Švéd v žigulíku

Všichni známe tituly Až přijde kocour, Démanty noci, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci nebo Adéla ještě nevečeřela. Málokdo však ví, že na jejich úspěchu má klíčový podíl kameraman Jaroslav Kučera. Filmový portrét jednoho z nejnadanějších filmařů 20. století, který měl podstatný podíl na vzniku a formování československé nové vlny, která přispěla k obrodě světové kinematografie a proslulosti československého filmu v zahraničí.

Jeden z našich nejlepších filmových hudebních skladatelů bývá často označován za génia filmové hudby. Nebál se žádných experimentů a nadčasovost jeho tvorby potvrzuje, že hudbu Zdeňka Lišky užasle objevuje svět i generace, která ho nezažila.

Velká cesta kolem světa končí! Poslední výprava uzavírá cesty žlutých trabantů v čele s cestovatelem Danem Přibáněm napříč kontinenty ve velkém stylu. Žlutý cirkus jede z Indie až domů. Překonává Himálaje, láme výškové rekordy a prchá před policií. Přestože jde mnohokrát do tuhého, mezinárodní česko-slovensko-polská posádka bojuje se všemi nástrahami s černým humorem a sebeironií.

Dokumentární film na aktuální politické téma přináší unikátní záběry ze života na tomto anektovaném území, kam mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Snímek je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Stejně jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krym stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe, složitě hledající svou identitu, jsou svým způsobem osamělými (polo)ostrovy v moři rozdělené společnosti. 

Málokterá osobnost české kultury ovlivnila svým všestranným talentem během šedesáti let své tvůrčí dráhy tolik generací. Divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér, sběratel – to vše byl a stále je Jiří Suchý, jehož životní příběh zachytila Olga Sommerová.

Portrét jedenáctileté Rozárky, která se rozhodla, že už nebude jíst maso. Nesouhlasí s tím, že ve velkochovech je padesát procent zvířat zabíjeno bezdůvodně. Film tak skrze její příběh rozvíjí téma otevřenosti a ohleduplnosti vůči planetě a přírodě. Soucit, který je hlavním hybatelem Rozárčina rozhodnutí nejíst maso, se v rámci filmu přirozeně přenáší do širokého společenského kontextu, když se holčička rozhodne setkat se s kuchařkami z veganské restaurace Kuchařky bez domova.

Pro tvorbu Pavla Brázdy je typická dokonalá řemeslná zručnost, svébytná grotesknost i černý humor. Pro jeho současná díla je kromě zjednodušení forem a pestrých barev charakteristické i to, že vznikají ve velkém množství jako digitální tisky. Portrét výrazného solitéra české výtvarné scény zaměřený na přesahy jeho díla do pop-artu, který byl natočen jako pocta k Brázdovým devadesátinám.

Aby upozornili na poškozování životního prostředí, neváhají vyvěsit transparent na komín elektrárny, vylézt na těžební věž nebo protestovat na dně uhelného dolu. Občanské protesty patří k demokracii i ochraně životního prostředí odjakživa. V posledních letech ale přibývá případů, kdy za nenásilný protest hrozí aktivistům trestní stíhání. Přichází se změnou klimatu i změna klimatu v naší společnosti? Budou lidé, kteří nenásilně protestují proti poškozování životního prostředí, končit ve vězení?

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

V prosinci 1989 padla „železná opona“, která oddělovala sovětský blok od západního světa. Stříhání drátů na dosud neprostupných hranicích je zřejmě nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci pohraniční stráže? Jejích hlavním úkolem nebyla ostraha hranic před nebezpečím zvenčí, nýbrž lovení občanů z Československa a dalších zemí sovětského bloku, kteří se snažili utéct do demokratického světa.  

Probouzí se v nich síly, které neumíme ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají, ani proč na ně má takový vliv Měsíc. Žijí mezi námi a prožívají každodenní peklo na Zemi – rodiny a děti s diagnózou nejtěžšího autismu. Této formě autismu se odborně říká „nízkofunkční“. Patří k nejnáročnějším a nejhůře zvladatelným zdravotním postižením vůbec. Ti, kteří jím trpí, mají problém v naší společnosti normálně fungovat. Dokument zachycuje situaci čtyř rodin s různě starými dětmi. 

Fanouškovství a fandění je staré jako lidstvo samo. Není snad na světě člověka, který by někomu nebo něčemu nefandil. Zvláštním fenoménem je pak fandění sportovní, o němž ale bohužel slýcháváme převážně ve spojitosti s násilím na stadionech či v ulicích měst. Má ale také svou poetičtější podobu, která běžnému konzumentovi zpráv zůstává nezřídka utajena.