závodů. Poetické epizody se odehrávají v prostředí typických řadových domků, které slouží jako kulisa pro videoklip mladým Chorvatům nebo jsou upomínkou celého Baťova života v nizozemském Batadorpu. Pětice protagonistů z různých kontinentů vypráví jeden přes druhého svůj příběh ovlivněný baťovským systémem. „Baťovské motivační heslo, které stálo obrovskými písmeny na zdi oddělující továrnu od města, Dnes fantazie, zítra skutečnost mi vždycky přišlo strašně smutné. Mnohem lepší by bylo žít podle hesla Dnes skutečnost, ale zítra fantazie.“ K. Zalabáková

Batalives

Karolina Zalabáková, Petr Babinec
Česká republika / 2017 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Skokan
Petr Václav charakterizuje svůj film Skokan jako dokument s rysy pohádky. Fikční příběh o romském recidivistovi, který se vypraví hledat kariérní příležitosti na filmový festival v Cannes, je totiž natočený s důrazem na autenticitu. Do hlavní role obsadil Václav skutečného trestance Julia Oračka, kterého filmaři dostali z vězení na podmínku krátce před začátkem natáčení. Film natáčeli jen s hrubým scénářem, který se piloval přímo na place. Scény z Cannes vznikaly přímo v bezprostřední atmosféře festivalu. K pohádce se vrací závěr příběhu připomínající vysvobození zakleté princezny.„Většinu scén jsme natáčeli stylem improvizace, která využívala míst, do kterých jsme se dostali, a světelné atmosféry, která se naskýtala. Především jsem se snažil zachytit prožívání hlavního hrdiny.“ P. Václav

Skokan

Petr Václav
Francie, Česká republika / 2017 / 93 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Krtek a Lao-c'
V epizodě cyklu Český žurnál se Filip Remunda zaměřil na návštěvu čínského prezidenta v ČR a pouští se do konfrontačních rozhovorů s obyvateli země, kde se porušují lidská práva, lidé jsou za své názory vězněni, ale tamní populace se ke své prosperující vlasti hrdě hlásí. Záběry z protestů české veřejnosti a naopak nadšeného vítání prezidenta Číňany a rozhovory s čínskou disidentkou či učitelem češtiny jsou prokládány výroky mystika Lao-cʼe a záběry z návštěvy Leonida Brežněva v Praze z roku 1978. Film tak otevírá otázku, s kým vlastně český prezident buduje vřelé mezinárodní vztahy."Víc než protesty mě zajímal fakt, že pro Číňany jsme tím, že dovolujeme lidem demonstrovat, směšní. Vydal jsem se do Číny, abych zjistil, v čem je zakopaný pes."

Český žurnál: Krtek a Lao-c'

Filip Remunda, Vít Klusák, Jakub Halousek
Česká republika / 2016 / 85 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Naposledy v polích
Zfilmovaná explikace a objevený scénář, složený z melodií a obrazů k filmu, který měl jednou vzniknout. Na začátku byla kantáta Kytice Bohuslava Martinů, vlastně její část nazvaná Člověk a smrt – zhudebněná balada ze Sušilovy sbírky lidové poezie. Jí inspirován vytvořil spisovatel a malíř Ivan Matoušek eschatologické zátiší a pod jejím vlivem rozepsal román Ego. Po těchto drahách se vydává nejen příběh vzniku filmu, ale i film samotný, krátké zachycení člověka na cestě ke smrti, v pomalém pohybu vprostřed vlnících se polí. Z obrazů se stává podobenství zvěstující nám zprávu o naší konečnosti. „Citovat sám sebe je možné pouze ve svém díle.“ P. Havlík

Naposledy v polích

Přemysl Havlík
Česká republika / 2017 / 54 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Sóla pro poslance a senátory
Dvacet jedna státníků odpovídá na otázku, jak vidí budoucnost České republiky. Anketní pásmo postavené na demokratickém principu rovnosti a svobody slova dává dotazovaným stejné podmínky a jejich odpovědi uvádí necenzurované a v plné délce. Syrový materiál však vypovídá více o přítomnosti než o budoucnosti, demaskuje veřejnou tvář poslanců a senátorů a ukazuje rétorické prostředky, které využívají k šíření politické moci. Svoboda je dvojsečná zbraň podle toho, v jakých rukou spočívá. To samé platí pro média coby nástroje propagandy i jejího podvracení. „Film ukazuje lidi za mandáty a pokouší se o blízkost za podmínky, že přiblížit se musí oni. Do jaké míry je jiný půdorys veřejného setkání s politiky možný? Do jaké míry jsou možné jiné světy?“ T. Bernátková
osobní program

Sóla pro poslance a senátory

Tereza Bernátková
Česká republika / 2018 / 34 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Mezi domy a kosmem
V senzuální filmové eseji režisérka shrnuje své zkušenosti s rituály v různých částech světa, od Evropy přes Afriku až po Latinskou Ameriku. Blízké sepětí kamery s těly v transu podněcuje k aktivní spoluúčasti na vypjatých momentech, v nichž lidé ztrácejí sebe sami v dionýském opojení. Tyto okamžiky filmařce slouží k narušení distance mezi individuálním a kolektivním, vlastním a cizím, vnitřním a vnějším. Snímek ovšem rituálům přikládá také politický význam, neboť ukazuje, jak se vykořeněné kultury prostřednictvím obřadů vyrovnávají s menšinovým postavením, nebo jak ho dokonce obracejí ve svůj prospěch. „Cítila jsem potřebu pracovat s videozáznamy z různých cest nasbíranými za mnoho let. Během stříhání jsem si uvědomila, že přemýšlím o lidské potřebě vtěsnávat život a bytí do šablon, které jim dávají smysl.“ Koštana Banovićová

Mezi domy a kosmem

Kostana Banović
Nizozemsko, Bosnia and Herzegovina, Portugalsko, Senegal, Brazílie, Angola, Turecko, Gambie, Kuba, Srbsko, Aruba, Netherlands Antilles / 2016 / 70 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Na hraně volnosti
Moskva a Kyjev. Angela a Vlad. Dva mladí talentovaní lidé, které spojuje neobvyklá záliba v extravagantním a veřejném zdolávání zakázaných částí velkoměsta. Výškové stavby, podzemní tunely nebo nákladní vlaky jsou novou kratochvílí mladé generace, která touží vystoupit ze zajetých kolejí i předvídatelné budoucnosti a proslavit se díky riskantnímu „urbex“ videu mezi vrstevníky. Logikou sociálních sítí se však stávají součástí komerčního fenoménu, který může vynášet nemalé peníze, ale zároveň je nutí do čím dál bláznivějších kousků. „Jsme městský průzkumníci, kočko!“ „Tento film je portrét nové generace, o které málokdy slyšíme, je o lidech vytvářejících extrémní fenomén.“ A. M. Hoplandová

Na hraně volnosti

Anita Mathal Hopland, Jens Lengerke
Dánsko / 2017 / 74 min.
sekce: První světla
Středoevropská premiéra
Kibera: Příběh slumu
Fotograf Don, obyvatel obřího slumu Kibera v Nairobi, říká, že chce na svých snímcích zachytit pozitivní tvář svého domova. Nikoli utrpení, bídu a rezignaci, ale naději, odhodlání a kreativitu. Stejný program jako by si předsevzal i dokument Martina Páva. Snímek vizuálně těžící ze zvláštní fotogenie slumu je pojatý jako série výpovědí místních obyvatel. Vedle Dona vystupují zdejší umělci, učitelka nejmladších dětí nebo trenér boxerského mužstva. Zejména v závěrečné části věnované prezidentským volbám v Keni ale frustrace, beznaděj a násilí Kibery nezadržitelně vyplouvají na povrch.„Lidé dokážou spolupracovat, mají-li k tomu důvod.“ M. Páv
osobní program

Kibera: Příběh slumu

Martin Páv
Česká republika / 2018 / 86 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tvoření Spravedlnosti
Důsledně rozostřená obrazová stopa zachycuje debatu sedmi mužů nad scénářem k filmu o životní pouti mladého vraha Toma, který se po dvanácti letech vězení vrací do vesnice, kde žil, a pokouší se sobě i okolí dokázat, že se změnil. Kamera klouže po stěnách místnosti, slídí mezi nohami židlí a zabírá neužitečné detaily jednotlivých částí těl diskutujících postav. Schematický příběh Tomovy viny, trestu a nového počátku, kterým režisérka své konzultanty bod po bodu provází, postupně nabývá na plastičnosti a stává se překvapivě účinným nástrojem k úvaze o obrazu zločince a ideji spravedlnosti.„Fikce je mocný nástroj, jehož pomocí lze přetvořit obraz sebe sama i okolního světa. V ní není třeba soudit. V tomto snímku máme jedinečnou příležitost naslouchat pachatelům jako lidským bytostem žijícím ve stále pomstychtivější společnosti.“ S. Vanheeová

Tvoření Spravedlnosti

Sarah Vanhee
Belgie / 2017 / 60 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Selský rozum
Původně to měl být dokument o českém zemědělství a faktorech, které na něj mají největší vliv. Pak se ukázalo, že jedním z nejzásadnějších faktorů je podnikatelská a politická činnost Andreje Babiše. Snímek s investigativními prvky sleduje novináře Zuzanu Vlasatou a Jakuba Patočku, jak rozkrývají Babišův podnikatelský styl a jeho dopad na společnost i životní prostředí. Tvůrci filmu, ze kterého se stala společenská událost, zároveň nápaditou prací se střihem, rámováním nebo animacemi přesahují rámec pouhého předkládání faktů, ale vytvářejí autorskou výpověď podanou prostředky filmového média. „Stát se musí řídit selským rozumem!“ Z. Piussi

Selský rozum

Vít Janeček, Zuzana Piussi
Česká republika / 2017 / 73 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt