Lost Tune

Klasik nezávislého filmu Jarmusch vytváří kroniku agresivního rock’nʼrollu The Stooges, kapely v čele s Iggym Popem. Stopuje kulturní, politické i historické okolnosti jejich vzniku. Sleduje dobrodružství a pády během jejich kariéry. Ptá se, co po nich zůstane. Fanoušek a analýza.

100 let archivních záběrů v gestu experimentálního filmu. Magie, půvab a neklid venkovského života. Narušené filmové vzpomínky na lidové slavnosti, maskované přehlídky, setí i sklizně. Elektroakustická hudba pomáhá vymezit filmovou esej, která zachycuje krásu, brutalitu a šílenství venkovské Británie.

Fascinující portrét umělce, který věnoval svůj hmotný majetek dánské Národní galerii. Goodiepal spojuje hudbu, performanci a vlastní život do crazy, nekompromisní, ale i laskavé a logické odpovědi na dnešní svět. Pod absurdní slupkou se skrývají zralé názory, sociální i environmentalistická citlivost.

Rapper Lil Peep a jeho příliš krátký život jsou předmětem filmu, který skládá portrét protagonisty z obrazů postinternetového věku – od videí z mobilu přes klipy až k původní kinematografické práci (film zaštítil jako výkonný producent Terrence Malick). Snímek sleduje vzestup křehkého, zranitelného Peepa od jeho objevu jako hiphopové senzace až k předávkování narkotiky v jednadvaceti letech.

Různé výrazy pro totéž: riot grrrlz, třetí vlna feminismu, vpád holek na punkovou scénu. Portrét Kathleen Hanna (Bikini Kill, Le Tigre) zachycuje revoluční nástup vlny ženských undergroundových kapel i měnící se vztah feminismu a společnosti od 90. let. Snímek s vyváženou mírou uřvanosti a seriózní disputace.

Jak slast ze zvuku elektrické kytary a rock’n’rollu pomáhala v Sovětském svazu rozkládat komunistickou moc. V době studené války se touha tisíců amatérských a undergroundových kapel po svobodě západního střihu stala nenásilnou opoziční silou. O síle rock’n’rollu věděly CIA i KGB. Film z amerického úhlu pohledu mapuje sovětskou scénu v letech 1955–1991.

Elektronika a její (filmová) archeologie. Eugeniusz Rudnik radikalizoval pojem hudby jen s nůžkami a magnetickým páskem. V legendárním Experimentálním studiu Polského rozhlasu odkryl skrytou hodnotu v syrových a odmítaných zvucích dávno před nástupem DJ. Snímek je pokusem uslyšet jeho autorskou hudební vizi.

Hvězda srílanského původu M. I. A., producentka a zpěvačka, udržuje ve svém popu témata migrantů, nezápadního pohledu na západní společnost, rovnosti pro menšiny. Dokument využívá její osobní videokroniky a komentuje i častá obvinění, že identita Mayi Arulpragasam je zčásti vykonstruovaná. 

Kamera sledující politické, rebelské, krutě zábavné a vulgární Sleaford Mods odkrývá i mnoho ze sociální reality Británie v éře brexitu. Jason Williamson, jehož projev přirovnal Guardian k Handkeho dramatu Spílání publiku, vystihuje pocity nejen těch, kdo uvízli ve „shit job“ na menších městech. 

Osobní film a esej začíná sledováním tří zvukových umělců (mj. významného dokumentátora zvuků přírody Chrise Watsona), výhybku však nečekaně přehodí náhodné setkání režiséra s neslyšící spisovatelkou Louise Sternovou. Film-deník-báseň poukazuje na stoupající roli média naslouchání ve světě obrazů. 

Filmový sound design, jeho umění, historie a oslava. Snímek, uvedený letos v Cannes, je elitní celovečerní lekcí o všem, co obnáší zvuk v současném filmu: kvalitní, rafinovaný, těžící z tradice kinematografických triků i z dokonalých technologií. Ve filmu napěchovaném ukázkami z filmů i přímo z výroby zvuků se dělí o své zkušenosti George Lucas, Steven Spielberg, Barbra Streisand, Robert Redford, David Lynch, Ang Lee a Sofia Coppola.

Workshop Pavla Klusáka je výletem do normalizačního desetiletí 70. let, především za tou částí tehdejší popkultury, kterou formovaly propagandistické a agitační potřeby režimu. Tato kapitola dějin moderního Československa je jako historická zkušenost, varování i jako groteska, aktuální dodnes. Audiovizuální archivy uvádí Pavel Klusák.