Kapitánovi koně

Kamera vstupuje do kancelářských prostor. Recepční přijímá telefonát, kolegové v průběhu pauzy popíjejí kávu, přemýšlejí nad plány, později probíhá porada. Strnulost situace prozrazuje skrytý příběh v obraze. Co se přesně odehrávalo od června 2015 do září 2016 ve vládní budově v Amsterodamu?

Fotografie Juana Mediny z roku 2006 zachycuje muže právě vyplaveného z moře, jak se plazí pláží Středozemního moře. Inscenovaná situace se rozvíjí, volně inspirovaná zachyceným okamžikem. Lidé jako makety, zamrzlí v čase, nevnímají svou nevědomou bezohlednost vůči muži, který podniká první kroky za lepším životem.

Snímek je konfrontací dvou pohledů na popravu generála Antonesca, lídra Rumunska za 2. světové války. Komparačně vedle sebe staví němé černobílé záběry akce, jak ji v roce 1946 zachytil kameraman Ovidiu Gologan, a výjevy z životopisného filmu, který o Antonescovi v roce 1994 natočil Sergiu Nicolaescu.

V posledních měsících nechvalně proslulý uprchlický tábor v Calais se stal domovem pro mladého Afghánce. Jeho každodenní zážitky a pocity ze života v Džungli, promítnuté do dopisů rodičům, vykreslují bezvýchodnou situaci bezmoci. Mladík opakuje svoji mantru: „Brzy budu v Anglii.“

Dokument zachycuje pokládání datového kabelu čínské společnosti Huawei na mořské dno. Dva roboticky působící voiceovery – anglický a mandarínský – přemýšlejí o povaze technologií a o tom, jak se překrývají s obchodem, válkou, politikou i společností. Není jim dána žádná explicitní identita, může to být konverzace umělé inteligence nebo symbolický dialog USA a Číny uprostřed studené války technologií.

Vhled do života kubánských občanů, již nemají střechu nad hlavou. Film je ukazuje v každodenních činnostech, kdy si chystají jídlo, diskutují o politice, zpívají písně, předčítají staré texty od Fidela Castra či vyspávají opici. Čtrnáct minut detailní pozornosti věnované lidem, které ostatní přehlížejí. 

Na zadním dvorku manželů Kosackových probíhá otevřený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vojáky. Krátkometrážní dokument sleduje všední život páru, který odmítl opustit svůj domov, a jeho nových sousedů na frontové linii. Jen Anatolovy včely létají svobodně z jedné strany na druhou.

V rozmanité muslimské komunitě sleduje autor jeden z jejích aspektů: modlitbu. Pravidelný akt dne se může odehrát i na ruchem bouřící ulici. Na jeden záběr natočený krátkometrážní dokument zaměřuje pozornost na obyvatele procházející filmovým rámem a detaily řadící je do rozdílných kast.

Snímek skládá dohromady obrazy z každodenní práce chovatelů dobytka v nehostinné maďarské stepi, kde běžné časové zákonitosti přestaly platit. Souhra panoramatických záběrů krajiny s výstižnými detaily života na farmě utváří pochmurnou vizi místa, jež přítomné lidi i zvířata odsuzuje k úpadku.

Spolu jsou šťastni, ale ona dostává nabídku pracovat v zahraničí, kam on nechce jet. Její rozhodování se pokusí zviklat ve svůj prospěch nabídkou k sňatku… Formát filmu se asi nejvíc blíží videoklipu, ale kromě hudby vypráví svůj děj i prostřednictvím veršů a tance. Natočeno na iPhone 7 Plus.

Muslimský uprchlík, jehož tvář nikdy neuvidíme, překročil hranice etnicko-náboženskými konflikty sužovaného Myanmaru před téměř dvaceti lety a od té doby neúspěšně žádá o azyl v Japonsku. Zbaven možnosti pracovat a bydlet mimo uprchlické zařízení se dnes již čtyřicetiletý muž obrací k Alláhovi jako poslední naději na zachování lidské důstojnosti.

Městečko Dawson City v kanadském Yukonu oplývá zlatými doly a nedostatkem slunečního svitu. Portrét města je audiovizuální koláží o hledání slunce a zlata, historii a každodenní realitě obyvatel. Atmosféra chladného, zasněženého kanadského severu se přenáší do tajemné nálady snímku připomínající Twin Peaks.