Lost Tune

Různé výrazy pro totéž: riot grrrlz, třetí vlna feminismu, vpád holek na punkovou scénu. Portrét Kathleen Hanna (Bikini Kill, Le Tigre) zachycuje revoluční nástup vlny ženských undergroundových kapel i měnící se vztah feminismu a společnosti od 90. let. Snímek s vyváženou mírou uřvanosti a seriózní disputace.

Portrét skladatele, který v Japonsku zakládal moderní pop – legendy světové filmové hudby (Poslední císař, Malý Buddha, Revenant Zmrtvýchvstání). Křehkost světa tu připomíná jak rakovina umělce, tak zničená místa po havárii atomové elektrárny Fukušima. Film se pohybuje mezi velmi osobním a velmi společenským. 

Filmový sound design, jeho umění, historie a oslava. Snímek, uvedený letos v Cannes, je elitní celovečerní lekcí o všem, co obnáší zvuk v současném filmu: kvalitní, rafinovaný, těžící z tradice kinematografických triků i z dokonalých technologií. Ve filmu napěchovaném ukázkami z filmů i přímo z výroby zvuků se dělí o své zkušenosti George Lucas, Steven Spielberg, Barbra Streisand, Robert Redford, David Lynch, Ang Lee a Sofia Coppola.

Energický dokument rekapituluje příběh jedinečného hudebního rebela, který představoval v Nigérii zásadní opoziční živel, a ještě stihl definovat výbušný afrobeatový styl. Film se vyhýbá mýtům a nechává vyprávět svědky realističtěji. Fela Kuti, jehož význam pro celou panafrickou generaci je nesporný, je tu představen důkladněji a plastičtěji než kdy dřív.

Fascinující portrét umělce, který věnoval svůj hmotný majetek dánské Národní galerii. Goodiepal spojuje hudbu, performanci a vlastní život do crazy, nekompromisní, ale i laskavé a logické odpovědi na dnešní svět. Pod absurdní slupkou se skrývají zralé názory, sociální i environmentalistická citlivost.

Jak slast ze zvuku elektrické kytary a rock’n’rollu pomáhala v Sovětském svazu rozkládat komunistickou moc. V době studené války se touha tisíců amatérských a undergroundových kapel po svobodě západního střihu stala nenásilnou opoziční silou. O síle rock’n’rollu věděly CIA i KGB. Film z amerického úhlu pohledu mapuje sovětskou scénu v letech 1955–1991.

Hvězda srílanského původu M. I. A., producentka a zpěvačka, udržuje ve svém popu témata migrantů, nezápadního pohledu na západní společnost, rovnosti pro menšiny. Dokument využívá její osobní videokroniky a komentuje i častá obvinění, že identita Mayi Arulpragasam je zčásti vykonstruovaná. 

Osobní film a esej začíná sledováním tří zvukových umělců (mj. významného dokumentátora zvuků přírody Chrise Watsona), výhybku však nečekaně přehodí náhodné setkání režiséra s neslyšící spisovatelkou Louise Sternovou. Film-deník-báseň poukazuje na stoupající roli média naslouchání ve světě obrazů. 

Kamera sledující politické, rebelské, krutě zábavné a vulgární Sleaford Mods odkrývá i mnoho ze sociální reality Británie v éře brexitu. Jason Williamson, jehož projev přirovnal Guardian k Handkeho dramatu Spílání publiku, vystihuje pocity nejen těch, kdo uvízli ve „shit job“ na menších městech. 

Elektronika a její (filmová) archeologie. Eugeniusz Rudnik radikalizoval pojem hudby jen s nůžkami a magnetickým páskem. V legendárním Experimentálním studiu Polského rozhlasu odkryl skrytou hodnotu v syrových a odmítaných zvucích dávno před nástupem DJ. Snímek je pokusem uslyšet jeho autorskou hudební vizi.

Reevaluace 20. století dnes probíhá na mnoha frontách – i ve snímku přibližujícím německého hudebního producenta, který spoluvytvořil hudbu Kraftwerk, Davida Bowieho, Briana Ena, Neu!, Devo, Cluster, Ultravox či Eurythmics, než v pouhých 47 letech zemřel.

Workshop Pavla Klusáka je výletem do normalizačního desetiletí 70. let, především za tou částí tehdejší popkultury, kterou formovaly propagandistické a agitační potřeby režimu. Tato kapitola dějin moderního Československa je jako historická zkušenost, varování i jako groteska, aktuální dodnes. Audiovizuální archivy uvádí Pavel Klusák.