Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Mimoplanetární vyhodnocení III: Entropie: 25800
play
Mimoplanetární vyhodnocení III: Entropie: 25800
Mimoplanetární vyhodnocení III: Entropie: 25800

Mimoplanetární vyhodnocení III: Entropie: 25800

režie: Yin-Ju Chen
originální název: Extrastellar Evaluations III : Entropy : 25800
země: Tchaj-wan
rok: 2018
délka filmu: 17 min.

synopse

Melancholie bloumání krajinou rozbíjená místy kýčovitými disko-duhami a barevnými ilustracemi otevírá možné světy mimoplanetárního vědomí sdělujícího zprávu, v níž odkazy na termodynamické zákony či mayskou symboliku narážejí na kritické interpretace očekávání konfrontace lidského a vesmírného.  

"‚ONO‘ ví." Yin-Ju Chen

 

biografie

Tchajwanská umělkyně Yin-Ju Chen využívá svého rozmanitého autorského rozptylu jakožto průmětny existenciálních otázek. Eklekticky bohatá tvorba čerpající nejen z kulturně-sociální antropologie, ezoterismu či behaviorismu s důrazem na juxtapozici tvarů a vzorců našla své místo na mnoha festivalech a výstavách. Na MFDF Ji.hlava se uvedla snímky Krvavé lekce (2010) nebo Konec přenosu (2011).

 

více o filmu

režie: Yin-Ju Chen
producent: Yin-Ju Chen
kamera: James T. Hong
střih: Chia-Sheng Lin

další filmy v sekci

Requiem
Pomalý film vytváří intenzivní zážitek průběžně téměř nerozeznatelnými, ale v trvání celku výraznými proměnami stínů, ploch a tvarů, které vyřezávají tmavá rozvětvení do světlé mlhy, jež zavaluje a vzápětí opouští sošnou statičnost houstnoucího lesa.  „Psal jsem básně na ulicích, s ostražitostí vůči nepodloženým přirovnáním s přírodou. Představa ulice byla bolestná a já ji zbožňoval. Ale pořád si myslím, že nejvýraznější spodní proudy člověk nalezne v přírodě.“ M. Yi
osobní program

Requiem

Myun Yi
Jižní Korea / 2019 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Paměťová stopa
Přetržité obrazy pracují se schopností neuronových sítí udržet otisk viděného, byť v pouhém záblesku, a kromě silného vizuálního zážitku z konkrétních nalezených motivů, rozpadají- cích se na dílčí prvky a viditelné kousky, navozují momenty vypjaté introspekce i nechávají prostor vnitřní obrazivosti v provokujícím dialogu s režimem okamžité paměti. Daïchi Saïto pochází z Japonska, ale vystudoval literaturu, hindštinu a sanskrt v USA. Filmu se začal věnovat v kanadském Montrealu, kde se stal jedním ze zakladatelů umělecké skupiny Double Negative. Je autorem řady krátkých filmů a videoinstalací, na MFDF Ji.hlava byl uveden jeho film Syntaktické stromy, pravidelné listy (2009).„Mé filmy se nezabývají so ciálními či politickými otázkami, jelikož si myslím, že pro ces filmové tvorby má sám o sobě so ciálně-politický dopad.“

Paměťová stopa

Daïchi Saïto
Kanada / 2015 / 18 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Obatala film
Antologie rituálů, masek, maleb na kůži a dalších ozdob zblízka zachycených v Ile-Ife, mýty opředeném posvátném městě etnika Jorubů, kteří žijí především v jihozápadní Nigérii, ale také v některých zemích Latinské a Jižní Ameriky. Bůh Obatala je zde pokládaný za stvořitele Země a také lidských těl.  „Svou filmovou praxi chápu jako zkoumání způsobů zkušenosti a jako gesto směrování. Jednou ze zkušeností by mohl být stav oddanosti a posedlosti duchovními a kosmickými silami.“ S. Wiedemann 
osobní program

Obatala film

Sebastian Wiedemann
Nigérie, Brazílie, Kolumbie / 2019 / 7 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Obraz, který plive, oko, které shrnuje
Barva kůže a filmu se stává středem diskurzu: rasově smíšená příslušnost autorky se odráží v otiscích krajiny a ruptur v ní, ale také v barvách prošlého filmu Kodachrome, jehož typické vizuální vlastnosti se rozpustily v čase a odstíny jsou sotva vidět, a jen tíživě zachytává obraz těla, které nespadá do jasných kategorií.  "Kde film selhává, případně se nám vzpírá? Když natáčím na celuloidový pás, snažím se točit záběry, jež stvrzují prostor kultury smíšených ras a kulturního prostoru mezi nimi." R. Storr  

Obraz, který plive, oko, které shrnuje

Rhea Storr
Velká Británie / 2018 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Pole v mlze
Trpělivé trvání mlhy překrývající stromy v údolí řeky Eden na severozápadu Anglie v neklidném záběru upoutává pozornost diváka na viditelné pole obrazu, zatímco jeho rám zdů- razňuje hranici neviděného ve fenomenologickém klidu tušené krajiny. John Woodman (1948) se věnuje experimentálnímu filmu a videoartu, o kterých napsal i několik knih (Structure of Chance, In Search of the Sacred, Sequences). Jedním z hlavních témat jeho tvorby je krajina a proměny jejího vnímá- ní v závislosti na čase, ročním období a světle. Jeho díla byla představena na mnoha meziná- rodních festivalech.„Film Pole v mlze zkoumá světlo, trvání, odkrývání, zjevování i mizení. Byl natáčen v mlze, z níž obraz postupně vystupuje a zase v ní mizí a umožňuje nám reflexivní a kontemplativní vizuální zážitek.“

Pole v mlze

John Woodman
Velká Británie / 2015 / 8 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Chaos
Pomalé vyjevování drobných nerovností, které se proměňuje v živelnou neuspořádanost rostoucích, poskakujících, zanikajících a znovu se objevujících bublinek, se soustřeďuje do barevně se obměňujícího kruhu a pomocí digitálních nástrojů důmyslně zobrazuje prostý proces, při němž se voda uvede do varu a ná- sledně se ochlazuje. Japonský experimentální filmař, producent a počítačový grafik Jošiki Nišimura na MFDF Ji.hlava představil již několik svých filmů. Ve Fascinujících okamžicích (2014) sledoval choreografie sněhových vloček, snímek Pozorování (2013) je kompozicí převrácených záběrů mořské hladiny a Na oběžné dráze (2015) sledoval proměnlivé světlo měsíce prosakující skrze vizuálně manipulovaný digitální záznam.„Použitím různých médií se nám otvírají obrovské možnosti, jak si v mnoha směrech rozšířit pohled na realitu.“

Chaos

Yoshiki Nishimura
Japonsko / 2016 / 10 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Džungle pixelů
Vzhled města, jeho domů, pobřeží a pomeran- čovníkových sadů, převedený na vzory a barvy, vznikl z 35mm záběrů Madridu digitálně zvětšovaných natolik, až vytvářejí abstraktní grafické soustavy obrazců, které jsou pak jako fotogramy vytištěny na průhlednou pásku a nalepeny přímo na 16mm filmovou podložku. Klara Ravatová (1986), původem španělská filmařka a fotografka, žije a pracuje v Berlíně. Ve svých filmech reflektuje prolínání přítomnosti a vzpomínek, tematizuje pronikání archetypálních vzorců do lidského chování a pracuje s motivem krajiny, vnímané jako malířské plátno. Ve svých instalacích (například projekt Connected Smells) zkoumá možnosti čichu zprostředkovávat zasuté zážitky a vzpomínky.„Zrno jednoho snímku vytváří vzdušné částice, které prostupují naše vidění. Obrazy se stávají vůní no ci v jednom přímořském městě.“

Džungle pixelů

Klara Ravat
Německo, Španělsko / 2015 / 3 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Filozofie hororu (část I): Etymologie
Úvodní část sedmidílné adaptace vlivné stejnojmenné knihy amerického filozofa a teoretika umění Noëla Carrolla z r. 1990. V duchu kinematografické filozofie režiséři problematizují jednotlivé aspekty žánru, v tomto díle především pozici postav, lidského těla a typů pohledů na ně upíraných, a to i prostřednictvím zásahů přímo do těla filmu.   „Filozofie hororu: Symfonie filmové teorie je působivou meditací o teorii žánru, jejímž cílem je ukázat věčnou krásu umění filozofie a propojenosti populární kultury.“  B. Máté, P. Lichter      
osobní program

Filozofie hororu (část I): Etymologie

Bori Máté, Péter Lichter
Maďarsko / 2019 / 7 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Letištní plocha
Observace sopečného kráteru otevírá vyprá- vění v aluzích a náznacích, které budují prostor imaginárního města po vzoru metropole Brasilia uvnitř kapverdské sopky Fogo. Průmět urbanistického plánu vytváří svět možného příběhu, zatímco průzory modelu jsou procházkou geometrií místa, kde byla spočítána i rozlehlost mraků. Joana Pimenta (1986), původem portugalská filmařka, která žije a tvoří střídavě v USA a Brazílii. Ve svých filmech a videoinstalacích používá postupy vizuální antropologie. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její filmový debut Obrazce vyleptané do čepele mízou z banánovníku (2014), ve kterém ze smyšlených vzpomínek sestavuje snovou korespondenci mezi souostrovím Madeira a bývalou portugalskou kolonií Mosambik.„Ocitla jsem se tam jako cestovatelka časem, archeoložka prostoru, snažící se navrátit troskám a mementům původní exotičnost.“

Letištní plocha

Joana Pimenta
Portugalsko, Spojené státy, Brazílie / 2016 / 14 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Bez názvu, 1925, část třetí
Když zavřu oči, všechno zůstává stejné, říká autorka v úvodu filmu. Situace a drobnosti z andských vrcholků a vesnic zachycuje na cestě, již v roce 1925 prošel její židovský dědeček původem z Rumunska, aby zde získal peruánské občanství, které mu pak o dvanáct let později umožnilo zachránit rodinu z Evropy. „Meditativní snímek prostoupený silnou atmosférou. Cesta oživující vzpomínky, jež staví tváří v tvář realitě. Film byl natočen na 16mm materiál s vysokým kontrastem, který se bohužel už nevyrábí.“ M. Pillerová

Bez názvu, 1925, část třetí

Madi Piller
Kanada / 2017 / 11 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
ozubený pastorek (drátěné sklo č. 4)
Film vybíhající z projekční dráhy vplouvá do rámu viditelností svým perforovaným okrajem a prosvětlený obsah políček odhaluje jako přibližnosti otisků světa. Do uplývající obrazivosti vstupují skvrny barev s nekonkrétním zněním i vyzněním. „Na konci 18. století byly hodinky vylepšeny pákovým krokem se setrvačkou. Brzy byl i ten překonán, já mám ale ten roztomilý unikát rád. Podobnou krásu bych chtěl, po svém, stvořit i já.“ H. Kawaguči

ozubený pastorek (drátěné sklo č. 4)

Hajime Kawaguchi
Japonsko / 2017 / 4 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Čas, proč o něm přemýšlíte?
Vzpomínky stařičkých lidí v pečovatelském ústavu zaznívají v přetržitých výpovědích doprovázených fotografiemi jich samých a jejich blízkých, míst a událostí, které v paměti zůstaly, ale efemérnost vzpomínek na ně zviditelňují zásahy malbou do obrazů zachycujících uplynulý čas. Belgická výtvarnice Charlotte Dunkerová (1987) ve svých filmech využívá malířské techniky a experimentuje s materiály citlivými na světlo. Tematizuje ticho jako příležitost k sebereflexi a proměnlivost pravdy v závislosti na kulturním kontextu. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její film Jupiter Lolopop (2014), v němž mozaikou 3 564 maleb nechává ožívat mikropříběhy všedních dní.„Na tvorbě tohoto díla se formou série workshopů podíleli obyvatelé pečovatelského ústavu. Hlavním tématem je zde po cit plynutí času, jenž navozují rodinné fotografie.“

Čas, proč o něm přemýšlíte?

Charlotte Dunker
Belgie / 2015 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt