Nový svět na Donbase

Dokumentární film na aktuální politické téma přináší unikátní záběry ze života na tomto anektovaném území, kam mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Snímek je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Stejně jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krym stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe, složitě hledající svou identitu, jsou svým způsobem osamělými (polo)ostrovy v moři rozdělené společnosti. 

Současná kůrovcová kalamita ohromných rozměrů to ukazuje jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Nelegální vysazování lesa je trend, který lidé zabývající se ochranou přírody a krajiny sledují několik posledních let. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její přitažlivost pro návštěvníky. 

Ačkoli je to na hraně zákona, čím dál více dětí se u nás narodí náhradním maminkám sloužícím pouze jako jakýsi inkubátor pro genetický materiál jiných párů. Lze ale porodit dítě, odevzdat ho někomu cizímu a kráčet dál životem, jako by se nic nestalo? Co když se takové dítě „nepovede“ nebo si pár rodičovství rozmyslí?

Film sleduje osudy tří fotografů – Josefa Koudelky, Antonína Kratochvíla a moravského fotografa Vojty Dukáta – osobností, které větší část svého tvořivého života přežily za hranicemi Československa. Snímek vychází z jejich odlišné tvorby, ve které se někdy protínají témata, místa nebo setkání, které je spojovaly.

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

Andy, Petra a Bára. Tři osudy, které se spojily ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Právě tady funguje oddělení, kde si matky mohou odpykávat trest společně se svými dětmi. Mateřské pouto totiž může být tou nejsilnější motivací k lepšímu a zodpovědnějšímu životu.

Obrazová dokumentární féerie, vyvolávající dávno zmizelou krajinu pražské periferie kolem Botiče. Předlohou pro konfrontaci s její dnešní podobou se stal nerealizovaný scénář režiséra Jiřího Lehovce, fotografie Josefa Sudka a obrazy Kamila Lhotáka.

Monografický dokument sumarizující historický a současný význam díla Bohuslava Fuchse v tuzemsku i v zahraničí. Dokument představí vznik zcela unikátní tradice brněnského funkcionalismu prostřednictvím životních osudů jeho předního představitele, mezi jehož nejznámější stavby v Brně patří Zemanova kavárna či hotel Avion.

Černobílý snímek kombinuje hrané i původní záběry z operace Neptun, jednoho z prvních pokusů československé Státní bezpečnosti o mediální mystifikaci, kdy reportéři narazí na dně jezera na tajné dokumenty z dob nacistického Německa. Zdůrazňuje ovšem souboj skeptické novinářky s důstojníkem policie a marnou snahu odhalit státem podporovanou dezinformaci.

Film spojuje osobní příběh známého herce Jana Potměšila s dějinnými událostmi roku 1989. Na vznik a průběh sametové revoluce měli velký vliv studenti a herci. Demonstrovali, stávkovali, ale hlavně se pokoušeli informovat i vzdálené regiony o tom, co se děje. Jeden z nich, Jan Potměšil, za tuto činnost zaplatil vysokou cenu – při návratu ze setkání s ostravskými horníky se vyboural v autě. Ostatní vyvázli bez úhony, on doživotně ochrnul. Silou vůle a pozitivním přístupem k životu se mu podařilo vrátit se nejen do běžného života, ale také ke své profesi. 

Petr Kotík je jeden z nevýznamnějších světově uznávaných tvůrců a neúnavný propagátor evropské a americké moderny. Hudební skladatel, dirigent, flétnista na cestě mezi New Yorkem, Prahou a Ostravou v autorském dokumentu režiséra Adama Oľhy.

Dokumentární portrét tenisty Radka Štěpánka, který sleduje jeho souboje na tenisových kurtech a zároveň nahlédne i do soukromí této mimořádné osobnosti. Časosběrný snímek je doplněn o výpovědi tenistových přátel, k nimž mimo jiné patří Petr Čech, Pavel Nedvěd a Jaromír Jágr.