Kapitánovi koně

Symbol rozděleného Československa, autoritativní samovládce, na kterého už každý zapomněl. Film sleduje Mečiara v důchodu, ve vile, v samotě. Jeho dva oponenti sledují zase jeho ve filmu. Kde začala ryzí slovenská schizofrenie? Mečiar si ve své vile Elektra staví svoje vlastní malé Slovensko. Hlinka, Ježíš a buřt. Privatizace, únos a noc dlouhých nožů. Co se vlastně na Slovensku v 90. letech stalo?

Snímek pohybující se na hraně performance, dokumentu a poezie a kombinující škálu abstraktních a symbolických motivů zkoumá otázku lidské paměti. Odvolává se přitom k Hledání ztraceného času Marcela Prousta a principům „nedobrovolné paměti“ založené na nevědomém ukládání vzpomínek spojených s konkrétními emocemi.DETAIL:„Sedím tu, mé prsty potřísněné nepřítomným, toužím po vůni vlhké prsti a benzínu. Oprošťuji se zde od sebe sama. Vzdálenost a blízkost jsou atributy tělesného. Cesta duše se odehrává v neurčitu a bezčasí.”

Intimní pohled do světa muže, který žije svou vášní – pocitem svobody, jenž zažívá při seskocích z nejvyšších budov ve městě či vrcholků hor. Stejně jako při útěku před zvědavýma očima a při hledání únikové cesty mezi domy. Propadnout chuti adrenalinu s sebou ale přináší i mnohá rizika, včetně těch fatálních. Okamžiky nezadržitelných pádů. „Zkurvená" radost, že se padák otevřel. Průlety kolem vodopádů, přibližování se jezerům, dopady na tvrdou městskou dlažbu při nočních seskocích tmou. Záběry naplněné závratí.

Je tradicí, že hlava státu osloví občany své země ve sváteční dny. Bývalý španělský král Juan Carlos I. předával své poselství občanům několik desetiletí. Politická studie ve formě kompilačního krátkometrážního dokumentu poukazuje na přetrvávající jednotnou zprávu o přáních a slibech monarchie vzdálených realitě života.

Animovaný dokument oživuje formou rozhýbaných „komiksových“ kreseb s komentářem příběh Rudolfa Bělohoubka. Syn českého otce a německé matky se po druhé světové válce stal svědkem popravy rodičů tzv. Revolučními gardami, k nimž se přidali i jejich sousedé. 

Záznam prastarého, místy živelného rituálu tibetské komunity žijící na okraji Číny, který je opakovaným setkáváním lidí a bohů u příležitosti žní. Tradice posvátného ohně a extatického tance, do níž prosakují znaky a symboly moderní doby iPodů, pouťových balonků a dětských triček s Mickey Mousem. Modlím se chůzí, když roztáčím modlitební mlýn. K nebesům stoupá hustý šedý dým a z naříznuté kůže v pěšince mezi vlasy pomalu po čele stéká krev. I mezi kroji každá generace nevědomě odhaluje své atributy.

Režisérka Zaina Erhaimová se rozhodla proniknout do svého rodiště, syrského města Idlib ovládaného protirežimními silami. Autentické záběry ukazují známá sousedství v úpadku. Erhaimová v nich zanechává možná poslední stopu. Ve skrytu natočený snímek je obrazovým prožitkem ztráty domova a setkání s blízkými v nové realitě.

Nepřehlednost situace večera 29. listopadu 2012 přivádí veřejnost k důkladné analýze. Dokument sleduje události, které vyústily v zastřelení dvojice Melissy Williamsové a Timothyho Russella. Iracionálně vyvolaná hysterie davu vedla k pronásledování jejich vozidla více než stovkou policistů.

Pohled na balkánskou migrační trasu v prosinci 2015. Do Dobové ve Slovinsku přijíždějí zástupy uprchlíků. Spořádaně nastupují do přistavených autobusů a vstupují do systému. Slovinská vláda má cestu měsíc pevně pod kontrolou. Sevřeni v jedné řadě, podstupují migranti kontroly, prohlídky a čekají na další krok.

Krátkometrážní doplněk intermediálního projektu Serial Narratives rozkrývá, jaká cena se skutečně platí za levné zboží z Číny. Výpověď anonymního dělníka souznící s hypnotickými obrazy zviditelňuje děsivě propracovanou choreografii, jež všechny fáze výrobního procesu podrobuje přísné mechanizaci.

V roce 1975 navrhl a propočítal český profesor ekonomie Karel Žlábek ve spolupráci s inženýry z Pragoprojektu nejkratší spojení Československa s jadranským pobřežím vedené tunelem. Materiál z ražby tunelu vedeného pod územím ČSSR, Rakouska a Slovinska měl být použit k výstavbě umělého ostrova v Jadranském moři. Ostrov měl nést název Adriaport a měl patřit československému státu. Hraný dokument vypráví o setkání komunistického prezidenta Gustáva Husáka s profesorem Žlábkem, který ho přesvědčuje o své vizi.

Pohanský zvyk doprovází velikonoční neděli v polské vesnici Sternalice. Drsně vyhlížející muži odkládají své pracovní náčiní. Osedlají divoké koně a s pokorou před Bohem se vydávají na pouť. Obrazová a zvuková kakofonie zachycující starobylou tradici dotahuje dokument ve strhující vizuální mýtus.