Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Lotyšští kojoti
play
Lotyšští kojoti
Lotyšští kojoti
Lotyšští kojoti

Lotyšští kojoti

režie: Ivars Zviedris
originální název: Valkātājs
země: Lotyšsko
rok: 2020
délka filmu: 90 min.

synopse

Lotyšsko-ruská hranice je prostorem nekonečných bažinatých lesů a vesnic s chátrajícími staveními bez lidí. Nehostinné místo je ale také cílem uprchlíků z různých zemí na východ od Evropy, pro které na konci strastiplné cesty představuje propustnou hranici do evropského společenství. Dlouhodobá nezaměstnanost a nápor přistěhovalců tu vytvořily pracovní příležitost pro „kojoty“ neboli převaděče, kteří riskují svou svobodu, aby za nevelkou odměnu dopomohli ke svobodě jiným. Tři roky vznikající observační dokument sleduje převaděče, uprchlíky a represivní složky, tři strany bezvýchodného sociálně-ekonomického trojúhelníku.

„Mým cílem bylo ukázat portrét hranice. Je to jako by tam byl tunel - dva kilometry široký tunel, kterému se říká „hraniční zóna“. V tom tunelu můžeme vidět jak se svět proměňuje, jak se globalizuje.“ I. Zviedris

Q&A - Ivars Zviedris:

 

biografie

Lotyšský režisér, kameraman a producent Ivars Zviedris (1967) pracoval od poloviny devadesátých let jako korespondent veřejnoprávní televize LTV. V roce 2001 ukončil studia na Lotyšské umělecké akademii (Latvian Academy of Culture) a začal se profilovat jako autor empatických portrétů. Za své filmy pravidelně získává ocenění za nejlepší domácí dokument. Se snímky Come, Erik (2005), Tide (2009) a Documentarian (společně s Inese Klava, 2012) měl četné úspěchy i v zahraničí.

více o filmu

režie: Ivars Zviedris
producent: Marta Bite, Ivars Zviedris
scénář: Ivars Zviedris
kamera: Ivars Zviedris, Haralds Ozols
střih: Haralds Ozols
zvuk: Ivars Zviedris, Haralds Ozols

další filmy v sekci

POSLEDNÍ OBRAZ
Jaké je žít se ztrátou zraku a vědomím, že již nikdy nespatříte tvář svých blízkých? Snímek je sondou do životů lidí se zrakovým hendikepem, kteří již zcela ztratili nebo pomalu ztrácí možnost vidět svět kolem sebe, ale přesto se nevzdávají hledání štěstí a životního optimismu. Protagonisté vypovídají o svých pocitech, obavách a frustracích, ale i vzpomínkách na vizuální vjemy, svých snech a naději na možnost nadále žít téměř plnohodnotný život. Lyrický styl vyprávění, melancholicky stylizované záběry a střípky osobních archivů vytváří kontrast k tvrdé realitě životů lidí se zrakovým hendikepem.   „Pamatuji si hlavně okamžiky. Ne obrazy. Úsměvy si pamatuji... nebo jiskry v něčích očích.“ z filmu POSLEDNÍ OBRAZ (00:01:40–00:01:54)   Q&A with Judith Zdesar:  
osobní program

POSLEDNÍ OBRAZ

Judith Zdesar
Rakousko / 2020 / 70 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
1+8
Různé podoby hranic zkoumá snímek o Turecku, státu, který sousedí s celkem osmi různými zeměmi. Tvůrci se postupně vydávají do obcí nacházejících se poblíž každé z hranic, a to vždy jak na turecké straně, tak na té opačné. V celkem šestnácti městečkách sledujeme varianty každodenního života, ale i společenské a politické problémy, které tímto životem hýbou. Pohyb po mapě hranic tak dává celému filmu jeho tvar.

1+8

Cynthia Madansky, Angelika Brudniak
Rakousko, Turecko / 2012 / 131 min.
sekce: Mezi moři
Česká premiéra
Nezvratné následky uklouznutí na banánové slupce
Mlhavé ráno rumunského maloměsta. Alexandrina se vrací z kanadského exilu za svou chřadnoucí matkou, bývalou učitelkou Marií, kterou si přisvojuje postupující stařecká demence. Do intimních okamžiků zpřetrhaných vztahů oscilujících mezi přijetím, soucitem a bezmocí se vkrádá osud národa rozvráceného komunismem, postupující nemoc a osamění stárnoucí ženy obklopené panenkami z dětství. V dokumentárním sblížení, prokládaném vnitřními monology s vlastní (imaginární) dcerou, sledujeme složitou a úzkostnou cestu k rodinnému smíření vstříc nezvratnému konci.  „Věřím v dokument, který podporuje tázání, úzkost a nejistotu.“ B. Stoica    

Nezvratné následky uklouznutí na banánové slupce

Bogdan Stoica
Kanada / 2019 / 76 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Za tváří zrcadla
Poetický dokument o cestě ženy k sebeuvědomění a nalezení vnitřního míru a harmonie. Autorka se vrací do chorvatského regionu Lika, krajiny svých předků, a v lůně přírody se snaží vyrovnat s životními ztrátami, nemocí a strachem z budoucnosti. Snímek je členěn do šesti kapitol (prolog, jaro, léto, podzim, zima, epilog), spojených s různými obdobími lidského života. Přináší velmi otevřenou a intimní zpověď v mozaice vzpomínek a zážitků, úvah a pocitů. Film funguje i jako terapeutický nástroj, s jehož pomocí autorka nachází sílu bojovat. Snímek získal chorvatskou cenu Oktavijan za nejlepší dokumentární film.„Každý strach je odůvodněný. Abych se oprostila od svých běsů, spojila jsem tajné vzorce a vědomosti své rodiny s přírodním koloběhem a skrze tento střet odhalila, co je ve zvířeti lidského a v člověku zvířecího.“ Katarina Zrinka Matijevićová

Za tváří zrcadla

Katarina Zrinka Matijević
Chorvatsko / 2016 / 42 min.
sekce: Mezi moři
Evropská premiéra
Balatonská metoda
Dokumentární cesta krajinou kolem největšího maďarského jezera a jeho rekreačními rezorty zahrnuje živá vystoupení sedmnácti domácích hudebních skupin, a to od zavedených jmen po úplné nováčky. Jejich performance se stovkou dalších účinkujících muzikantů jsou v různých denních dobách zaznamenávány na nejrozmanitějších místech – od přístavu, hotelového balkonu až po kostelní kapli – a dávají vzniknout osobitému, atmosférickému portrétu dané lokality. Nezávislá hudební road movie okolo Balatonu je prvním maďarským celovečerním filmem financovaným skrze crowd-fundingovou kampaň.DETAIL:„Balaton! To slovo má magickou moc! V očích zažíhá plamínky, na obličeji vyloudí úsměv. Sluneční záře a nezbedné vlnky zdobí tváře zlatavým nádechem. Jezero se hemží turisty.”

Balatonská metoda

Bálint Szimler
Maďarsko / 2015 / 85 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Zima / Zázrak
Alegorická dokufikce přináší lehce meditativní a zároveň moderní impresi velkého křesťanského svátku a podává svědectví o transformaci sakrálního prostoru i náboženského poselství. Anonymní hrdinové na opačných koncích světa vyprávějí pod taktovkou silné obrazové i střihové stylizace o cestách své víry. České diváky nadchne finální církevní crossover; bujará scéna z pláže je podkreslena písní Jsem tak zblázněný do tebe, Ježíši, která zaznívá na setkáních české sekty Triumfální centrum víry. Na jednom takovém se nakonec uzavře i cesta filmu samotného. 

Zima / Zázrak

Željka Suková, Gustavo Beck
Chorvatsko, Dánsko, Brazílie / 2012 / 60 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
Naproti sobě
Režisérka společně se svým otcem berou do ruky kameru a vzájemně se natáčejí během rozhovorů o schizofrenii, vlastní minulosti či osobním pojetí štěstí. Film je osobní výpovědí dvou lidí, ovlivněných či poznamenaných duševní poruchou – otce, který s ní musí žít, a dcery, jež musela vyrůstat s nemocným a často nepřítomným otcem. Při natáčení se snaží o pochopení toho druhého a zároveň odhalují svá vnitřní traumata. Jedním z vedlejších témat je, jaké to je, léčit se s duševní poruchou v Rumunsku, neboť otec vyjadřuje frustraci ze způsobu, jakým je na něj a na jeho stav nahlíženo místním zdravotnictvím.Zdravice režisérky Andry Tarara:
osobní program

Naproti sobě

Andra Tarara
Rumunsko / 2020 / 74 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Tohle je válka, bejby
Pár dní ze života ukrajinských vojáků a dobrovolníků v zázemí doněcké fronty nám přibližuje film, který se obejde bez explicitních záběrů z bojů. Obrazy zmaru a destrukce z míst, kudy před nedávnem prošla válka, se mění v tragikomické podobenství přežívání v provizorním časoprostoru. Plundrování ruin je na denním pořádku, výpravy za úlovkem se mění v chlapecké dobrodružné zkoumání soukromých prostor ještě nedávno obývaných lidmi. Když to vše ještě navíc dokumentuje polský novinářský štáb s rozšafnou reportérkou ve středu, existenciální satira je na světě. Válka tu je, ale někde za rohem."Nejsložitější věcí při tvorbě tohoto filmu pro mě bylo vybrat si mezi osobními sympatiemi a touhou předložit co nejobjektivnější obrázek války, kterou jsem měl před očima." J. Pupyrin

Tohle je válka, bejby

Yurii Pupirin
Ukrajina / 2017 / 59 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
noimage
FilmVĚŠTBA zachycuje citově komplikovaný vztah mezi mladým Izraelcem a jeho kambodžskou přítelkyní. Muž si na ulicích nočního Phnom Penhu vydělává věštěním z karet, jeho žena propadá alkoholu a společně se starají o děti, přestože se nedokážou postarat sami o sebe. V každodennosti lásky a hádek ukazuje film osamocenost a pochybnosti hrdinů stejně jako obtížnost volby mezi kulturami.

Ukolébavka z Phnompenhu

Pawel Kloc
Polsko / 2011 / 103 min.
sekce: Mezi moři
Středoevropská premiéra
Narozeniny
Osamělý život jako sled všednodenních rutinních úkonů ukazuje dokument, který režisér natočil o své matce. Je den jejích narozenin, manžel je už několik let po smrti a ostatní děti na ni zapomněly, vyjma syna, který zůstává stále za kamerou. Stárnoucí žena přesto uklízí, vaří a chystá vše pro případnou oslavu. Letmé kontroly displeje mobilu naznačují, že by jí udělalo radost i jen telefonické přání. Den narozenin dává pocitu samoty nový rám, stejně jako režisér ořezává různými přirozenými překážkami obraz kamery a zesiluje ruchovou stopu, aby vyniklo ticho, které hlavní postavu obklopuje.„Jeden den každého člověka vypovídá o jeho životě. Jak se cítíme během jednoho dne, tak se cítíme po celý život. Nic se nemění. Všechno se jen znovu a znovu opakuje. Stejně jako moje matka v den jejích narozenin.“ H. Baydarov

Narozeniny

Hilal Baydarov
Ázerbájdžán / 2018 / 63 min.
sekce: Mezi moři
Světová premiéra
Slepý film
Neočekávaná výprava míří na palubě lodi z Petrohradu do Finska. Skupina tvořená z osob se zrakovým postižením a osob vidomých se učí spolupracovat pro zdárné uskutečnění plavby. Observační dokument popisuje první kontakt posádky s prostředím lodi, který probíhá dotekem, a posléze samotnou denní rutinu na moři. Nezúčastněný pohled kamery zaznamenává realitu, která překonává předsudky o nemohoucnosti slepců. Bezproblémová plavba poskytuje mořeplavcům prostor pro nové vjemy. Jednotlivé klipy lodního deníku nesou znaky mise, tedy uskutečnění proměny uvnitř sebe sama, která může změnit život i svět.„Co vidíte, když nevidíte? Jak reagujete na svět bez jakýchkoli rušivých vizuálních podnětů? Slepé kino zkoumá svět nevidomých, kteří se plaví po moři a rozšiřují tak horizont možností svého já.“ G. Glyants

Slepý film

Grigory Glyants
Rusko / 2017 / 50 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Hosté
V centru pozornosti observačního dokumentu situovaného do jedné zapadlé ruské vesnice, vzdálené asi sto šedesát kilometrů od Moskvy, stojí skupinka dřevorubců, ilegálních přistěhovalců z Tádžikistánu, kteří přišli do Ruska v naději, že zde najdou práci. Najímaní ruskými podnikateli žijí tisíce kilometrů od svých rodin, kterým posílají vydělané peníze. Strnulé, nekonečně dlouhé záběry vystihují jednoduchou rutinu života sezónních dělníků a celkově neučesaný styl natáčení koresponduje s nehostinným prostředím, ve kterém ze dne na den přežívají.DETAIL:„No jo, život není peříčko. Jak se říká – nemáme na růžích ustláno. Život se musí žít jak se patří… Dokážete si představit, jak těžké to mají naše ženy?“

Hosté

Alexey Sukhovey
Rusko, Francie, Německo / 2014 / 62 min.
sekce: Mezi moři
Mezinárodní premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt