Krajinou domova: Dvojí srdce Vysočiny

Dokument o záchraně antilopy Derbyho. Její přežití se více než patnáct let snaží zajistit také tým lidí z České republiky. Proč snahy o ochranu exotické fauny často vycházejí od obyvatel Západu než ze strany lidí, kteří s ohroženými druhy sdílejí životní prostor?

Jejich rodiče přijeli do ČSSR v srpnu 1968 s okupačními vojsky. Dnes se „milovické děti“ ocitají na opačných stranách fronty v rusko-ukrajinském konfliktu. Tito „bratři“ předurčení k „přátelství na věčné časy“ po sobě dnes střílejí. Jak vnímají naši zemi a současné Rusko děti někdejších důstojníků z Milovic? 

Snímek je životním portrétem jednoho z předních českých režisérů Miloše Formana. Forman jako tvůrce, filmař ověnčený Oscary za Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem, jako člověk, jako charismatický dobrodruh, který se nebojí pochybovat sám o sobě. Dokument od režisérské dvojice Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny sumarizuje Formanovu životní cestu, na níž se prolíná přízeň a rány osudu, osobní nalézání i tápání. Je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman.  

Film se zabývá jednou z doposud opomíjených kapitol našich novodobých dějin. Takzvaná „ozbrojená pěst dělnické třídy“ vznikla na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a pod vedením Ústřední rady odborů působila již od května roku 1945. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 na základě rozkazů KSČ postupně Lidové milice zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou. Jejich nasazení při protirežimních shromážděních v roce 1969 si vyžádalo oběti na lidských životech. Brutálně si počínaly také při pražských demonstracích v letech 1988 a 1989.

Všechny chtěly jen normálně žít. To, co následovalo po svatbě, si neuměly vůbec představit. Dokumentární film sleduje příběhy pěti žen, které prošly psychickým i fyzickým týráním ze strany partnera/manžela a našly sílu o svých otřesných zážitcích promluvit.

Přilepit se k betonu. Svištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Arhuakové jsou indiánským kmenem, který odolával nepřízni osudu více než čtyři sta let, ale dnes kvůli vyspělé technice důlních společností, aroganci politické moci a stále více se rozmáhajícímu turismu je jejich existence ohrožena. Jejich domy jsou srovnávány se zemí obřími bagry. Během července 2017 bylo z domovů vyhnáno na sto osmdesát rodin, které nyní živoří v parku města Puerto Bello ve špatných podmínkách. Jejich posvátná místa jsou vypalována. V České republice proto vznikla organizace, která se snaží pomoci indiánům tohoto kmene výkupem původních indiánských pozemků, na něž se posléze mají indiáni navrátit… 

Šestidílný horolezecký cestopis sleduje nejlepšího sportovního lezce světa při překonávání rekordů. Adam Ondra si vybírá známé i neznámé lokality v zemích bývalé Jugoslávie, ale cestuje i do Rumunska, Řecka a Albánie. Seznamuje se s místními stěnami i horolezci, kteří mu pomáhají s vytipováním těch nejextrémnějších, dosud neprozkoumaných skalních cest.

Žďárského vázání, lyžařská technika, bivakovací vak zvaný žďárák, hora na Antarktidě, chata v Alpách, muzeum i jména ulic – to je výčet věcí a míst, která nesou jméno Matyáše Žďárského. Rodáka od Třebíče a zakladatele alpského lyžování. Díky němu propadly kouzlu zasněžených strání nejprve masy Vídeňanů a po nich i nadšenci z celého světa.

Pět let před tím, než na Měsíc poprvé vkročil Neil Armstrong, začala společnost Pan Am prodávat letenky na Měsíc. Vesmírná horečka v té době zachvátila celý svět, včetně Ronalda Reagana. Celkem na 100 tisíc zájemců se zapsalo do Klubu prvních letů na Měsíc. Jaké byly jejich motivace odletět a co doufali, že tam najdou? Spolu s protagonisty z různých částí světa (USA, Rakousko, Česká republika) se snímek zamýšlí nad očekáváními, která se s komerčními lety na Měsíc pojila. 

Ačkoli je to na hraně zákona, čím dál více dětí se u nás narodí náhradním maminkám sloužícím pouze jako jakýsi inkubátor pro genetický materiál jiných párů. Lze ale porodit dítě, odevzdat ho někomu cizímu a kráčet dál životem, jako by se nic nestalo? Co když se takové dítě „nepovede“ nebo si pár rodičovství rozmyslí?

Ve svých šestatřiceti letech získal Jakub Hrůša v Brně Cenu Charlese Mackerrase za přínos k interpretaci Janáčkova díla. A to jenom pár metrů od místa, kde vznikla Janáčkova Věc Makropulos. Přesně za měsíc od předání ocenění stane Jakub Hrůša před orchestrem Vídeňské státní opery, aby zde jako debutant řídil nové uvedení tohoto díla. Dokument o jednom z nejobtížnějších úkolů v kariéře mladého dirigenta.