Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
#sandravugande
#sandravugande
#sandravugande
#sandravugande
#sandravugande

#sandravugande

režie: Filip Remunda
originální název: #sandravugande
země: Česká republika
rok: 2019
délka filmu: 70 min.

synopse

Šestadvacetiletá influencerka bosenského původu Sandra Kisić se na pozvání české neziskovky vypravila do Ugandy. Ve městě Kabale a jeho okolí strávila deset dní. Společnost jí kromě místních dělala holandská dobrovolnice, která je už na své několikáté misi. Sandra se oproti tomu s chudobou a technologickou zaostalostí poprvé setkala jinde než na displeji mobilního telefonu, který prakticky neodkládá z ruky. Režisér střetávání navenek vzdálených, ale tváří tvář výzvám globálního charakteru rovnocenných světů zachycuje jako nestranný pozorovatel, aby nechal vyniknout četné tragikomické paradoxy.

„Instantní polévka zahřeje, ale neposílí. Instagram můžeme vnímat podobně, nebo s ním pracovat jako s médiem schopným přiblížit ‚oldschoolový dokumentární film‘ mladšímu publiku.“ F. Remunda

biografie

Filip Remunda (1973) vystudoval katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU. Za studentský film Obec B. (2002) získal cenu na filmovém festivalu v Karlových Varech. Spoluzakládal Institut dokumentárního filmu a produkční společnost Hypermarket Film a je jedním z hlavních autorů televizního cyklu Český žurnál. 

více o filmu

režie: Filip Remunda
producent: Ivona Remundová, Filip Remunda, Vít Klusák, Petr Kubica, Kateřina Kovářová, Jiřina Budíková
kamera: Jakub Halousek
střih: Dimitris Polyzos
zvuk: Michal Gábor

další filmy v sekci

Kibera: Příběh slumu
Fotograf Don, obyvatel obřího slumu Kibera v Nairobi, říká, že chce na svých snímcích zachytit pozitivní tvář svého domova. Nikoli utrpení, bídu a rezignaci, ale naději, odhodlání a kreativitu. Stejný program jako by si předsevzal i dokument Martina Páva. Snímek vizuálně těžící ze zvláštní fotogenie slumu je pojatý jako série výpovědí místních obyvatel. Vedle Dona vystupují zdejší umělci, učitelka nejmladších dětí nebo trenér boxerského mužstva. Zejména v závěrečné části věnované prezidentským volbám v Keni ale frustrace, beznaděj a násilí Kibery nezadržitelně vyplouvají na povrch.„Lidé dokážou spolupracovat, mají-li k tomu důvod.“ M. Páv

Kibera: Příběh slumu

Martin Páv
Česká republika / 2018 / 86 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
IIIIIIIIIIIII
Název filmu lze vnímat jako anti-captcha, text, který je snadno strojově čitelný, ale těžko srozumitelný pro člověka. Film se dokumentárně esejistickou formou zamýšlí nad problémem autokracie strojů. Apokalyptické vize inspirované filmem Terminátor se zde promítají do reality destruktivních protestů proti summitu G20, jejichž katalyzátorem, prostředkem i výsledkem jsou statistické analýzy behaviorálních modelů uskutečňované skrze počítače a telefony v našich kapsách. Koláž původních záběrů, komentovaných grafů a internetového odpadu. Pro plnohodnotné sledování filmu si prosím připravte svůj smartphone. „Tento text může mít maximálně 200 znaků. To je jen o 60 znaků víc než tweet Donalda Trumpa.“ P. Salaba

IIIIIIIIIIIII

Petr Salaba
Česká republika / 2017 / 27 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Soud nad českou cestou
Dokument reflektuje třicet let obnovené demokracie formou soudního přelíčení. Film spojuje herce v rolích žalobkyně, obhájce a soudce s reálnými lidmi, kteří zastupují českou společnost jako diváci, svědci a členové poroty. Zjevnou inspirací snímku bylo soudní přelíčení ve věci sporu dvou generací, které v roce 1966 natočila Československá televize. "Příběh idealismu a naivity jedněch a racionality druhých. Bilance třiceti let rozdělené společnosti, která to o sobě nevěděla.“ R. Sedláček
osobní program

Soud nad českou cestou

Robert Sedláček
Česká republika / 2019 / 84 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Z lásky nenávist 3: Domácí násilí na seniorech
Násilí na seniorech se týká až dvaceti procent starších Čechů. Ohrožená skupina se často celé roky potýká s psychickým a fyzickým násilím ze strany svých nejbližších. Dokument prostřednictvím soustředěných, důvěrných i drásavých rozhovorů se třemi ženami a jedním mužem líčí situaci, v níž se tito lidé na sklonku života ocitli. Teror, skrytý za zdmi domova, u každého z nich postupně přerostl ve fyzická zranění, soudní řízení i ztrátu majetku. Ve filmu vyprávějí o tom, jak se vyrovnávali se zradou vlastních dětí a bezmocí s vědomím toho, že je společnost dostatečně neochrání. „Naši hrdinové jsou zklamání z těch, které vychovali a k nimž chovali lásku: jejich děti. Je těžké to prožít, a ještě těžší přiznat sobě i okolí. Jde ale o jev který je daleko častější než předpokládáme.“ I. Pauerová Miloševićová
osobní program

Z lásky nenávist 3: Domácí násilí na seniorech

Ivana Pauerová Miloševićová
Česká republika / 2019 / 52 min.
sekce: Česká radost
Všechno bude fajn
Původním plánem producenta Čestmíra Kopeckého bylo natočit film o proměnách Brna. Režisér Robin Kvapil se spoluscenáristou Pavlem Šplíchalem ale toto zadání posunuli do podoby připomínající Šplíchalův ironický blog Prigl. V „laskavě-anarchistickém“ pásmu se Brno stává epicentrem sarkastického pohledu na českou společnost. Naivně blábolivý normalizační dokument o Brnu, kterým Kvapilův film začíná, se transformuje do zahořklých monologů, které televizní komentátor pronáší přímo na kameru. Ty se střídají s hranými scénami, v nichž se potkávají brněnské politické elity, umělci i ztroskotanci. „Říká se, že Brno je jediný vtip, ve kterém se dá bydlet. Podle této logiky se odvíjí celý film.“ R. Kvapil

Všechno bude fajn

Robin Kvapil
Česká republika / 2017 / 71 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Výchova k válce
Příspěvek do cyklu Český žurnál sleduje, jak se do našeho prostředí čím dál více vrací vojenský duch. Pokusy obnovit brannou výchovu nebo povinnou vojenskou službu a celkově připravovat národ na příští velkou válku jde ruku v ruce se strachem společnosti z Rusů, muslimů nebo libovolných jiných „nepřátel“. Observační přelet nad kulometným hnízdem českého militarismu se stává groteskní i zneklidňující vojenskou přehlídkou. Lze ji chápat jako zprávu o tom, jak snadno se lidé nechají zmanipulovat médii k paranoii, ale i coby varování před možností, že se extremismus stane součástí školních osnov.„Rozhodla jsem se poznat motivace lidí, kteří se ve jménu míru chystají na válku, a tak jsem začala natáčet kaleidoskopický obraz vzrůstajícího vojenského ducha.“

Český žurnál: Výchova k válce

Adéla Komrzý
Česká republika / 2016 / 69 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Batalives
Tomáš Baťa vytvořil jedinečnou tovární výrobu, kolem které soustředil město s občanským zázemím pro své zaměstnance. V duchu takové filozofie založili bratři Baťové ve světě desítky satelitních měst podobných Zlínu. Některá si zachovala svou funkci dodnes, jiná jsou pouhým pomníkem slavných závodů. Poetické epizody se odehrávají v prostředí typických řadových domků, které slouží jako kulisa pro videoklip mladým Chorvatům nebo jsou upomínkou celého Baťova života v nizozemském Batadorpu. Pětice protagonistů z různých kontinentů vypráví jeden přes druhého svůj příběh ovlivněný baťovským systémem. „Baťovské motivační heslo, které stálo obrovskými písmeny na zdi oddělující továrnu od města, Dnes fantazie, zítra skutečnost mi vždycky přišlo strašně smutné. Mnohem lepší by bylo žít podle hesla Dnes skutečnost, ale zítra fantazie.“ K. Zalabáková

Batalives

Petr Babinec, Karolina Zalabáková
Česká republika / 2017 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Proč se cítím jako kluk?
V malé vesnici na jihu Vysočiny se režisérka setkává s šestnáctiletým Benem, aby přímo na místě zkoumala jeho nově objevenou trans identitu. Se svými skutečnými pocity utíká do on-line světa a opravdově šťastný se cítí například ve chvíli, kdy se pomocí klíčovací technologie představuje svou možnou budoucnost. Snímek zprostředkovaně zachycuje,s jakým (ne)pochopením a (ne)přijetím se setkává ve škole,a jeho soustředěný vhled dotvářejí autorkou vedené rozhovory s maminkou a sestrou, které nedobrovolně ztělesňují vše, co na sobě Ben nenávidí. „Mě na tom nejvíc baví, jak příběh dospívajícího trans kluka dokáže nabourat konzervativní struktury televizního filmu, přesáhnout za hranice média a otevřít téma nehumánní sterilizace trans lidí v ČR.“ K. Turečková
osobní program

Proč se cítím jako kluk?

Kateřina Turečková
Česká republika / 2019 / 26 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Hranice práce
Téměř pětina Čechů pracuje za částku menší, než je 83 korun na hodinu. Existuje pro ně specifické označení: pracující chudí. Novinářka Saša Uhlová se v dokumentu Apoleny Rychlíkové vydává na různá místa republiky zkoumat špatně placené práce, aby popsala, jaké jsou pracovní podmínky v současném Česku. Se skrytou kamerou v brýlích pracovala měsíc v nemocniční prádelně, drůbežárně, za pokladnou v supermarketu a týdny na brigádách – v žiletkárně a třídírně odpadu. Její reportáže pod názvem Hrdinové kapitalistické práce byly uveřejňovány od září na webu A2larm.cz. Během výzkumu se nechala doprovázet filmovým štábem pod vedením Apoleny Rychlíkové. Ten zachycoval Uhlovou při různých osobních situacích a dává možnost nahlédnout i na to, jak ona sama se vyrovnávala s koloběhem prací, změnami kolektivů, špatnými pracovními podmínkami a odloučením od rodiny.„Stála jsem několik měsíců blízko hrdinky, která ani chvíli neupřednostnila sama sebe před těmi, jejichž osudy nám chtěla přiblížit. Snad se ten záznam doby podaří časem dostat i k těm, kterých se týká.“ A. Rychlíková

Český žurnál: Hranice práce

Apolena Rychlíková
Česká republika / 2017 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Králové Šumavy
Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, je bývalý převaděč přes hranici mezi komunistickým Československem a Západem a později agent americké zpravodajské služby CIC. Jeho činy jsou ústředním tématem filmu tvořeného výpravnými animacemi připomínajícími novodobý film noir, rozhovory s pamětníky a záběry na krásy tajuplné šumavské přírody. Dokument místy nabývající kvalit až hollywoodských akčních filmů kontrastuje tíhu morálních rozhodnutí jedince a neoblomnou moc totalitního režimu. Téměř detektivní pátrání je rámováno šumavskou mytologií a legendami, které se o tomto muži dodnes vypráví. „Král Šumavy poetickým způsobem zkoumá rozpolcenost hrdiny, padoucha a někdejšího českého emigranta Vlasty Bukovského, který se znovu setkává s nechvalně známým převaděčem Josefem Hasilem.“ K. Kelly
osobní program

Králové Šumavy

Kris Kelly
Česká republika, Irsko / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Iluze
V originálním pojetí filmu jako počítačové hry předkládá autorka osobní reportáž z Budapešti, kde strávila rok na studijním pobytu. Divák pasovaný do role účastníka hry prochází několika levely, které ho uvádějí do všednodenních momentů dotýkajících se citlivých bodů současné maďarské společnosti: nahlíží hlavní město očima turisty, ale většinou je nucen se ze subjektivního pohledu maďarských občanů zamýšlet nad svobodou umění, právem na vzdělání, problematikou lékařské péče a v komplexním měřítku diskutabilní politickou situací, v níž je opakovaně skloňováno jméno maďarského premiéra Viktora Orbána.„Nejnáročnější polohou toho filmu bylo udržet se před svou vlastní paranoiou před normalizovaným myšlením, které mé postavy a systém, o kterém jsem točila, neustále produkují.“ K. Turečková

Iluze

Kateřina Turečková
Česká republika / 2018 / 52 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dunaj vědomí
Členové brněnské alternativní rockové legendy Dunaj se po letech setkávají a jsou odhodláni zapomenout na křivdy a neshody z minulosti s cílem společně odehrát koncert v rumunském Banátu pro stále silnou fanouškovskou základnu. Na cestu se vydávají lodí po proudu řeky Dunaj, jejíž vlny a přilehlá tajemná příroda přinášejí mezi členy kapely vzpomínky na minulost a reflexi své kariéry, jíž pomáhá i setkání s bývalou členkou Ivou Bittovou. Poeticky laděný snímek odhaluje zákulisí kapely a za doprovodu podmanivých tónů písní Dunaje vykresluje komplexní portrét legendárního hudebního uskupení. „Bývalí členové kapely Dunaj, nyní o dvacet let starší pánové, se setkali, aby poznali, že už nic nemusejí. Že už jen chtějí nechat opět rozkvést něco výjimečného, co způsobuje především jejich vzájemná sestava. Teprve zapadnutí všech originálních dílků znovu vytváří cosi podmanivě působivého.“ D. Butula
osobní program

Dunaj vědomí

David Butula
Česká republika / 2019 / 83 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt