Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Karusel
play
Karusel
Karusel
Karusel
Karusel

Karusel

režie: Arnaud Gerber
originální název: Carousel
země: Francie, Německo
rok: 2018
délka filmu: 35 min.

synopse

Chronofotografická návštěva muzea ve věku jeho digitální reprodukovatelnosti. Takto charakterizuje režisér projekt Karusel stojící na hraně dokumentu a výtvarného umění. Snímek pomocí nekomentovaných obrazů usouvztažňuje prostor muzea, jeho návštěvníky a digitální záznamové technologie. Díky změněné rychlosti snímání se z návštěvníků stávají přízraky, u nichž je nejzásadnější jejich pohyb, diktovaný spíš potřebou všechno dokumentovat pomocí fotoaparátů než touhou prohlížet si vystavené objekty. Závěr pak ukazuje, že nejpozoruhodnějšími exponáty dnešních muzeí jsou jejich návštěvníci.

„Nemusíte vidět. Nemusíte cítit. Nemusíte se dělit. Musíte jen sledovat průvodce, otáčet se a obdivovat.“ A. Gerber

biografie

Experimentální filmař Arnaud Gerber (1971) pracuje především se Super 8 a 16mm filmem. Jeho filozoficky laděné konceptuální projekty se odvíjejí například od kierkegaardovsky uchopeného fenoménu opakování ve filmu Berlin Berlin (2009) nebo zkušenosti dělnické třídy zprostředkované francouzskou filozofkou Simone Weilovou ve snímku Real Life (2013).

více o filmu

režie: Arnaud Gerber
producent: Arnaud Gerber
zvuk: Frédéric Commault

další filmy v sekci

Místo, které zabíráš
Svět je divadlo. A za jevištěm se v divadlech většinou nacházejí prostory pohledu běžného diváka skryté. V stylizovaném observačním dokumentu nás režisér Marques nechává nahlédnout do zákulisí menších portugalských souborů. V časech, kdy velká kovová monstra v podobě obřích bouracích bagrů rozebírají budovu tradičního kamenného divadla, se mezní situace před vstupem na scénu stává pro většinu divadelních outsiderů ještě tíživější. Z útržků hovorů před zrcadlem v šatně, poetických komentářů a přírodních motivů se skládá podobenství plné odrazů, ať už těch v zrcadle, nebo mimetických v divadle svět. „Tak nevím, jestli umělec – proletář není už málem vyhynulým druhem. Tento observační i esejistický film podobný atlasu buduji tak, abych zachytil odraz těch, kteří odvážně bojují o přežití.“

Místo, které zabíráš

Pedro Filipe Marques
Portugalsko / 2016 / 165 min.
sekce: Opus Bonum
Evropská premiéra
Ming z Harlemu: Jednadvacet pater ve vzduchu
Bez ohledu na nevoli a pobouření spoluobčanů žil Newyorčan Antoine Yates se svými zvířecími přáteli – dvousetpadesátikilovým bengálským tygrem a dvoumetrovým aligátorem – několik let ve svém harlemském bytě. Warnellova investigativní filmová esej o vztazích lidskosti a animality konfrontuje Yatesovy výpovědi z doby, kdy se o jeho soužití s nebezpečnými zvířaty dozvěděla veřejnost, s poetickými záběry predátorů volně se pohybujících v jeho bytě. Spíše než skandální případ z roku 2003 režiséra zajímají obecnější a intimní aspekty komunikace mezi člověkem a zvířaty a jejich chování v domestikovaném prostředí.DETAIL:„Lidi to nechápou. Když mi ho vzali, bylo to, jako by s sebou odnesli kus mého já. Je to jako rána na duši. Kus mého já je navždy pryč.“

Ming z Harlemu: Jednadvacet pater ve vzduchu

Phillip Warnell
Velká Británie, Spojené státy, Belgie / 2014 / 71 min.
sekce: Opus Bonum
Východoevropská premiéra
Antropologie mýtu televize
Nedávné dějiny Sicílie se v tomto dokumentu mění na kaleidoskopickou skrumáž dobových záznamů obírajících televizní médium o jeho mýtotvorný potenciál. Snímek se skládá z částí materiálů natočených regionální televizní stanicí v Katánii na Sicílii mezi lety 1991 a 1994, v době významných politických proměn. Kontrastní a nepředvídatelný tok obrazů nekreslí mapu této proměny, ale rozstříhává tuto mapu do podoby volné koláže.

Antropologie mýtu televize

Maria Helene Bertino, Dario Castelli, Alessandro Gagliardo
Itálie / 2011 / 54 min.
sekce: Opus Bonum
Česká premiéra
TERRA NULLIUS aneb jak být nacionalistou
I o neobydlené souostroví se mohou vést vleklé teritoriální spory – obzvlášť jedná-li se o bohaté naleziště ropy. Spíše než historie mezinárodního konfliktu či jeho řešení ovšem režiséra zajímá, jak otázka vlastnictví rezonuje mezi nacionalisty ze soupeřících zemí.  Prostor tak dostávají patriotickým patosem nasáklé ceremonie japonské strany, snaha čínských úřadů komplikovat svými procedurami činnost záškodníků státních zájmů i expresivní protesty tchajwanských aktivistů plné bizarních rituálů. Touha lépe pochopit situaci vede režiséra k účasti na zoufalých pokusech o vylodění na ostrovech. Při eskalaci konfliktu se tak ocitá v první linii, aniž by však ztratil odstup nestranného pozorovatele.DETAIL:„Narodil jsem se jako Američan, koluje ve mně ale tchajwanská a čínská krev. Krev ideologie. Pro mne, tak jako pro zesnulého filozofa Bishopa Berkeleyho, být znamená být vnímán.“

TERRA NULLIUS aneb jak být nacionalistou

James T. Hong
Čína, Tchaj-wan, Japonsko / 2015 / 78 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Stále živá
Krajní pravice je opět na vzestupu. Rasová nesnášenlivost se šíří reálným i virtuálním prostorem. Žena během druhé světové války zaživa pohřbená v polských lesích se proto vrací k životu, aby připomněla historii násilí páchaného na Romech. Jejím „avatarem“ se stává mladá výzkumnice, navštěvující místa v Polsku a Maďarsku, kde Romové v dávné i nedávné minulosti přišli o život. Pohřbená tajemství se díky autentickým výpovědím a inscenovaným pasážím, pohybujícím se na pomezí detektivky a snového hororu, dostávají na světlo a slouží jako varovné memento.  „Zvláštní souhra událostí mě přivedla do jednoho polského lesa. Později jsem zjistila, že na daném místě je zapomenutý hrob Nesmrtelné ženy. Když se dnes ohlédnu zpět, uvědomuji si, že tam celou tu dobu byla a vedla mě.“ R. Mortimer
osobní program

Stále živá

Roz Mortimer
Velká Británie / 2019 / 88 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Náš Nixon
Během Watergate zabavila FBI na 500 kotoučů se Super8 filmy, které natočili Nixonovi poradci Haldeman, Ehrlichman a Chapin. 40 let byly schované ve vládním trezoru. Found footage jako základ nikoli pro formální experiment, ale pro vtipný, hravý a trefný komentář, kde končí soukromí a začíná politika. „Všichni Nixonovi muži“ běží s úsměvy vstříc kameře, cirkusový medvěd krouží na motorce a slova dobového hitu říkají: „Byl jsi tu poblíž tak moc dlouho.“ Z home videa se stává znělka televizního seriálu.

Náš Nixon

Penny Lane
Spojené státy / 2013 / 85 min.
sekce: Opus Bonum
Středoevropská premiéra
Povstání
Sedm dní vzpoury zachycených zevnitř předkládá dokument poskládaný z amatérských videí z arabského jara umístěných na YouTube. Rozmazané, bezprostřední obrazy demonstrantů, brutálních policejních zásahů a poničených měst ukazují, že nejlepší způsob, jak pochopit chaos, je stát se jeho součástí. Když kameraman požádá muže stojícího na ulici, aby mu popsal situaci posledních dní, odpověď zní: „Tohle je skutečný Egypt. Předtím jsme žili někde jinde. Všichni jsme poutníci, emigranti, vystěhovalci.“

Povstání

Peter Snowdon
Belgie, Velká Británie / 2013 / 78 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Následky
Nesourodá tetralogie referenčních portrétů spojuje čtyři osobnosti z odlehlých končin uměleckého univerza – baviče a pianistu Fatse Wallera, malíře Jacksona Pollocka, fotografku Janietu Eyreovou a malířku Fridu Kahlo. Ambientní koláž rozvrácených sociálních poměrů prorůstá intimní chvíle prožívání uměleckého pohroužení. Hypnotické obrazy vibrují ve strhujícím obcování s životními reáliemi osobností. Hoolboom kombinuje dokumenty, inscenaci, experimentální koláž. Zrychlené snímání, beztížná levitace kamery, VR, found footage, patina 16mm filmu – nástroje k nové definici portrétního filmového žánru.  „Film klade otázku, jak přežít po pohromě, jež stihla stát, vaši rodinu a vaše tělo. Umělec předkládá příklady. Snad jedině v aktu zdvojení, v davové scéně, můžu najít to, čemu říkám moje já.“ M. Hoolboom

Následky

Mike Hoolboom
Kanada / 2018 / 75 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Kmen Ãwa
Tutawa Tuagaek, stárnoucí vůdce brazilského domorodého kmene Ãwa, patří mezi poslední pamětníky masakru indiánů v amazonském pralese v roce 1973. Dvojice filmařů-etnografů zachycuje jeho všední život ve společnosti mladých následovníků, kterým se snaží předávat zkušenosti. Každodenní rituály indiánské komunity konfrontují s nalezenými fotografiemi a videozáznamy, které poskytují vzácné svědectví o zvěrstvech, jež Tutawa líčí. Rozličné epochy a vizuální formáty utvářejí kontinuum, v němž se vyjevuje traumatická historie utlačovaného lidu, který však navzdory všem ústrkům stále přežívá.

Kmen Ãwa

Henrique Borela, Marcela Borela
Brazílie / 2016 / 75 min.
sekce: Opus Bonum
Východoevropská premiéra
Ořez
CROP je inovativní dokument zabývající se účinkem obrazů během Egyptské revoluce v roce 2011. Ve filmu neuvidíte žádné záběry z průběhu revoluce, ale dění v redakci nejstarších a nejvlivnějších státních novin Al Ahram. Pomocí sledu pečlivě poskládaných záběrů sledujeme dění uvnitř budovy, od nevyššího vedení až po nejposlednějšího zaměstnance. Ústředním tématem je příběh fotografa, který propásl revoluci kvůli svému pobytu v nemocnici. Vypráví o svých osobních zkušenostech s nekalými mediálními praktikami starého režimu.

Ořez

Johanna Domke, Marouan Omara
Egypt, Německo / 2013 / 47 min.
sekce: Opus Bonum
Východoevropská premiéra
Noční tuláci
Sobhan a Hamid, afghánští imigranti, spolu usínají pod mostem metropole. Strastiplná cesta z domova trvající měsíce není vykoupena lepším životem, ale je drcena obavou z dalšího dne. Čas už jim nenáleží a naděje vyhořívá na francouzských předměstích. Afghánský vzdor a nadšení se tříští v rozmazaných záběrech z mobilních telefonů a nekonečných tmavých nocích strávených u provizorního ohně. Úděl mladých imigrantů pozorovaný z povzdálí je aktuálním modelovým obrazem nejedné blízkovýchodní země.  

Noční tuláci

Bijan Anquetil
Francie / 2012 / 45 min.
sekce: Opus Bonum
Středoevropská premiéra
Průnik
Italský voják Romano Ismani je v 1941 kvůli svému ruskému původu povolán do Sovětského svazu jako válečný vyšetřovatel a tlumočník pro fašistické pohlaváry a místní obyvatelstvo. Ismaniho vyprávění mísí detailní popis válečných hrůz a historické svědectví s lyrickou deziluzivní kontemplací o bezvýznamnosti jedince uprostřed války. Autoři snímku vytvářejí kontrast mezi historizovanými ilustrativními záběry doprovázejícími vyprávění hlavního hrdiny a obrazy současné Ukrajiny a Ruska, v nichž až do dnešních dnů přežívá beznaděj a zmar způsobený událostmi 20. století. „Film Průnik kombinuje nalezené záběry různého původu. Jde o fiktivní příběh plný přítomností: duchů putujících ukrajinskou stepí, ozvěn krvavé minulosti a stále probíhajících válek.“ M. Manzolini, F. Ferrone
osobní program

Průnik

Michele Manzolini, Federico Ferrone
Itálie / 2019 / 70 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt