Švéd v žigulíku

Před padesáti lety zažili okupaci Československa, teď se vracejí do okamžiku, v němž je zachytil fotoaparát. Věra Křesadlová s malými syny narychlo emigrovala za Milošem Formanem do Paříže a Petr Semerád byl svědkem střelby do lidí u pražského rozhlasu. Dokumentární cyklus k padesátiletému výročí srpnové invaze vznikl podle populárního izraelského formátu Capturing the Moment, který se dočkal adaptací už v osmi zemích světa.

První díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety a jejich přátelích, českých přírodovědcích, kteří se mnohdy tisíce kilometrů od domova zabývají jejich záchranou. Úvodní část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na několika ostrovech Bornea ochraňuje mořské želvy. Přestože tady existují i jiné chovné stanice, její hluboké znalosti života želv umožňují pomáhat mnohem efektivněji, přesněji.

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

Antilopa Derbyho západní – největší antilopa světa žijící v senegalské savaně – je na pokraji vyhynutí. Její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů. Tým inženýrky Karolíny Brandlové dokázal něco nevídaného: v rezervaci Bandia, pár kilometrů od hlavního města, rozmnožil díky pečlivě řízenému chovu, za pomoci senegalských ochránců přírody a provozovatelů tamního safari, tuto antilopu z pouhých šesti zvířat na stádo čítající několik desítek jedinců. Druhý díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety.

Dokumentární film na aktuální politické téma přináší unikátní záběry ze života na tomto anektovaném území, kam mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Snímek je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Stejně jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krym stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe, složitě hledající svou identitu, jsou svým způsobem osamělými (polo)ostrovy v moři rozdělené společnosti. 

Současná kůrovcová kalamita ohromných rozměrů to ukazuje jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Nelegální vysazování lesa je trend, který lidé zabývající se ochranou přírody a krajiny sledují několik posledních let. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její přitažlivost pro návštěvníky. 

Paní Vlasta Šrůtková zažila vzestupy a pády nejen své, ale i své země. Na svůj věk je mimořádně vitální, žije na pražské Kampě, místě jako stvořeném k zamyšlení nad českou historií, identitou, národem. Její osud je mimořádně silný příběh, v němž jsou zlomové okamžiky našeho státu zároveň zlomovými okamžiky jejího života. 

V pátek se seznámili, v neděli měli svatbu. Před hněvem rodičů museli utéct z domova, a tak se na líbánky vydali raději k lidožroutům. Ti je připravili o iluze, o kameru a málem i o život. Tam, kde by se jiní vzdali, nasadili američtí filmaři Martin a Osa Johnsonovi život, aby odvyprávěli svědectví o mizející divočině. Jejich příběh je autentickým otiskem doby, kdy samotné filmování v Africe bylo nebezpečnější než šelmy a malárie. Jejich práce fascinovala širokou veřejnost, ale i osobnosti jako Ernesta Hemingwaye, Charlieho Chaplina nebo britskou královskou rodinu. Naše doba na ně ale zapomněla…

Šoková terapie reportáží z válečné fronty. Dokumentaristka Jana Andert strávila osm měsíců s elitní jednotkou irácké armády v prvních liniích bitvy o Mosul, od roku 2014 do června 2017 okupovaný bojovníky Islámského státu. Nebojácné svědectví o městu v ruinách, které jedna z největších katastrof dnešní doby obrala o duši.

Dokument o architektu Martinu Rajnišovi, „enfant terrible“ české architektury, který se odmítá smiřovat se současným stavem nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti jako celku. Je „zlobivým dítětem“ stejně jako francouzský architekt L´Enfant, který ve službách Thomase Jeffersona navrhoval město Washington. Spolupráce s ním byla tak vyčerpávající, že se jeho jméno pro takovéto „zlobivce“ užívá podnes. V současnosti však už toto označení často vnímáme spíš jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. Snímek zachycuje jeho inspirativní postoje i proces tvorby – jak v ateliéru v Praze, tak i na chalupě na Maxově v Jizerských horách.

Charitativní projekt Kola pro Afriku funguje v České republice od roku 2012. Jeho posláním je umožnit africkým dětem cestu ke vzdělání. Je založen na principech dárcovství, dobrovolnictví, spolupráce a vlastní iniciativy lidí. Zajímavým paradoxem je, že se na něm podílejí také lidé z okraje společnosti (vězni, bezdomovci), kteří tak dostávají „druhou šanci“, a projekt samotný tím získává, kromě humanitárního rozměru, také rozměr ekologický v podobě tzv. ekologie duše. To vše odkrývá dokument na pozadí cesty konkrétního kola darovaného českou holčičkou její gambijské vrstevnici. 

Arhuakové jsou indiánským kmenem, který odolával nepřízni osudu více než čtyři sta let, ale dnes kvůli vyspělé technice důlních společností, aroganci politické moci a stále více se rozmáhajícímu turismu je jejich existence ohrožena. Jejich domy jsou srovnávány se zemí obřími bagry. Během července 2017 bylo z domovů vyhnáno na sto osmdesát rodin, které nyní živoří v parku města Puerto Bello ve špatných podmínkách. Jejich posvátná místa jsou vypalována. V České republice proto vznikla organizace, která se snaží pomoci indiánům tohoto kmene výkupem původních indiánských pozemků, na něž se posléze mají indiáni navrátit…