Švéd v žigulíku

Dokumentární portrét tenisty Radka Štěpánka, který sleduje jeho souboje na tenisových kurtech a zároveň nahlédne i do soukromí této mimořádné osobnosti. Časosběrný snímek je doplněn o výpovědi tenistových přátel, k nimž mimo jiné patří Petr Čech, Pavel Nedvěd a Jaromír Jágr.

Odkud se berou xenofobní nálady a proč se jim právě v Čechách v poslední době tak dobře daří? Dokumentaristka Apolena Rychlíková se snaží na tuto otázku hledat odpověď v Brně, kam se 1. května 2015 sjeli čeští neonacisté v rámci celoevropské neonacistické a fašistické akce „Za čistou Evropu“.

Příběh chudé kambodžské dívky Jarky, která do dvanácti let neuměla ani číst, ani psát a žila v ponižujících podmínkách. Musela tvrdě pracovat, starat se o mladší sourozence, měla hlad a často byla i fyzicky týraná. Do jejího příběhu ale vstoupila Češka Tamara, kterou ve snu navštívil mrtvý bratranec s prosbou postarat se o jeho v Kambodži narozenou a do té doby utajenou dcerku.

Osud Lídy Baarové v sobě nese všechny atributy antické tragédie. Krása, láska, sláva, zrada, zavržení, trest, útěk, ztráta domova a nakonec smíření se vším v moudrosti stáří. A tím vším prochází dramatické politické zvraty. Ty ve dvacátém století v Evropě neminuly nikoho, natož pak ženu výjimečně krásnou, ambiciózní a slavnou.

Tak jako zažíváme unifikaci kultury a společnosti, tak se unifikuje i příroda. Zažíváme největší kolaps druhů v zaznamenané historii. Mizí ptáci, rostliny a snad největší propad zažívají motýli. Tento hmyz je natolik náročný, že i malá změna prostředí se může projevit na velikosti populací. Následkem scelování polí a upouštění od tradičního hospodaření se dříve běžné druhy začaly vyskytovat v krajině čím dál tím méně, až doslova zbyly jen na malých ostrůvcích. U některých druhů to zašlo tak daleko, že poslední mohykány najdeme jen na jediném kopci. Co potřebují motýli k životu a jak by měla jejich krajina vypadat? 

Málokterá osobnost české kultury ovlivnila svým všestranným talentem během šedesáti let své tvůrčí dráhy tolik generací. Divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér, sběratel – to vše byl a stále je Jiří Suchý, jehož životní příběh zachytila Olga Sommerová.

Černobílý snímek kombinuje hrané i původní záběry z operace Neptun, jednoho z prvních pokusů československé Státní bezpečnosti o mediální mystifikaci, kdy reportéři narazí na dně jezera na tajné dokumenty z dob nacistického Německa. Zdůrazňuje ovšem souboj skeptické novinářky s důstojníkem policie a marnou snahu odhalit státem podporovanou dezinformaci.

Charitativní projekt Kola pro Afriku funguje v České republice od roku 2012. Jeho posláním je umožnit africkým dětem cestu ke vzdělání. Je založen na principech dárcovství, dobrovolnictví, spolupráce a vlastní iniciativy lidí. Zajímavým paradoxem je, že se na něm podílejí také lidé z okraje společnosti (vězni, bezdomovci), kteří tak dostávají „druhou šanci“, a projekt samotný tím získává, kromě humanitárního rozměru, také rozměr ekologický v podobě tzv. ekologie duše. To vše odkrývá dokument na pozadí cesty konkrétního kola darovaného českou holčičkou její gambijské vrstevnici. 

Jiří Trnka byl jedním z největších českých umělců 20. století a jedním ze zakladatelů loutkové animace. Jeho poetická a imaginativní práce ostře kontrastuje s temnou érou 50. let v Československu. Jeho práce byla režimem používána jako důkaz, že komunistická společnost dokáže umělcům poskytnout skvělé podmínky pro tvorbu. Ideologický zápas Západu a Východu se nevyhnul ani dětem a jejich příběhům.

Šestidílný horolezecký cestopis sleduje nejlepšího sportovního lezce světa při překonávání rekordů. Adam Ondra si vybírá známé i neznámé lokality v zemích bývalé Jugoslávie, ale cestuje i do Rumunska, Řecka a Albánie. Seznamuje se s místními stěnami i horolezci, kteří mu pomáhají s vytipováním těch nejextrémnějších, dosud neprozkoumaných skalních cest.

Dokument o záchraně antilopy Derbyho. Její přežití se více než patnáct let snaží zajistit také tým lidí z České republiky. Proč snahy o ochranu exotické fauny často vycházejí od obyvatel Západu než ze strany lidí, kteří s ohroženými druhy sdílejí životní prostor?

V roce 1978 byla Ieva Lesinska obyčejnou vysokoškolskou studentkou, která žila se svou matkou v tehdy ještě sovětském Lotyšsku. Její otec pracoval oficiálně jako překladatel v OSN v New Yorku, byl však zároveň zaměstnancem KGB. Když Ieva získala povolení otce v USA navštívit, sdělil jí, že se chystá společně se svou druhou ženou „přeběhnout“. Ieva se rozhodla s otcem zůstat. Nová rodina se oficiálně stala východoněmeckými emigranty s novými identitami: Petr a Linda Dornovi s dcerou Evelyn. Dnes se Ieva pokouší v celovečerním dokumentu rozkrýt neuvěřitelný život a podivnou smrt svého otce, agenta KGB, který přeběhl k CIA.