Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Pouť krkonošská
play
Pouť krkonošská
Pouť krkonošská
Pouť krkonošská
Pouť krkonošská

Pouť krkonošská

režie: Karel Čtveráček
originální název: Pouť krkonošská
země: Česká republika
rok: 2020
délka filmu: 82 min.

synopse

Historik a teoretik umění Jiří Zemánek se se svými přáteli již poněkolikáté vydává na devítidenní pouť z Prahy na Sněžku. Novodobí poutníci, inspirováni pěším putováním básníka Karla Hynka Máchy, který cestu absolvoval společně s Eduardem Hindlem v roce 1833, objevují krásy české krajiny, předčítají úryvky básní a postřehů z Máchova zápisníku a pozorují svět, v němž se střetává člověkem nedotčená příroda a moderní civilizace. Lyrický, meditativní, humanismem protkaný snímek nabízí vhled do nitra poutníků toužících po splynutí se světem a vyzdvihuje poezii jako nástroj proměny lidského vnímání.  

 

„A pak už nezbude než vzít své skromné živobytí na záda a vyrazit. Jirka možná ještě přečte nějakou báseň na cestu, snad od Máchy, Jefferse nebo od Josefa Hory, a vyjdeme vstříc neznámému. Víme už, že není nutné se ničeho obávat: cesta si nás sama srovná a povede, propojí s krajinou, s oblaky, s noční hvězdnou oblohou. S námi samotnými.“ K. Čtveráček

Q&A s Karlem Čtveráčkem a Jiřím Zemánkem:

 

biografie

Karel Čtveráček (1970) absolvoval bakalářské studium biologie na Přírodovědecké fakultě UK a Katedru dokumentární tvorby na FAMU. Ve své tvorbě se zaměřuje zejména na zobrazení přírody a významných osobností z oblasti umění, mj. v dokumentech Muž, který maloval moře (2005), Včely letěly krásně (2009) či Nedej se: Vše kolem mne jako já žije, cítí, který byl uveden na Ji.hlavě v roce 2017.

více o filmu

režie: Karel Čtveráček
producent: Jarmila Poláková
scénář: Karel Čtveráček
kamera: Karel Čtveráček
střih: Karel Čtveráček
zvuk: Petr Záruba

další filmy v sekci

noimage
FilmAFRIKA zachycuje malá dobrodružství dvou starších mužů ze středu Evropy v zambijské vesnici. Jsou si vědomi ceny práce, jejíž smysl měří významem své pomoci vesničanům, kteří se svými životy ale nejsou nespokojení. Černá a bílá mentalita do sebe jemně, vtipně i dojemně narážejí ve filmu složeném ze situací kolem opravy zdroje a rozvodů elektrické energie.

Pod sluncem tma

Martin Mareček
Česká republika / 2011 / 81 min.
sekce: Česká radost
Show!
Překvapivě intimní portrét podnikatelského snu s obludnými konturami. Dívčí kapela 5Angels ušla za pět let pod vedením otce jedné ze zpěvaček cestu až k branám popové slávy. Není však dlážděna jen céčky Michala Davida, ale i umanutostí muže, který ztrácí pojem o tom, kde končí role manažera a začíná ta rodičovská. Dojatý Karel Gott, pětice holčičích andílků a jeden naspeedovaný tatínek, kvůli němuž roztává předvánoční atmosféra v zákulisí stejně rychle, jako musí zmizet tuk z bříška. „Zpěvačka nesmí být sádelnice!“

Show!

Bohdan Bláhovec
Česká republika / 2013 / 69 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Viva video, video viva
Působivost analogového videa dnes spočívá především ve svérázné estetice rozpixelovaného obrazu s rastrovými chybami. Pro české výtvarníky, kteří koncem 80. let začali prozkoumávat možnosti videoartu, však toto médium představovalo cestu ke svobodě. Skrze portrét svého dědečka Radka Pilaře, jednoho z průkopníků českého videoartu, zkoumá režisérka vlastní dědictví naléhavé tvůrčí fascinace. Proces rekonstrukce výstavy Den videa z roku 1989 coby hlavní dějová linie filmu pak toto okouzlení uvádí do kontrastu s životem v upadající totalitě, tak odlišném od dobrodružství těch, kteří se rozhodli emigrovat a za nimiž se autorka také vydává, aby objevila zapomenutá díla, poznala jejich tvůrce a navázala přerušené vztahy.  „‚Ty počítače, které tady se mnou jsou, mi tiše říkají, že chtějí, abych jim rozuměl, abych s nimi žil. Protože my s nimi budeme žít. Ale jsou to buď ďáblové, anebo to budou bozi.‘ Radek Pilař.“ A. Komrzý

Viva video, video viva

Adéla Komrzý
Česká republika / 2018 / 85 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Naposledy v polích
Zfilmovaná explikace a objevený scénář, složený z melodií a obrazů k filmu, který měl jednou vzniknout. Na začátku byla kantáta Kytice Bohuslava Martinů, vlastně její část nazvaná Člověk a smrt – zhudebněná balada ze Sušilovy sbírky lidové poezie. Jí inspirován vytvořil spisovatel a malíř Ivan Matoušek eschatologické zátiší a pod jejím vlivem rozepsal román Ego. Po těchto drahách se vydává nejen příběh vzniku filmu, ale i film samotný, krátké zachycení člověka na cestě ke smrti, v pomalém pohybu vprostřed vlnících se polí. Z obrazů se stává podobenství zvěstující nám zprávu o naší konečnosti. „Citovat sám sebe je možné pouze ve svém díle.“ P. Havlík

Naposledy v polích

Přemysl Havlík
Česká republika / 2017 / 54 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dobrý řidič Smetana
Experiment s angažovaným občanem, olomouckým „tykadlovým“ řidičem autobusu Romanem Smetanou, rozvinutý do podoby akčního dramatu o statečnosti a (švejkovské) vytrvalosti. Část televizního cyklu situačních dokumentů Český žurnál posloužila jako základ celovečerního filmu, zosobňujícího příkladnou vytrvalost v občanské neposlušnosti. Řidič Smetana jako úběžník vlastních postojů, soudních rozhodnutí a mediálního inženýrství postmoderní doby. Ivan Langer v poloze „obyčejného občana“ okradeného o patnáct minut času zvídavými filmaři zápasící s dialektickou lehkostí s jednoduchou otázkou: Můžete do kamery říct, že jste se nedopustil korupčního jednání?

Dobrý řidič Smetana

Filip Remunda, Vít Klusák
Česká republika / 2013 / 77 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Lotyšští kojoti
Lotyšsko-ruská hranice je prostorem nekonečných bažinatých lesů a vesnic s chátrajícími staveními bez lidí. Nehostinné místo je ale také cílem uprchlíků z různých zemí na východ od Evropy, pro které na konci strastiplné cesty představuje propustnou hranici do evropského společenství. Dlouhodobá nezaměstnanost a nápor přistěhovalců tu vytvořily pracovní příležitost pro „kojoty“ neboli převaděče, kteří riskují svou svobodu, aby za nevelkou odměnu dopomohli ke svobodě jiným. Tři roky vznikající observační dokument sleduje převaděče, uprchlíky a represivní složky, tři strany bezvýchodného sociálně-ekonomického trojúhelníku.„Mým cílem bylo ukázat portrét hranice. Je to jako by tam byl tunel - dva kilometry široký tunel, kterému se říká „hraniční zóna“. V tom tunelu můžeme vidět jak se svět proměňuje, jak se globalizuje.“ I. Zviedris Q&A - Ivars Zviedris:  
osobní program

Lotyšští kojoti

Ivars Zviedris
Lotyšsko / 2020 / 90 min.
sekce: Ozvěny Ji.hlavy
Světová premiéra
Fascinace: Exprmntl.cz
Výběr nejlepších filmů ze soutěžní sekce Fascinace: Exprmntl.cz. Celý blok filmů si v jednom pásmu budete moci přehrát výše. V pásmu budou představeny tyto filmy: Zůstane to mezi náma, řekl  (Ester Grohová, 4 min., 2020, Česká republika) Vymezení  (Tereza Vejvodová, 14 min., 2020, Česká republika) Podle čaroděje (Lea Petříková, 18 min., 2020, Česká republika) Krásně sviť a krásně hleď, z uší roste krasohled  (Tereza Chudáčková, Klára Ondráčková, 8 min., 2020, Česká republika) Katastrofa (Zbyněk Baladrán, 6 min., 2020, Česká republika)

Fascinace: Exprmntl.cz

Zbyněk Baladrán, Klára Ondračková, Tereza Chudáčková, Lea Petříková, Tereza Vejvodová, Ester Grohová
Česká republika / 120 min.
sekce: Ozvěny Ji.hlavy
Eugéniové
Dějiny jedné ideje se zrůdnými důsledky podané stylem Filmových týdeníků a proložené citáty z Europeany Patrika Ouředníka. Archivní záběry se prolínají s animacemi a komentář nás vlídným hlasem provádí cestou od myšlenky pěstování „lepší lidské rasy“ až do plynových komor. „Někteří historikové říkali, že 20. století začalo, když se zjistilo, že lidé pocházejí z opic. A někteří lidé říkali, že pocházejí z opic méně, než jiní...” – Patrik Ouředník, Europeana

Eugéniové

Pavel Štingl
Česká republika, Slovensko / 2013 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Blízký daleký východ
Snímek o atmosféře v současné válkou zmítané Ukrajině vznikal v průběhu jednoho roku jako režisérův cestovní deník. Ukrajinská učitelka Táňa, která v Praze pracuje jako uklízečka, bere filmaře s sebou na návštěvu své rodiny do Zakarpatí. Režisér se také setkává se svými známými místními novináři a revolucionářem Petrem, který dělá nonkonformního průvodce po rezidenci Viktora Janukovyče. Pozorovatelské, většinou statické záběry, ve kterých Remunda vystupuje jen občas jako svědek či moderátor, doprovází jeho komentář mimo obraz nabízející zamyšlení nad vlastním vztahem k Ukrajině i médiím obecně.DETAIL:„Narkomany už vymýtili jako společenskou třídu. Taky tu nejsou.“ „A kde jsou?“ „Já bych řekl, že se šli léčit. Narkomani jsou nemocní lidé. Ty je třeba léčit. Způsoby jsou různé. Vyfasují lopatu a kopou zákopy.“

Český žurnál: Blízký daleký východ

Filip Remunda
Česká republika / 2015 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)
Tvůrci dokumentární eseje Exkurze postupně navštěvují některé typické cíle turistických exkurzí – bitevní loď Auroru, monumentální stavby třetí říše, Berlínskou zeď a první muzeum na světě v Římě. Spíše než monumenty jako takové je však zajímají různé způsoby setkávání se s historií. S jemnou ironií filmaři sledují, jak památky působí na turistické průvodce a návštěvníky. Zachycují výklad, rozhovory i vzpomínky a pozorují také inscenované situace, během kterých se při prohlídce do výkladu v různých rolích zapojují sami turisté. Pomocí jejich interakce s kulisami historie film rafinovaně zkoumá souvislosti mezi současným člověkem a minulostí. DETAIL:„Na židovském hřbitově v Berlíně je hrob a na něm nápis: ‚Nyní jsi tu, tiše rozjímáš. Až odejdeš, nech zase zaznít svá slova.‘ Památníky a pamětihodnosti na nás mají takový vliv. Jsme mlčenliví.“

Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)

Jan Gogola ml.
Česká republika / 2015 / 82 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Amerika
Sofistikovaný portrét trampingu skrze osobní optiku zároveň rekonstruuje i dekonstruuje mýtus českého snu o svobodě. Metaforická Amerika slouží jako prostor pro osobní projekce hlavních hrdinů i jako zástupný zmizelý ráj, jehož časová a prostorová neukotvenost tak trochu šejdrem odkazuje k neurčitému pocitu chybění. V líném pohybu mezi road movie, ryze romantickým filmem a observačním muzikálem se postupně ustalují otázky: Je to hra? Je to na vážno? Nejasná odpověď ale dokonale koresponduje s utopickým světem trampů, kam slova jako fikce a skutečnost vlastně vůbec nepatří. DETAIL:“Jó, jako, ale vy máte nějakou představu o Americe, co my nemáme…” “Ale vy tam máte country!” “Máme country, jo… Ale vaše country je jiný než naše country. Je to víc romantický, to ti řeknu…"

Amerika

Jan Foukal
Česká republika / 2015 / 70 min.
sekce: Česká radost
Milda
Jako vrcholný představitel Komunistické strany Československa býval Milouš Jakeš nejmocnějším mužem republiky. V současnosti je devadesátníkem, který stále vyvolává silné reakce ve společnosti. Režisér se vydává společně s Jakešem ve stopách jeho života. Od začátků v Baťových závodech až po konečné vyloučení ze strany. Snímek je proložený dobovými záběry potlačování demonstrací proti režimu a samotný bývalý tajemník je konfrontován s osobnostmi a dědici disentu. Dokumentární portrét ukazuje téměř asketického muže s pevným přesvědčením o správnosti minulého uspořádání státu, které vyhovovalo svou strohostí jeho povaze.„Sám jako kůl v plotě.“ P. Křemen

Milda

Pavel Křemen
Česká republika / 2017 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt